TVORBA STRATEGIE T2: PROCES CÍL 1.VYMEZIT POJEM STRATEGIE 2.PŘEDSTAVIT PROCES TVORBY STRATEGIE 3.PŘEDSTAVIT METODU ANALÝZY ZAINTERESOVANÝCH STRAN 4.VYDAT ÚKOL DO DALŠÍHO TÝDNE 5.VYTVOŘIT TÝMY PRO PŘÍPADOVOU STUDII JAKÉ CÍLE V RÁMCI PŘEDMĚTU SLEDUJEME? •Trošku si hrát (Komenský) •Naučit se tvořit strategii (znalosti a dovednosti) • •Zvládnout zkoušku! (kredity) 1.Co to je strategie? Jaký je její účel? 2.Jak je možné pojímat tvorbu strategie jako proces? 3.Jaké procesní modely jsou k dispozici? 4.Jak je proces tvorby strategie členěn? 5.Jaké zahrnuje tento proces fáze a činnosti? Jaký je jejich účel? 6.Jaké metody a analytické nástroje jsou využitelné pro podporu realizace jednotlivých činností v procesu tvorby strategie? 7.Jaký je účel a možnost provedení analýzy zainteresovaných stran? UČEBNÍ OTÁZKY OBSAH •ÚVOD 1.VYMEZENÍ POJMU STRATEGIE 2.PROCES TVORBY STRATEGIE 3.ANALÝZA ZAINTERESOVANÝCH STRAN •ZÁVĚR •ÚKOL DO DALŠÍHO TÝDNE • Databáze strategických dokumentů ČR: https://www.databaze-strategie.cz/ Kolik existuje v této databázi strategií? ÚVOD CO TO JE STRATEGIE? STRATEGIE JAKO DOKUMENT •V praxi se setkáváme s různými názvy dokumentů: •STRATEGIE (BEZPEČNOSTNÍ, OBRANNÁ) •KONCEPCE (KONCEPCE VÝSTAVBY ARMÁDY) •STRATEGICKÁ KONCEPCE •NÁRODNÍ BEZPEČNOSTNÍ STRATEGIE •BÍLÁ KNIHA •DLOUHODOBÝ VÝHLED •STRATEGICKÁ VIZE • • • NENÍ K DISPOZICI JEDNOTNÝ ZPŮSOB PROVEDENÍ VEŘEJNÁ STRATEGIE •V kontextu Metodiky přípravy veřejných strategií: •Střednědobý až dlouhodobý dokument veřejné správy – PROBLÉM! •Ucelený soubor opatření směřujících k dosažení cílů ve stanovené oblasti, •S dostatečnou mírou podrobnosti (jasné vymezení cílů i opatření – SMART), •Vzájemně vyvážené a propojené tři části – analytická, strategická a implementační, •Vymezuje problém, stanovuje vizi (tj. budoucí žádoucí stav v dané oblasti), •Stanovuje cíle, jichž má být dosaženo, •Opatření, jejichž prostřednictvím jsou jednotlivé cíle naplněny, •Způsob implementace: odpovědnost, časový a finanční rámec, rizika, komunikace, •Způsob vyhodnocení plnění cílů a opatření, včetně sady indikátorů a termínů. C:\Users\prochazkaj\AppData\Local\Microsoft\Windows\Temporary Internet Files\Content.Outlook\0211DZU1\Snímek23.JPG ZÁJMY, HODNOTY •V co věříme, co prosazujeme? •Jaké jsou naše zájmy? RÁMEC PRO TVORBU STRATEGIE • T Y P O L O G I E D O K U M E N T Ů MINISTERSTVO OBRANY ČR FÁZE TKD • 10 FÁZE AKTIVITY F8 •A.8.1. Revize a dopracování plánu schvalování • F8 •A.8.2. Interní připomínkování •A.8.3. Externí připomínkování • F8 •A.8.4. Schválení koncepce •A.8.5. Uzavření projektu LEGENDA •HORIZONTÁLNÍ OSA •GENERICKÝ (OBECNÝ) – strategické (obecné) cíle, konceptualizace problému, obecný zdrojový rámec, chybí realizační rámec (spíše politika) •SPECIFICKÝ – specifické cíle a úkoly (SMART), podrobné vymezení nákladů, rozpracovaný realizační rámec (spíše plán) •VERTIKÁLNÍ OSA •PREEMPTIVE (PROAKTIVNÍ) – dlouhodobé zaměření dokumentu, pohled za horizont, snaha utvářet budoucí prostředí •REACTIVE (REAKTIVNÍ) – krátkodobé zaměření dokumentu, odrážející především současnost, případně reagující pouze na vývoj v minulosti • PRŮMĚR KRUHU •Malý průměr vyjadřuje nižší míru komplexnosti, zaměření především na jeden dominantní nástroj moci státu, v případě obranné strategie dominuje především vojenský nástroj •Větší průměr vyjadřuje vyšší míru komplexního přístupu se zapojením všech nástrojů moci státu (DIMEFILE) • BARVA KRUHU •Zelená – jasně vymezený cílový stav; Oranžová – obecně vymezený cílový stav; Červená – vágně vymezený cílový stav MINISTERSTVO OBRANY ČR • • • • 12 THE NATIONAL DEFENCE STRATEGY PURPOSE •Provides a clear road map for the Department of Defense to meet the challenges posed by a re-emergence of long-term strategic competition with China and Russia. •Acknowledges an increasingly complex global security environment, characterized by overt challenges to the free and open international order. ADAPTACE STÁTU (ORGANIZACE) NA NOVÉ VÝZVY •AMBITION: France must have a battle-hardened Army, ready to face the toughest clashes up to a major confrontation and capable of winning. •ZHODNOCENÍ PROSTŘEDÍ •STRATEGICKÁ NEJISTOTA (geopolitické změny, selhávání Evropy zajistit svoji obranu, narušení vnitřní koheze a společenské odolnosti) •ROZŠIŘOVÁNÍ KONFLIKTNÍCH OBLASTÍ (potenciál pro vznik velkého vojenského konfliktu, přítomnost hybridního válčení, boj v kybernetickém prostoru a vesmíru). •POLITICKO – VOJENSKÉ AMBICE •UDRŽENÍ VOJENSKÉ SÍLY, ARMÁDA VZOREM PRO EVROPSKÉ STÁTY (určující strategickou a operační kulturu) •PŘIPRAVENOST A POHOTOVOST STRATEGICKÉ CÍLE •PŘIPRAVENÍ LIDÉ •SCHOPNOSTI •VÝCVIK •PROCESY STRATEGICKÉ PROJEKTY (12 projektů k naplnění cílů) VIZE ANALÝZA HROZEB ZÁJMY, HODNOTY PROGRAMY, INICIATIVY CÍLE • STRATEGIE NEMÁ STANOVENU JEDNOZNAČNOU VNITŘNÍ STRUKTURU! OBECNĚ: •úvod – proč strategii tvoříme, východiska; •analýza (problém, budoucí vývoj); •vymezení cílového stavu; •způsob jeho dosažení v čase, náklady; •způsob hodnocení, rizika, komunikace. PŘÍSTUP K TVORBĚ STRATEGIE •V rámci tvorby strategie jsou zodpovězeny následující základní otázky: •Proč je daná strategie vytvářena? •Co daná strategie řeší (problém) a v jakém hodnotovém kontextu (základě jakých kritérií)? •Jak bude daný problém řešen (a zda vůbec bude řešen)? •Jaký je cílový stav, kterého by mělo být realizací strategie dosaženo? •Koho se daná strategie týká (cílová skupina)? •Jaké může mít daná strategie dopady? •Kdy se bude problém řešit a kdy bude vyřešen? •Kdo bude problém řešit? Jak dlouho daná strategie platí? •Kolik bude dané řešení stát (jaké zdroje – finanční, lidské, organizační – bude nutno na dané řešení vynaložit)? Kdo poskytne potřebné zdroje? STRATEGY=ENDS+MEANS+WAYS LYKKE MODEL OF MILITARY STRATEGY •ENDS: cíle •WAYS: