Smíšené volební systémy – nezávislé kombinace a supersmíšený systém Nezávislé kombinace •Smíšené volební systémy, v nichž není distribuce v jedné složce závislá na složce druhé (navzájem se neovlivňují) •Koexistence •Fúzní smíšený systém •Navrstvující smíšený systém Koexistence (koexistenční smíšený systém) •Při volbě určité instituce se na části území hlasuje většinově a na části poměrně, přičemž obě složky mají alespoň 5% podíl na složení voleného orgánu •typicky nestejně velké obvody, kdy ve velkých se volí poměrně a v malých většinově •Příkladem nepřímá volba francouzského senátu: •Volebním obvodem je département, počet senátorů za département 1 – 12 •Momentálně se v obvodech do 2 mandátů volí většinově a ve větších poměrně (hranice mezi většinovou a poměrnou volbou se ale často mění) Fúzní smíšený systém •Málo rozšířený volební systém •Dlouho jediným uvádeným příkladem volební systém pro komunální volby ve Francii v obcích nad 3500 obyvatel (v menších obcích se volí většinově) •Originální princip: •Polovina voleného orgánu volena většinově, polovina poměrně (v praxi lichý počet členů, většinově volena těsná většina, např. 11 z 21), hlasuje se jedním hlasem pro kandidátní listiny •Dvoukolové hlasování •V prvním kole je potřebná nadpoloviční většina, do druhého postupují kandidátní listiny s podporou alespoň 10 %; ve druhém kole vítězí listina s nejvíce hlasy •Vítězný subjekt získá většinově přidělované mandáty a navíc poměrný díl poměrně obsazovaných •V praxi má tedy vítězná kandidátní listina garantovanou velmi bezpečnou většinu Další využití fúzního smíšeného systému •Odvozená varianta užívána ve Francii v regionálních volbách •Hlavní rozdíl – většinová složka zahrnuje jen 25 % křesel; i tak je málo pravděpodobné, že vítězná kandidátní listina nezíská nadpoloviční většinu •Pro výsledek, který nepovede k většině pro jednu kandidátní listinu, by bylo potřeba, aby ve druhém kole byly alespoň 4 kandidátní listiny a vítězná měla méně než třetinu hlasů •Naznačený stav je málo pravděpodobný, systém celkově tlačí na vytvoření malého počtu soupeřících bloků •Případ připomínající fúzní smíšený systém – Řecko, parlamentní volby •Ze 300 křesel 50 mandátů automaticky (většinově) obsadí vítězný subjekt •Obvykle se ale mluví o poměrném volebním systému s většinovou prémií, systém také není dvoukolový (50 mandátů získá vítěz jediného kola hlasování); na druhou stranu 50 mandátů je podstatně více než 5 % •v roce 2023 se pracovalo s upravenou verzí, kdy strana s 25 % hlasů dostala jen 20 mandátů a za každého 0,5 p.a. přibývalo 1 křeslo až do 50 křesel při více než 40 % Navrstvující smíšený systém •Nejrozšířenější varianta smíšeného systému •Celá řada termínů – Mixed-Member Majoritarian System (MMM – Shugart a Wattenberg), paralelní (parallel) systém, navrstvující (superposition) systém (Massicotte a Blais) •Volič zpravidla disponuje dvěma hlasy, jedním volí kandidáta v (obvykle) jednomandátovém obvodě, druhým kandidátní listinu ve vícemandátovém obvodě (většinou se jedná o celostátní obvod, ale jsou i případy, kdy je země rozdělena na několik obvodů) •Většinové a poměrné hlasování se mechanicky neovlivňují, teoreticky by bez komplikací mohly probíhat v různých termínech (na podzim 2003 proběhly volby v Gruzii; po protestech bylo zrušeno hlasování v poměrné složce voleb, poměrná volba se proto na jaře 2004 opakovala; výsledky z většinového hlasování z podzimu 2003 zůstaly platné, tj. na jaře se volila jen část parlamentu) Rozšíření MMM •V 90. letech boom, zavedeno po volební reformě v Japonsku, velmi populární ve středovýchodní