J'1' «í«mohl"í"w " KVými ^ve.im',!'!!^' '""'livň *« Připravuje na k**» ° ""»"»'C, , ' •""-"•'««.....""v"TUV,,í n,yS"«" <•»<> «* nemůže "" myŠlení 'l '' '"av,lí "«« ri'amÍ 8 z '"""^" flexibilní """Ží("^ 'i I f by Vž"-v '""I Iv '" "iwk pMuuiu, ,,<** i'"řli'!" s*e , , '"''"•'""■vol, t 1(. ""; vysoká frustraam tolerance ,,,,„.f"l",;" '«"l.n„s, . ""'"'"..i" v.š,,k m k"»'Pl«xní „a to, aby lpf VlatJakoje„iracionální"a n lnk fviz Paliner, 2t°tožní. """ '"""^vjdadřtUíoíproblema^Wtiyíoí osobní Myšlení, s níž e? co jeto prokrastinac Prokrastánacilze charakterizovat jako odkládání věcí ^P^^'P^stožemoc dobře víme, že bychom danou úlohu měli (v ideálním případe) u^lat ^ 34 a budem,, m proto muset potýkal, s neoblenými důsledky našeho oddalováni. „Odkládání" ie zpfo,.......»»tím, že daná osoba aktivně vyl,......ivá aw.imv.-j« Si Příjemnější činnosti, místo aby se v dmum. otoffi vypořádávala s nepříjemnostmi „ebo obtížemi spojenými s vykonávaním odkla.lanyeh niob. Je potreba '■opisovat prokrastinaei a plánovane odsunutí. V drobem případě existup pro .......žení ěinnosti skutečné důvody, například nashromáždění víe.e inlormae, Před učiněním důležitého rozhodnutí (ačkoli i takové případy mohou prej.t v prokrastinaei, za,.....ľ. se člověk obávat, že se rozhodne špatně). I ako by bylo <*ybné odsoudit prokrastinaei jako poobou lenost, protože lenoší znamená neochotu vyvíjet jakékoli úsilí, zatímco prokrastinace často zahrnuje vykonáváni jiných úloh (které člověka zaměstnávají), aby se oddálila „alehavejs, úloha, která si žádávyřešenl právě nyní. IVokrastinaeo je často popisována jako „zloděj času Jehkoz prokrast,-Moeie v podstatě nedosla.eená sebediseiplína, lze ji take osolme,, popsat tak, že svou trvající neschopností jednat okrádáme o cas sum, sebe , Noem,,, - Dryden, 2002b). Jiny pohled na prokrastinaei je, že se dolmwolne zr.ka e svého času - času, za nějž byste na smrtelné postel, záplat, cokoli, abys o ostali naživu o chvilku déle. Prokrastinaei lze promrhat tolik času az by mohlo vypadat, že máme k žití namísto jednoho něk.....< životů lade, ktense «a, dál více trápí kvůli svým prokrastinačním návyk,,,,,, se obava.,,, ze svým životem mrhají, a prosto se vyhýbají krokům, které by pm mohly pomoc.,m-Wádat s časem účelněji. Knaus (1998: 7) to nazývá zaklad,,,,,, prokrastmaě-ním paradoxe,,,: „Když se snažíme prokrastinaei získat čas, odsuzuje,,,,, se. k.ieho nedostatku." .,, , . . . . Některé průzkumy uvádějí, že až dvacet procent dospelých trp, chronickou Prokrastinaei fPersaud, 2005). Dryden (2000a) rozlišuje mez. chronickou Prokrastinaei, která se týká specie ' '""**"«' n ""'/'<".'' dávání daňového přiznání), a chronickou prokrastinaei týka.pc, se ,,,-e „,„„; a ovlivňující řadu důležitých oblastí v životě jedinec (například neustale odkládání zdlouhavých a nudných činností, jejichž dokončení vyžaduje alespoň jisté úsilí). Chronická prokrastinaei, múze mít važne důsledky: Je spojována s depresí, vinou, špatnými výsledky u zkoušek, úzkostí, ncuroticismem, iracionálním uvažováním, podváděním a nízkou sebedůvěrou. V důsledku toho ie prokrastinaei, pravděpodobné jedním z hlavních důvodů, proč si mnozí lidé nikdy neuvědomí svůj skutečny potenciál, a může se tak jednat o extremně znevýhodňující psychickou záležitost (Porsaud, 2005: 237). 