Nerůst Osnova lCo měří a co by mohl měřit HDP? lCo je to nerůst? lJak na tom jsme, co se týče udržitelnosti? lCo je to zelený růst? Co je to odpojení (decoupling)? lProč je zelený růst nemožný? Jevonsův paradox lNerůst vs. recese lJaký by byl život v nerůstovém světě? lJe možný nerůstový kapitalismus? Co měří a co by mohl měřit HDP? (závěr Hickel-Kallis) Co měříHDP lHDP = C+IB+G+EN (výdajová metoda) lHDP = w + r + z + i + y + a + n (příjmová metoda) lHDP = přidané hodnoty výrobců + n (produkční metoda) lHDP měří „co jsou lidi ochotní zaplatit“ (Hickel-Kallis) ~ hodnota ≠nutně energie + materiál -Hodnota 1: „kvalita přírodního prostředí“ -Hodnota 2: napr. básně (nízko-materiální) (x servery) -Hodnota 3: metrika „System of National Accounts“ (2008) update z 1993 Jestli Hodnota přírody = HDP Pak ↑HDP≠↑materiálů a energie „Nazvat takový scénář zeleným růstem by rozšířilo význam toho pojmu tak, že by se stal irelevantním.“ (Hickel-Kallis) HDP = současná metrika ~ energie+materiál Co je to nerůst? Definice nerůstu Nerůst je rovnostářský ↓produkce a spotěeby, který ↑lidskou spokojenost → (ekologické) udržitelnosti. Je Nerůst hnutí? lKolik členů má hnutí? lFrancouzský časopis Nerůst: časopis o radosti ze života (47 000 výtisků v 2012) lPravidelné konference, Lipsko 2014: 3 000 lidí lProtesty organizované Ende Gelände (Konečná) 2019: 1,4 M, několik tisíc aktivistů blokovalo doly lJestli je cílem nahradit růstovou ideologii, možná stačí změna v myšlení a na počtě aktivistů až tolik nezáleží Jak na tom jsme, co se týče udržitelnosti? Just have a think: The money men know the truth about planetary boundaries! Spotřeba lLovci a sběrači: 10 GJ/osoba_rok, 1 t biomasa/osoba_rok, práce: 1-2 h denně lAgrární společnosti: 40-70 GJ/osoba_rok, 4 t biomasa, kámen, kov/osoba_rok, práce: 5-6 h denně lPrůmyslové společnosti: 280 GJ/osoba_rok, 20 t biomasa, fosilní palivo, nerostné suroviny/osoba_rok, práca: 3-4 h denně (fosilní palivo) CO2: max.: 350 ppm Stav: 414,3 Ppm PreIndust: 280 ppm HANPP (Human Appropriation of Net Primary Production) ~ 24 % (indikátor tlaku na biodiverzitu) Kolik si lidi přivlastní z produkce přírody (čisté primární produkce biosféry – energie ze slunce+geotermální) Zelený růst je vládní cíl Zelená dohoda pro Evropu (EGD) l„Jedná se o novou strategii růstu, jejímž cílem je transformovat EU na společnost, která v roce 2050 nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů a ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů.“ l„...nasměrování Evropy na novou dráhu udržitelného růstu.“ Európska environmentální agentura (agentura EU) l„Poskytuje nezávislé infromace o ŽP“ l„Udržení růstu v rámci limitů daných ŽP bude od Evropy vyžadovat bezprecedentní oddelení ekonomické aktivity od environmentálních a klimatických tlaků. Je nejisté, jestli něčeho takového lze dosáhnout.“ (2021) Co je to zelený růst? Co je to odpojení (decoupling)? Zelený růst = ekologicky udržitelný ekonomický růst Předpoklad: absolutní decoupling Decoupling lRelativní decoupling: ↑HDP > ↑CO2 lAbsolutní decoupling: ↑HDP, ↓CO2 -Globální (ne v několika zemích) nebo alespoň spotřebný (ne teritoriální) -Dlouhodobý (ne 10 let a modelový návrat růstu) -Ve všech aspektech (CO2 a materiály na baterie) -Rychle (jinak překročíme body zlomu) Otázka do publika Jaký je hlavní protiargument Hickela a Kallisa vůči existenci absolutního decouplingu CO2 od HDP v některých zemích? s. 12: ↓15,8 % CO2 pri 1,89 % ↑HDP pro bohaté země (1970-2013: 1,9 % ↓CO2) Ve všech aspektech Dlouhodobý (optimistická projekce aus. spotřeby materiálů In K-H) Globální Empirické důkazy pro (nedostatečný) absolutní decoupling Vogel-Hickel 2023 Vykazované/planetární data CO2 lV atmosféře je o 21-32 % více CO2 než kolik reportují vlády (Washington Post). lKdo je jejich spotřebitelem? Započítání práce do CO2 lPBA (x)→otevřená CBA (+5-15%)→uzavřená CBA (+2-5%) (můj propočet na