Konzum, produkce a nadbytek Materiální kultura SANb2019/1019 Úterý, 24.10. ve 12:00 Kateřina Čanigová Dokument - Shop 'Til You Drop: The Crisis of Consumerism •https://youtu.be/682-In1LpnQ •Dokument je z roku 2009. Jaká je situace dnes? •Kam se společnost vyvinula, kam se posunula? •Existují alternativy ke konzumerismu, jaké? Napište na papír vše, co vás napadne – životní styl, myšlenkový směr, teorie, individuální i kolektivní přístup •Minimalismus, ale i kritizováno, zero waste, dobrovolničení – snižuje se zisk, komunitní pospolitost, nomádství, poustevnictví, nerůst/odrůst, aktivismus, sustainability, slow a fast fashion, papež kritizuje konzumerismus, klimatická krize, KPZ, domácí výroba, DIY - hnutí • Obsah obrázku text, snímek obrazovky, Písmo, číslo Popis byl vytvořen automaticky Berta 2019. Materializing Difference: Consumer Culture, Politics, and Ethnicity among Romanian Roma •Studium vzorců konzumu a konzumerismu v konkrétní skupině •„odhaluje vnitřní dynamiku komplexních vztahů a interakce mezi objekty (stříbrné kádinky a zastřešené korbele) a subjekty(rumunští Romové) a zkoumá jak tyto vztahy a interakce přispívají ke konstrukci, materializace a přeformulování sociálních, ekonomických a politických identit, hranic a rozdílů.“ • Pojednává také o tom, jak po roce 1989 politická transformace v Rumunsku vedla ke vzniku nové, postsocialistické, spotřebitelské citlivosti mezi gaborskými Romy a jak tato citlivost přetvářela vzorce, významy před změnou režimu a hodnotové preference prestižní spotřeby. •Je to podrobný popis společenského života antických stříbrných objektů mezi rumunskými Romy. •Sleduje cesty a významy použitých stříbrných kádinek a korbelů jako prestižních předmětů, které protínají politické soupeření, prestiž a osobní vztahy Gaborských Romů. •Etnická populace si vytváří vlastní prestižní systém z materiálů, které mají podstatně nižší hodnotu na evropském trhu starožitností, ale tyto materiály jsou prodchnuty jejich vlastní historií a významy v systému částečně omezené cirkulace •Neviditelný inkoust etnicity – organizovaný kolem stříbrných příborů •umísťuje tyto procesy a postupy v dějinách socialismu a postsocialismu, ve kterých hodnota etnizovaných, malých, prestižních předmětů se mění a variuje ve vztahu k větším, • všeobjímajícím politickým ekonomikám • Douglas a Isherwood 1996 [1979]. The World of Goods: Consumption and Anthropology of Consumption. -překlenuje propast mezi tím, co o specializovaném tématu říkají ekonomové zkoumající spotřební chování a co vědí antropologové o tom, proč lidé chtějí věci. -Ekonom předpokládá, že touha po předmětech je individuální psychické nutkání. Antropolog předpokládá, že předměty jsou žádoucí k tomu aby se jich zbavovali, sdílení nebo plnění společenských povinností. -Spotřeba je součást způsobu žití -Spotřeba jako řada rituálů. Spotřeba dělá gesta pro vyjádření úcty, označení identity, jako série rituálů. -Nakupování je příprava na konzumní rituály nebo rozvoj infrastruktury pro ně. -Vzorce spotřeby ukazují vzorec společnosti. -V uzavřené komunitě jsou výdaje kontrolovány veřejnou kontrolou. -Měli bychom sledovat tok zboží, chceme-li porozumět tomu, jak spotřeba formuje společnost. • Spotřeba •Integrální součástí sociálního systému, zprostředkovává vztah mezi lidmi •Spotřeba vs. Konzum -> •(ethical) Consumption vs. overconsumption/modern consumption/consumerism/ conspicuos consumption • Sassatelli, Roberta. 2007. Consumer Culture: History, Theory and Politics. London: SAGE Publications. •Popisuje konzumerismus/konzumní kulturu/konzumní společnost •Spotřeba v kapitalismu •Max Weber (1980, orig. 1923) definoval zralý západní kapitalismus: konzumeristická/ konzumní společnost je typem společnosti, ve které se realizuje „uspokojování každodenních potřeb“. „prostřednictvím kapitalistického režimu“. To znamená, že každodenní touhy jsou uspokojeny pořízením a používáním „komodit“, zboží, které se vyrábí pro výměnou a jsou v prodeji na trhu. •V konzumní společnosti komodity nejen uspokojují naše nejzákladnější denní potřeby; lidé konceptualizují nákup a používání zboží jako úkony „spotřeby“, •Existují společnosti které jsou pouze spotřební nikoli konzumní – odolávají konzumerismus • Zdroje •Literatura z kurzu •Zdroj obrázků Berta 2019 a google.com