VÝZKUMNÉ STRATEGIE •Následujících pár slidů shrnuje zadanou literaturu od Blaikieho • •Blaikie shrnuje, jakými postupy (kroky) můžeme věci zkoumat. Je to určeno tím, co je naším cílem (např. pověřit hypotézu) a jak optimističtí jsme z hlediska poznatelnosti světa (epistemologie) a možné formulace závěrů o něm. • •Má to odraz v metateoretických přístupech (přednáška o hokeji), pozitivisté jsou induktivisté, realisté využívají dedukci a retrodukci a konstruktivisté abdukci. Jak problém zkoumáme: výzkumné strategie •Směrem k logice toho, jakým způsobem konstruujeme naše odpovědi na výzkumné otázky, rozlišuje Blaikie 4 výzkumné strategie: • •induktivní •deduktivní •retroduktivní •abduktivní • •Má to odraz v metateoretických přístupech, pozitivisté jsou induktivisté, realisté využívají dedukci a retrodukci a konstruktivisté abdukci. Logika výzkumných strategií Induktivní Deduktivní Retroduktivní Abduktivní CÍL Vytváření generalizací, teorií Testování teorií, falzifikace, podpora přeživších teorií Objevení základních mechanismů, objasňujících pravidelnosti, vytváření teorií Popis a porozumění sociálnímu světu prostřednictvím motivací aktérů OD Shromáždění pozorování (dat) „Vypůjčené“ či zkonstruované teorie Zachycení pravidelností Odhalení motivací, významů a motivů v každodenním životě Produkci generalizací Produkci hypotéz Konstrukce hypotetického modelu Zpracování interpretací aktérů K Využití těchto generalizací při dalším výzkumu Testování hypotéz porovnáním s daty Porovnání modelu s realitou (pozorování, experiment) Produkce teorie, její testování Byl Sherlock Holmes mistr indukce nebo dedukce? Fotografie: BeyondHolywood.com http://screenrant.com/wp-content/uploads/2016/08/Sherlock-Season-4-Holmes-and-Watson.jpg SH: mistr indukce •Byť je SH označovaný za „mistra dedukce“, z hlediska výzkumných postupů byl mistrem indukce- shromažďoval fakta z nich skládal teorie. • •Ve slabších Doylových povídkách je SH i mistrem dedukce- např. v The Adventure of Silver Blaze najde v dartmoorské krajině několik klíčových předmětů pro vyřešení případu a Watsonovi říká, že „měl teorii, že tam budou“- bohužel už bez přeskočení první překážky (něříká proč). • Induktivní strategie •Pozitivistická tradice, předpoklad uspořádaného a pozorovatelného univerza. Jen to, co je pozorovatelné, je hodné vědeckého zkoumání. •4 základní fáze -Pozorování a záznam faktů, jejich význam a relevance není posuzována. -Analýza faktů, jejich srovnání, klasifikace (bez hypotéz) -Generalizace jako výsledek analýzy -Vystavení generalizací dalšímu testování •Kritika -Výzkumník je ovlivněn předchozím výzkumem -Adekvátní pozorování není možné bez řídících konceptů (teorií) -Induktivní logika nezajišťuje produkci generalizací -Univerzální generalizace není možné zakládat na konečném počtu pozorování -Konstatování pravidelností je nutnou –avšak nepostačující- podmínkou k vysvětlení. •Indukce se používá dnes zcela omezeně, pokud nejdříve pozorujeme, obvykle aspoň víme, co přesně budeme pozorovat. • • Deduktivní strategie •Metoda vlastní kritickému racionalismu (Popper), někdy se nazývá i „falzifikacionismus“. Přiznává selektivitu pozorování a jejich interpretaci pozorovatelem, referenční rámce, sumu očekávání atd… •6 základních kroků -Explicitní vyjádření počáteční myšlenky, vztahu, hypotézy, souboru hypotéz -Dedukce závěru(ů) pomocí dříve přijatých –a doposud nevyvrácených- hypotéz -Porovnání