Základy akademického psaní Petr Ocelík MVZb1017 Akademické psaní a dovednosti Co je to akademické psaní? • Akademické psaní je proces prezentování myšlenek, dat, závěrů apod. způsobem, který je formální, strukturovaný, systematický, otevřený kritické vazbě a transparentně nakládající s užitými zdroji informací. Důležitost akademického psaní • Akademické psaní je (1) projevem našeho myšlení a současně (2) naše myšlení stimuluje Důležitost akademického psaní • Akademické psaní je (1) projevem našeho myšlení a současně (2) naše myšlení stimuluje • Jazykové modely již nyní dokážou generovat dobré akademické texty • Není tedy zbytečné se výukou akademického psaní zabývat? Důležitost akademického psaní • Akademické psaní je (1) projevem našeho myšlení a současně (2) naše myšlení stimuluje • Jazykové modely již nyní dokážou generovat dobré akademické texty ➢ Protože současné a následující ročníky si jej budou osvojovat za pomoci těchto nových nástrojů – tím spíše je potřeba se principům akademického psaní věnovat. Plán kurzu • Tato přednáška je zaměřena na kontext a základní principy akademického psaní. • Další bloky rozvíjejí klíčová témata: 1. Akademické žánry 2. Kritická argumentace 3. Práce s informacemi a zdroji Akademické psaní: studenti vs. akademici studenti akademici žánr PPs, seminární a závěrečné práce odborné publikace publikum pedagogové badatelská komunita účel demonstrace znalosti komunikace poznatků Akademické psaní: studenti vs. akademici • Ačkoli se žánr, publikum i účel akademického psaní studentů a akademiků liší, podléhají týmž nárokům a standardům! studenti akademici žánr PPs, seminární a závěrečné práce odborné publikace publikum pedagogové badatelská komunita účel demonstrace znalosti komunikace poznatků Principy akademického psaní • Příprava a plánovaní • Strukturace • Argumentace • Kritičnost • Přesnost • Objektivnost • Formálnost EAP 2023 Principy akademického psaní • Formálnost • Přesnost • Objektivnost • Argumentace • Kritičnost • Příprava a plánovaní • Strukturace Poznámka k anglosaské hegemonii • Globální akademická sféra je dominována anglojazyčnou literaturou. • V roce 2020 existovalo cca 47 tisíc akademických žurnálů. • Přibližně 75 % z nich publikuje v angličtině. • Angličtina je lingua franca akademického světa → zásady akademického psaní – tak jak se ustavily pro angličtinu – přejímáme i do jiných jazyků. Curcic 2023 Nezapomínejme na češtinu • Čeština je jazyk, kterému je společnost schopna a ochotna rozumět • Vzdělávací role • Integrační role • Kritická role Formálnost • Neužíváme hovorové výrazy, emoční zabarvení, literární či žurnalistické obraty • Akademický jazyk má zpravidla umírněný, neosobní a neutrální charakter • Tato konvence umožňuje soustředit se na předkládané myšlenky, data, výsledky, atd., nikoli osobu autora Přesnost • Akademické psaní využívá odbornou terminologii zpřesňující význam slov • Umožňuje vyjadřovat nejistotu, kvantitu a kvalitu • Není rozvleklé či květnaté • Opakování pojmů a ustálených spojení není vadou Přesnost • Ideálem je úsporné a výstižné (koncizní) psaní • „Dokonalosti není dosaženo tehdy, když už není co přidat, ale tehdy, když už nemůžete nic odebrat.“ (Saint-Exupéry) • Současně: úspornost je kontraproduktivní, pokud odrazuje čtenáře Objektivita • Objektivita neimplikuje pravdivost • AP: objektivita jako vědomá snaha o nestranné vážení a prezentaci informací opírající se výhradně o kritickou argumentaci • Podobně jako přesnost, i objektivita je ideálem. • Neplatí a není žádoucí pro všechny žánry (policy paper) ani výzkumné tradice (etnografie) Argumentace • Prezentace nesamozřejmých předpokladů, výsledků, závěrů vyžaduje argumentaci • Argument je tvořen souborem předpokladů (premis), které podporují tvrzení (tezi), které chceme na základě předložených premis obhájit. • Premisy mohou mít logický nebo empirický charakter • Validní argument musí být logicky konzistentní (bezrozporný) Kritičnost • Schopnost rozpoznat, posuzovat a porovnávat argumenty • Schopnost analyzovat, posuzovat a syntetizovat informace z různých zdrojů • Obojí s ambicí objektivní perspektivy a reflexe limitů daného výzkumu Příprava: úvodní plánování Příprava: osnova • Dříve než začneme psát je vhodné nejprve definovat osnovu textu • Osnova definuje hlavní oddíly textu a naznačuje jejich vnitřní strukturu. • V případě závěrečných prací jsou zpravidla dostupné manuály