35 hroniíiké trápení ™-wu.s-Kay,19i;;7;^^v,-ltóif.....2namenác cona-^vtohl<ť sl«'" vlastností vzblo | patná sebe l''i."Z,Mv,!,,,''i,k,,t'',nU' ž" -vySf"a "«'" "'Jak překvapivou B* •PWkraHtina,* sp,^ v„ '/ "'•""•-M,,, a "tak ««<«Jn„ ried.áván.e zlákat ™ |)j;<<. < if>íín: "^Hnílx, IJOL<>S:)!flí. sladká ľ" ;' ;u" ^W^^n C2000b) vypozoroval, Kl >'M iiianft:r^ ''"zliš ~ tvrdl, zo .,i>i" , ,w„. . ' ^'^st základních stylů •Snílek chce, abvsiv........„......... ' """""""" ""!"° "" no pohledu (noho 1>0 „ ...u chce aby život hladce plynul, a vyhýbá se obtížnym výzvi>,„. Ve»*' 2f" t» n.n.ívvá«« na u8kut»cmtelné cfle. KvůH ^„„„wu P°" ^SS-ÍWW'......hylujekeanéni. , 6vá /<> se <»ěeo pokazí nebo to bude nad joho sílv ířisté k»' UlSU: " 1 éft Ve svou schopnost to* rozhodnut, noho ^ m,p(,. „„„ě , . avi „egatívne vúci pokynům a návrhto, „SUlll si ,,.škar<.hlKlsosl..v - , že m„ „sUao, nkW„»„« „ připraven p> J 5. „Krizový manažer" so rád předvádí a tvrdí, že se cítí být motivován pouze „za pět minut dvanáct" a že jen za těchto okolností dokáže svou prac udělat nejlépe. Balancování na hraně mu dodává adrenalin. Snadno se začne nudit. Pokud však úkoly řeší na poslední chvíli, často se .nuže stát, ze je nestihne včas udělat neho propásne příležitosti. 6. Extremista si herc příliš velké množství práce bez stanovení priorit,. Nedokáže si efektivně rozvrhnout čas, některou práci tak neudělá vůbec, některou mizerně ajinou později, než bylo domluveno. Sapadinová a Mntfuirn ( 1 W)<>) se domnívají, že každý člověk má v sobě od každého trochu- některé styly se prosazují více než jiné. Z pohledu REBTjsou různé styly „rokrastinaee /pravidla spojeny s poruchám, vnímam vlastního já noho nepříjemných záležitostí (Dryden - Neonad, 2001). Poruchy vnímání vlastního já souvisí s požadavky, které klademe na. sebe samé, a s následnými negativními sebehodnoceními, která činíme, když tyto požadavky nesplníme. Porucha vnímán, vlastního já, kterou pravděpodobně najdeme u perfekcionis-tů, se dá charakterizovat takto: „Musím tuto práci odvést naprosto skvěle, p-nakjsem k ničemu." Poruchy vnímání nepříjemných záležitosti neboli nizka IVustracní tolerance souvisí se snahou o dosažení pohodlí a s našimi nároky &a příjemné životní podmínky. Když je nezažíváme, vnímáme obtížné nebo nepríjemné podmínky jako těžko snesitelné. Porucha vnímání nepříjemných náležitostí, které pravděpodobně najdeme u snílku, zní takto: „Nemělo by byt nutné tak tvrdě pracoval na. splnění svých snů.Tu povinnost zabývat se vsenn těmi nudnými detaily nemůžu vystát." Samozřejmě, že prokrastmaeo u klientu muže být podložena oběma typy přesvědčení. Například perľekc.on.ste 'nohou trpět obavou ze selhání a někteří mohou mít také nízkou ľrustraem toleranci spojenou s potřebou dosáhnout dobrých výsledku bez mmuUiy (například: „Nemělo |)V být nutné se příliš snažit!")