Mezinárodni obchod a vnější obchodní potitika 5. Mezinárodní obchod a vnější obchodní politika 25.1 Mezinárodní obchod a efektivnost .hospodářství ........_______ Jak jsme již uvedli v předchozí kapitole, na národní hospodářství nelze v současné dobé nazírat jako na uzavřený ekonomický systém, ale jako na systém, jenž je dosti výrazně propojen se svým vnějším okolím, a to jak hmotnými, tak finančními vazbami. Národní ekonomiky tak musíme_chápat jako otevřený ekonomický systém, v němž jsou spotřebovávány jak statky ajíužhyj^jsou v dané ekonom^cejvyprodukovány, tak statky a služby, které jsou finálním produktem jiných ekonomických systémů. Navíc je nutno konstatovat, že toto propojeni v sobě nezahrnuje pouze přesun zboží či služeb z jedné země do druhé, ale že jeho součástí je také přesun vstupů mezi jednotlivými ekonomikami. Tato podoba národních ekonomik je výsledkem procesů, jimiž tyto hospodářské systémy prošly v minulosti a v jejichž rámci byl vývoj těchto ekonomik ovlivňován jejich vnějším ekonomickým prostředím a naopak. Mezinárodním obchodem tak budeme rozumět směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomiky Vyjdeme-li z výše uvedeného, pak dospějeme k závěru, že mezinárodní obchod představuje takovou formu činnosti, která mnohostranně rozvíjí výrobní i spotřební možnosti jedngt-livých národních ekonomik, přičemž platí, že zahraniční obchod nemůžeme chápat pouze jako produkt vyspělosti těchto ekonomik, a to i v okamžiku, kdy platí, že s rozvojem národního hospodářství se zvýrazňuji tendence k otevřenosti ekonomiky. O významu mezinárodního obchodu svědčí také skutečnost, že právě analýza obchodu jako zdroje bohatství vedla ke vzniku prvního uceleného ekonomického učení - merkantilismu, a tím také ke vzniku ekonomie jako samostatné vědní disciplíny. Otázkou tedy 7i°i stává jaké jsw přWr^* marinnm^^Q ob^hnA, Odpověď na tuto otázku nalezneme v následujících bodech: (^přírodníaklimaticképodminky\kieré ovlivňují výrobní i spotřební možnosti společnosti. ' Zde máme na mysli jednak produkty, které se staly součástí naší spotřeby a jež není možno pěstovat v našich klimatických podmínkách (např. tropické^vjDce^va^čaj) a jednak surovinové zdroje, které se vyskytují v omezeném množství a jejichž naleziště nejsou na našem území (bavlna, ropa či rudy). 313 Základy ekonomie [odlišné prefpmces^polřebT^ ™^JProJ?yíLnaPř: . *£fpecia|' zaci tuzemských firem na výrobultatká, jež jsou uríeny výlučné pro zahraniční trhy^^ i přesto, že na domácím trhu tyto statky nenajdou uplatnení (porcelánové m iskyk pití chov hlemýžďů, mačety aj.). f faoinosUxaUzam tzv. absólúlnl výhody) pro jejichž dosažení je palyíczJfldiié^hjLiu^ skéfiTOyvyrabély daný pjpdukU nižijmi náklady, než je tomu v případe firem zahraj nícn. Njääí náTdady_mohojiJ)ýJ spojeny zejména s levnější pracovní sílou, levnčjsfn,j jairovinami, dokonalejšími technologiemi, dokonalejším technickým vybavením, Dopf s příznivými přírodními a klimatickými podmínkami. XJ^Xkonflikt mezi výrobou a spoďebou^coi je skutečnost vypryvajfdz předpokladu, že žádná země není schopna v rólijproducenta státku g služeb uspokojit veškeré požadav^svý^ ~spotřebitelů~2i to am vpřípadé výrob, které je schopna realizovat Mezinárodní obchod tak umožňuje výrobní specializaci a současno podporuje Širokou strukturu spotřeby. Efekt-plynoucí z tohoto konfliktu je pak v podstatě dvojí: růst výkonnosti ekonomiky na stran?" jedné a možnost dosáhnout příznivější struktury spotřeby u domácích spotřebitelů těT straně druhé. Určitým rizikovým faktorem tohoto procesuje možnost vzniku reálné závišT iosti dané národní ekonomiky na svém okolí. Na vývoji podmínek vnějšího prostředí pak závisí domácí výrobně-spotřební cyklus, jenž může být narušován a destabilizován. iM^sM^^^ yglkovýmby^ ti. úspory vznikající z možnosti optimalizovat rozrněryýstupa vzhledem k nákladům, přičemž zde