1 Kulturní kapitál: Sociologicky užitečný či neužitečný koncept? Tomáš Katrňák katrnak@fss.muni.cz 2 Třídní rozdíly ve vzdělání •60. léta 20. století •třídní nerovnosti v dosaženém vzdělání nemohou být vysvětleny pouze kognitivními schopnostmi studujících •i při kontrole IQ se třídní nerovnosti mezi studujícími ukazovaly v sociologických výzkumech stále jako významné •Jaké faktory způsobují třídní nerovnosti v dosaženém vzdělání? •Proč děti vyrůstající v jiných socioekonomických prostředích získávají také jiné vzdělání? •Rozdílný ekonomický kapitál rodiny původu nenabídl dostatečnou odpověď •třídní nerovnosti v dosaženém vzdělání zůstávaly i v systému všeobecného a bezplatného školství •Výzva pro sociologii vzdělání v 60. a 70. letech 20. století: •jak jsou rozdílné charakteristiky rodin transformovány do rozdílných školních výsledků (dosaženého vzdělání) dětí, kteří v těchto rodinách vyrůstají? Podíl lidí s maturitou a vyšším vzděláním a maturitou a nižším vzděláním podle vzdělání otce (věkové omezení 25-40 let) v ČR. 4 Kulturní kapitál jako charakteristika rodiny původu •Pierre Bourdieu a Jean-Claude Passeron (1966, 1970, 1977) •analýzy francouzské společnosti (60. a 70. léta 20. století) •formulace konceptu kulturního kapitálu jako charakteristiky rodiny původu studujících •Kulturní kapitál je dovednost osvojená v prostředí rodiny původu •kulturní znalosti (orientace v dominantní kultuře) •lingvistické schopnosti (osvojené způsoby vyjadřování) •sociální vědomosti (orientace v sociálních vazbách) • •Kulturní kapitál existuje ve třech formách •vtělený (dispozice člověka získané v průběhu socializace) •objektivizovaný (kulturní artefakty rodiny původu, obrazy, knihy, sochy) •institucionalizovaný (akademické tituly a vědecké hodnosti) 5 Kulturní kapitál: explanace třídních nerovností ve vzdělání •Vzdělávací systém velikost kulturního kapitálu zhodnocuje •transformuje kulturní kapitál do podoby osobních zásluh dětí •děti s vyšším kulturním kapitálem díky němu dosahují lepších školních výsledků a zůstávají ve vzdělávacím systému déle •děti s nižším kulturním kapitálem dosahují kvůli jeho absenci horších školních výsledků a opouštějí vzdělávací systém brzy • •Rodiče vyšších sociálních tříd jsou se školou propojeni prostřednictvím dominantní kultury, což vede k úspěchu jejich potomků ve vzdělávacím systému •Rozdíly v kulturních kapitálech rodin jsou generovány třídní nerovnosti ve vzdělání • •Kulturní kapitál se ukázal být pro sociologickou explanaci třídních nerovností velmi užitečným konceptem, protože pomáhal vysvětlit třídní nerovnosti v dosaženém vzdělání 6 Pierre Bourdieu on social reproduction nLa Sociologie est un sport de combat nYT: https://youtu.be/js_fVKBL5NA n n n n n 7 Kritika kulturního kapitálu v rovině teorie •Kulturní a ekonomický kapitál jsou mechanismem reprodukce třídní nerovností z jedné generace na druhou •Oba kapitály jsou generovány v rodině (a jsou součástí sociální třídy) •problém: existují také jiné zdroje kulturního kapitálu? •vzdělávací systém (Lareau, Weininger, 2003; Goldthorpe, 2007) •vrstevnická skupina (MacLeod, 1995) •Je-li kulturní kapitál uzavřen do rodiny původu a škola funguje pouze tak, že zhodnocuje jeho velikost u žáků, jak bychom měli interpretovat změny prováděné ve vzdělávacích systémech v průběhu druhé polovina 20. století směrem k větší rovnosti a zásluhovosti? (Švédsko, Nizozemí) •V původním konceptu kulturního kapitálu není místo pro koncept „re-socializace“ prostřednictvím vzdělávacího systému •vzdělávací systém není definován jako prostředek sociální změny, ale jako konzervativní instituce udržující třídní nerovnosti • vede expanze vzdělávacího systému k sociální mobilitě? •ano (Breen, Jonhson, 2005, 2007) •jak dnes tedy funguje kulturní kapitál? 