Přístupy v politologii POLb1006 23.11.2023 Politologie v 1. pol. 20. století •Výrazně odlišná pozice než v současnosti • •Užší tematické zaměření • •Malý důraz na metodologii • •Problém s akceptací politologie jako vědy • Tradiční institucionalismus •Dominantní přístup v politologii do 50. let 20. století • •Poznatky a přístupy institucionalismu v této době nepodléhaly kritickému posouzení • •Vivien Lowndes: „Until 1950s (...) institutionalism was political science“ • Tradiční institucionalismus —Přístup, který kladl důraz na studium institucí — —Hlavní témata - pravidla, pravomoci, formální prvky institucí — —Instituce = organizace (vláda, parlament, prezident) — —Hlavně v USA – orientace výzkumu na analýzu americké ústavy a vztahů mezi jednotlivými orgány — •Silný formalismus, popisnost, induktivní přístup bez snahy o generalizace • Tradiční institucionalismus •Normativní – zabývající se pojmem dobré vlády • •Strukturalistický – struktura jako prvek ovlivňující politické chování • •Historicistický – důraz na silnou roli historie • •Legalistický – právo jako klíčový aspekt vládnutí • •Holistický – převážná analýza politických systémů jako celků • Kritika (po WWII) •Institucionalismus jako dominantní přístup čelí silné kritice (výmarské Německo, dekolonizované státy) • •Příliš úzké zaměření na výsek reality, který byl navíc vzdálený reálným mocenským procesům • •Slabá metodologie, formalismus, popisnost • •Preferování hodnot westministerské demokracie • •Postupný odklon od tradičního institucionalismu a úpadek jeho pozice v politologii • Tradiční institucionalismus dnes •Přístup samotný se úplně nevytratil • •Stále identifikovatelný v jiných oborech: •Ústavní právo •Státověda •Veřejná správa • •Jeho „právnická“ podstata je viditelná i z tohoto bodu • •V politologii má už v současnosti výrazně odlišnou podobu à neoinstitucionalismus • Výsledek obrázku pro daft punk http://wallerz.net/wp-content/uploads/2014/09/1187_the_beatles.jpg Tzv. Nová politická věda •Po WWII nastává významná proměna politologie: •Zaměření na odlišné otázky •Významná pozornost věnována metodologii •Snaha o povýšení politologie mezi „klasické“ vědy • •Pozdější označení pro tyto trendy: •Behavioralismus •Behavioralistická revoluce • •50. – 60. léta 20. st. à dominance behavioralismu v USA • Behavioralismus •Americká politologická tradice • •Opuštění výzkumu institucí • •Důraz na výzkum chování jednotlivců a skupin v politických vazbách • •Instituce: •Chápány sice jako důležitý, ale ne rozhodující prvek •Nic víc než souhrn činnosti jednotlivců a skupin, které je tvoří • Základní znaky •Exaktnost - propracovanost technik sběru dat • •Kvantifikace - využití matematických a statistických metod • •Zpětná ověřitelnost výzkumu •Požadavek validity a reliability výzkumu • •Hodnotová neutralita •Požadavek hodnotového odstupu vědce od předmětu výzkumu •Protipól normativně-ontologického přístupu • •Interdisciplinarita - propojení s jinými vědami (sociologie, psychologie, ekonomie) • Základní znaky - souhrn •Odlišení od předešlé politologie: • •Obsahové – zaměření na jiná témata a otázky (socializace, politická kultura, zájmové skupiny, volební chování) •Metodologické – silná snaha o metodologickou propracovanost politologie • •B nebyl jednotným směrem, přesná definice chybí • •Definice spíše toho, čím B nebyl: •Dahl - liší se od přístupu, který používá filosof, historik, právník a moralista http://www.gameofthronescharacters.net/wp-content/uploads/2013/02/House-Stark.jpg http://fc07.deviantart.net/fs70/i/2012/074/b/2/targaryen_house_logo_by_natestarke-d4suubc.jpg Behavioralismus - metodologie •Exaktnost, empirismus, pozitivismus •Smith – „Let the facts, with some help and a receptive audience, speak for themselves“ • •Využití nástrojů z jiných (i přírodních) věd: •Dotazníky •Rozhovory •Obsahová analýza •Statistika The People’s Choice •Lazarsfeld, Berelson, Gaudet (1944) • •Vliv sociodemografických