Co je to kapitalismus Obsah l(Neo)liberální přístup lMarxistický přístup lCentristický přístup (Neo)Liberální přístup l„investování peněz s cílem vydělat víc peněz“ (Fulcher) l„Sada ekonomických a právních institucí, které dělají z výroby pro zisk základní princip ekonomických organizací.“ (Oxford dictionary of world politics) (Neo)Liberální přístup lSoukromé vlastnictví výrobních prostředků (např. Půda, stroje...) lPrávní regulace, která opravňuje majitele těchto prostředků přivlastňovat si zisk, který produkují lSystém kontraktů, které slouží realizaci prodeje a nákupu, zvláště právo najímat zaměstnance lPrávi vlastníků používat zisk dle vlastní vůle s jasně definovanými omezeními (Neo)Liberální přístup lKapitalismus potřebuje trh, peníze, konkurenci, zisk a kontraktní právo lDva způsoby koordinace hospodářství: centrální plánování (socialismus), trhová ekonomika (kapitalismus) (Fuchs-Tuleja: Základy ekonomie) (Neo)Liberální přístup (Fuchs-Tuleja 2003) l„Tržní hospodářství je systém, ve kterém jsou vztahy mezi jednotlivými subjekty zprostředkovány trhem a kde impulsy změn vycházejí od kupujících. Rozhodování je založeno na svobodné volbě suverénního subjektu trhu. Tržní prostředí je demokratický a liberální systém.“ (s. 49) Milton Friedman Milton Freedman l1912-2006 lChicagská škola ekonomie l1976 – Nobel za analýzu spotřeby, monetární historie a teorie a demonstraci komplexnosti stabilizační politiky lRadil brutálnímu diktátorovi Chile Pinochetovi → medzinárodní kritika, ALE volný trh měl uvolnit režim (Neo)Liberální přístup (Friedman: Capitalism and Freedom) lKapitalismus je svoboda lEkonomická svoboda je l1. cíl sám o sobě l2. prostředek k politické svobodě lNarušení ekonomické a proto i politické svobody: devízová omezení, povinný důchodový systém, kvóty na tovary, povolení na výkon povolání lKapitalismus separuje politickou moc od ekonomické moci (Neo)Liberální přístup (Friedman: Capitalism and Freedom) lTrh jako přímý prvek svobody: dělba práce → vzájemná závislost: Q: Jak skombinovat vzájemnou závislost s individuální svobodou? Jak koordinovat? A1: Donucení, A2: Dobrovolná kooperace – svobodné soukromé podnikání v ekonomice založené na nýměně → kapitalismus soutěže l„Jelikož domácnost má vždy možnost produkovat přímo pro sebe, nemusí vstupovat do vztahů výmeny, jestli z nich neprofituje“ (s. 20) (Neo)Liberální přístup (Friedman: Capitalism and Freedom) lTrh je jednoduše směna lExistuje množství prodávajících a kupujících, který se navzájem chrání jeden před druhým (předpoklad neexistence monopolu) lSvobodná ekonomika dává lidem to, co chtějí a ne to, co si nějaká skupina lidí myslí, že chtějí (jako v socialismu: předpoklad absence vlivu reklamy) (Neo)Liberální přístup (Friedman: Capitalism and Freedom) lTrh jako nepřímý komponent svobody: lDecentralizovaný trh eliminuje ekonomickou moc jako zdroj politické moci lMnožství center ekonomické sily („hodně milionářů“) jsou protiváhou vlády a podporují různé myšlenky jako patroni l„V kapitalistické společnosti stačí přesvědčit pár bohatých lidí pro získaní peněz na rozběh jakékoliv myšlenky“ (oligarchie?) Marxistický přístup l„Kapitalismus je sada konfigurací, asambláží neboli svazků sociálních vztahů a procesů orientovaných kolem systematické reprodukce vztahu ke kapitálu, ale neredukovatelná – ať už logicky nebo historicky – pouze na tento vztah“ (Anievas – Nisancioglu, p. 9) lNeexistuje esence nezávislá na jiných prvcích kapitalismu = intersekcionalismus. Marxistický přístup lSeparace pracujících od majetku (výrobních prostředků) = proletarizace = farmáři, kteří pracují na svém poli (tedy vlastní výrobní prostředky) se stávají proletáři (námezdní zaměstnanci) lVýrobní prostředky se koncentrují v několika rukou lProletáři jsou nuceni pracovat pro někoho jiného trhem - „ekonomickýma prostředkama“ ve feudalismu jsou nuceni násilím - „ne-ekonomickýma prostředkama Marxistický přístup l„Jelikož domácnost má vždy možnost produkovat přímo pro sebe, nemusí vstupovat do vztahů výmeny, jestli z nich neprofituje“ (Friedman, s. 20) lV nekapitalistické společnosti může existovat námezdní práce, v kapitalismu je námezdní práce spojena s jeho zákony fungování – sytémovými imperativy. Marxistický přístup lKapitalisté musí prodat svoji produkci na trhu aby měli zisk lVztah kapitálu a práce (vykořisťování) znamená dolování nadhodnoty lNadhodnota=zisk lProdukce je motivována ziskem, bez očekávání zisku nedojde k produkci Marxistický přístup lSoutěž mezi kapitalistami → trvalá akumulace, maximalizace