Bezpečnostně strategické perspektivy Hodnocení strategic foresight 18 bodů max 1: Katarína Přikrylová ; Michaela Johanová; Robert Škvařil ; Štěpán Bumba; Štěpán Daněk ; Vojtěch Sýkora (15b) - Technologický, environmentální a právní (navíc píšete nepřesně legální místo legal nebo právní eventuálně legislativní) nejsou z pohledu budoucnosti zanedbatelné, vezměme v potaze klimatickou změnu nebo umělou inteligenci – tyto aspekty představují hybné síly budoucího vývoje a nelze je považovat za nevýznamné. AI v hodnocení nakonec uvádíte, ale o klimatické změně ani zmínka! Přitom je to akcelerátor celé řady bezpečnostních problémů ve světě. Nakonec ji ale v kapitole 3 mezi vašich devět nejistot správně zařazujete a hodnotíte – je tedy potřebné ten text držet celý v nějaké koherenci!! - U hodnocení nejistot: technologický vývoj (8) bych z pohledu dopadů ještě o kousek povyzvedl (dopady jsou významné), třetí svět bych z pohledu nejistoty posunul ještě o dva centimetry do leva – tam je to jistější. Jinak pěkně udělané hodnocení!! - Popis budoucností je logický a provazuje všechny nejistoty ovlivňující budoucnost. Evropský ráj je popsán skvěle – možná by chtělo jen zmínit, že migrace úspěšně řeší demografické stárnutí Evropy. Česko na prvém místě – dobře, že jste uvedli jen fragmentaci Evropy, NATO bude držet pohromadě jednotná hrozba Rusko, vypadla vám tady Čína a její vliv. Omezení migrace do Evropy se mi nejeví jako racionální úvaha – příliv díky klimatu a pokračující nestabilitě bude pokračovat – ledaže by to tam vyřešil nějaký silný hráč (Čína?). Ostrov chaosu nevidím jako realistický – jsme silně provázaní s ostatními zeměmi . pokud se bude dařit německu bude se dařit ekonomicky i nám – obrovská ekonomická provázanost, když se bude dařit ekonomicky, tak štěpení společnosti nebude tak silné, ledaže by to byl trend ve východní a střední Evropě – ruská dezinformace oslabila vládnutí nejen u nás, ale i na Slovensku, v Madarsku a jinde. Ten poslední černý scénář jste trochu ošidili. Velmi se mi líbí validace scénářů – je to realistický pohled na scénáře!! Skvělé!! - V kapitole 8 máte především doporučení k posilování měkkých parametrů, chybí mi tam doporučení k ekonomice, bezpečnostním institucím a vojenské složce. Dále naznačujete velmi správně , že je potřebné strategicky řídit: vize, hodnoty, obecné cíle – tady jste mohli však ještě přidat na obsahu a nemělo by to chybu. - Indikátory změny: dobře zmíněny – nastaveny jak na soudržnost ČR, tak i EU. Možná ještě vyjádřit vliv globální vliv mocností – ten se ve vašich scénářích objevoval, ale myslím, že dopady vztahů mezi globálními hráči jste v analýze úplně nedocenili. Závěr: velmi pěkné zpracování budoucnosti, trochu více přidat na těch doporučeních, jak si tu světlou budoucnost zajistit, nejlepší částí je validace – to jste mě mile překvapili!! 2. Jiří Novotný; Pavlína Jadrná; Vojta Červík; Lukáš Janovič (18b) · V metodologii (v úvodu) postrádám jasné vymezení deseti kroků zpracování strategické analýzy · Velmi přesné zhodnocení bezpečnostního prostředí – vymezení hrozeb, postrádám příležitosti! · Zhodnocení vnitřní prostředí by mohlo být přesnější např. postrádám schopnost modernizace platné právní úpravy tak, aby umožňovala fungování státu a jeho institucí (z tohoto pohledu zaostáváme např. za vývojem kriminality v kybernetickém prostoru) · V environmentální oblasti postrádám reakci ČR na green deal a zhodnocení jeho dopadů na ekonomiku · Ve vojenské oblasti je vyjádření bojeschopnosti