1 Jak na krizi? – otázka strategické volby! Zajištění svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, ochrana jejích demokratických základů a ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot je základní povinností státu. Bezpečnost České republiky zajišťují ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, záchranné sbory a havarijní služby. Státní orgány, orgány územních samosprávných celků a právnické a fyzické osoby jsou povinny se podílet na zajišťování bezpečnosti České republiky. Rozsah povinností a další podrobnosti stanoví zákon.1 čl. 1 a 3 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů Od zastavení výkonu branné povinnosti v podobě povinnosti odvodní a povinnosti služební v trvání 12 měsíců, ke kterému došlo k 31. 12. 2004 v důsledku profesionalizace ozbrojených sil, se jediným nástrojem státu a orgánů územních samosprávných celků pro jejich vzdělávání, výcvik a výchovu jako fyzických osob stala povinná školní docházka. Každý z občanů, nejen děti povinné školní docházkou, má sice možnost se dobrovolně rozhodnout pro své angažmá v dobrovolnických organizacích jako právnických osobách působících v oblasti bezpečnosti, počet těchto dobrovolníků je však nedostatečný ve vztahu k hrozbám, které se objevily v globalizovaném světe a kterým bude Česká republika čelit v následujících desetiletích. Jak si lze navíc uvědomit z obr. 1, lze očekávat problémy s udržitelností velikosti a kvality ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů i havarijních služeb, a to v důsledku prohlubujícího se demografického stárnutí české populace. Problémem pro zajištění bezpečnosti Česka tedy nebudou peníze, ale lidé. 1 např. z. č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů; z. č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2 Obr. 1 Systemizované a průměrné přepočtené počty příslušníků Hasičského záchranného sboru ČR, Policie ČR, Celní správy ČR, Vězeňské služby ČR a ozbrojených sil ČR v letech 2001–2022 Hasičský záchranný sbor ČR Policie ČR Celní správa ČR Vězeňská služba ČR * české předsednictví EU (2009, 2022) ozbrojené síly ČR pramen: Státní závěrečný účet. 2002–2023. Praha: MVČR, MFČR, MSČR, MOČR. 0 2 000 4 000 6 000 8 000 10 000 12 000 2001 2003 2005 2007 *2009 2011 2013 2015 2017 2019 2021 systemizováno skutečnost 20 000 25 000 30 000 35 000 40 000 45 000 50 000 2001 2003 2005 2007 *2009 2011 2013 2015 2017 2019 2021 systemizováno skutečnost 0 1 000 2 000 3 000 4 000 5 000 6 000 7 000 8 000 9 000 10 000 2001 2003 2005 2007 *2009 2011 2013 2015 2017 2019 2021 systemizováno skutečnost 0 1000 2000 3000 4000 5000 6000 7000 8000 9000 10000 2001 2003 2005 2007 *2009 2011 2013 2015 2017 2019 2021 systemizováno skutečnost 20 000 21 000 22 000 23 000 24 000 25 000 26 000 27 000 28 000 29 000 30 000 2001 2003 2005 2007 *2009 2011 2013 2015 2017 2019 2021 systemizováno skutečnost 3 Tab. 1 Civilní a vojenská milice v České republice v letech 2005–2021 Dobrovolní hasiči Aktivní zálohy počet členů počet JPO V počet hasičů v JPO z dobrovolníků a) počet jednotek počet členů 2006 326864 6148 78022 25 1163 2007 329217 5806 76026 48 1094 2008 334987 5802 74358 48 1106 2009 341848 5785 74205 25 1099 2010 344424 5779 73422 25 1039 2011 345455 5708 72633 25 1093 2012 355494 5651 70311 25 1112 2013 347536 5568 71053 23 1132 2014 348481 5511 70503 22 1223 2015 354650 5511 70503 22 1238 2016 357317 5409 69735 43 1488 2017 358324 5279 68688 44 2194 2018 359116 5255 68463 44 2853 2019 362995 5105 67149 45 3236 2020 363298 4768 64284 45 3440 2021 358897 4658 63276 45 3615 2022 355468 4585 80235 45 4191 a) včetně dobrovolných hasičů podniků (JPO VI) pramen: Výroční zpráva Sdružení dobrovolných hasičů Čech, Moravy a Slezska. 