způsob dosažení cílů •MEANS: prostředky nezbytné k dosažení cílů • •PROVÁZÁNÍ CÍLŮ SE ZDROJI! •NESOULAD MEZI CÍLY A ZDROJI = RIZIKO, NEREALISTICKÉ STRATEGIE!! • •Arthur F. Lykke Jr., “Defining Military Strategy,” Military Review 69, no. 5 (May 1989): 3. • • Volitelná poznámka uživatele titul, jméno,příjmení, funkce (BAD) STRATEGY=ENDS+MEANS+WAYS JEFFREY W. MEISER (2017) •Far too often strategy is an exercise in means-based planning; it is inherently uncreative, noncritical, and limits new and adaptive thinking. (přeceňování prostředků) •This kind of thinking leads to infinitely repeating the question of how many boots should be on the ground. •This approach misses the core function of strategy, which is to figure out what to do with those boots on the ground, •or even better, what are the alternatives to boots on the ground. •The result of this analysis is what Lykke calls ways. RIZIKO STRATEGIE Volitelná poznámka uživatele titul, jméno,příjmení, funkce http://www.au.af.mil/au/awc/awcgate/army-usawc/Strat3.gif http://www.au.af.mil/au/awc/awcgate/army-usawc/Strat2.gif General Maxwell D. Taylor, 1981. Strategy equals ends (objectives toward which one strives); ways (courses of action) and means (instruments by which some end can be achieved). Způsob (way) použití síly (means) k dosažení cílů (ends). KOMPLEXNÍ PŘÍSTUP – GRAND STRATEGY •The concept of a comprehensive or whole-of-government and whole-of-society approach to respond to a strategic challenge. •POUŽITÍ VŠECH NÁSTROJŮ MOCI STÁTU: (DIME, DIMEFIL, DIMEFILE) •diplomatic, information, military, economic, financial, intelligence, and law enforcement, energy •ARMÁDA NEMÁ SCHOPNOSTI VYŘEŠIT NÁRODNÍ BEZPEČNOSTNÍ VÝZVY •Např. KOMPLEXNÍ PROBLÉM JAKO postconflict stabilization and development. •ÚKOLY OS OD ROKU 2001 UKAZUJÍ, ŽE ARMÁDA NA TYTO PROBLÉMY NESTAČÍ! STRATEGIE = ZPŮSOB MYŠLENÍ •“a coherent set of analyses, concepts, policies, arguments, and actions that respond to a high-stakes challenge •Richard P. Rumelt, Good Strategy, Bad Strategy: The Difference and Why It Matters (New York: Crown Business, 2011), 6. STRATEGIE = CESTA, PLÁN Jako dlouhodobý plán činností zaměřený na dosažení nějakého cíle! ŘEŠIT akutní problémy problems ZVLÁDAT současné problémy PŘEDVÍDAT budoucí potřeby VYTVÁŘET budoucnost dlouhý HORIZONT krátký Identifikace a eliminace příčin problémů, hodnocení zkušeností a učení se Budoucnost jako množina příležitostí; procesy nastaveny tak, aby podporovaly nepřetržitý proces experimentování, jakožto nástroje pro vytváření budoucnosti. Proaktivní přístup k budoucnosti; celá organizace je zapojena do sledování vývojových trendů a jejich implikací. Řešení akutních problémů a jejich projevů ze dne na den; podceňování rizik. STRATEGIE = UMĚNÍ VYTVÁŘET SÍLU •Lawrence Freedman, Strategy: A History (Oxford: Oxford University Press, 2013), xii POLITICKÝ POTENCIÁL