- Lze prokrastinaci vůbec ospravedlnit? Hauck (1980: 138) navrhuje, že na sobediseiplím. můžeme zapomenout jedině tehdy, pokud trpíme „(.vyléčitelnou nemocí nebo pokud máme ráno předstoupit před popravčí četu: „Nežit život naplno, když zcela jistě vím,-, že bude krátký, je bláznovství." Nenacha-zíme-li so v těchto situacích, je lépe udělat prací drive, než svou sebadisciplínu rozvolníme. 37 Společný jmenovatel prokrastinaci Podlo D.ydena a (lordona ( 1998b: 59) mají všichni lidé, kteří trpí prokrasti-nací, jednu věc společnou -a tou je jednoznačně emoční problém Jednotlivci s. nemusejí být svého emočního problému vědomi kvůli svěmu vyhýbavému ehovaní, které je před ním chrání. Aby tuto „emoci" uvolnili, mohou se situaci postav,,, ve svých představách nebo ve skutečnosti a identifikovat iracionální uvazován, způsobující prokrastinaci pomocí modelu ABC racionálně emoční behavioralni terapie: Situační A = spouštěcí událost; člověk si „apHklad představí, že něco presen-tuje svým kolegům. Kritická A = co ho na této prezentaci nejvíce znepokojuje: „Nejsem schopen zodpovědět všechny otázky." li ^acionálnípřesvěděení:MMusímbýtschopenzodpověd otázky, protože jinak by to znamenalo, že jsem neschopný nebo že nejsem ve svém oboru dostatečně erudovaný." C = důsledky, například: •emoční: zvýšená úzkost; • behaviorální: velká nervozita, hledá jistotu a opírá se o st.nl; Vymítá nad tím, co by to znamenalo pro jeho ka- riéru, kdyby ho ostatní považovali za neschopného; fyzické: bušící srdce, pocení, závrať, chvění; interpersonální: vyhýbání se kolegům během pauzy na vení nebo na oběd. Díky lomu, že si člověk představí, že něco prezentuje (A), je nalezeno tické A, což aktivuje iracionální přesvědčení (B), a to ve velké míre o akce dané osoby (C). Vyhýbáním se prezentaci je člověk v bezpečí a n(M se mu stát, že bude považován za neschopného. Zároveň se vsaK ^ schopného bude považovat sám, protože se zdráhá udělat něco, co ui»U ' ^ to: „Jsem neschopný, když to udělám i když to neudělám." V rámci n»o< ABC jo velmi důležitě klientům vysvětlit rozdíl mezi dvěma způsoby «'V<1' vání: uvažováním typu A -> C, kdy se kvůli událostem nebo li(iem cítíte 58 L°Vate určit.V'»» způsobem (například: „Při prezentacích cítím úzkost a ner-nál a UVUŽOVÍ',ním typu B -» C, kdy se převážně stresujete svým iracio-°B Přesvědčením v souvislosti s událostmi nebo lidmi, jak je uvedeno yse u modelu ABC. moo IUl,)a('° UV!IŽ<)Vání typu A-> C se můžete tváří v tvař událostem cítit, bez-Sam prot°ž« se domníváte, že se nejdříve musejí změnil, události a až pak vy Osvo^ní' Zut'ni('° v případě uvažování typu B -> ('jste od této vnímané bezmoci iS.a . °Zon'' Protože to, jak se cítíte neho chovat*!, do značné míry určujete vy ž(!tľ' nik0lÍ ,u,á,°sti (Dryclen - Neenad, 2006). Změnou svého uvažováni mú-(jOVa^,nonil sv<) prožívání a chování. Kouč musí pozorně, ale ne přehnané slétat' ^ kll(MU sklouzává zpět k uvažování typu A -> C namísto typu B -> C, 1 h0 ,)( I)nl|s zaměřit na důsledky prokrastina.ee klienta, když zkoumá ž(. jSp J' y' ktor<'! s ní souvisejí (například: „Cítím se naštvaně neho provinilo, Pohled nezpracoval věas. Zklamal jsem své koledy"), a tím nevě-v mvsijna,>?máhá da,ší l)n)ki'astinaoi, místo aby zjišťoval, čím si klient tehdy Zpra(X)vá(v,ÚV0(Iň0Val pozdní dokon6ení Přehledu (například: „Proč musím SlU|J by ()V.Ut že Antova