Literatura a komiks
Komiks je médiem dvojkódovým (obraz
a text). U komiksu dominuje obrazová (vizuální) složka. Literatura je médiem jednokódovým – pouze textovým.
Tvůrčí psaní
Týden 7
Literatura, komiks a film
Literatura a komiks
Komiks je médiem dvojkódovým (obraz
a text). U komiksu dominuje obrazová (vizuální) složka. Literatura je médiem jednokódovým – pouze textovým.
Film je médium časové, dynamické, mimetické
(sklon k „realističnosti“, dokáže navodit věrnou podobu vizuální i
zvukové reality), je vázané
na technologii, využívající obraz a zvuk.
Komiks je médium prostorové, statické, schematické, kombinující výtvarnou a
literární složku (může být nesen jen obrazem, viz komiksy bez bublin). A
především jde o médium sekvenční.
Příbuznost komiksu a filmu lze ukázat na podobnosti storyboardu (náčrt/plán
scén pro filmové zpracování) a komiksových panelů.
Čím se může od filmu či komiksu inspirovat literatura?
Například přístupem k vytváření "scén".
Scénu si můžeme připravit jako rám, který je prostorově omezen – vejde
se do něj jen určitý
počet prvků, tak jako se vejdou do komiksového panelu. Je možné si vyzkoušet cvičení
týkající se psaní scén. Lze si "načrtnout" (ať už výtvarně, nebo
slovně) pořadí scén a prvky, které se v nich objeví.
Filmová (i komiksová) práce se scénou (podle knihy Umění filmu od D. Bordwella a K. Thompsonové, s.
252):
velký celek – lidské tělo nerozeznatelné nebo malé
celek – postavy mají významnější prostor, ale dominuje pozadí
polocelek – lidské tělo od pasu nahoru
polodetail – tělo od hrudi nahoru
detail – ukazuje hlavu, ruce, nohy nebo malý předmět
Aktivita
Cvičení týkající se vztahu obrazu a slova (textu).
První cvičení
Prohlédnětě si všechny čtyři scény v jednotlivých panelech (pdf Komiks a jeho možnosti),
přemýšlejte, jak a čím na vás působí, vezměte v potaz příběhovou stránku
čtyř panelů a jejich návaznost, k prvnímu a druhému panelu doplňte vnitřní
monolog, ke třetímu a čtvrtému (kde je naznačena řeč) doplňte dialogy či
monology, k některým nebo ke všem panelům můžete využít i „vypravěčský
hlas“ (viz role vypravěče a vizuální inscenace).
(Obrázky z komiksu Thomase Otta, převzato z knihy V panelech a bublinách od Pavla Kořínka, Martina Foreta, Michala Jareše, s. 128).
Druhé cvičení
Protože se do „rámu“ vejde jen určitý počet prvků (které
v psaném textu můžete rozvíjet), zkuste na základě výtvarně velmi
schematické a neobratné scény napsat trojí zachycení této scény. Viz pdf Scéna: obrázek ke cvičení.
a) Popište scénu ve třech čtyřech větách (obecně).
b) Popište scénu smyslově (využívejte všechny smysly) – co není přímo
zřejmé z obrázku (barevné, čichové, hmatové a další vjemy), rozviňte, aby
to dávalo ve vztahu k zachycenému prostředí smysl. Řiďte se pravidlem:
„neříkej, ale ukazuj“.
c) Popište scénu z pohledu postavy sklánějící se k neupřesněnému
objektu. Domýšlejte to, co ze schematického obrázku nejde vyčíst. Nebo scénu
popište z pohledu člověka, kterému patří ruka, která je obrázku
v pravém dolním rohu.
Třetí cvičení
Představte si, že si píšete deník a chcete si zapsat to, co důležitého, zajímavého, zaznamenáníhodného vás potkalo v minulých dvou, třech, čtyřech... dnech. Místo toho, abyste si to zaznamenali "verbálně", zkuste si tyto záznamy připravit "komiksově", jako jednotlivé scény, výjevy. Můžete si je načrtnout jako spojení obrazu a slova, nebo jenom slovně – jako popis toho, co by bylo v pomyslném storyboardu. Inspirujte se komiksovým deníkem Každý den je nový od Lucie Lomové.
Čtvrté cvičení
Procvičte si "filmový" pohled. Vytvořte posloupnost scén (výjevů) s lidskou postavou či postavami, ve kterém půjdete od velkého celku (lidské tělo je nerozeznatelné či malé) přes celek (postavy mají větší prostor, ale dominantní je pozadí), polocelek (lidské tělo od pasu nahoru), polodetail (tělo od hrudi nahoru) až k detailu (hlava, ruce, nohy, malý předmět) a k velkému detailu (část obličeje nebo předmětu). Pokuste se text napsat tak, abyste v každém (další) scéně měli něco nového, něco navíc.