Psychometrika: měření v psychologii

Organizační pokyny a podmínky pro absolvování kurzu

Základní předpoklady splnění kurzu

Přestože kurz nemá žádné explicitní prerekvizity, přímo navazuje na předměty bakalářského studia na katedře psychologie FSS MU – zejména PSYb2590 Základy psychometriky, , PSYb1170 Statistická analýza dat I a PSYb2520 Statistická analýza dat II. Mimoto obsah kurzu úzce souvisí s psychologickou diagnostikou, a proto silně doporučujeme souběžný zápis s psychodiagnostickými kurzy (zejm. PSYn4020 Psychologické testování a diagnostika dospělých).

Studentům, kteří neabsolvovali PSYb2590 Základy psychometriky, důrazně doporučujeme projít studijní materiály tohoto předmětu hned na začátku semestru – jejich znalost je předpokladem úspěšného absolvování současného kurzu Psychometrika: Měření v psychologii. Znalost kurikula předmětu PSYb2590 očekáváme, vyžadujeme a budeme i zkoušet.

Učební materiály bakalářské psychometriky
PSYb2590 Základy psychometriky: jaro 2023
Interaktivní osnova

Obecné pokyny

Tato interaktivní osnova obsahuje veškeré informace o kurzu a jeho obsahu. Všechny prezentace jsou k dispozici, přednášky budou nahrávány; v případě technického výpadku lze využít studijní materiály .

Psychometrika: podzim 2022
Studijní materiály předchozího běhu kurzu Psychometrika: Měření v psychologii. (Nenechte se zmást dílčími odchylkami v jeho obsahu.)

Hlavním komunikačním kanálem jsou diskuzní fóra předmětu, kde najdete veškeré hromadné pokyny a kde můžete vyučujícím klást libovolné otázky k učivu. Upozorňujeme, že e-mail bude využíván jen minimálně, předmětové diskuzní fórum je primárním komunikačním kanálem.

Používejte diskuzní fórum pro zrychlení porozumění povinné literatuře

Pokud nebudete rozumět nějakému tématu z povinné literatury, nezkoušejte neefektivně číst text pořád dokola. Jednoduše se zeptejte - na přednášce, spolužáků, a nebo nejlépe v diskuzním fóru zrovna v tu chvíli, kdy textu nerozumíte (studijní přípravy nejsou bodované, a tak je lze absolvovat i ve chvíli, kdy si textem nejste příliš jist/a).

Zkuste rovněž odpovídat svým spolužákům na dotazy ve fóru. Tím, že naformulujete vlastní odpověď, se naučíte nejvíce, i když vaše odpověď třeba nebude perfektní. Kromě toho ušetříte čas vyučujícím, kteří vás pak už mohou jen drobně doplnit či upřesnit.

Můžete se rovněž obrátit e-mailem na jednotlivé vyučující, případně je navštívit během jejich konzultačních hodin či si s nimi domluvit on-line konzultaci. 

Primární kontakt v kurzu je Petr Palíšek, během podzimního semestru 2023 je bohužel dostupný výhradně on-line. Otázky týkající se organizace kurzu a formálních náležitostí můžete směřovat především na něj. Budete-li potřebovat osobní konzultaci, můžete se obrátit i na . Konzultační hodiny jsou v pondělí odpoledne (cca 14:00-16:00) osobně v kanc. 2.47

Nezapomeňte, že pro vybrané otázky se studiem můžete využít i statistického tutoringu, případně se pokusit získat radu ve Facebookové skupině Statistika, metodologie, psychometrika.

Statistická tíseň
Metodologický a statistický tutoring.
Statistika, metodologie, psychometrika
Facebooková diskuzní skupina. Nebojte se obrátit s radou o pomoc na své kolegy! ;-)

Podmínky ukončení kurzu a hodnocení

Podmínky úspěšného absolvování kurzu jsou:

  1. Průběžné nebodované studijní přípravy z povinné literatury.
  2. Dosažení minimálního počtu bodů v dílčích složkách (tři průběžné písemné testy, seminární práce, písemná závěrečná zkouška a ústní zkouška).
  3. Dosažení minimálně 51 bodů z celého kurzu.

Studijní přípravy

Každé studijní téma obsahuje povinnou literaturu. Její množství je zvoleno tak, aby jej bylo možné bez obtíží přečíst v průběhu jediného týdne. Ve středu bezprostředně po přednášce bude ke každému tématu otevřen Odpovědník, který bude obsahovat zpravidla jedinou otázku z povinné literatury. Půjde například o krátkou reflexi přečteného textu, možnost projevit na něj názor a podobně; samotné vypracování přípravy by nemělo zabrat více než 30 minut (bez četby jako takové).