VOJENSKÝ POTENCIÁL EKONOMICKÝ POTENCIÁL Fyzická dimenze Koncepční dimenze Morální dimenze • CÍLE ZPŮSOBY PROSTŘEDKY SCHOPNOSTI ZDROJE BEZPEČNOSTNÍ A OBRANNÁ POLITIKA NÁRODNÍ ZÁJMY HODNOTY CÍLE OBRANNÉ POLITIKY AMBICE VOJENSKÁ STRATEGIE OPERAČNÍ PLÁNY OPERAČNÍ KONCEPCE DOKTRÍNY ROZVOJOVÉ KONCEPČNÍ DOKUMENTY ROZVOJOVÉ CÍLE PROGRAMY PLÁNY ROZPOČET NÁVRH HIERARCHIE KONCEPCÍ 2020 (ReMO) Strategická východiska Bezpečnostní strategie ČR Obranná strategie ČR Dlouhodobý výhled pro obranu 1.4 Koncepce AZ Koncepce OPSÚ Koncepce mobilizace KVAČR 1.2 Koncepce MV 1.3.1 Koncepce SVŘ 1.3 Koncepce PozS 2.1 Koncepce VzS 2.2 Koncepce TER 2.4 Koncepce SPEC 2.5 Koncepce Rozvoje letištní sítě 2.2.1 Programy pořizování majetku a služeb (PGRM) Koncepce zprav. zab. 3.1 Koncepce log. 3.2 Koncepce spoj. voj. 3.3 Koncepce VZdr 3.4 Koncepce ÚVZ 3.5 Koncepce práv. sl. 3.6 Koncepce informatizace rezortu Strategie informatizace rezortu Akční plán informatizace rezortu Záměr použití AČR 1.1 Koncepce KySIO 2.3 ZÁSADY TVORBY STRATEGIÍ MINISTERSTVO OBRANY ČR ZÁSADY TVORBY STRATEGIE 29 •VYMEZENÍ PROBLÉMU •Transparentnost •Interdisciplinární přístup •Objektivnost •Projektový přístup •Koordinace •Alternativní přístup • Tvorba strategie je spojena s existencí závažného problému spojeného se zajišťováním bezpečnosti státu. Hledá se odpověď na otázku, proč se strategie zpracovává, co a jaký problém řeší. MINISTERSTVO OBRANY ČR ZÁSADY TVORBY STRATEGIE 30 •Vymezení problému •TRANSPARENTNOST •Interdisciplinární přístup •Objektivnost •Projektový přístup •Koordinace •Alternativní přístup • Tvorba strategie probíhá podle schváleného zadání s jasně vymezeným cílem či cíli a časovým harmonogramem. Činnost, průběžné výstupy a konečný výsledek jsou hodnoceny řídícím týmem, vlastníkem nebo gestorem. Pokud existuje průběžný přehled o tvorbě strategie, pak výsledek není pro žádnou ze zájmových stran překvapením. MINISTERSTVO OBRANY ČR ZÁSADY TVORBY STRATEGIE 31 •Vymezení problému •Transparentnost •INTERDISCIPLINÁRNÍ PŘÍSTUP •Objektivnost •Projektový přístup •Koordinace •Alternativní přístup • Řešení komplexních, vzájemně provázaných a obtížně strukturovaných problémů vyžaduje zpravidla interdisciplinární přístup. Zvážit externí expertízu: aktuální znalosti, zkušeností a dovedností. MINISTERSTVO OBRANY ČR ZÁSADY TVORBY STRATEGIE 32 •Vymezení problému •Transparentnost •Interdisciplinární přístup •OBJEKTIVNOST •Projektový přístup •Koordinace •Alternativní přístup • Informovaná rozhodnutí podložená věrohodnými analýzami a prognózami. Navrhovaná řešení musí být ověřena (experimentování), prokázána jejich proveditelnost při dosažení očekávaných parametrů (výkonových, časových i nákladových). MINISTERSTVO OBRANY ČR ZÁSADY TVORBY STRATEGIE 33 •Vymezení problému •Transparentnost •Interdisciplinární přístup •Objektivnost •PROJEKTOVÝ PŘÍSTUP •Koordinace •Alternativní přístup • Projektové řízení vytváří předpoklady pro dosažení očekávaných výsledků v souladu se zadáním ve stanoveném čase a v rámci stanoveného rozpočtu. MINISTERSTVO OBRANY ČR ZÁSADY TVORBY STRATEGIE 34 •Vymezení problému •Transparentnost •Interdisciplinární přístup •Objektivnost •Projektový přístup •KOORDINACE •Alternativní přístup • Účinný rozvoj všech sektorů bezpečnosti vyžaduje existenci soustavy vertikálně i horizontálně provázaných strategií a koncepčních dokumentů. MINISTERSTVO OBRANY ČR ZÁSADY TVORBY STRATEGIE 35 •Vymezení problému •Transparentnost •Interdisciplinární přístup •Objektivnost •Projektový přístup •Koordinace •ALTERNATIVNÍ PŘÍSTUP • Alternativní řešení umožňuje uplatnění komplexního přístupu v podmínkách nejistoty, identifikaci rizik a jejich omezování či eliminaci a výběr nejvhodnějšího řešení. Inspirací je řešení obdobného problému v zahraničí, či jeho řešení v minulosti a s jakým výsledkem. MINISTERSTVO OBRANY ČR ZÁSADY TVORBY STRATEGIE 36 •HODNOCENÍ NÁKLADŮ •Využití analytických nástrojů •Hodnotitelnost •Odpovědnost •Realizační rámec •Hodnocení minulosti •Přístupy nejlepší praxe • Varianty jsou posuzovány z pohledu nákladů, přínosů a proveditelnosti. Jaké má řešení přínos, s jakými je spojeno finančními náklady, jaké jsou zdrojové nároky z pohledu lidských a materiálních zdrojů a v jakém čase je možné je realizovat. MINISTERSTVO OBRANY ČR ZÁSADY TVORBY STRATEGIE 37 •Hodnocení nákladů •VYUŽITÍ ANALYTICKÝCH NÁSTROJŮ •Hodnotitelnost •Odpovědnost •Realizační rámec •Hodnocení minulosti •Přístupy nejlepší praxe • V celém procesu tvorby strategie jsou využívány analytické nástroje (metody, techniky). MINISTERSTVO OBRANY ČR ZÁSADY TVORBY STRATEGIE 38 •Hodnocení nákladů •Využití analytických nástrojů •HODNOTITELNOST •Odpovědnost •Realizační rámec •Hodnocení minulosti •Přístupy nejlepší praxe • Obsahové a časové vymezení dosažení cílového stavu a milníků. Variantní rozpracování cílů do realizačního rámce (opatření a úkoly. Je hledána odpověď na otázky, jaký je požadovaný cílový stav a jak a kdy bude dosažen. Kdy je cíl považován za splněný? MINISTERSTVO OBRANY ČR ZÁSADY TVORBY STRATEGIE 39 •Hodnocení nákladů •Využití analytických nástrojů •Hodnotitelnost •ODPOVĚDNOST •Realizační rámec •Hodnocení minulosti •Přístupy nejlepší praxe • Je stanoven vlastník a gestor nesoucí odpovědnost za tvorbu i realizaci strategie, splnění cílů a dosažení očekávaných přínosů. Dává odpověď na otázku, kdo bude řešit vymezený problém. V realizačním rámci je určena odpovědnost za splnění cílů, opatření a úkolů. MINISTERSTVO OBRANY ČR ZÁSADY TVORBY STRATEGIE 40 •Hodnocení nákladů •Využití analytických nástrojů •Hodnotitelnost •Odpovědnost •REALIZAČNÍ RÁMEC •Hodnocení minulosti •Přístupy nejlepší praxe • Vymezuje základní realizační rámec (klíčové milníky, cílové stavy v čase, identifikuje rizika a zásadní opatření omezující jejich