Kritické zhodnocení výzkumu (Literature Review) POLb1006 seminář, 11/12.10. 2023 Kritické zhodnocení literatury •Shrnuje a hodnotí to, co už bylo napsáno/vyzkoumáno o tom, co nás zajímá. • •To, „co nás zajímá“, není oblast politologie (KZL by bylo hrozně dlouhé), ale nějaká konkrétní otázka • •Tvoří obvykle součást širšího textu, ale musí být napsané tak, aby mohlo existovat i jako samostatný text • Příklad: kamarádi se vás zeptají/musíte do televize • • • •Je koalice SPOLU typickou nebo netypickou předvolební koalicí? • Význam KZL •Bez něj tuto otázku prostě uspokojivě neodpovíme •S ním (Golder 2005): klíčové faktory pro vznik předvolební koalice ideologie, volební pravidla a velikost stran. •Můžeme začít přemýšlet, jak a jestli jsou důležité i pro SPOLU a jestli není nějaký další. •Nepřebíráme výzkum nekriticky, ale přemýšlíme, co „teorie“ přináší pro náš případ a naopak, co náš případ přináší pro teorii. • • Jaký má kritické zhodnocení literatury cíle? • •Shrnout co nejpřesněji a nejvýstižněji, co se v dané oblasti vyzkoumalo • • •Posoudit, jak přesné a úplné jsou výsledky tohoto zkoumání KZL-Konvence vědy • • •Ukazujeme, odkud vycházíme a co k tomu přidáváme (protože jedině tak po nás něco zůstane). •„Problem-Gap-Contribution“ přístup. P-G-C přístup • • •Problem= show me the problem •Gap= show me the gap •Contribution= show me your contribution Jaké má kritické zhodnocení literatury výhody? • •Získáte přehled o výzkumu, který jste neznali •Objevíte, co už je dobře udělané •Porovnáte to, co napadlo vás, s tím, co se udělalo, výsledkem může být vylepšený nápad •Posoudíte, jaká jsou slabší místa dosavadního výzkumu •Uvědomíte si kontext vašeho výzkumu, snáz jste schopni formulovat, proč je relavantní, „k čemu je“. Co všechno do něj zahrnout? •Bývá dobré se zamyslet i nad tím, jak dobře koresponduje akademická literatura s reálným světem, někdy je i proto dobré zahrnout neakademické zdroje (aplikovaný výzkum) • •Nehodnotíme ani tak literaturu jako stav poznání. Příklad okamura.png Jaký je náš úkol, když KZL děláme? • •Studium dosavadního výzkumu zvyšuje naše porozumění problému • •Shrneme ho tak, aby, abychom vybrali relevantní věci pro náš vlastní návazný výzkum Jak ho dělat? • • •Selektivně- nečtete často celé články/knihy, hledáte jen pasáže, vztahující se k vaší výzkumné otázce/tomu, co vás zajímá. Začínejte anotacemi a abstrakty. Jak ho dělat prakticky •Knihy /někdy dobrý, někdy horší zdroj, moc učebnicové, obecné) • •Články: elektronické databáze, google (souvisí s autorskými právy) • •Ostatní zdroje: Vláda, Nevládní organizace (pozor na hodnoty autorů!) Elektronické databáze- přístup • Zdroje- kolekce Vyhledávání Výsledky hledání Elicit (elicit.com) elicit.png Elicit- výstup elicit1.png KZL: Jak by mělo být dlouhé? • •Určitě kratší, než náš vlastní výzkum • •Podle žánru zhruba pětině celého textu nebo o něco méně (článku, bakalářské/diplomové práce) Dobrá praxe- tipy • • •Ukažte, že váš výzkum/problém/otázka spočívá na ramenou obrů Příklad: •V šedesátých letech vznikly dvě klíčové práce o stranické soutěži ( o tom, na základě čeho voliči volí strany): •Downs 1956 (klíčová v soutěži blízkost a vzdálenost stran a voličů) x Stokes 1963 (reaguje na Downse, říká, že to je jinak a klíčová je vnímaná kompetence politiků). •Nejcitovanější práce v politologii, množství následovníků •Moje monografie (2015): pak na ramenou obrů říká, že je to jinak a že blízkost a vzdálenost a kompetence není buď/anebo, ale navzájem se podporuje. Úkoly kritického zhodnocení literatury •UDĚLEJTE V TÉMATU POŘÁDEK •1. Jakou má otázka tradici? Odkud vyšla, kde se vzala? •2. Jaké jsou zatím odpovědi na naši otázku (popište problém!)? •3. Jaké mají tyto odpovědi silné a slabé stránky (identifikujte gap!)