1. Obecné aspekty psychodiagnostiky 

Účel a role psychodiagnostiky v psychologii. Užití testů a uživatelé testů. Hlavní kategorie testů. Historie vývoje a používání psychodiagnostických metod. Vztah psychodiagnostiky a testování. Psychometrický a klinický přístup v psychodiagnostice. Zdroje informací o testech, vydavatelé testů, hodnocení a recenzování testů. Etické zásady užívání psychodiagnostických metod (více do detailu půjdeme v PSYn5340. Zde užijeme kap. 16 z Hogana), fairness. 

Čtení 

Hogan, kap. 1 a 2, Appendix A. 

Kapitola 1 představuje úvod do oblasti psychologického testování. Představuje hlavní kategorie požívaných testů a prakticky užívané charakteristiky testů. Nastiňuje různá užití testů, a tedy i uživatele testů (test user). Zahrnuje sem i využití test pro výzkum. Tento úvod je typicky pro diskurz "psychological testing" strukturovaný kolem testů. Je dobré si spolu s Hoganem zvědomit, co vlastně znamená, že měříme psychologické charakteristiky. I když historie není ohniskem tohoto kurzu, je dobré si projít strany 18-37 a vracet se k nim, kdykoli nebude nějaká část psychodiagnostické praxe dávat smysl - mnoho věcí začne dávat smysl, když si uvědomíme, v jakém kontextu a s jakou tehdejší motivací vznikly, či co je umožnilo.   

Kapitola 2 pokračuje  v test-centrickém výkladu představením zdrojů informací o testech. Z psychometriky je jasné, že kvality psychodiagnostické metody/testy jsou z principu nejisté, proměnlivé, křehké. Je tedy potřeba vědět kde a jak najdeme aktuální informace o kvalitách testů, o jejichž užití uvažujeme, či o těch, které již dlouho užíváme. To zahrnuje informace dodávané s testem samotným jeho vydavatelem, informace o testech v databázích, katalozích, monografiích,  recenze testů a metodické studie, a konečně psychodiagnostické monografie. Patří sem i znalost hlavních vydavatelů testů.

Kapitoly 3–6 shrnují, co je třeba znát z psychometriky. Stačí je prolistovat a ujistit se, že tohle jsou věci, které už znáte. 

Groth-Marnat & Wright [GM6] kap. 1 (s. 1-30) a 2 (s. 39-50)

GM6 představuje totéž, co Hogan, jen s konkrétnějším zaměřením na klinický kontext. Platí to ale i pro individuální vyšetření třeba v pedagogicko-poradenském kontextu, dopravní vyšetření apod. Text je je narativnější než Hogan, a obsahuje řadu drobných odboček. Vyjasňuje vztah klinických psychologů k diagnostice. Jeho přehled užívání testů je pojat historicky a z perspektivy role testů ve vyšetření, které je zde základním kamenem. Nepřeskočte část "validity in clinical practice", která překračuje horizont kurzů psychometriky, a pasáže objasňující, co se míní klinickým úsudkem. 

Kapitola 2 představuje kontext, v němž se vyšetření (užívající testy či nikoli) odehrávají. Jde o americké reálie, které jsou strukturovanější než tuzemské, nikoli však zcela odlišné. Přesto je text relevantní, protože rozlišuje různé role v celém procesu a umožňuje dobře uvažovat o etice. Část o etice je dobré prolistovat - explicitně se jí budeme zabývat v kurzu Etika v práci psychologa.

Svoboda s. 11–24

Standardy 

Seminář

Na semináři budeme diskutovat volbu diagnostických metod, osaháme si různé metody, které jsou dostupné v Kabinetu diagnostických metod a pokusíme se zorientovat v jejich manuálech.

Zadání na seminář: Přečtěte si Hoganovo a Groth-Marnatovo podání (hodnocení a) volby metod: Hogan Apendix A (605-)610-612 a GM6 10-26 + 67-72. První strany z Hogana jsou o recenzování testů, což bude vaším úkolem v Psychometrice, tak není od věci to prolétnout už nyní. 

Zamyslete se, co jsou pro vás osobně nejdůležitější/nejrelevantnější zdroje informace o kvalitě a vhodnosti metod. 

Podívejte se také na následující posudek psychologické způsobilosti k výkonu zaměstnání výpravčího a zamyslete se, které závěrečné hodnotící soudy plynou z kterých použitých metod.