zemi) lCelkově emise v globálním obchodě 27→36 % otevřená→uzavřená CBA PBA – Production based analysis CBA – Consumption based analysis Příklad empirické studie ve prospěch zeleného růstu a její kritiky Zelený rast v severských krajinách lLiteratura: CAPRO (pridaná hodnota/CO2): ↑4-11 %, Stoknes – Rockstrom: ↑5 % „optimistická minimální úroveň“ lPředpoklad: 2 °C (místo 1,5 °C: CAPRO: ↑14 %) lTeritoriální vs. spotřební emise: „hodně pod 5 %“ lIgnoruje společnou ale diferencovanou odpovědnost Proč zelený růst není možný? Jevonsův paradox (Efekt odrazu) „Je naprostým matením pojmů předpokládat, že ekonomické využívání paliv se rovná snížené spotřebě. Pravý opak je pravdou.“ (Jevons 1865) ↑účinnosti parních strojů vs. ↑spotřeby uhlí v Británii v 18. století Efekt odrazu (Rebound effect) lSuper úspora (RE<0) lNulový rebound (RE=0) lČástečný rebound (01) (Jevonsův paradox) Efekt odrazu (Rebound effect) lPřímý (Zateplení domu→zvýšení teploty na termostatu) lNepřímý (Zateplení domu→zahraniční dovolená místo domácí) lCeloekonomický (Zateplení+hybrid+solár+...→+/-↓spotreby energie v celé ekonomice) Celoekonomický efekt odrazu l„celoekonomický efekt odrazu způsobuje ztrátu více než poloviny energetických úspor způsobených vyšší energetickou efektivitou“ (Brockway et al 2021 - Metareview). lIAMs používané IPCC „riziko podcenění dopadu efektu odrazu na poptávku po energii“ Otázka do publika Co je to recese? Jaký je rozdíl mezi nerůstem a recesí? Nerůst vs. recese lPlánovaný pokles lCelostní politika -Zaměstnanost -Rovnost -Ekologie (obnovitelné zdroje, biodiverzita...) lSelektivnost: ↑ zdravotnictví, školství, veřejná doprava, bydlení Jaký by byl život v nerůstovém světě? Musíme sa uskromnit? l10 mld. ľudí, rovnosť v spotrebe l50 l čisté vody, 15 l teplé vody l20 °C, 15 m2/osoba byt, 4kg nového oblečení/rok l5-15 000 km mobilita/osoba l1 sporák, 1 lednice/rodina l1 laptop/rodina, 1 telefón/osoba lDostupné zdravotnictví a vzdelávání lPozor na limity (Millward-Hopkins et al 2020) Je možný nerůstový kapitalismus? Nerůstový kapitalismus? lDaly, Jackson?, Sedláček lRůst je „volbou“ lNerůst v kap≠recese lHickel, Kallis, Latouche lRůst je imperatvv lNerůst v kap=recese Lawn-Smith debate lSmith: Kapitalismus potřebuje růst l1. Kapitalisté musí prodávat, aby měli peníze na nákup obživy – každý je závislý na trhu l2. Konkurence je základní hybnou silou kapitalismu – nutnost reinvestovat Lawn-Smith debate l3a. Dělba práce → ↑produktivity → ↑produktu → potřeba hledat nové trhy l3b. Firmy usilují o expanzi, aby se chránili před ostatníma l3c. Akcionáři požadují zisky jakýmkoliv způsobem→↑ lExistuji i malé rodinné firmy, které nemusí vždy růst, ale dominují velké, pro které platí výše napsané Lawn: rast není nutný lLawn: ↓HDP≠↑nezaměstnanosti, protože 1. lepší tovary→↑ceny→↑zisky/mzdy→↓pracovní doba→↑zaměstnanost, 2. vláda může lidi zaměstnat (Job Guarantee) lVlády můžou ↓závislosť lidí na trhu, ↓možnost zneužití trhové pozce, ↓nerovnost…regulovat Lawn-Smith debate lRůst lze kvalitativně, kvantitativní růst není nutný (Konkurencie≠↑ nebo zemři, ale ↑zisk nebo zemři – způsob růstu závisí od regulace. Omezení spotřeby zdrojů→↑inovativních sektorů.) lÚspory z rozsahu → náklady z rozsahu → odmítnutí ∞↑ Empírie lNokia lRakouské SMEs lIndickí farmáři „Imperativ“ na úrovni spotřebitelů lSpolečenský tlak spotřebovávat jako okolí a usilovat o spotřebu vyšších vrstev lUžitečnost áut, počítačů, pračk, smartfónů... → ↑efektivity domácnosti = nutnost nákupu v konkurenci s ostatními zaměstnanci „Imperativ“ na úrovni států lKonkurence – (východ/západ) l↑nerovnosti→↑nestability→↑ nahrádza redistribuci (údajně zajišťuje zaměstnanosť) lSpochybnit růst=spochybniť lidskou přirozenost→TINA Závěr lZelený růst není možný lNerůst předpokládá zásadně větší rovnost a tím vyšší životní úroveň pro chudé a s tím by byla spojena i změna na úrovni lidských hodnot