Cílem těchto příprav je podpořit průběžné studium a pomoci se strukturací času. Z těchto důvodů bude Odpovědník přístupný výhradně od středy do neděle bezprostředně po přednášce (nebude-li řečeno u daného tématu jinak) a nebude jej možné zodpovědět v jiné dny (pokud výjimečně budete potřebovat úpravu termínu, dejte vědět). Doporučujeme si vyhradit pár hodin jeden konkrétní den v týdnu, které pravidelně strávíte přípravou do tohoto kurzu, tedy četbou a následným vypracováním studijní přípravy, případně studiem na průběžné testy. 

Délka průběžné přípravy

V žádném případě není potřeba věnovat psychometrice nadměrné množství času. Četba a průběžné přípravy jsou koncipované tak, aby vám stačily maximálně tři hodiny týdně (plus přednáška dvě hodiny). Tato náročnost odpovídá kreditové zátěži tohoto kurzu. Pro absolvování průběžných testů a ústní zkoušky by pak mělo stačit jen krátké zopakování.

Pokud vám příprava do kurzu zabírá výrazně delší čas, je někde chyba. Zkuste v takovém případě komunikovat o náročnosti kurzu osobně na přednáškách nebo .

V týdny, kdy bude administrována písemná zkouška a nebo je termín odevzdání seminární práce, nebude zadávána písemná příprava; celkem tedy bude možné vypracovat 9 příprav. Podmínkou absolvování kurzu je přitom vypracování alespoň sedm z nich (jinými slovy 2 z 9 lze vynechat). Přípravy nicméně nejsou bodově hodnoceny a nebude na ně ani pravidelně poskytována individuální zpětná vazba; slouží zejména k uspořádání vašich myšlenek a nejsou tedy učebním výstupem. V případě výrazně nízké kvality (velmi malý rozsah, nezodpovězení položené otázky a podobně) nebude příprava přijata a nebude se tak započítávat do povinného počtu.

Odevzdání méně než sedmi příprav povede k udělení hodnocení X a neúspěšnému ukončení kurzu. Ve výjimečných případech (nemoc a jiné závažné důvody) může být povoleno náhradní plnění. V takovém případě nás zavčas kontaktujte.

Průběžné písemné testy

Namísto tří příprav se budou konat 3 průběžné písemné testy, v každém bude možné získat až 10 bodů. Do celkového výsledku se počítají dva nejlepší testy (jeden je tedy možné vynechat), celkem je tedy možné získat až 20 bodů. V případě zisku 10 a méně bodů (ze dvou nejlepších testů) je předmět ukončený neúspěšně a bude uděleno hodnocení X.

Písemné testy budou mít podobný formát, jako přípravy, a budou obsahovat jednu či dvě otázky na vybraná témata probírané v daném bloku (tedy typicky tři až čtyři přednášky). Testy budou administrovány on-line a bude je možné vyplnit odkudkoli přes internet prostřednictvím odpovědníku v IS MU ve vymezeném časovém rozmezí. Testy budou v tzv. formátu open-book, lze tedy pro jejich řešení využít libovolnou literaturu a on-line zdroje.

Formát open-book testů

Bez podrobné znalosti literatury a kurikula nebude možné testy vyřešit. Literatura slouží pouze jako podpůrný materiál, bez předchozího studia v nich odpověď nenaleznete. Doporučujeme nezanedbat přípravu!

Formát open-book není zcela obvyklý. Abychom vám jejich zodpovězení usnadnili, připravili jsme pro vás pár tipů, které vám testy mohou usnadnit.

Seminární práce

Seminární práce je individuální a je hodnocena maximálně 30 body. Spodní bodová hranice není stanovena; při zisku 15 bodů a méně lze práci jedenkrát přepracovat, přičemž druhý pokus je hodnocen o pět bodů hůře (tedy maximálně 25 bodů). 

Zadání seminární práce bude upřesněno na prvním setkání, podrobnější informace naleznete níže.

Závěrečná zkouška

Závěrečná zkouška se skládá ze dvou částí: z písemného testu a z ústní zkoušky. Pro přístup ke zkoušce je nutné získat minimální počet 11 bodů z písemných testů, přičemž nejhorší výsledek se nepočítá. V opačném případě je uděleno hodnocení X

Písemná zkouška je hodnocena 40 body. Pro její úspěšné absolvování je nezbytné získat alespoň 21 bodů, jinak je uděleno hodnocení F. 

Pro přístup k ústní zkoušce je nutné mít absolvovány ostatní povinnosti v kurzu včetně úspěšně absolvované písemné zkoušky (ve výjimečných případech se lze individuálně domluvit jinak). Ústní zkouška je hodnocena 10 body, pro úspěšné absolvování je nutné získat alespoň 1 bod. Neúspěšné hodnocení (0 bodů, známku F) lze udělit v případě celkově slabých znalostí a nesplnění minimálních nároků na absolvování kurzu. 

