Na první pohled se může zdát, že je povinné literatury příliš velké množství, které není možné obsáhnout, a že ji nelze stihnout přečíst v zadaných termínech. Tento názor se vyskytoval i při hodnocení kurzu v minulém roce. Protože názor nesdílím a myslím, že jde jen o důsledek nevhodně zvolené strategie přípravy, najdete níže doporučení, jak povinnou literaturu číst, abyste vše stíhal/a a měl/a čas i na přípravu do jiných kurzů.

Odborná literatura není beletrie, není nutné ji číst od začátku do konce a ještě si čtení užít. Ne každého baví všechny oblasti kurikula, přesto je více než vhodné, aby viděl primární odbornou literaturu z každé základní oblasti psychologického oboru. I z těchto důvodů je povinná literaturu Psychometriky postavena zejména na článcích v odborných časopisech. Zpravidla stačí zadanou literaturu jen "prolétnout" s tím, že některým pasážím budete věnovat více času a pokusíte se jim detailně porozumět, jiné pasáže nemilosrdně přeskočíte (pokud máte pocit, že jen recyklují něco, co již znáte z předchozího studia). Zaměřte se na pasáže, které vás zaujmou, méně zajímavé vynechte. Identifikujte klíčové informace a ty pochopte. Je rovněž dobré si text poznámkovat či důležité pasáže zvýrazňovat, pomůže vám to později při přípravě na zkoušku i při odpovídání na průběžné testy. 

Podle mého názoru je možné čtení odborného textu zefektivnit tím, že člověk rychle vybere podstatné pasáže a na ty se zaměří. Nabízím proto sérii kroků, které bych já osobně volil při čtení zcela cizí literatury, které mě zajímá jen tak "středně" (tj. není to něco, co by mě velmi bavilo, a není to ani něco, k čemu bych měl naprostý odpor) a kterou se potřebuji co nejrychleji naučit. Jde jen o můj postup; vám osobně může vyhovovat nějaký zcela jiný. Není to žádný univerzální nástroj, nemám ověřeno, že by fungoval i u jiných lidí. Časy jsou orientační a jsou psány odhadem, záleží na konkrétním textu a nemusí být realistické. Týkají se běžného empirického článku typické délky:

1. 5 minut: Udělejte si v povinné literatuře pořádek; vyjasněte si, co si chcete přečíst, jak to je dlouhé, o jaké texty jde. Stáhněte si je do počítače :-) V případě, že spěcháte a téma vás nebaví, vyberte výhradně povinnou literaturu. Pokud vás téma zajímá a máte více času, dejte si na stejnou hromádku i literaturu doporučenou.
2. 15 minut: Prolétněte si celý text. Přečtěte si abstrakty, nadpisy, zamyslete se, o čem by text mohl být. Zkuste identifikovat (v tuto chvíli zřejmě jen nepřesně) klíčové pasáže, zaměřte se na věty, které působí důležitě či zajímavě. Zkuste si vzpomenout, zda už v dané oblasti máte nějaké předchozí znalosti. Vytipujte, co by vás mohlo bavit, a naopak co vás zajímat nebude. V tuto chvíli v žádném případě nezačínejte text číst od začátku. 
3. 30 minut: Začněte číst vytipované zdroje, které považujete za hlavní. Nečtěte je ale pečlivě celé od začátku do konce. Přeskakujte nudnější a repetitivnější pasáže, nebo naopak pasáže, kterých se "bojíte" a máte pocit, že je stejně nepochopíte. Pokud např. článek obsahuje v některé části velké množství statistiky a matematických vzorců, ve kterých nejste kovaní, celou tuto část článku přeskočte. Pokud později naznáte, že byla skutečně důležitá, můžete se kdykoli k ní vrátit.
4. Podle potřeby: Jak se začínáte v textu orientovat, je vám stále více jasnější, které pasáže jsou skutečně klíčové. Na ty se zaměřte a přečtěte si je podrobněji. Autoři odborných textů se také zpravidla odvolávají na to, co už napsali dříve. Neváhejte proto skákat v textu dopředu a dozadu. Odborné texty většinou není nezbytné číst lineárně od začátku do konce. 

Přečtení jednoho běžného článku by vám podle mého názoru mělo zabrat zhruba hodinu času, jen ve výjimečných případech by mělo jít o více než dvě hodiny. Vaše individuální rychlost se ale samozřejmě může lišit. A pár tipů na závěr:

1. Čím déle čtete, tím je čtení stále méně efektivnější. Největší hustota získaných informacích je během prvotního screeningu. Rozdíl mezi "velmi pečlivým" a "pečlivým" čtením bude naopak už minimální. Viz příklad z populární literatury ;-)
2. Delší čtení ale může mít výhodu v tom, že s informacemi strávíte jednoduše více času a budete se v nich lépe orientovat, případně si je budete pamatovat déle. Je prostě potřeba vyvážit rychlost a efektivitu čtení.
   
3. Pokud nemáte dostatek času, nezačítejte se do detailů, ale čtěte zodpovědně. Pokud máte pocit, že něčemu skutečně rozumíte, přeskočte daný odstavec. 
4. Cílem není se text "naučit", ale "pochopit". Neučíte se znalosti na zkoušku, ale chcete pochopit, o čem to je. Během zkoušky i kdykoli v budoucnu si konkrétní detaily můžete vždy znovu dohledat; stejně tak principiální pochopení tématu na rozdíl od detailů jen tak už nezapomenete.
5. V psychometrice a statistice či metodologii obecně může být pocit "porozumění" falešný. Zkuste si při čtení sami sobě klást otázky a odpovídat si na ně. Zkuste si představit, jak byste něco popsali. Teprve když dokážete informaci zreprodukovat, skutečně jí rozumíte. 
6. Když některému textu neporozumíte, nezkoušejte to zvládnout sám/sama tím, že byste text četl/a stále dokola, to je strašně neefektivní. Zeptejte se spolužáků, o týden později na přednášce (nezapomeňte, že studijní přípravy nejsou bodované, a dotaz tak lze odložit!) nebo v diskuzním fóru. Zkuste i sám/sama odpovídat na otázky v diskuzním fóru; tím, že zkusíte téma někomu vysvětlit, se naučíte nejvíce. 
7. V textu si zatrhněte a opoznámkujte důležité pasáže. Případně si sám/sama pro sebe napište krátké shrnutí. Obojí využijete později při přípravě na písemný test a na zkoušku.
8. Pokud máte pocit, že máte problém s angličtinou, ignorujte ho :) Zezačátku to bude těžké, ale garantuji, že na konci kurzu už to půjde rychle. Je potřeba si zvyknout na styl daného oboru a psychometrika v tom může být specifická od jiných oblastí psychologie. 
9. Pokud vás psychometrika baví, věnujte pět minut nahlédnutí i do doporučené literatury. Často je zábavnější než povinný text a pokud máte dobré výchozí znalosti, může vám dát i více.