závěrů s existujícími teoriemi -Test závěrů prostřednictvím sběru dat (pozorování, experiment) -Pokud jsou data v rozporu se závěry, teorie je zamítnuta -Pokud jsou data v souladu se závěry, teorie je dočasně podpořena (zachována). • •Př.deduktivní logiky : Emile Durkheim a egoistická sebevražednost: 1.V každém sociálním útvaru závisí míra sebevražednosti na míře individualismu 2.Míra individualismu pozitivně variuje s mírou protestantismu 3.Sebevražednost variuje podle míry protestantismu 4.Ve Španělsku je protestantismus málo rozšířen 5.Míra sebevražednosti ve Španělsku je nízká 6.(následně se testuje na datech –ze sčítání lidu-) •Kritika: -Pozorování podléhá interpretaci, není přímé, na jeho základě nelze přesvědčivě stanovovat pravidelnosti a vyvracet teorie -Věda by neměla být striktně logická (umožnění náhodných objevů) -Důraz na logiku postupu snižuje kreativitu -Proces falzifikace obsahuje i sociální a psychologické procesy, nejen vědecké. - Retroduktivní strategie ¨Výzkumná strategie vědeckého realismu (transcendentálního realismu, konstruktivismu). Předpokládá existenci struktur, které 1. ovlivňují pozorovatelné jevy a 2. samy nemohou být pozorovány. Cílem retroduktivní strategie je dokázat existenci těchto mechanismů. •6 výzkumných kroků retroduktivní strategie -Aby bylo možné vysvětlit pozorované jevy a události, vědci se musí snažit nalézt struktury a mechanismy, které je ovlivňují -Tyto mechanismy jsou obvykle nepozorovatelné, je potřeba sestrojit model jejich fungování -Model je sestrojen tak, aby umožňoval kauzální vysvětlení -Model je testován jako hypotetický popis fungování jevů a událostí (empiricky) -Pokud je testování úspěšné, existuje důvod k přijetí existence předpokládaných mechanismů -Existence řídících mechanismů a struktur je dále potvrzována - •Př. řídících mechanismů: pravidla, plány, zvyky sociálních aktérů, struktura společnosti atd. • •Příklad: model voliče jako „maximalizátora užitku“ (nepozorujeme přímo), který volí strategicky. • •Kritika: -Vhodnější metoda pro přírodní vědy (chemie, fyzika), koncept „nepozorovatelného“ nelze využívat stejně v PV a SV. •Rozdíl oproti deduktivní strategii: deduktivní metoda testuje vztahy mezi události či proměnnými, používá při vysvětlení deduktivní logiku, retoruduktivní strategie pro vysvětlení zavádí důkaz pomocí „mechanismů“. Abduktivní strategie •Abstrahování vědeckých výpovědí z výpovědí aktérů o každodennosti, strategie využitelná specificky v sociálních vědách, interpretativní tradice. •Analýza sociální produkce a reprodukce reality v procesu interakcí aktérů. Specifické vnímání sociální reality. •Základní výzkumné principy: -přístup do sociálního světa je možný prostřednictvím výpovědí aktérů o činnosti a činnosti druhých -tyto výpovědi získává vědec v přirozeném jazyce aktérů. Obsahují koncepty, pomocí kterých aktéři strukturují svůj svět, významy těchto konceptů a teorie o tom, jak svět funguje -většina každodennosti není reflexivní (je rutinní) -Významy jsou konstruovány pouze v případě narušení každodennosti -Sociální vědci provádí popis aktivit a významů a abstrahují kategorie a koncepty, na jejichž základě dochází k porozumění a vysvětlení. •Výzkum pomocí abduktivní strategie je konstrukcí konstruktů druhého řádu (vědecké konstrukty) z konstruktů prvního řádu (konstrukt reality). • •Kritika: •Nejasná metoda konverze výpovědí o (a z) každodenností do vědeckých teorií.