Evropě a postsovětských republikách •Po roce 2000 „ústup ze slávy“, v Evropě na celostátní úrovni zůstává jen na Litvě •Kolem roku 2010 začíná dílčí návrat k MMM, vrací se k němu např. Rusko nebo Ukrajina, epizodicky použit v Moldávii Předpokládaný efekt •většinová složka (FPTP, nebo dvoukolový většinový) – měla by podpořit velké strany •poměrná složka – umožní zastoupení i menších stran, i když většina mandátů by měla jít též k velkým stranám •má-li strana ve většinovém hlasování 40 % hlasů a nadpoloviční většinu mandátů, dá se očekávat, že v poměrném hlasování nebude její podpora řádově nižší; bude-li tedy mít v poměrném hlasování (dejme tomu) 35 %, získá v něm i odpovídající podíl mandátů, systém v žádném bodě nekompenzuje malým stranám ztráty z většinového hlasování •celkový efekt – podpora velkých stran, ale ve srovnání s většinovým systémem by měla být jejich šance na umělou většinu nižší; nebude-li tedy mít vítězná strana velmi velký náskok, bude muset vládnout v koalici; sestavení vládní koalice by ale mělo být jednodušší než kdyby se v zemi používal poměrný volební systém • Příklad země s MMM •Litva •Navrstvující smíšený systém zaveden v roce 1992, od roku 2004 stabilizována pravidla (do té doby se měnila výše klausule, resp. systém ve většinovém hlasování) •141 poslanců •71 voleno dvoukolovým většinovým systémem v jednomandátových volebních obvodech (uzavřené druhé kolo) •70 voleno v celostátním volebním obvodě, platí klausule ve výši 5 % pro strany (pro koalice 7 %), užívána Hareova kvóta •Zkušenosti se systémem nejednoznačné •Většinová složka pomáhá hlavně vítězné straně (spíše než tomu, aby se usadil systém s jasně vymezeným okruhem velkých stran), umožňuje „přežití“ i stranám, které nezískaly 5 % (nevelké zastoupení těchto stran + nezávislí kandidáti) •Poměrná složka umožňuje poměrné zastoupení při dělení necelé poloviny mandátů menším stranám, ale omezuje jejich okruh prostřednictvím klausule Supersmíšený systém •Volební systém, který v sobě spojuje dva smíšené systémy •Často počítán mezi závislé kombinace, ale lze si jej teoreticky představit jako nezávislou kombinaci •Velmi malý počet příkladů •Nejznámější a geograficky nejbližší Maďarsko v letech 1990 – 2010: systém spojující navrstvující a korekční smíšený systém •Popis na dalším listu berte spíše jako zajímavost, jak může vypadat velmi komplexní volební systém; jelikož se jedná ale o historickou záležitost, ptát se na tento systém nebudu Maďarský supersmíšený volební systém •Zaveden v roce 1990, od roku 1994 platil v níže popsané podobě •Volič disponuje 2 hlasy, jedním volí kandidáta v jednomandátovém obvodě a druhým kandidátní listinu v regionálním vícemandátovém obvodě •386 poslanců •176 voleno většinově v jednomandátových obvodech dvoukolovým systémem s částečně otevřeným druhým kolem (do druhého kola automaticky postupují tři nejlepší + každý kandidát se ziskem přes 15 % hlasů; ve druhém kole postačuje zisk nejvíce hlasů) •152 voleno poměrně ve 20 vícemandátových obvodech; klausule 5 % pro strany a 10 % a 15 % pro koalice podle počtu členů; užívá se Hagenbach-Bischoffova kvóta, případné nepřidělené mandáty se přesouvají do kompenzační složky distribuce •58 mandátů (+ nepřidělené z obvodů) rozděleny poměrně v celostátním volebním obvodě stranám, které splnily stejnou klausuli, jako v poměrné složce; používá se D‘Hondtův dělitel, k distribuci použity jen doposud nevyužité hlasy = hlasy kandidátů, kteří nezískali mandát v jednomandátových obvodech (používají se hlasy z prvního kola) + hlasy udělené v poměrné složce, které nevedly k zisku mandátu