cdradá limitující faktor, jímž je velikost domácího trhu. Jak jsme již uvedli výše, jednou z příčin vzniku mezinárodního obchoduje možnost reali-zovat v jeho rámci tzv. absolutna hodujkterou chápeme jako schopnost země A vyraSěT určitou komoditu efektivněji (niiši náročnost na vstup u jednotky vystupuj než je tomirvpH-padě zeméJL Princip absolutních výhod můžeme osvětlit pomoct následujícího příkladu. Uvažujme dvě ramě AaB. produkující tentýž základní sortiment v podobě dvou výrobků iay, přičemž na produkci každého z těchto výrobků využívají obě země polovinu svých zdrojů. Vyjdeme-li z předpokladu, že výkonnost takto definovaných ekonomik můžeme vyjádřit pomocí údajů zachycených v tabulce č. 25-1, dospějeme k závěru, že v případě výrobku x dosahuje vyšší denní produkce země A, kdežto v případě výrobku y je vyšší produkční výkonnosti dosaženo v zemi B. Z výše řečeného je zřejmé, že země A vyrábí výrobek x s mnohem nižšími náklady, než je tomu v případě země B, která pak mnohem levněji produkuje výrobek y. Z tohoto důvodu se bude země A specializovat na výrobu statku x, kdežto země B bude produkovat pouze statek y. Tabulka & 25-1 Absolutní výhody země X A 3 2 B 2 4 Specializace pak znamená využiti zdrojů, které se uvolnily ve výrobách, jež jednotlivé země opustily, z čehož tedy vyplývá, že v zemi A bude denní produkce fajnisto původních 3x + 2y. V_zemi B bude dej^ v^robenoj^ čímž se následně zvýší celková výkonnost obou ekonomik. Efektem specializace je růst celkového produktu, neboť původní výkon o rozsahu 5x + 6y je nahrazen výkonem 6x + 8y. 314 Mezinárodni obchod 8 vnějéí obchodní potka Mezinárodní směnou se může zvýšený specializovaný výkon proměnit ve vyšší úroveň , spotřeby. Jestliže např. země A dá do směny 3x (vyprodukované místo původních 2y), může Izískat až 4y (které jsou v zemi B vyprodukovány místo původních 2x). Transakce tak přináší prospěch oběma stranám, přičemž platí, že u produktu, na jehož výrobu se jednotlivé země specializují, byla uchována dosavadní úroveň spotřeby, kdežto u výrobků, jejichž produkce se příslušné země vzdaly má spotřeba tendenci růst Konkrétni směnný poměr bude ovlivněn ostatními tržními faktory. V tomto okamžiku je však nutno poznamenat, že v našem jednodu-čTiem příkladu jsme abstrahovali od rostoucích výnosů z rozsahu. Efektu z mezinárodní směny je však možno dosáhnout i v případech, kdy absolutní výho-daje na straně jedná.země ve všech směňovaných produktech. V tomto případě hovoříme o tzv. komparativních výhodách"^ které umožňují rozvoj mezinárodního obchodu mezi zeměmi s různou úrovní vyspělosti, ale jsou také jedním z faktorů ovlivňujících přemísťování výrob do zemí méně vyspělých. Problematiku komparativních výhod si budeme opět ilustrovat na jednoduchém příkladu. Uvažujeme situaci, kdy ve světovém hospodářství existuje jedna vyspělá ekonomika, v našem případě ekonomika A, a tři ekonomiky, jež můžeme označit jako ekonomiky méně vyspělé, tj. B, C a D. Ve výchozí situaci všechny země produkují výrobky x a y, a to v rozsahu uvedeném v následující tabulce: Tabulka d 25-2 Absolútni a komparativní výhody země ** y* A 8 6 16 0 B 2 3 0 6 C 2 3 0 6 D 2 3 0 6 celkem 14 15 16 18 Sloupce označené x* a y* vyjadřují výkon ekonomik po specializaci. Země A má absolutní výhodu u obou výrobků, přičemž úroveň těchto výhod je poněkud rozdílná. Vyjdeme-li z výše uvedené tabulky, pak dospějeme k závěru, že u výrobku x bude výkonnost země A dána poměrem 4/1, kdežto u výrobku y pouze poměrem 2/1. Opačná situace platí pro zbývající země, kde se jako výhodnější jeví výroba statku y, tj. statku, při jehož výrobě se nižší výkonnost těchto zemí projevuje v relativně menším rozsahu. Zaměří-li se všechny námi analyzované země na produkci výrobků, u nichž dosahují komparativních výhod, budeme hovořit o tzv. specializaci ve výrobě, přičemž objemy vyráběné produkce budou odpovídat