OS nepřesné: zahrnuje materiální, koncepční a také morální složku! · V kapitole tři bych v nadpisu indikoval, že se jedná o hodnocení ve výhledu do roku 2040 - zhodnocení se tváří věrohodně, přesně. Mírný nesouhlas s tvrzením, že dopady v environmetální rovině pocítíme až po roce 2040. Pociťujeme je již nyní a jsou akcelerátory dalších bezpečnostních hrozeb! · Perfektní zhodnocení nejistot a krajních stavů. Jen je škoda, že jste nepracovali i Čínou, kterou vymezujete jako významnou hybnou sílu v analýze prostředí – jinak klobouk dolů!! · V matici nejistot bych posunul 8 (více vzhůru – dopady by mohly být významnější), rovněž u jedenáctky bych viděl dopady významnější, než uvádíte. · Ve scénářích bych předpokládal, že snahy Číny o získání vlivu budou narůstat za každé situace. Scénáře jsou logicky formulovány a trefně pojmenovány. Ne všechny nejistoty a trendy jsou však adekvátně promítnuty ve všech scénářích (cyber, technologie, migrace, vymáhání práva). Scénář A se jeví jako velmi komplexní – velmi dobře zpracovaný, logický!! · Validace scénářů a jejich sumarizace je velmi trefná, užitečná! · Hodnocení dopadů je relativně komplexní stejně jako doporučení pro bezpečnostní politiku – trochu se tam vytrácí akce v cyber doméně a pracovali jste i s potravinovou bezpečností? · Indikátory změny – pěkné! · Závěr: i přes některé výtky musí smeknout – v čase, který jste měli, jste vytvořili sofistikovaný produkt – budu využívat jako příklad v další výuce!! Dávám plný počet bodů. Naučili jste se hodně!! 3. Kristýna Kostková 509927, Bart Brettschneider 510065, Nikoleta Logginidu 488832, Alžběta Dvořáková 509920, Kateřina Sajdová 496604, Vladěna Havlíčková 496701 (16 b) · V úvodu je malá nepřesnost. Neformulujeme doporučení pro zvolený optimální typ budoucnosti, ale pro námi analyticky vytvořený možný scénář žádoucí budoucnosti. Takto to pak velmi správně formulujete hned v následující kapitole. Měli bychom být konzistentní! · V metodologie je uvedeno: Na základě tohoto kroku dojde k rozdělení nejistot do tří kategorií: Sekundární nejistoty, Předpokládané trendy/nejistoty, Kritické trendy. Poslední kategorie představuje kritické nejistoty – ne trendy!! · Co to je za invenci – odolná versus neodolná společnost, tak třeba nestabilní, nebo nesoudržná, .. vidím, že v tabulce používáte zranitelná – to je mnohem lepší, než to před tím v textu!! · Demograficky silná nebo slabá – no nevím, co třeba stárnoucí a fyzicky degradující a mladá a zdravá ?? · Hodnocení nejistot je realistické a kritické nejistoty jsou zvoleny správně, velmi trefné názvy alternativních budoucností – asi nejlepší ze všech prací. · Ve scénářích mi chybí popis toho jak vznikne mezinárodní stabilita – co si pod tím představit – jak se budou chovat hlavní aktéři?? A proč se tak budou chovat? · Ten scénář č. 3 je postaven tak, že je katastrofálnější než ten scénář , kdy dochází k oslabování mezinárodní stability – nejsem si jist, že by to tak v budoucnosti opravdu bylo? · Pěkné zhodnocení jednotlivých scénářů a jejich dopadů. · U doporučení vnímám OSN a OBSE, ale nějak mi tam chybí EU a NATO, ale také bilaterální relace se strategickými partnery, posilování transatlantické vazby – tady mi chybí pragmatismus!! · V té druhé rovině kvituji důraz na celkovou modernizaci naší společnosti – je zřejmé, že se nám nevyhne zásadní transformace způsobu řízení státu, ale především vzdělávání!! · Indikátory změny jsou logicky nastaveny a provázány s budoucím světy i vašimi doporučeními. Doplnil