k jejich vytváření; u odborných článků jsou to instrukce pro autory. Příprava: časový rámec • Důležité je naplánovat si také časový rámec psaní • Například jako jednoduchý seznam položek pro kontrolu (check-list) • Vymezit si čas v předem určených dnech (bloky pro psaní) • Součástí časového rámce musí být také přípravná fáze Příklad se závěrečnou prací Příprava: čtení a aktualizace osnovy • Čtení je zásadní pro zdokonalování našeho psaní • Četba a zpracování literatury je nedílnou součástí přípravné fáze • Často dochází k aktualizaci osnovy Příprava: předběžné závěry • Akademické psaní je do velké míry formulováním myšlenek či reportováním výsledků • Abychom měli co reportovat, musíme mít nejprve alespoň předběžné závěry či výsledky Iterativní psaní • Akademické psaní lze rozložit do tří fází: invence, psaní, přepisování. Invence • Můžeme začít s odrážkami a postupně je přepisovat do souvislých vět • Účinné také pro překonání „pisatelského bloku“ • Pro složitější argumenty je vhodné si stranou vytvářet různá schémata, mentální mapy, poznámky, apod. Psaní: odstavec • Každý odstavec by měl být zaměřen na jednu hlavní myšlenku (argument) • Tematická věta je zpravidla první věta odstavce shrnující jeho sdělení • Podpůrné věty poskytují ilustrace, evidenci, logické argumenty, definice rozvíjející a/nebo podporující daný argument • Závěrečná věta shrnuje závěry vyplývající se sdělení odstavce • Přechodná věta vytváří návaznost k dalšímu odstavci Psaní: odstavec ACF předpokládá, že političtí aktéři jsou závislí na vědeckých a technických informacích. Tato závislost je důsledkem rostoucí komplexity politických problémů, k nimž není možné přistupovat na základě „zdravého rozumu“ nebo nesystematických pozorování (Weible, Pattison a Sabatier 2010). Expertní informace jsou chápány jako "obsah vytvořený odbornými, vědeckými a technickými metodami zkoumání" (Weible 2008, 615), které jsou akceptovány odbornou komunitou (Weible, Pattison a Sabatier 2010). Očekáváme, že výměna expertních informací zvyšuje pravděpodobnost spolupráce, neboť je důležitým zdrojem politického učení, instrumentálního řešení problémů i legitimizace dříve zastávaných politických postojů (Wagner et al. 2021; Weible 2008). Ocelík et al. 2022 Psaní: odstavec ACF předpokládá, že političtí aktéři jsou závislí na vědeckých a technických informacích. Tato závislost je důsledkem rostoucí komplexity politických problémů, k nimž není možné přistupovat na základě „zdravého rozumu“ nebo nesystematických pozorování (Weible, Pattison a Sabatier 2010). Expertní informace jsou chápány jako "obsah vytvořený odbornými, vědeckými a technickými metodami zkoumání" (Weible 2008, 615), které jsou akceptovány odbornou komunitou (Weible, Pattison a Sabatier 2010). Očekáváme, že výměna expertních informací zvyšuje pravděpodobnost spolupráce, neboť je důležitým zdrojem politického učení, instrumentálního řešení problémů i legitimizace dříve zastávaných politických postojů (Wagner et al. 2021; Weible 2008). tematická věta Psaní: odstavec ACF předpokládá, že političtí aktéři jsou závislí na vědeckých a technických informacích. Tato závislost je důsledkem rostoucí komplexity politických problémů, k nimž není možné přistupovat na základě „zdravého rozumu“ nebo nesystematických pozorování (Weible, Pattison a Sabatier 2010). Expertní informace jsou chápány jako "obsah vytvořený odbornými, vědeckými a technickými metodami zkoumání" (Weible 2008, 615), které jsou akceptovány odbornou komunitou (Weible, Pattison a Sabatier 2010). Očekáváme, že výměna expertních informací zvyšuje pravděpodobnost spolupráce, neboť je důležitým zdrojem politického učení, instrumentálního řešení problémů i legitimizace dříve zastávaných politických postojů (Wagner et al. 2021; Weible 2008). podpůrná věta 1: vysvětlení závislosti Psaní: odstavec ACF předpokládá, že političtí aktéři jsou závislí na vědeckých a technických informacích. Tato závislost je důsledkem rostoucí komplexity politických problémů, k nimž není možné přistupovat na základě „zdravého rozumu“ nebo nesystematických pozorování (Weible, Pattison a Sabatier 2010). Expertní informace jsou chápány jako "obsah vytvořený odbornými, vědeckými a technickými metodami zkoumání" (Weible 2008, 615), které jsou akceptovány odbornou komunitou (Weible, Pattison a Sabatier 2010). Očekáváme, že výměna expertních informací zvyšuje pravděpodobnost