hodnotám x* a y*. Jak je z výše uvedeného příkladu zřejmé, dochází v tomto případě k růstu výkonnosti zainteresovaných zemí, kdy je původní výkon v rozsahu 14x + 15y nahrazen novým výkonem, jehož rozsah je 16x + 18y. ~J/ěJšXvýkon vytváří předpoklady_pro vyšší úroveň spotřeby, kteráje však závislá na tom, jakjjroběhne mezinárodní směnná transakce. Vzájemný vztah mezi růstem výkonnosti ekonomiky a úrovní spotřeby můžeme vyjádřit např. pomocí následující tabulky: 315 Základy ekonomie Tabulka č. 25-3 Vztah mezi růstem výkonu ekonomiky a růstem etikové spotřeby produkt spotřeba export celková spotřeba A 16x l> 41 9x + 8,4y B 6y 3,2 2,8 2,33x + 3.2y C 6) 3,2 2.8 2,33x + 3.2y D 6y 3,2 2,8 2,33x + 3.2y V tomto okamžiku je v5ak nutno poznamenat, že ani v tomto přfpadč/sme nebrali v iřva-hu vzájemný vztah mezi specializaci a vznikem úspor z rostoucího rozsahu výrob. 25.2 Vnější obchodní pQlitiKastáťíP Mezinárodní obchod je sférou, která je ovlivňována vnější obchodní a menovou politikou státu. Cíle, které stát sleduje v této oblasti jsou organickou součásti systému hospodářské politiky a představují dílčí kroky směřující k naplňování základních stabilizačních cílů hospodářské politiky. Ne/koncentrovanější výpovedi o úrovni mezinárodníhQj2CQj^ejuiskonomiky je platební bilance země, jejíž dlouhodobé vyrovnaný saldo můžeme považovat za bezprostřední cíl stabilizační politiky orientované jak do ménové, tak do obchodní politiky. Platební bilance udává přehled všech ekonomických transakcí mezi domácími a zahraničními ekonomickými subjekty, přičemž tyto transakce můžeme roztřídit, a to na základč společných znaků jednotlivých položek, do nčkolika základních skupin, jež tvoří: zboží, služby, důchody, transfery, dlouhodobý kapitál, k?átkodohý]&pitál a devizové rezervy. Pohyby těchtp položek se sleduií prostřednictvím jednotlivých účtů, mezi nimiž nejvýznamnějšf podíl mají: běžný účet, na němž je zachycen především vývoz a dovoz výrobků a služeb (mezi služby ^zařazujeme především dopravu, pojištění, licence, patenty, příjmy a výdaje spojené s diplomatickým a vojenským zastoupením v zahraničí, cestovní ruch, spoje atd.). Co do rozsahu se úroveň služeb pohybuje na 1/5 objemu exportu a importu zboží. Dále jam zdfi_ zachyceny také transferově platby, tj. jednostranné platby, které nevedou ke vzniku zahraničních pohledávek či závazků (např. převody pracovních příjmů, dary, příspěvky mezinárodním organizacím, hospodářská pomoc, zahraniční penze atd.). / kapitálový účet, ha němž jsou zachyceny čistě přijmjn kapitálu (zisky, 4toky, djvidendy), což je rozdílová veličina mezi důchody_píynoucími z kapitálu umístSnéhOLy zahraničí ajdůchody_vyplácenými 2ahraničním ekonomickým .subjektům, ktoré investoyalyjvůj kapitál v domácí ekonomice. / finanční ůče%, který postihuje především výyoz a dovoz kapitálu^a to jak krátkodobého, tak diouhodoSého. V dílčím členění zpravidla rozlišuje mezi pohyby státního a soukromého kapitálu, stejně jako mezi formami, v nichž se pohyb uskutečňuje (např. přímé investice, vládní úvěry, soukromé úvěry aj.). Navíc můžeme říci, že bilance na finančním účtu dosti výrazně ovlivňuje celkové bohatství země a její čistou úvěrovou (věřitelskou Či dJuinickou) pozici. chyby gjQpolmeriuti[\\ati další položku platební bilance. Dochází k nim jednak tím, že všechny transakce nemusí být podchyceny, ale také v důsledku nejednotných informacf o mezinárodních transakcích a operacích. 316 Mezinárodni obchod a vnější obchodní politika (2)[měmdevkový^yia^](měnový účet), vzniká jako kumulativní saldo předcházejících třfjwložek. Má opačné znaménko aj^ds^^e^u^d^f^roynání znamenající změnu v^evizových rezervách země. Jak jsme si ukázali v předchozí kapitole, stav salda platební bilance velice úzce souvisí s vývojem měnových kurzů. Vyjdeme-li z předpokladu, že salda platební bilance v zemi A i v zemi B jsou vyrovnaná, pak je zřejmé, že růst vývozu ze země A do země B, resp. omezení vývozu ze země B do země A, povede ke vzniku aktivního salda platební bilance v zemi A a současně ke vzniku pasivního salda této bilance v zemi B. Dopady nevyrovnanosti salda 12!