bych hodnocení koheze NATO a EU · Závěr: pěkná práce, některé dílčí nepřesnosti uděluji 16 b 4. Jiří Štourač (510165), Jan Míček (508701), Markéta Rosická (510089), Michaela Tichá (509873), Marek Pleva (509763), Tomáš Bárta (509892) 15 b · V práci se mi líbí rovnováha mezi analýzou prostředí, designem scénářů a souborem doporučení v podobě ucelené strategie! · Trošičku jsem překvapen vašim důrazem na měkkou bezpečnost – ekonomika je asi vpořádku, ale zdá se mi přecenění významu nejistoty migrace a s ní spojené implikace – netvrdím, že to není problem, ale pro ČR je to stale relativně nízká hrozba, i když se ve výhledu do roku 2040 může ještě hodně proměnit – ale za jakých podmínek?? · Vytrácí se mi problematika kybernetické bezpečnosti. · Logické provázání všech scénářů a doporučení, vše dostatečně komplexní. · Přehledná a komplexní vizualizace dat!! · Logicky identifikované slabé signály a způsob jejich monitorování · Dobře jste zachytili rostoucí talk na veřejné finace v souvislosti se stárnutím populace, ale dopad to nemá jen na ekonomiku, ale na udržitelnost veřejných výdajů s potenciálem státního bankrotu!! 5. Filip Banáš (UČO 499475); Filip Svoboda (UČO 509951), Jakub Peter Senko (UČO 509896); Jakub Zavřel (UČO 509990); Kryštof Nawrath (UČO 509878); Martin Káčer (UČO) (CYBER) - (17 b) · V tabulce hodnocení hybných sil mi chybí explicitně nárůst škodlivých aktivit ze strany RF a Číny, nestátních aktérů · Vymezení nejistot – myslím, že nezáleží pouze na množství expertů, ale i jejich úrovni schopností! · V hodnocení nejistot se mi líbí – legislativ (8) – vysoká nejistota!! super, ale dopady bych ještě kousek povýšil!! · Vymezení scénářů dostatečně komplexní, logické a trefné názvy. Líbí se mi dopady. Jen doufám, že se anarchii opravdu vzdalujeme!!! Ztrácí se mi ta právní rovina ve scénářích – jeden ze základních předpokladů úspěchu! · Velmi komplexní doporučení pro další politiku, větší důraz bych položil na vzdělávání a přípravu expert – nejen gramotnost společnosti a take dynamičtější digitalizaci společnosti při posilování odolnosti společnosti – nesmíme se bát hrozeb a zůstat v době ledové, kamenné · Závěr: opět velmi pěkná práce, logicky uspořádaná, komplexní a vyvážená z pohledu analýzy - popisu scénářů a doporučení 6. Tomáš Čevela- 554511 Klára Dubovecká - 496951 Martina Drdlová - 496672 Jitka Kuncová - 495328 Karolína Mrázková - 555515 Soňa Novotná – 483453 (13 b) · Hodnocení prostředí je velmi přímé – konflikt mezi členskými státy NATO – ano, i to je možné · V analýze prostředí se mi ztrácí kybernetická bezpečnost,i když v nejistotách pak již figuruje, v právní oblasti postrádám zastarávání a nefunkčnost právního rámce, který nereaguje včas na dynamiku společnosti · Hodnocení nejistot a identifikace těch dvou kritických se mi jeví příliš zahleděné do našich národních vnitřních podmínek, osobně postrádám nejistoty přicházející z vnějšího · Do scénářů se jen omezeně promítají všechny ostatní méně významné nejistoty a trendy – pak to nepůsobí komplexně · Ve scénáři Harmonie se odrážíté od zvládnnuté pandemie COVID-19 ve vztahu k roku 2040 – necítím to jako relevantní odrazový můstek, navíc pandemii jsme v ČR úspěšně určitě nezvládli a ani následnou obnovu (inflace, ekonomická stagnace, propad veřejných finací, …) · V kapitole mi splývá hodnocení dopadů a formulace doporučení – chybí strukturovný přístup. · Závěr: ve srovnání s ostatními se mi jeví tato seminární práce jako lehce ošizená – propracovanost scénářů i doporučení