vlastností (věk, náboženské vyznání, sociální postavení, velikost bydliště) na volební chování • •Erie County (Ohio) • •Panelové šetření – opakovaný výzkum na stejném vzorku • The People’s Choice •Archetypy voličů amerických stran •Republikán – bohatý protestant na venkově •Demokrat – chudý katolík z města • •Křížící faktory (Cross pressures) •Opožděné rozhodování •S nárůstem překřížení klesal zájem o volby ve všeobecnosti • •Volební kampaň •Vliv na voliče s nižším zájmem o volby •Voliči s větším zájmem o výsledek se rozhodují dříve • Kritika behavioralismu (od 60. let 20. st.) •Logický následek nástupu a dominance behavioralismu • •Odtrhnutí od reality, neschopnost reagovat na novou situaci (1968, Vietnam) • •Vytýkaný výzkum pro výzkum: •Potřeba obnovy výzkumu pro praxi při zohlednění společenských požadavků • •Političtí filozofové (Strauss): •Podstata politiky nemůže být neutrální •Pokud absentuje posuzování podle kritérií typu spravedlivost, tak není možné politice porozumět • •Klaus von Beyme: •Rozdíl mezi statistickou a věcnou významností •Zdánlivost hodnotové neutrality Post-behavioralismus •Přibližně od 70. let 20. století • •Navázání na behavioralismus a úprava jeho základních východisek • •Hlavní změny: •Nejen na popis a vysvětlení, ale též předvídání a kontrolu •Práce mohou mít i normativní pasáže – je však potřeba striktně je oddělit od empirických částí •Nejen základní, ale i aplikovaný výzkum • •Policy analýza, politické poradenství • Teorie racionální volby •Založená i na myšlenkách behavioralismu • •Ekonomický pohled na politologii a její procesy • •Zájem o motivy aktérů při jednání a rozhodování • •Výzkum jednotlivců, ale i jednotek vyššího řádu (např. politických stran) • •Individualismus – sociální události jsou vnímány jako výsledek akcí aktérů • Koncept racionality •Ústřední prvek přístupů racionální volby • •Racionalita akcí vs. racionalita cílů • •Teorie racionální volby pracuje pouze s racionalitou akcí • •Racionalita cílů je pro tento přístup úplně irelevantní • Aktéři •Racionalita a snaha o maximalizaci vlastního prospěchu (náklady vs. výsledek) • •Chování v politice totožné jako v ekonomických vztazích (osobní prospěch, kalkulace zisků a ztrát) • •Jasná hierarchie preferencí • •Odlišné reakce na nejistotu a riziko • Teorie racionální volby •Formální teorie • •Práce se zjednodušenou realitou, využívání modelů • •Snaha o vysvětlení a predikci • •Aplikace formalizovaného jazyka (typicky matematika) • •Teorie racionální volby jako optimální standard, se kterým lze poměřovat reálné akce • Politické procesy jako tržní vztahy (Downs) •Ekonomické chování v politice • •Řídící skupina: •Zájem o udržení při moci, všechny kroky podřízené tomuto cíli jsou racionální •Např. přizpůsobování volebního programu voličům • •Řízená skupina: •Voliči preferují strany, které jim přinesou největší zisk •Stranický diferenciál – rozdíl mezi ziskem ze současné a budoucí vlády • •Vysvětlení nárůstu systémů sociálního zabezpečení • Rozhodování v podmínkách nejistoty (Dahl) •Volba racionální strategie v prostředí s nedokonalou informací • •Možnosti: •Minimax •Maximax •Největší průměr • Teorie her •Další oblast, která využívá racionalitu • •Politika chápána jako „hra“, ve které působí (proti)hráči a uplatňují své strategie • •Příklady „her“ – tvorba volební kampaně, koaliční vyjednávání • •Teorie her výrazně přesahuje politologii • Teorie koalic •Navazuje na teorii her • •Přítomnost alespoň 3 hráčů • •Okolnosti vytváření vlád v parlamentních systémech • •Dvě tradice: •Americká (propojenost s teorií her) •Evropská • Americká tradice (office seeking) •W. Riker • •Faktory hodnoty koalice: •Účinnost – schopnost zajistit většinu •Zisk strany v koalici – počet postů • •Nejvýhodnější – minimální vítězná koalice • •Všechny ostatní varianty chápány jako deviantní • Evropská tradice (policy seeking) •Pracuje i s hůře zkoumatelnými jevy • •Analyzované