Klimatické konvence, instituce, politické a dobrovolné nástroje ochrany klimatu
( Skripta: Ochrana klimatu 50-51)
IPCC - The Intergovernmental Panel on Climate Change, http://ipcc.ch/
Neprovádí vlastní výzkum, má jen velmi malé množství vlastních zaměstnanců a prostředků.
Odborníci z mnoha zemí, podporovaní svými vládami, se věnují činnosti, kterou lze popsat:
„... shrnovat vědecké poznání toho, co se v klimatickém systému děje, může či bude dít, jaké to má
dopady, kdo je jimi ohrožen, jak se na ně adaptovat i jakými způsoby klimatickou změnu brzdit.“
Vydal již pět rozsáhlých komplexních zpráv a řadu dokumentů k dílčím aspektům klimatické
změny. U těch komplexních zpráv je problémem, že již v okamžiku svého zveřejnění jsou částečně
zastaralé (nereflektují práce vydané někdy až v celém posledním roce).
Summit Země
Konference OSN o životním prostředí v Rio de Janeiru, 1992,
3 hlavní dohody usilující o změnu tradičního přístupu k rozvoji:
Agenda 21
Deklarace Konference OSN o životním prostředí a rozvoji
Zásady obhospodařování lesů.
2 právně závazné úmluvy:
Úmluva o biologické rozmanitosti
Rámcová úmluvu OSN o změně klimatu
Rámcová úmluva OSN o změně klimatu /United Nations Framework Convention on Climate
Change - UNFCCC
Podepsaná 1992, ratifikovaná 1994, nyní 196 zemí a EU – smluvní strany
Platná dodnes
Cíl a principy úmluvy
Cílem úmluvy je, podle článku 2, "...stabilizovat atmosférické koncentrace skleníkových plynů
na takové hladině, která předejde nebezpečnému antropogennímu narušení klimatického
systému".
Taková hladina by měla být dosažena v čase dostatečném k zajištění:
• přirozené adaptace ekosystémů na změnu klimatu;
• stálé produkce potravin;
• ekonomického rozvoje trvalého charakteru.
Základní principy úmluvy
• Princip předběžné opatrnosti ( tedy vědomí, že s preventivní akcí nelze čekat až na výsledek
definitivní vědecké analýzy rizik).
• Princip mezigenerační odpovědnosti (základní podmínka tzv. trvale udržitelného rozvoje),
který stanoví, že současný ekonomický rozvoj může probíhat jen za okolností, které
neohrozí potřeby příštích generací.
• Princip společné, avšak diferencované odpovědnosti, který v případě Rámcové úmluvy říká,
že „rozvinuté země“ nesou hlavní odpovědnost za rostoucí koncentrace skleníkových plynů
v atmosféře. …… Kjótský protokol
Kjótský protokol
Jediná dohoda, která reálně snižovala emise, tedy měla mitigační účinek,
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kjótský_protokol
http://europa.eu/legislation_summaries/environment/tackling_climate_change/l28060_cs.htm
• nikdy neratifikovaly USA
• vystoupila z něj Kanada,
• pozitivní vliv na Evropskou unii, v níž vznikl systém obchodování s tzv. povolenkami na
vypouštění oxidu uhličitého z velkých průmyslových provozů, ETS.
Do systému se zapojilo i Japonsko
(díky prodeji nevyužitých povolenek z Česka tam vznikl péčí MŽP program Zelená
úsporám).
Kjótský protokol se původně týkal období do r. 2012, jeho prodloužení platí do roku 2020.
EU parametry protokolu plní, emise z jejího území skutečně klesají
(jiná věc jsou ale emise připadající na evropskou spotřebu, např. dovozem z Číny).
Conference of Parties, COP
Strany Rámcové úmluvy se opakovaně scházejí na summitu Conference
of Parties, COP.
COP 3, 1997 Kjoto – Kjotský protokol
COP 15, 2009, Kodaň, co naváže na Kjotský protokol?,
Nedošlo k závazné dohodě, jen tzv. Copenhagen Accord.
Ambice ale byla – závazná, ambiciozní dohoda. Udržení oteplení pod 2 stupně.
K tomu nedošlo.
COP 21, 2015, Paříž – Pařížská dohoda
Dohoda:
• formuluje dlouhodobý cíl ochrany klimatu, jímž je přispět k udržení nárůstu průměrné
globální teploty výrazně pod hranicí 2°C v porovnání s obdobím před průmyslovou
revolucí a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5°C a
• přináší významnou změnu, pokud jde o závazky snižování emisí skleníkových plynů.
Dohoda totiž ukládá nejen rozvinutým, ale i rozvojovým státům povinnost stanovit si
vnitrostátní redukční příspěvky k dosažení cíle Dohody.
• již na těch minulých vznikla dohoda, že bohaté země mají dávat ročně sto miliard dolarů
na adaptaci a mitigaci v zemích chudých – ne místo jiných podpor, ale navíc k nim. Zatím
se podařilo dosáhnout desetiny oné částky. Green Climate Fund
V ČR platí od 4.11.2017 - ratifikovali jsme poslední v EU a skoro i na světě (z velkých emitérů
chybí po listopadu 2017 už jen Rusko, Irán a Turecko, viz
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_parties_to_the_Paris_Agreement)
https://www.mzp.cz/cz/parizska_dohoda
Evropské nástroje, závazky, dohody
První: Klimatický a energetický balíček 20-20-20,
https://ec.europa.eu/clima/policies/strategies/2020_en
Šlo o:
• snížení emisí skleníkových plynů o 20 % oproti roku 1990
• zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na 20 %
• zvýšení účinnosti využívání energie o 20%,
to vše do r. 2020.
Poslední cíl se vztahuje na snížení dodávek energie oproti stavu, který by v
r. 2020 nastal při trajektorii business-as-usual
K jeho naplnění slouží čtyři direktivy:
• o energetické účinnosti,
• o energetických vlastnostech budov,
• o štítkování,
• o ekodesignu.
Druhá: Klimatický a energetický rámec
https://ec.europa.eu/clima/policies/strategies/2030_en
V roce 2014 se představitelé EU dohodli na dalším cíli, pro rok 2030, přičemž hlavním parametrem
tohoto cíle je:
• snížení emisí o 40 % oproti r. 1990,
• zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na 27 %
• zvýšení účinnosti využívání energie o 27%,
2050 Low Carbon roadmap
Existuje i představa o cíli pro rok 2050, kdy by emise oproti r. 1990 měly klesnout o
80 %,
Dílčí cíle pro 2030 – mínus 40 %, 2040 – mínus 60%
https://ec.europa.eu/clima/policies/strategies/2050_en
Zelená dohoda pro Evropu
Fit for 55
European Climate Law – z roku 2021, do zákona vloženy cíle Zelené dohody a snížení emisí
skleníkových plynů o 55% do roku 2030
Klimatická neutralita do roku 2050
Pakt starostů a primátorů
Plnění takových závazků a dalších cílů nicméně závisí na angažmá na nižších úrovních.
Hlavním nástrojem, jak je docílit, je Úmluva starostů a primátorů, viz www.eumayors.eu (viz též
http://amper.ped.muni.cz/gw/umluvaSP/