? •4. Budeme nějakou z nich pro náš vlastní výzkum využívat/rozvíjet víc (a proč)? Původ výzkumné otázky •Někdy jasný a etablovaný, jindy musíte sami kriticky interpretovat •Zvlášť u nových věcí jde o izolované články a musíte v nich udělat pořádek sami (porozumět podstatě střetu, rozdílným odpovědím, případně bílým místům) •Základní otázka: v čem se shodují, v čem liší a o čem třeba vůbec nemluví („gaps“- mezery v poznání)? Příklad kritické interpretace přístupů k výzkumné otázce: Strmiska-Chytilek 2012 •Otázka: lze uplatňovat stejné konceptuální rámce pro výzkum politických stran ve vyspělých i rozvíjejících se zemích? • •2 základní odpovědi: •Sartori- v žádném případě ne (+ argumentace) •Mainwaring- ano, všechny stranické systémy tvoří kontinuum „institucionalizovanosti“ (+ argumentace) Jaké jsou odpovědi na naši otázku? •Pokud vůbec, tak v 99% 1.špatně studujeme nebo 2. máme špatně formulovanou otázku • •Pokud nějak, pak je potřeba vysvětlit, v čem se shodují a v čem odlišují (nejlepší situace). • •Pokud všichni odpovídají stejně, je slušná šance, že otázka je banální • Jaké mohou být problémy/příležitosti dosavadních odpovědí? • •Zastaralost věcná • •Zastaralost konceptuální • •Etnocentrismus, Kontext (nesmíme zanedbat) Jak dobré jsou odpovědi (jedna nebo víc)? • •Těžká část- dívejte se na problém očima těch přístupů, ne svýma! • • •Posuzujte empirickou využitelnost, propracovanost/prozkoumanost, možné problémy a logickou konzistenci Kterou z nich si vybereme? •Někdy je naše práce testem těchto odpovědí (nevybíráme si předem žádnou, postavíme je proti sobě, testujeme na datech, ukážeme, jak to je), někdy je to i test dominantní (ale např. etnocentrické) odpovědi • •Výjimečně posuzujeme v celé práci problém z více perspektiv • •Někdy vybereme jeden, jasně vysvětlíme kritéria (menší prozkoumanost, lepší šance posunout se kupředu, sociální relevance). • Příklad •Volí pravicově-populistické strany spíš mladí nebo staří voliči? • •Jedna odpověď: mladí (nízká stranická identifikace, snáz podlehnou diskursu populismu •Druhá odpověď: staří (pravicový populismus reakce na postmaterialistickou revoluci, kterou starší generace odsuzují). •Inglehart a Norrisová to nechali jako otevřenou otázku a zkoumali to(2019): v CEE spíš mladší, jinde ve světě starší. • Jak psát kritické zhodnocení •Výstižné názvy kapitol • •„Jak probíhají volební reformy: tři přístupy“ = správně • •„Průběh volebních reforem“ = špatně (implikuje popis, není jasné, že jde o konfliktní věc) Jak psát kritické zhodnocení •Držte se úkolů 1-4, nejde o to, řadit za sebe argumenty z toho, co si přečtete, je nutné je strukturovat, konstantně mezi nimi posuzovat= syntéza • •Argumenty přístupů prezentujete nezaujatě • •Váš zkoumaný případ/případy prozatím příliš do argumentace věcně nezapojujte Příliš málo vs. příliš moc literatury •Pokud příliš málo, obvyklá postupujete koncentricky- máte jak nadřazenou literaturu vašemu problému, tak i tu, která se ho dotýká přímo • •Pokud příliš moc, snažte se přehled literatury co nejvíc zaměřit/zacílit na věc, která vás zajímá. Př.: Diplomka o využívání sportovních metafor (David Vokál, https://is.muni.cz/auth/th/385840/fss_m/ ) •Experimentálně chce zkoumat využívání sportovních metafor v politických textech, je k tomu málo literatury •Level 1: chvíli píše o metaforách (co jsou, jaká je jejich funkce) •Level 2: píše o sportovních metaforách (jejich funkci, využívání, dosavadním výzkumu) •Level 3: píše o experimentálním výzkumu sportovních metafor (je ho málo, ale přinesl zajímavé výsledky). Co se bude hodnotit v seminárním úkolu •Kompletnost- ukažte, kde/kdy se zadaná otázka vzala/začla zkoumat a jaké jsou na ni (všechny) odpovědi •Strukturace argumentu •Hodnocení stavu poznání- víme o tom už dost? měla by nějaká odpověď dostat přednost? Proč? •Chybí něco dosavadnímu výzkumu?- jak dál zpřesnit odpověď na zadanou otázku? •Formální aspekty (korektní odkazování, vedení seznamu literatury). • Nepovinný Úkol •S využitím Elicitu (platí podmínky pro AI) nebo bez něj odpovězte na následující otázku: •Za jakých podmínek nejvíc funguje v amerických prezidentských volbách negativní kampaň? • •Rozsah max. 800 znaků + odkazy. Odevzdání do dneška, 20:00, odevzdávárna v Isu Prémiový úkol 1.