8 Empirické testy efektu kulturního kapitálu •12 časopiseckých empirických testů •odlišné země, odlišná operacionalizace kulturního kapitálu, jiné výzkumné jednotky •1982 (DiMaggio, ASR), kulturní kapitál studujících •1985 (DiMaggio, Mohr, AJS), kulturní kapitál studujících •1985 (Robinson, Garnier, AJS), kulturní kapitál mladých lidí, jejich vzdělání •1986 (De Graaf, SoE), kulturní kapitál rodičů, vzdělání potomků •1990 (Ganzeboom, De Graaf, Robert, RSSM), kulturní kapitál rodičů, kulturní kapitál potomků •1995 (Mohr, DiMaggio, RSSM), kulturní kapitál studujících •1996 (Kalmijn, Kraaykamp, SoE), kulturní kapitál rodičů, vzdělání potomků •1999 (Roscigno, Ainsworth-Darnell, SoE), kulturní kapitál rodiny •2000 (De Graaf, De Graaf, Kraaykamp, SoE), kulturní kapitál rodičů •2001 (Sullivan, Sociology), kulturní kapitál dětí •2002 (Dumais, SoE), kulturní kapitál dětí •2002 (Eitle, Eitle, SoE), kulturní kapitál rodiny • 9 Kritika kulturního kapitálu v rovině empirie I •Žádný z empirických testů roli kulturního kapitálu ve vzdělávacím systému nevyvrátil •Roli kulturního kapitálu v reprodukci třídních nerovností prostřednictvím vzdělávacího systému ovšem žádný z empirických testů ani přímo nepotvrdil •Proč? •K testu kulturního kapitálu v reprodukci třídních nerovností je nezbytná analýza 5 proměnných dohromady: •socioekonomický status rodiny (třídní pozice rodičů) •velikost kulturního kapitála rodičů •transmise v kulturní kapitál potomků •velikost kulturního kapitálu potomků •dosažené vzdělání potomků •socioekonomický status potomků (třídní pozici potomků) •Tyto proměnné mají mezigenerační horizont •nelze měřit v jednom časovém okamžiku, rozloženy do dlouhého časového intervalu •Efekt kulturního kapitálu v reprodukci třídních nerovností je neměřitelný • 10 Kritika kulturního kapitálu v rovině empirie II •Problém transmise kulturního kapitálu rodičů v kulturní kapitál dětí •Bourdieu bere jako automatickou součást konceptu kulturního kapitálu (spojuje s habitem rodičů a jejich potomků, dispozice k jednání) •v empirických testech transmise rovněž brána jako automatická součást konceptu kulturního kapitálu •Problém 1: vlastnictví zdrojů neznamená automatický profit z nich •transmise kulturního kapitálu neproběhne bez investic do ní (úsilí, čas, peníze) •potomek nezíská kulturní kapitál automaticky (ochota, úsilí, snaha) •časově náročný proces s nejistým výsledkem (nelze předat jako finance) •Problém 2: vlastnictví zdrojů vs. ochota investovat do nich •nositelé kulturního kapitálu investující do jeho transmise •nositelé kulturního kapitálu neinvestující do jeho transmise •bez kulturního kapitálu investující do kulturního kapitálu dětí •bez kulturního kapitálu neinvestující do kulturního kapitálu dětí •Existence kulturního kapitálu podmiňuje investice do něho, ale není příčinou investic. Tu je potřeba hledat jinde než v samotném kulturním kapitálu. 11 Závěr I: sociologická teorie •Je kulturní kapitál teoreticky užitečný koncept? •Ano: •rozšiřuje naše vnímání sociální reality, na jeho základě vnímáme třídní diference •doplňuje ekonomický kapitál a koncept IQ v explanaci třídních nerovností ve vzdělání (vedle řady dalších dnes známých konceptů) •V rovině teorie je nezbytné se vyrovnat s jeho uzavřením do rodiny původu •je toto uzavření stále odůvodnitelné? Nebo existují také jiné zdroje kulturního kapitálu dětí? •vzdělávací systém •vrstevnická skupina •V rovině teorie je nezbytné vztáhnout tento koncept k sociální mobilitě (zvláště prostřednictvím vzdělávacího systému) •teoretická explanace 12 Závěr II: sociologická empirie •Je kulturní kapitál empiricky užitečný koncept? •Ne. Kulturní kapitál je stále: •výzvou pro operacionalizaci (dodnes není ustálený způsob jeho operacionalizace) •výzvou pro měření v reprodukci třídních nerovností prostřednictvím vzdělávacího systému (časová náročnost měření jeho efektu, problém jeho transmise z rodičů na potomky) •Efekt kulturního kapitálu na reprodukci třídních nerovností prostřednictvím vzdělávacího systému nebyl zatím spolehlivě empiricky otestován. •Možné řešení pro budoucí empirická měření: •1) koncept zůstane tak jak je navržen, a budou se hledat stále dokonalejší způsoby, jak otestovat jeho roli v procesu dosahování vzdělání podle třídního původu •2) koncept bude přehodnocen s ohledem na jeho zdroje ve škole a vrstevnické skupině (ne pouze v rodině) a v rovině empirie rozpracován do měřitelných indikátorů •3) koncept bude přehodnocen s ohledem na „investiční“ jednání rodičů (transmise z rodičů na děti), které bude empiricky analyzováno dohromady s dosaženým vzděláním potomků a rolí školy