dopady, obsahuje odhady zdrojových implikací). Vytvořen je předpoklad pro zapracování strategie do plánovacích dokumentů. MINISTERSTVO OBRANY ČR ZÁSADY TVORBY STRATEGIE 41 •Hodnocení nákladů •Využití analytických nástrojů •Hodnotitelnost •Odpovědnost •Realizační rámec •HODNOCENÍ MINULOSTI •Přístupy nejlepší praxe • Zpracovatelé hodnotí realizaci předchozích strategií (pokud jsou k dispozici). Identifikována jsou osvědčená řešení, příčiny případných neúspěchů a opatření, která je nezbytné přijmout, aby se nedostatky již neopakovaly. MINISTERSTVO OBRANY ČR ZÁSADY TVORBY STRATEGIE 42 •Hodnocení nákladů •Využití analytických nástrojů •Hodnotitelnost •Odpovědnost •Realizační rámec •Hodnocení minulosti •PŘÍSTUPY NEJLEPŠÍ PRAXE • Zpracování strategie by mělo vycházet z přístupů nejlepší praxe odvozených od již zavedených a praxí ověřených postupů a přístupů řešení daného problému u jiných institucí, organizací, a to jak v ČR, tak i v zahraničí při zvážení specifických podmínek ČR. 3. PROCES TVORBY STRATEGIE OBECNÝ PROCESNÍ MODEL TVORBY STRATEGIE • PROCES DLE METODIKY TVORBY VEŘEJNÝCH STRATEGIÍ MINISTERSTVO OBRANY ČR 46 PROCES TVORBY STRATEGIE ( DLE METODIKY MO ČR) MINISTERSTVO OBRANY ČR FÁZE TVORBY STRATEGIE (F1 – IDENTIFIKACE POTŘEBY, F2 – NASTAVENÍ PROJEKTU) 47 FÁZE AKTIVITY F1 •A.1.1. Posouzení potřebnosti zpracování strategie, analýza problému F1 •A.1.2. Přijetí rozhodnutí o realizaci strategie F2 •A.2.1. Ustanovení řídícího výboru a zpracovatelského týmu F2 •A.2.2. Analýza zadání F2 •A.2.3. Vytvoření plánu prací • MINISTERSTVO OBRANY ČR FÁZE TVORBY STRATEGIE (F1, F2) 48 FÁZE AKTIVITY F1 •A.1.1. Posouzení potřebnosti zpracování strategie, analýza problému F1 •A.1.2. Přijetí rozhodnutí o realizaci koncepce F2 •A.2.1. Ustanovení řídícího výboru a zpracovatelského týmu F2 •A.2.2. Analýza zadání F2 •A.2.3. Vytvoření plánu prací • Metody: •expertní metody (brainstorming); •strom problémů; •metoda rybí kosti; •strategická analýza: vnější (PESTLE) a vnitřní (7S, MCA, DOTMLPFI) •GAP analýza MINISTERSTVO OBRANY ČR FÁZE TVORBY STRATEGIE (F1, F2) 49 FÁZE AKTIVITY F1 •A.1.1. Posouzení potřebnosti zpracování KD, analýza problému F1 •A.1.2. Přijetí rozhodnutí o realizaci koncepce F2 •A.2.1. Ustanovení řídícího výboru a zpracovatelského týmu F2 •A.2.2. Analýza zadání F2 •A.2.3. Vytvoření plánu prací Metody: •expertní metody (brainstorming); •analýza rizik (co se stane, pokud nebude problém řešen); •analýza zainteresovaných stran. MINISTERSTVO OBRANY ČR FÁZE TVORBY STRATEGIE (F3 - ANALÝZY) 50 FÁZE AKTIVITY F3 •A.3.1. Zpracování analýz • F3 •A 3.2. Zpracování prognóz MINISTERSTVO OBRANY ČR FÁZE TVORBY STRATEGIE (F3 - ANALÝZY) 51 FÁZE AKTIVITY F3 •A.3.1. Zpracování analýz • F3 •A 3.2. Zpracování prognóz Metody: •komparační analýza (přístupy nejlepší praxe); •benchmarking (posuzování přístupů nejlepší praxe); •hodnocení prostředí (vnější, vnitřní): PESTLE, 7S, DOTMLPFI); •gap analýza; •analýza operačních rizik (co se stane, pokud chybí schopnosti); •analýza zainteresovaných stran. MINISTERSTVO OBRANY ČR FÁZE TVORBY STRATEGIE (F3 – ANALÝZY) 52 FÁZE AKTIVITY F3 •A.3.1. Zpracování analýz • F3 •A 3.2. Zpracování prognóz Metody: •trendové analýzy; •statistické (kvantitativní) metody; •modelování a simulace; •prognóza alternativních budoucností (SFA) – nejistoty; •metoda scénářů; MINISTERSTVO OBRANY ČR FÁZE TVORBY STRATEGIE (F4 - KONCEPCE, F5 – OVĚŘENÍ) • • • 53 FÁZE AKTIVITY F4 •A.4.1. Formulace kritérií pro hodnocení cílů F4 •A.4.2. Tvorba variant cílů F4 •A.4.3. Posouzení variant cílů • F4 •A.4.4. Výběr nejvhodnější varianty cílů F5 •A.5.1. Příprava experimentu •A.5.2. Provedení experimentu •A.5.3. Vyhodnocení experimentu a doporučení MINISTERSTVO OBRANY ČR FÁZE TVORBY STRATEGIE (F4 - KONCEPCE, F5 - OVĚŘENÍ) FÁZE TKD • • • 54 FÁZE AKTIVITY F4 •A.4.1. Formulace kritérií pro hodnocení cílů F4 •A.4.2. Tvorba variant cílů F4 •A.4.3. Posouzení variant cílů • F4 •A.4.4. Výběr nejvhodnější varianty cílů F5 •A.5.1. Příprava experimentu •A.5.2. Provedení experimentu •A.5.3. Vyhodnocení experimentu a doporučení Samostatná prezentace Metody: •strom cílů, popis cílů SMART, SMARTER; •SWOT; morfologická analýza •vícekriteriální analýza variant; metody hodnocení nákladů a užitků MINISTERSTVO OBRANY ČR FÁZE TVORBY STRATEGIE (F6 - ROZPRACOVÁNÍ) • 55 FÁZE AKTIVITY F6 •A.6.1. Rozpracování cílů do opatření a úkolů F6 •A.6.2. Hodnocení a výběr variantních řešení k dosažení stanovených cílů • F6 •A.6.3. Nastavení soustavy indikátorů • MINISTERSTVO OBRANY ČR FÁZE TVORBY STRATEGIE (F6 - ROZPRACOVÁNÍ) • 56 FÁZE AKTIVITY F6 •A.6.1. Rozpracování konceptu do opatření a úkolů F6 •A.6.2. Hodnocení a výběr variantních řešení k dosažení stanovených cílů F6 •A.6.3. Nastavení soustavy indikátorů • Metody: •strom cílů, popis cílů SMART, BSC; •vícekriteriální analýza variant, rozhodovací stromy; •metody hodnocení nákladů a užitků, analýza nákladů životního cyklu (LCC); •analýza rizik. MINISTERSTVO OBRANY ČR FÁZEFÁZE TVORBY STRATEGIE (F7 - REALIZACE)TKD • 57 FÁZE AKTIVITY F7 •A.7.1. Vytvoření realizačního plánu •A.7.2. Vytvoření plánu řízení rizik • F7 •A.7.3. Vytvoření systému monitorování výsledků •A.7.4. Vytvoření plánu evaluace •A.7.5. Sestavení komunikačního plánu F7 •A.7.6. Sestavení rozpočtu implementace •A.7.7. Sestavení časového harmonogramu MINISTERSTVO OBRANY ČR FÁZEFÁZE TVORBY STRATEGIE (F8 - SCHVALOVÁNÍ)TKD 58 FÁZE AKTIVITY F8 •A.8.1. Vnitřní a vnější připomínkové řízení (dle schvalovací autority) •A.8.2 Schválení strategie, uzavření projektu • 4. ANALÝZA ZAINTERESOVANÝCH STRAN ÚČEL •Zpravidla se vypracovává v úvodních fázích každého projektu (tvorby strategie) •Smyslem je identifikovat aktéry mající vztah k řešenému projektu (strategii) •Analyzovány jsou jejich zájmy, a míra