2006–2023. Praha: SDHČMS; Ročenka IZS. 2006–2023. Praha: GŘ HZS ČR; MO ČR. Jak si lze uvědomit z tab. 1, neklesá zatím sice počet dobrovolníků angažovaných v ochraně obyvatelstva a požární ochraně, tradiční organizace využitelné pro bezpečnostní potřeby orgánů územně samosprávných celků, jako jsou členové Červeného kříže, zajišťující např. horskou službu, skalní záchrannou službu či vodní záchrannou službu a podporující dobrovolné dárcovství krve, nebo myslivci starající se honitby na katastru obcí, zaznamenávají zásadní úbytek svých členů, jak patrné z obr. 2. Česko se také potýká s nedostatkem dobrovolných dárců krve. Není dlouhodobě schopna naplnit požadavek Rady Evropy na minimální podíl registrovaných dárců v populaci (4 %)2 , protože schází dostatečný počet prvodárců. Nezamýšleným nástrojem doplňování registru dárců krve byla v minulosti základní vojenská služba. Tato možnost však zanikla s koncem povinné vojenské služby k poslednímu dnu roku 2004. 2 čl. 20 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/98/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví standardy jakosti a bezpečnosti pro odběr, vyšetření, zpracování, skladování a distribuci lidské krve a krevních složek a kterou se mění směrnice 2001/83/ES 4 Obr. 2 Počet členů České červeného kříže a Českomoravské myslivecké jednoty v letech 1993–2022 Český červený kříž Českomoravská myslivecká jednota pramen: Výroční zpráva Českého červeného kříže. 1994–2022. Praha: ČČK; Českomoravská myslivecká jednota. Pro zvýšení odolnosti české společnosti zejména venkovských oblastí je žádoucí, aby stát přijal jednotnou politiku podpory vzdělávání, výcviku a výchovy v oblasti bezpečnosti, neboť množství osob s odpovídajícími kompetencemi využitelným pro bezpečnostní systém je v dětské populaci nedostatečné, jak lze dovodit z obr. 3. Obr. 3 Vzdělávání, výcvik a výchova v oblasti bezpečnosti v České republice v letech 2003–2022 Český červený kříž Hasičský záchranný sbor pramen: Výroční zpráva Českého červeného kříže. 1994–2023. Praha: ČČK; Ročenka IZS. 2006–2023. Praha: GŘ HZS ČR; MO ČR. 0 2000 4000 6000 8000 10000 12000 0 50 000 100 000 150 000 200 000 250 000 300 000 350 000 400 000 1993 1997 2001 2005 2009 2013 2017 2021 dobrovolníci čelenové členů dobrovolníků 0 20 000 40 000 60 000 80 000 100 000 120 000 1994 1997 2000 2003 2006 2009 2012 2015 2018 2021 čelenové Řada 1 0 5 000 10 000 15 000 20 000 25 000 30 000 2003 2005 2007 2009 2011 2013 2015 2017 2019 2021 ml. zdravotník I ml. zdravotník II zdravotník junior 0 20000 40000 60000 80000 100000 120000 140000 160000 180000 2003 2005 2007 2009 2011 2013 2015 2017 2019 2021 projekt Hasík poh. a věd. soutěže ostatní 5 V tomto směru je žádoucí, aby došlo k institucionálnímu sjednocení politiky vzdělávání, výcviku a výchovy v oblasti bezpečnosti u dětí školou povinných a občanů do 18 let věku a její adekvátní podpory ze strany státu, který by nezatěžoval rozpočty územně samosprávných celků (kraje a obce) a motivoval tyto orgány k tvorbě kompetencí u svých mladých občanů, které budou zvyšovat odolnost těchto regionů v krizích naturogenního i antropogenního charakteru. Tradiční portfolio kompetencí utvářených a upevňovaných u dětí a mládeže prostřednictvím vyučovacích předmětů rámovaných brannou výchovou mající v obyvatelstvu „…pěstovati podle jeho věku, vzdělání a povolání (zaměstnání) ony mravní vlastnosti, tělesnou zdatnost, znalosti a dovednosti, jichž je třeba nejenom k obraně státu,“ jak uváděl zákon o branné výchově Československé republiky, tj. tělesná, dopravní, výtvarná a hudební výchova, musí být doplněno o systematický rozvoj kompetencí bezpečnostní gramotnosti v oblasti informační, počítačové či kybernetické bezpečnosti zahrnující nejenom sebeochranu dětí a mládeže na internetu, jejich socializaci směrem k respektování pravidel počítačové bezpečnosti veřejných institucí, boj proti kyberšikaně, ale také rozvoj kritického myšlení směřující k větší odolnosti české populace proti nepřátelským informačním operacím mající povahu hatingu, fakenews a propagandy. Zejména kompetence v oblasti informačních technologií u dětí do 10 let mohou představovat pro vzdělávací systém České republiky výzvu s odkazem na rizika používání mobilů, tabletů a počítačů o dětí, jejichž mozek se postupně vyvíjí a informační technologie mohou být rizikem tohoto rozvoje, ale věk mezi šestým a patnáctým rokem věku je jediným obdobím, kdy stát odpovědný za bezpečnost patnáctým roku fyzického věku může na občany přímo působit tak, aby v budoucnu nebyli zdrojem nebezpečí pro jeho bezpečnost. Naopak je žádoucí, aby jejich chování zvyšovalo odolnost regionů jejich bydliště, jejich zaměstnavatelů a české společnosti jako celku. V tomto ohledu odborná skupina navrhuje tato opatření: • Nezavádět žádný zvláštní vyučovací předmět podobný totalitní branné výchově, ale učinit určitá témata (bezpečnostní kurikulum občana) přispívající k odolnosti České republiky proti krizím povinnou součástí rámcových vzdělávacích programů a poskytnout územně samosprávným celkům zřizujícím předškolní zařízení, základní a střední školy jednotnou centrální podporu z úrovně jediného orgánu státní správy v podobě vzdělávacích materiálů, lektorské činnosti, dotací a jiné podpory potřebné pro zajištění práva dětských občanů na bezpečnost zajišťovaných rodinou, komunitou a obcí. • Při vzdělávání a výchově dětí a mládeže mající za cíl v nich vytvořit vztah k obci a společnosti, ve které žijí, se soustředit na rozvoj funkčních kompetencí používání mateřského jazyka tak, aby bylo možné nejenom 6 rozvíjet schopnost dětí a mládeže porozumět pravidlům, ale zejména rozvíjet jejich kritické myšlení. K tomu Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR vytvoří odpovídající, institucionální, organizační a finanční rámec a podpoří tuto činnost zapojením se do bezpečnostního výzkumu zaštiťovaném Ministerstvem vnitra ČR, přitom je žádoucí, aby tento výzkum byl řešen jen z jediného místa, ale s účastí výzkumníků napříč Českou republikou, aby bylo zajištěno adekvátní rozšíření získaných poznatků a na úrovni krajů vytvořena regionální expertní schopnost pro podporu pedagogů. • Do posilování odolnosti územně samosprávných celků více systematicky zapojovat dobrovolníky a s podporou promyšlených dotačních programů zvětšovat členskou základnu spolků důležitých pro bezpečnost tak, aby byla podpořena i jejich schopnost personálně doplňovat ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, záchranné sbory a záchranné služby. • Do posilování odolnosti obcí více systematicky zapojovat místní podnikatele v rámci Integrovaného záchranného systému, a tak zajišťovat potřebnou pružnost místní ekonomiky v případě krizí, kdy dochází faktické dlouhodobější izolace obce, jako je např. rozsáhlý výpadek proudu způsobený přírodními vlivy nebo přetížením sítě (blackout), epidemie/pandemie nebo epizootie/panzootie, záplavy, požáry nebo technologické události zamezující evakuaci obce nebo její pravidelné zásobování. expertní skupina Bohuslav Pernica Václav Novotný Vivienne Soyková