zisku, ↑produktivity práce – je vnucená kapitalistům bez ohledu na kapitalisty a jejich preference (pro sociální odpovědnost) – není to chamtivost, ale systémový imperativ Marxistický přístup lTento imperativ vede k technologickému pokroku a trvalému růstu (příklad: Nokia) – snaha o přežití je základem potřeby akumulace prostřednictvým rozšířené reprodukce__ - ↑rozsah produkce → ↓nákladů a ↑zisků lTvorba tužeb lReprezentace ekonomického růstu v médiích Marxistický přístup lPrvní kontradikce kapitalismu: ↑moci kapitálu → ↑zisků, ↓mezd → ↓poptávky, nadprodukce → krize Zelený marxistický přístup lZelená kritika: Druhá kontradikce kapitalismu (absolutní obecný zákon o degradaci ŽP v kapitalismu) lProdukce závisí od surovin zdarma – příroda je drancována a skutečné náklady jsou externalizovány do ní (t.j. znečišťovatel neplatí za znečišťovaní např. vzduchu, nikdo neplatí za klimatickou změnu) lPodhodnocena příroda → vyčerpání zdrojů Zelený marxistický přístup lKapitalismus skolabuje (nebo bude ohrožena akumulace kapitálu) protože: l1. ŽP bude zničeno (klimatická krize), nebo l2. ↑Nákladů na výrobu kvůli ↑cen mizejících surovin nebo ↑potřeby vývoje jejich náhrad, nebo l3. Stát požaduje příliš mnoho peněz, aby zamezil kolapsu Zelený marxistický přístup lProti-argument: Přírodu lze korektně nacenit (např.: obchod s povolenkama CO2) lProti-proti-argument: 1. Cena emisí je ve skutečnosti příliš nízká (mohla by být vyšší), 2. Nemůže být vyšší – žádný z top 20 nejšpinavších sektorů by nebyl ziskový, kdyby se všechny environmentální náklady zahrnuli do cen Centristický přístup lMnohem blíž k neoliberalismu – kapitalismus musí být regulován aby mohl fungovat, musí být sám od sebe zachráněn lPříklad: Korporátní inverze http://www.cc.com/video-clips/ehvwjx/the-daily-show-with-jon-stewart-inversion-of-the-money-snatche rs Centristický přístup l‘When does this end … They just want, and want, and want, with no concern...’ lPřeklad: [Kdy to skončí… Oni jen chtějí a chtějí a chtějí a neberou žádené ohledy…] lČím se tahle věta liší od marxistické perspektivy? Centristický přístup lObamova regulace (2016): Proti „sériovým obracečům“ – nehledí na poslední 3 roky po sloučení, aby se definovala velikost zahraniční společnosti – jestli po sloučení původní americká společnost vlastnila nejméně 80 % sloučené firmy, je považována za americkou, jestli 60 %, následují restrikce – Pfizer zrušil svoje slučování Obamova regulace lZamezuje „Vyvádění zisků“ (Matka v zahraničí půjčí peníze americké dceři, daň se obejde prostřednictvím úroku – Obama: úroky [odpočitatelné] se mění na dividendy [neodpočitatelné] lProtiargument: Je to příliš papírování v hodnotě 15 M$ pre korporace, které musí prokázat, že jejich půjčky jsou pouze půjčky Obamova regulace lDuben 2017: Trump: tyto regulace „zvýšili daňové břemeno, zamezili ekonomickému růstu…“ Trump nařídil prozkoumání daňové regulace (proti své kampani, ve které chtěl zamezit korporacím aby odcházeli pryč) Obamova regulace lŘíjen 2017: Federální soud v Texasu prohlásil, že Obamova administrativa konala protiprávně (legislativa si vyžadoval čas na okomentování) lŘíjen 2017: Trump zachoval tuto legislativu. Ministr financí: „tyto regulace jsou potřebné proti vyvádění zisků do zahraničí.“ Trumpova daňová reforma lÚnor 2018: Trumpova daňová reforma měla zredukovat výhody z relokace korporací snížením daní v USA 35→21 % lTaky: omezení úrovně do které můžou společnosti odečíst náklady na úroky a podíly ze zisku zaplacené zahraničním partnerům (pro některé korporace daň ↑2-4% pro jiné neutrální) 2018 lŘíjen 2018: „Americké korporace do velké míry přestaly se sporným slučovaním…“ ALE pořád převádí intelektuální vlastnictví do zahraničí, kde je příjem z něj zdaňováň (65 % hodnoty technologií produkovaných v Irsku bylo z amerických korporací) 2019 lNávrat Mylan, Allergan PLC lInverze jsou pořád mírně finančně výhodné, ale ne z reputačních důvodů lTrumpova administrativa odstranila část Obamovi regulace dokumentování vnitrofiremních půjček Bidenova kampaň l10 % daňová úleva pro korporace, které investují do zařízení a přinesou výrobu do USA l10% daňová přirážka (t.j. 10 % daně navíc k dani) na prodeje americkým zákazníkům od zahraniční sestry americké společnosti l21% →28 % korporátní daň (ze zdanitelných příjmů) Bidenova kampaň lGILTI (Globální minimální daň z nehmotného majetku, např. patenty - Global Intangible Low Tax Income) 10,5%→21% lTvrdá pravidla proti korporátním inverzím l15 % daň z vykazovaného zisku (prijaté)