faktory: •Politická kultura •Tradice (předešlé spojenectví) •Vnitrostranická jednání • •Práce s prvky, které americký koncept racionality nemůže postihnout • Rozdělení mandátů (N = 200) •Jaké vlády by předpokládala americká tradice? • 24 74 20 19 63 A B C D E Rozdělení mandátů (N = 200) •ABC (118), ABD (117), ACE (107), ADE (106), BCD (113), CDE (102), BE (137) • •Byla by to ve smyslu racionality americké tradice pro B, resp. E nejvýhodnější minimální vítězná koalice? • 24 74 20 19 63 A B C D E Kritika •Přeceňování ekonomického konceptu racionality • •Přílišné zjednodušení a málo realistická představa • •Přílišný formalismus • •Sociologové: •Sociální aktéři nejsou to samé jako individua •Lidé nejsou izolované sociální atomy • http://i.idnes.cz/11/123/cl6/ZUK401b4a_Danefrm.jpg Neoinstitucionalismus •Postupná obnova zájmu o instituce od 80. let 20. století • •Odmítá odsouvání role politických institucí do pozadí • •Instituce nejsou podle něj pouze „místem“, kde dochází k agregaci individuálního chování • •Naopak jsou chápány jako samostatný politický aktér, který ovlivňuje politické chování • •Impulzy – např. změna podstaty welfare state, přeměny ve střední a východní Evropě po 1989, evropská integrace • Neoinstitucionalismus - změny •Neoinstitucionalismus ≠ tradiční institucionalismus v novější době • •Posun od: • •1. Organizací k pravidlům •2. Formální k neformální koncepci institucí •3. Statické k dynamické koncepci institucí •4. Hodnotícího k nehodnotícímu přístupu •5. Holistické k disagregované koncepci institucí •6. Nezávislosti k zakotvenosti institucí • Od organizací k pravidlům •Tradiční institucionalismus: •Instituce = Organizace • •Neoinstitucionalismus je chápe mnohem šíře • •Instituce jako souhrn pravidel, které provázejí a ovlivňují chování politických aktérů • •Např. předmětem výzkumu už není vláda jako orgán, ale její rozhodovací proces • Od formální k neformální koncepci I •Tradiční institucionalismus kladl důraz hlavně na formální kompetence • •Neoinstitucionalismus bere do úvahy i neformální pravidla • •Neformální pravidla: •Doplněk, ekvivalent, případně až modifikátor formálních pravidel •Větší náročnost na výzkum • •Příklad – Senatorial courtesy v USA • Zastoupení žen na kand. listinách (PS 2010) Od statické k dynamické koncepci I • • • •Instituce už nejsou chápány jako stabilní, ale naopak jako dynamické a proměnlivé „ostrovy“ s nedokonalou a dočasnou organizací (March a Olsen) • •Instituce ne jako „věci“, ale jako „procesy“ • •Výzkum zaměřený na vznik a změnu institucí a motivy a zdroje těchto procesů • Attempts To Weaken Russia Did Not Succeed - PM Viktor Orban — ABN TV Od hodnotícího k nehodnotícímu přístupu •Silný odklon od hledání „dobré vlády“ a preferování konkrétního „dobrého“ nastavení institucí • •Neoinstitucionalismus namísto toho zkoumá, jak instituce formují a ovlivňují společenské hodnoty • Od holismu k disagregovanému konceptu •Tradiční institucionalismus - důraz na systémy vlády jako celky • •Neoinstitucionalismus zkoumá převážně komponenty • •Daňová politika, rozhodování vlády, volební systémy, dohadovací mechanismy • •Instituce v tomto pojetí netvoří jeden celek • •Příklad – analýza volebního systému ve vztahu k tomu, jak umožňuje zahrnutí, resp. vyloučení konkrétních aktérů • Co je vlastně instituce? •Neoinstitucionalismus chápe instituce velmi široce • •Ústupem od rovnosti mezi institucemi a organizacemi se pojem multiplikoval – pravidla, tradice, zvyklosti, úzus • •Rothstein – pokud instituce znamená všechno, tak neznamená nic • •Možné řešení – standardní operační procedury (Hall): •Specifická pravidla chování, o kterých existuje všeobecné povědomí a jsou akceptována jako pravidla hry •Pro každý systém se liší, zahrnují i neformální pravidla •Jsou odlišná od individuálních návyků •Nejsou to všechno nová pravidla, je potřebný určitý čas pro jejich etablování • •Např. proces sestavení vlády a jeho komponenty • •