Druhý den se více zaměříme na deliberativní praxi jako takovou. Seznámíme se s tímto konceptem a ukážeme si, jak může rutinní měření v psychoterapii položit základy úspěšnému rozvoji psychoterapeutů nebo organizací, ve kterých pracují.

• Naučíme se, jak zacházet s vlastními daty, tak aby nám byla nápomocná při identifikování vlastních rozvojových cílů.
• Budeme prozkoumávat to, co funguje v oblasti rozvoje terapeutických dovedností a na čem stojí úspěšný rozvoj.
• Zaměříme se na ty oblasti psychoterapeutického procesu, které prokazatelně ovlivňují změnu v psychoterapii.
  

Teoretická řást a uvedení do konceptu deliberativní praxe

Cvičení

Úvodní rozheřívací cvičení. Cílem je aby se frekventanti kurzu prakticky seznámi s některými principy deliberativní praxe. Jedná se o cvičení, které cíleně rozvíjí terapeutickou dovednost reflexe. Probíhá ve dvojcích, kdy je úkolem vézt pomáhající rozhovor a na signál provézt reflexi toho co se ve mě právě odehrává, jak na úrovni myšlení, tak pocitů a tělesných reakcí.

Výklad

• Co je deliberativní praxe a jaký výzkum za konceptem stojí.
• jaký je rozdíl mezi vlastní rozvojem pomocí deliberativní praxe a běžnou praxí supervize a následného vzdělávání v psychoterapii.
• Jak poznat co trénovat a s kým - přístup od zhora dolů a přístup odspod nahoru.
• Jaké jsou možnosti tréninku v rámci deliberativní praxe.
  

Cvičení

1. Cvičení na práci s vlastními daty. Skupinová diskuze nad vhodnými katerogiemi, které nám mohou pomoci vyznat se ve vlastních datech a lépe identifikvoat systematické chyby, které děláme.

2. Na white board každý napíše dovednosti, které ve své terapeutické modalitě považuje za důležité a hlavně trrénovatelné. Roztřídit je do připravené struktury, která vychází z faktorů, které se prokazatelně podílejí na efektu psychoterapie: Struktura, naděje a očekávání, pracovní aliance, faktory na straně klienta, faktory na straně terapeuta.

Praktická část

Cvičení

1. Nácvik reakcí na negativní zpětnou vazbu od klienta. Kazuistika. Samostatná práce s postupným cizelování dané kompetence na základě zpětné vazby lektrů s polečných diskuzí.

2. Scénáře z vlastní terapie. Vybrat a popsat náročný moment z vlastní terapeutické praxe. Identifikovat potřebnou dovednost. Opakovaný nácvik reakce. Cvičení ve trojicích s aktivním pozorovatelem.

3. Nácvik reakcí na krátké klientské výroky u definované dovednosti (například empatické porozumění, zjišťování klientových cílů, reakce na kritiku atd.). Ve dvojicích, opakování reakcí dokud nenaplní kritéria dovednosti a terapeut i klient s ní nejsou spokojeni.