Lesy a uhlík: co možná netěžit!
říjen 2023
Jan Hollan
Co to je nynější klimatická změna?
Složka globální změny.
Proměna klimatického systému (ovzduší, vodstva,
kryosféry a biosféry) vlivem lidstva
– hlavně tím, že jsme změnili složení ovzduší a tím i toky
záření atmosférou.
Země nyní do vesmíru vrací méně tepla,
než získává od Slunce
To nazýváme globální oteplování
Klimatická změna je jeho důsledkem
Jedinou příčinou oteplování je, že
do ovzduší uvolňujeme skleníkové plyny,
hlavně spálený uhlík z fosilních paliv (10 Gt uhlíku ročně),
v mnohem menší míře z odlesňování (1 Gt ročně).
I když klíčová je dekarbonizace ve smyslu odchodu od
fosilních paliv,
nemáme zapomenout na ono odlesňování.
O tom, zbrzdit, zastavit, snad i zvrátit je v Amazonii, se mluví
běžně.
Ale ono probíhá i u nás! A to ve formě kácení starých lesů s
velikou zásobou uhlíku nejen „viditelně“, nad zemí,
ale i na povrchu půdy a hlavně v jejích hloubkách.
Lesy, ve kterých se netěží, jsou přitom celosvětově naším
pomocníkem, pohlcují stále více uhlíku, celou čtvrtinu toho,
co lidstvo svou činností zoxiduje.
Lesy mohutní
Z Global Carbon Budget 2022
https://essd.copernicus.org/articles/14/4811/2022/
Světle zelená ukazuje, kolik uhlíku se ukládá v přibývající
pevninské biomase. Naprostá většina z toho v lesích, jak
tropických, tak i těch mírného pásma a severských.
Ovšem jen v těch, kde netěží nebo se plošně nekácí.
Tam, kde se mohutně kácí, uhlíku ubývá, a na předchozí
úroveň se jeho zásoba (možná, za příznivých podmínek)
vrátí až za desítky let.
Nebude ovšem v horizontu sta let nikdy tak vysoká, jako
v lesích odjakživa nebo již dlouho ponechávaných přírodě.
V těch totiž, i když jsou v nich i stromy staré řadu staletí,
v naprosté většině uhlíku trvale přibývá.
Nedosáhly – nedosáhnou – žádného klimaxu, kdy by jejich
„carbon pool“ byl už konstantní.
Proč v nich uhlíku přibývá, mimo
tropy hlavně přísunem do půd?
• Delší vegetační sezóna
• Hlavně v tropech v průměru i větší srážky
• Hnojení „spadem“ reaktivního dusíku (z našeho
spalování…)
• Více CO2 ve vzduchu (je to pro ně živina, neuniká jim tolik
vody transpirací)...
Máme k tomu data?
Published 11 September 2008:
• Old-growth forests as global carbon sinks,
https://www.nature.com/articles/nature07276
(přes 2000 citací…)
Nejspolehlivější údaje, zahrnující i půdy, se získávají
„eddy kovariancí“, viz obrázek z Bílého Kříže (zdroj:
CzechGlobe, Oddělení toků látek a energie
Proč kácení znamená velké
emise CO2?
Jedna věc je, že naprostá většina nadzemní biomasy není
na desítky, stovky let uložená ve stavbách, jen malá část.
Druhá, nenápadná: osluněná zahřátá půda rychle ztrácí
uhlík jak z opadu, tak i v podzemí, vlivem činnosti půdních
organismů. Ty totiž respirují stále a při zvýšené teplotě
rychleji.
A absence toků uhlíku z korun na zem a pod zem,
znamená rychlý pokles půdních zásob. Čelit se tomu dá
jen zčásti, výběrovou těžbou nebo aspoň ponecháním
nemalého podílu vzrostlých stromů (s roztečí max. 15 m),
viz
TAMM review: Continuous root forestry—Living roots
sustain the belowground ecosystem and soil carbon in
managed forests - z března 2023
Deník N, online 14. července 2023:
Rozhovor s prof. Miroslavem Svobodou
Lesník o starých lesích: Jděte se podívat na
Šumavu. Lesy člověka k obnově nepotřebují
https://denikn.cz/1169310/lesnik-o-starych-lesich-jdete-se-podivat-na-sumavu-lesy-cloveka-k-obnove-nepotrebuji/
A z něj odkaz na krátký článek ve Science:
Protect old-growth forests in Europe now
z května 2023, upozorňující na strašlivou praxi v Evropě
https://www.co2.earth/daily-co2
https://www.co2.earth/daily-co2
https://www.veronica.cz/animace-a-grafy-o-zmene-klimatu
Odkazy:
https://www.zotero.org/jenikholan/library
a tam kolekce forest-carbon
(doporučuji řadit dle Date Added, je na to ikonka vpravo
nahoře)