spolupráce, neboť je důležitým zdrojem politického učení, instrumentálního řešení problémů i legitimizace dříve zastávaných politických postojů (Wagner et al. 2021; Weible 2008). podpůrná věta 2: definice expertní informace Psaní: odstavec ACF předpokládá, že političtí aktéři jsou závislí na vědeckých a technických informacích. Tato závislost je důsledkem rostoucí komplexity politických problémů, k nimž není možné přistupovat na základě „zdravého rozumu“ nebo nesystematických pozorování (Weible, Pattison a Sabatier 2010). Expertní informace jsou chápány jako "obsah vytvořený odbornými, vědeckými a technickými metodami zkoumání" (Weible 2008, 615), které jsou akceptovány odbornou komunitou (Weible, Pattison a Sabatier 2010). Očekáváme, že výměna expertních informací zvyšuje pravděpodobnost spolupráce, neboť je důležitým zdrojem politického učení, instrumentálního řešení problémů i legitimizace dříve zastávaných politických postojů (Wagner et al. 2021; Weible 2008). závěrečná a přechodná věta Psaní: vzorce • Obecné ke specifickému • Chronologická • Kauzální • Srovnání a kontrast Psaní: vzorce • Obecné ke specifickému: ACF je postaven na kognitivním modelu, kde se aktéři vztahují ke světu prostřednictvím percepčního filtru založeného na systémech přesvědčení, které se jen obtížně mění (Sabatier a Weible 2007). Existují tři typy těchto přesvědčení, které se liší svou obecností a odolností vůči změnám. Základní přesvědčení představují ideologickou vrstvu orientující aktéry v otázkách fundamentálního uspořádání společnosti, u níž se nepředpokládá, že by se v průběhu času měnila. Politická přesvědčení jsou subsystémové specifické předpoklady o tom, jak by měl být subsystém organizován, které se mění jen pomalu. Tato přesvědčení uvnitř subsystému utvářejí štěpení a mají zásadní význam pro soudržnost koalic. A konečně sekundární přesvědčení se vztahují k politickým nástrojům, které jsou nejvíce náchylné ke změnám a mohou být proto snadněji měněny na základě nových informací (Sabatier a Weible 2007). Ocelík et al. 2022 Psaní: vzorce • Chronologičnost: V květnu 2015 byla přijata důležitá novela Státní energetické koncepce, která navrhla posun energetického mixu od výroby energie z uhlí k větší roli jádra (Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2015). Na přelomu srpna a září téhož roku byly zveřejněny studie hodnocení dopadů, které konstatovaly, že k pokrytí budoucí poptávky po uhlí jsou potřeba pouze zásoby uhlí v dole Bílina. Po tomto vývoji juniorní koaliční partneři ustoupili a 19. října 2015 vláda dospěla k rozhodnutí o zrušení územních limitů na dole Bílina (varianta 2). Černý & Ocelík 2020 Psaní: vzorec • Kauzální vztah: Teorie závislosti na zdrojích předpokládá, že aktéři obvykle nedisponují dostatečnými zdroji, aby mohli sami dosáhnout svých cílů (Pfeffer a Salancik 2003). Takto utvářená zdrojová interdependence uvnitř subsystému ovlivňuje motivaci aktérů spolupracovat a přispívají k vytváření mezi-organizačních vztahů a jejich vzorců, jakými jsou advokační koalice (Fenger a Klok 2001). Očekáváme tedy, že aktéři jsou závislí na zdrojích ostatních a mají proto tendenci interagovat s aktéry, kteří jsou vnímáni jako vlivní. Ocelík et al. 2022 Psaní: vzorec • Srovnání a kontrast: Používáme klasický výzkumný design "nejpodobnějších systémů" (Przeworski a Teune 1970) a srovnáváme Finsko a Švédsko, dvě podobné země, které se liší v ambicióznosti svých klimatických politik. Obě země jsou příkladem severského korporativistického typu politiky a jejich přírodní prostředí a společenská organizace jsou si v mnoha ohledech velmi podobné. Finsko má však dvakrát vyšší emise na obyvatele než Švédsko a výstupy švédské klimatické politiky jsou zjevně ambicióznější. Ačkoli jsou si tedy obě země podobné ve svých sociálních strukturách na makro-úrovni, hledáme rozdíly v jejich politických sítích na mezo-úrovni. Naším hlavním zjištěním je, že ve Švédsku je politická síť inkluzivnější a o něco konsenzuálnější, zatímco ve Finsku hrají silnější roli tripartitní organizace. Gronow et al. 2019 Psaní: členění textu • Důležité je nezapomínat na vztah psaného textu k širšímu celku práce – ten je definován osnovou • Charakter obecného členění textu (osnovy) závisí na žánru, disciplíně nebo i konkrétním časopise Přepisování Dokončování • Editace • Jazyková korektura • Kontrola zdrojů • Závěrečné čtení Děkuji za pozornost