Týden 9
Stranickopolitická
diferenciace 1890-1914 – občanské politické strany a jejich tisk
90. léta – mladočeši hegemonem
české politiky. Národní listy a mladočeský tisk. Národní politika a staročeský
tisk. Vznik Lidových novin a moravská strana lidovopokroková. Proces
diferenciace politického života v českých zemích – nové občanské politické
strany a struktura jejich tisku (realisté, radikálové, agrárníci, hnutí
politického katolicismu).
Studijní povinná literatura:
Ø Veber, Václav – Hlavačka, Milan – Vorel, Petr – Polívka, Miloslav – Wihoda, Martin – Měřínský, Zdeněk: Dějiny Rakouska. NLN, Praha 2002, s. 428-433
Ø Klápště,
Jan – Šedivý, Ivan (eds.): Dějiny Česka.
NLN, Praha 2019, s. 190-202
Ø Efmertová,
Marcela C.: České země v letech 1848-1918. Libri, Praha 1998, s. 91-92,
93-94, 97-123, 405-410
Ø Šolle,
Zdeněk: Století české politiky. Mladá fronta, Praha 1998, s. 110-222
Ø Bednařík,
Petr – Jirák, Jan – Köpplová, Barbara: Dějiny
českých médií. Od počátku do současnosti. Grada Publishing, Praha 2011, s.
136-143, 145-147
Ø Beránková,
Milena: Český periodický tisk do roku 1918. Praha 1981, s. 209-213
Ø Hoch,
Karel: Dějiny novinářství od r. 1860 do doby současné. In: Československá
vlastivěda. VII, Písemnictví. Praha 1933, 484-493
Ø Malíř,
Jiří: Systém politických stran v českých zemích do roku 1918. In: Malíř,
Jiří – Marek, Pavel a kol.: Politické strany. Vývoj politických stran a
hnutí v českých zemích a Československu 1861-2004. I. díl: období
1861-1938. Doplněk, Brno 2005, s. 31-40, 42-43
Ø Pernes,
Jiří: Svět Lidových novin. Stoletá kapitola z dějin české žurnalistiky,
kultury a politiky. NLN, Praha 1993, s. 15-38
Ø Malíř,
Jiří: Národní strana svobodomyslná v Čechách a Lidová strana (pokroková)
na Moravě. In: Malíř, Jiří – Marek, Pavel a kol.: Politické strany. Vývoj
politických stran a hnutí v českých zemích a Československu 1861-2004. I.
díl: období 1861-1938. Doplněk, Brno 2005, s. 162-163
Ø Marek,
Pavel: Český politický katolicismus a katolické strany. In: Malíř, Jiří –
Marek, Pavel a kol.: Politické strany. Vývoj politických stran a hnutí
v českých zemích a Československu 1861-2004. I. díl: období 1861-1938.
Doplněk, Brno 2005, s. 277-289
Ø Rokoský,
Jaroslav: Agrární strana. In: Malíř, Jiří – Marek, Pavel a kol.: Politické
strany. Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu
1861-2004. I. díl: období 1861-1938. Doplněk, Brno 2005, s. 424-430
Studijní doporučená literatura:
Ø Marek,
Pavel: Český politický katolicismus a katolické strany. In: Malíř, Jiří –
Marek, Pavel a kol.: Politické strany. Vývoj politických stran a hnutí
v českých zemích a Československu 1861-2004. I. díl: období 1861-1938.
Doplněk, Brno 2005, s. 277-289
Ø Kubíček,
Jaromír: Bibliografie novin a časopisů na Moravě a ve Slezsku v letech
1918-1945. Československá redakce VN MON, Praha 1989, s. 92-125
Boj o rukopisy a hilsneriáda
Badeniho reformy
Moravský pakt
Volby s všeobecným, přímým, rovným a tajným hlasovacím právem
Zastoupení poslanců v říšské radě na jednoho
poslance v kontextu jednotlivých národů:
- jeden italský poslanec
zastupoval 38 268 obyvatel, jeden německý 39 363, jeden rumunský 46 192,
jeden slovinský 49 696, jeden polský 51 859, jeden chorvatský 54 721,
jeden český 55 658 a jeden ukrajinský (rusínský) 102 472
- měřeno na 100 německých obyvatel
mělo stejnou cenu 116 Rumunů, 126 Slovinců, 132 Poláků, 139 Chorvatů, 141
Čechů a 260 Ukrajinců (Rusínů)
Volby do říšské rady v roce 1907
České politické strany v českých zemích
|
Agrárníci |
28
mandátů |
|
Sociální
demokraté |
24
mandátů |
|
Mladočeši |
18
mandátů |
|
Klerikálové |
17
mandátů |
|
Česká
státoprávní demokracie |
9 mandátů
|
|
Staročeši |
7 mandátů |
|
Realisté |
2 mandáty |
|
nezávislí |
2 mandáty |
Německé politické strany v českých zemích
|
Sociální
demokracie |
21
mandátů |
|
Agrárníci |
19
mandátů |
|
Strana
pokroková (liberální) |
14
mandátů |
|
Lidová
německá strana |
13
mandátů |
|
Nacionální
radikálové |
12
mandátů |
|
Všeněmci |
2 mandáty |
|
Křesťanští
sociálové |
1 mandát |
|
nezávislí |
1 mandát |
Volby do říšské rady v roce 1911
České politické strany v českých zemích
|
Agrárníci |
38
mandátů |
|
Sociální
demokracie |
26
mandátů |
|
Mladočeši |
18
mandátů |
|
Národně-sociální
strana |
16
mandátů |
|
Klerikální
strana |
7 mandátů |
|
Staročeši |
1 mandát |
|
Státoprávní
radikálové |
1 mandát |
|
Realisté |
1 mandát |
Německé politické strany v českých zemích
|
Němečtí
radikálové |
22
mandátů |
|
agrárníci |
21
mandátů |
|
Pokrokáři-liberálové |
12
mandátů |
|
Sociální
demokraté |
10
mandátů |
|
Lidovci |
9
mandátů |
|
Všeněmci,
křesťanští sociálové, dělnická strana |
zbytek
mandátů |
České měšťanské strany založily Jednotný český klub; sociální demokraté založili vlastní klub stejně jako sociální demokracie německá a polská. Nejsilnějším klubem byl Německonárodní svaz.
V říšské
radě zasedalo 232 Němců, 108 Čechů, 85 Poláků, 31 Ukrajinců, 24 Slovinců, 19
Italů, 13 Srbů a Chorvatů, 5 Rumunů a 1 sionista.
Poslední volby do českého zemského sněmu v r. 1908
V roce 1908 se konaly i poslední volby do českého zemského sněmu (systém tu byl stále kuriový).
Nejsilnějším
klubem na českém zemském sněmu byli konzervativní velkostatkáři (49);
ústavověrní měli 21 mandátů.
Agrárníci
dostali 43, mladočeši 38, spojené strany státoprávní (národní socialisté,
radikální pokrokáři, státoprávní radikálové) 5 a staročeši 4; dva mandáty
získali samostatní mladočeši a státoprávníci, po jednom klerikálové, realisté a
dva nezávislí kandidáti.
Mezi
německými stranami získali němečtí pokrokáři 19, agrárníci 15, radikálové a
všeněmci 19, lidová strana 8, křesťanští sociálové 2; 5 mandátů připadlo
samostatným kandidátům.
Sociální
demokracie se navzdory zisku 9,8 % hlasů do sněmu nedostala.
České
měšťanské strany vytvořily Svaz českých poslanců zemských.