Dílčí neúspěch u písemné nebo ústní zkoušky je hodnocen známkou F, stejné hodnocení je uděleno i v případě nedosažení minimální bodové hranice potřebné k ukončení kurzu. V tomto případě je nutné využít náhradního termínu (termínů) písemné či ústní zkoušky dle SZŘ. Opakovat je možné písemnou či ústní část, ústní část, nebo obě dvě. 

Ukončení kurzu

Shrnutí minimálních požadavků

  • Průběžné písemné přípravy: nebodováno, při odevzdání méně než 7 z 9 příprav je uděleno hodnocení X.
  • Písemné testy: Každý test 10 bodů, celkově alespoň 11/20 bodů; nejhorší pokus se nepočítá. Jinak hodnocení X.
    • Písemný test 1 (témata 1–4: meta-analýza, replikovatelnost, epistemologie).
    • Písemný test 2 (témata 5–8: psychometrické modely CTT, IRT, GT).
    • Písemný test 3 (témata 9–12: interpretace testu, síťové modely, férovost a shoda posuzovatelů).
  • Bodovaná seminární práce: 30 bodů (minimální počet bodů není stanoven). Při zisku 15 a méně bodů lze přepracovat, oprava je hodnocena o pět bodů níže (maximálně tedy 25 bodů).
  • Závěrečná písemná zkouška: 40 bodů. V případě 20 bodů a méně je uděleno hodnocení F.
  • Závěrečná ústní zkouška: 10 bodů. Vyučující si vyhrazuje právo udělit hodnocení F (0 bodů) bez ohledu na celkový počet bodů v případě zásadních mezer ve znalostech. 

Celkové hodnocení kurzu

Maximální možný počet bodů je 100. Výsledné hodnocení je dáno celkovým počtem bodů:

  • A: 100–91 bodů
  • B: 90–81 bodů
  • C: 80–71 bodů.
  • D: 70–61bodů.
  • E: 60–51 bodů.
  • F: 50 a méně, případně neúspěch u ústní zkoušky.
  • X: Nedosažení minimální bodové hranice z písemných testů.


Zadání seminární práce

Odpověďové procesy

Posuzování validity odpověďových procesů je klíčovou součástí moderního hodnocení validity měřicích nástrojů v psychologii. Nestačí jen vytvořit nomologickou síť a dovozovat validitu z korelací nástroje s jinými proměnnými – je důležité ujistit se, že respondenti o položkách přemýšlí tak, jak by odpovídalo teoretickým očekáváním.

V seminární práci si proto zkusíte sbírat důkazy týkající se validity odpověďových procesů vámi vybrané metody.

Seminární práci píše každý studující sám, ale můžete si vzájemně pomáhat, pokud tím neporušíte předpisy regulující plagiátorství. Jejím výstupem je:

  •  formulace očekávaných odpověďových procesů
  •  provedení rozhovoru s participantem z cílové populace zaměřený na odpověďové procesy spojené s odpovídání na vybraný nástroj
  • přeformulování položek dle výsledků předchozího kroku a provedení nového rozhovoru s novým participantem ze stejné populace. Není-li nutné položky upravovat, proveďte prosím další rozhovor se stejnými položkami a konfrontujte výsledky obou rozhovorů.
  • specifikace doporučení pro další používání nástroje

Cílem je:

  • upozornit na zásadní roli odpověďových procesů
  • prohloubit dovednosti spojené s vedením rozhovoru a kvalitativní analýzou
  • ukázat, že psychometrika není jen počítání :)

Struktura seminární práce:

  • krátký úvod (1) definující měřený konstrukt a (2) specifikující očekávané odpověďové procesy (v případě že nejsou v literatuře explicitně popsány, můžete uvést svůj kvalifikovaný odhad) a (3) stručně popisující zvolený nástroj. 
  • metoda (1) krátce představující postup kognitivního interview a (2) zdůvodňující volbu participantů vzhledem k relevantní populaci
  • výsledky shrnující a interpretující data získaná z rozhovorů
  • diskuse, která zejména formuluje doporučení pro další vývoj / používání zkoumaného nástroje

Rozsah: max. 4 NS

Termín: Volba tématu – 16. 10.; odevzdání – 11. 12.

Bodování: 0-30 b., při zisku < 15 b. je možná oprava s penalizací - 5 b.

Volba metody: ve sdíleném excelu vyplňte název metody a počkejte na náš souhlas (díky tomu se nestane, že byste si vybrali nepoužitelnou metodu!). Max. počet studujících na jednu metodu je 3.

Tipy k výběru metod:

  • metody z KDM (možnost propojit se seminární prací v diagnostice!)
  • politicko-psychologické škály jako RWA nebo SDO (obvykle vyvolávají nevoli respondentů)
  • výkonové testy např. typu ravenovských matic
  • testy ze systému Invenio