vlivu na řešený projekt (problém) •Identifikována je vhodná komunikační strategie k jednotlivým aktérům •Snahou je vytvořit vhodné podmínky (vést odpovídající komunikaci) pro tvorbu strategie, její schvalování a následnou realizaci! UDRŽOVAT SPOKOJENOST, NAPLNIT JEJICH PŘEDSTAVY, PŘEDVÍDAT POŽADAVKY, ZAPOJIT JE POLICY MAKERS, PRŮMYSL KLÍČOVÍ AKTÉŘI: PARTNEŘI, DONÁTOŘI, NADŘÍZENÍ PEČLIVÁ KOMUNIKACE, ÚZKÁ SPOLUPRÁCE MINIMALIZOVAT PŘEKVAPENÍ MÍT POD KONTROLOU, UDRŽOVAT PŘEHLED, RUTINNÍ KOMUNIKACE POKUD JE NEZBYTNÁ OBČANÉ INFORMOVAT, KONZULTOVAT. PRAVIDELNĚ KOMUNIKOVAT, AKADEMICKÁ PŮDA, PORADCI, BEZPEČNOSTNÍ KOMUNITA V L I V Z Á J E M VELKÝ MALÝ MALÝ VELKÝ ZÁVĚR •Tvorba strategie je projekt (jedinečný charakter každé strategie) •Realizované kroky se opakují, lze popsat jako proces (procesní model) •K dispozici celá řada procesních modelů tvorby strategie (tvorba veřejných strategií, tvorba strategií v rezortu MO) •Oba procesní modely jsou v praxi využívány, upravovány na základě nových poznatků •Analýza zainteresovaných stran poskytuje důležité informace pro nastavení účinné komunikace se všemi aktéry – vytváří se tak předpoklad pro úspěch! •Kritéria úspěchu: 1. Vypracování a schválení strategie; 2. Míra implementace. ÚKOL DO DALŠÍ PŘEDNÁŠKY •Vyberte si jednu z bezpečnostních strategií (Čelení hybridním hrozbám, BS ČR 2023, Národní strategie kybernetické bezpečnosti 2020, BS Německa 2023, BS Francie 2022) a na základě kritérií pro komparaci strategií uvedených v první přednášce zařaďte strategii do hodnotícího modelu (uveden níže). •Identifikujte silné a slabé stránky strategie z pohledu jejího celkového pojetí (zohlednit již zmiňovaná hodnotící kritéria), uvést stručně důvod takového hodnocení. •Rozsah: dva slidy v power pointu (model, silné a slabé stránky dané strategie) • • Odevzdat do odevzdavárny IS: hodnocení strategie - Termín: 03.10. do 12, 00. MINISTERSTVO OBRANY ČR • • • • 64 LEGENDA •HORIZONTÁLNÍ OSA •GENERICKÝ (OBECNÝ) – strategické (obecné) cíle, konceptualizace problému, obecný zdrojový rámec, chybí realizační rámec (spíše politika) •SPECIFICKÝ – specifické cíle a úkoly (SMART), podrobné vymezení nákladů, rozpracovaný realizační rámec (spíše plán) •VERTIKÁLNÍ OSA •PREEMPTIVE (PROAKTIVNÍ) – dlouhodobé zaměření dokumentu, pohled za horizont, snaha utvářet budoucí prostředí •REACTIVE (REAKTIVNÍ) – krátkodobé zaměření dokumentu, odrážející především současnost, případně reagující pouze na vývoj v minulosti • PRŮMĚR KRUHU •Malý průměr vyjadřuje nižší míru komplexnosti, zaměření především na jeden dominantní nástroj moci státu, v případě obranné strategie dominuje vojenský nástroj •Větší průměr vyjadřuje vyšší míru komplexního přístupu se zapojením všech nástrojů moci státu (DIMEFILE) • BARVA KRUHU •Zelená – jasně vymezený cílový stav; Oranžová – obecně vymezený cílový stav; Červená – vágně vymezený cílový stav