ideologie ideologie systém politických názorů soubor politických idejí orientovaných na jednání ideje vládnoucí třídy světový názor určité společenské třídy nebo skupiny politické ideje, ve kterých jsou ztělesněny třídní nebo společenské zájmy ideje, které šíří mezi vykořisťovanými či utiskovanými falešné vědomí ideje, které jednotlivce zařazují do určitého sociálního kontextu a vyvolávají v něm pocit přináležitosti k určitému kolektivu všeobsáhlá politická doktrína, která si nárokuje monopol na pravdu abstraktní a utříděný soubor politických ideálů ideologie Od 60. let 20. století se pracuje s novou definicí, která slouží potřebám společenských věd. …určitý soubor idejí, jímž si lidé stanoví, objasňují a zdůvodňují cíle a prostředky organizovaného politického po stupu bez ohledu na to, zda se tento politický postup snaží dané společen ské uspořádání uchovat, pozměnit, zlikvidovat nebo přetvořit… např. Martin Seliger (1976) a B C A B C Popis a kritika stávajícího statu quo ve světě (společnosti). Vize ideální společnosti v budoucnosti. Teoretický popis toho, jak má proběhnout změna. (Jaká je cesta od A do B.) • nejsou uzavřené • překrývají se • vnitřní rozpory běžné • proměnné soubory myšlenek • (proměnlivost má ale své meze) Mohou se vyvíjet a mohou vznikat hybridní ideologické formy (liberální konzervatismus) ideologie Od 18. století nedílným rysem politiky, obsah se ale v průběhu času mění. Postupně můžeme mluvit o levo-pravém štěpení. levice pravice komunismus liberalismus fašismuskonzervatismussocialismus ideologie Od 60. let 20. století se terén mění. Přichází nové ideologie a proměňují se ty staré. “klasické ideologie” nové ideologie liberalismus konzervatismus socialismus nacionalismus fašismus feminismus ekologismus náboženský fundamentalismus multikulturalismus liberalismus liberalismus individualismus svoboda tolerance rozum rovnost souhlas ústavnost spravedlnost klasický liberalismus Extrémní důraz na individualismus - nikomu (ani jednotlivcům, ani společnosti) nic nedluží. Negativní svobody; stát = nutné zlo. Ekonomický liberalismus věří v tržní mechanismy a trh obecně. moderní liberalismus Smířlivější vůči zásahům státu (průmyslový kapitalismus je zdrojem nových nepravedlností a masy jsou závislé na rozmarech trhu - viz J. S. Mill) Pozitivní svobody (“ne právu na osamocené hladovění” existuje záchytná síť a ochrana slabších - social welfare liberalism). konzervatismus konzervatismus tradice pragmatismus vlastnictví organický charakter autorita lidská nedokonalost hierarchie nová pravice neoliberalismus neokonzervatismus socialismus socialismus společenství bratrství sociální rovnost potřebnost sociální třída a politika tříd společné vlastnictví pospolitost spolupráce socialismus revoluční socialismus evoluční socialismus socialismus revoluční socialismus evoluční socialismus