^^^lJ^^£^JTg_rn ftno kníry jflrinotlffirh národníchměn pak-závisí-na tom, jakéjsflu_ preference státujajblastLpolitiky m*mYýVfr Uvedli jsme, že rozvoj mezinárodního obchodu přináSÍ národní ekonomice nejen efekty, ajg.zvyšujeirigikQYort plynoucí z rostoucí závislosti na vnffifm prostředí. Navážeme-Ii na výklad rovnováhy, je zřejmé, žeúčinky plynoucí z mezinájrodnOio obchodu jsou závislé i na situaci, ve]rteté,se národní ekonomika nachází. Uvažujme opět dvě země A a B, jež plně nevyužívají svých výrobních kapacit, mají vyrovnanou platební bilanci a současně rozvinutý vzájemný obchod. Obězemč se vyznačují určj^tou_ůrovni sklony k dovozu, ti, podílu dovozu na HDP, ovlivňujícího úroveň agregátní \ poptávky v dané zemi, neboť platby za dovážené zboží a služby jsou součástí celkových výdajů. V tomto okamžiku je však nutno poznamenat, že ryto platby nevstupují do domácích výdajů, ba naopakj3ŕeŕfe/avw/'/ částku, která danou zemi opouští, z čehož vyplývaje platby zadovážené zboží a.služby snižuji celkovou poptávku. Řoste-li s reálným výkonem ekonomiky také sklon k dovozu, pak se v této_ekonomjce snižuje úroveň výdajového multiplikátoru, jenž v tomto případě nabývá následující podoby: l-mpc(\-t) + mpe kde: mpe - mezní sklon k dovozu j)ojde-Ii v zemi A k růstu skutečného reálného produktu, a tozapředpokladu. že se nemění sklon k dovozu, pak vzroste také obiem statků a služeb, jež jsou do této^emg Hnvž»f»ny Růst importu v zemi A povede jak ke změně salda na běžném účtu, tak ke změně salda platební bilance jako celku. Saldo platební bilance země A se tak stane pasivním, kdežto saldo platební bilance země B se stane naopak aktivním. Na zemi B působí původní vzestup výkonu země A jako určitý impuls, který vede k růstu jejího celkového výkonu (vzrostly její exportní možnosti). Tím je umožněno pokračováni vzájemného ovlivňování, neboť růst HDP v zemi B otevírá při daném sklonu k dovozu exportní možnosti pro zemi A, a to se shodnými efekty j ak v reálném sektoru, tak na straně platebních bilancí. Popsaný mechanismus, kdy růst výkonu v zemi A vyvolal následný růst výkonu v zemi B a naopak, se označuje jako teorém (efekt) lokomotivy. Jeho působení vychází z předpokladu, že země se nalézají pod úrovní potenciálních produktů. Dosáhnqu-li však ekonomiky úrovně QOtenciáJj]ihg_yýstuput pak efekt lokomotivy přechází do efektu importqyaněJnQggg^ ^J^emfeji v tomto"okamžiku vycházet z předpokladu, že se námi analyzované země na-cházejí na úrovni potenciálního produktu, pak dospějerne_k závěru^ že růst výkonu v zerm A zvýšínejen cenovou hladinu v této zemi^ale také vyvoz ze země B do zejpJLA. což povede k irůstu čistého exportuv zemiBTa tím také k růstu její agregátní poptávky, v důsjedku čehož 317 Základy ekonomie v zemi B vzroste cenovMladinoJVh^^ Madjny v zemiAja^byUmpjmaván do země IL. _ ,M . . Podobně jako v případě dovozu, také v připadč vývozu můžeme ve vztahlLkisrolcfmu produktu vysledovat určitý multiplikační efekt, jenž je ytomto okamžiku %^^V»nltíídk kátoremz^Kraničnlhoobchodu, resp. s tzv. vývozním multiplikátorem, který vyjadřuje částku, ó ň&še zvyJÍ produkt, pokuji* současně zvýši objem ^ortu^Jídn^ narozdíl odjdovozu^c/^^^ v zem-^ 25.3 Nástroje vnější obchodní a měnové politiky________ Liberalizace zahtaničnihojahchodu je jednou z pečlivě sledovaných otázek, neboť její úroveň hení shodná v podmínkách různých zemí. K charakteristickým znakům státní hospodářské intervence patří určitá míra ochranářství (protekcionismu), jehož záměrem je ochrana domácích producentů před silnějšími zahramcImTirkonkurenty a jejich produkcí. Již z výše uvedeného je možno vyvodit, že s proteJ