prokrastinace představovala vzepření se šéfovi, mej Dfwii,. Co řnůí nej Pohnané nároky. Cíti1' k(|V[l/0 pro k(mče matoucí, je odpověď klienta na otázku, jak by se chystá) p Sľ d° Úlohy skutíičnč pustil: „Skvěle" (ale k žádné činnosti se ne-°^ekává r°c Se tedy klient o tento pocit přetrvávající nečinností ochuzuje? ^UsíČinn ělého Pocitu je nedostatečně motivující, protože klient i tak p^Sf do Úlohy skutečné pustil: „Skvéle" (ale k žádné činnosti se ne n —čirnio v "w iMH;iLU .1° nedostatečné rnuuvujiui, tu-uw&c wicnu i um, 'u*í, kt(yrá°St nok(,y zahájit, což ohvykk! znamená vypořádat se s nepříjemnou r°vské ninofSVdíUly mo,nont ()dř'azuje (například: „Musel bych si pročíst ob-V^ám.«) ^ÍVl '"formací. Bude toho příliš, rozčilí a znechutí mě to a já to j^ekávai KPr°to důležité, aby kouč na základě klientova „skvělého1' pocitu S(. ki.<0nístr-uktivní jednání - stále mu stojí v cestě emoční porucha! I ^teroJL11* pr'lnulí tL|to konkrétní úlohu dokončit, neochotně si stanoví ^žovaní 8 a ])0té P0(!Ítí velkou úlevu, když práci dokončí, na jeho chybném . °r- c-ítil jSo pťav(,opodobnč nic nezmění (například: „Měl jsem k té práci od- VadéJ' Opilm SG nr°zně. Už bych se do ničeho takového neměl pouštět.11). Jak noy(í ( 19»o: zaměření se na „praktické problémy místo 39 -nočníeh p,,>b.ěmu ochuzuje klienty o motivaci emoční problémy řešit. Je to ^^^jš^aleemoôníporuchytoneodstranf < mena se muže jevit jako jednoznačný podnět k dokončení úlohy, ale n* ak omítají utvářet vlastní motivaci sÍXľ H " °dm",a' ŽU(,ná V Praxi jsem se setkal . y s< n< kten.Mídiiiííi stanou natolik fixovaní na odměnu, že si něco odSfnirT: k<> »™ neudělají a pote se času Dřemv-i' /a Z" Sl Sl'hl Udělat ji následující den. Stráví příliš mnoho běžné odměn ^ MOVy<,h a/5,J,'n,avýd' ^PnsolM^li, Jak se odměnit, protože m yjejiz nudí. Nebo svůj úkol splní rychle, aby měli narok na od- pokj "eso"stred] S(l na kvalitu odváděné práce (která je obvykle nízká). ^ ^ o c íce prokrastinační návyk prolomit, musí si jasně formulovat, snažil oz ľ /""'nU USÍ1UJ{!' il připravit so na to, že se bude muset vytrval"1 menu zažitého chovaní - o vytvoření vlastní motivace. Odměny OlO-^ necímnavíc nebo mola,,, motivaci podpořit, ale no ii nahradit. p 1 " khenti mohou své důvody k prokrastinaei formulovat /cela naeně, čímž kouře ohromí, a ten pote předpokládá, že se schyluje nosti, a tak s respektem naslouehá a naslouehá a naslouchá..., ale nic "eStan®' Kouá být ohromen jednáním, nikoli formulacemi, a proto z udí klienta, aby začal s odkládaným chováním rovnou v rámci sezení apnklad se sepisováním poznámek pro článek) a věnoval se mu i v době mezi jednotlivými sezeními (dokouření článku a odeslaní vydavateli ve stanoveném termínu). Řešení prokrastinace Dryden (2000a) identifikoval čtyři laze překonávání prokrastinace: uvědomění si pmkiastinačního návyku; vytvoření cíleného chování za účelem vy o nání momentálně odkládaných úloh; přijetí závazku ke snášení krátkodobý ■ nepříjemností za účelem dosažení dlouhodobějších cílu; vytrvalost při dodi 'Ai> vání antiprokrastinačního přístupu. Jako příklad použiji osobu z vlastní koU činkové praxe, na níž ukážu postup těmito čtyřmi fázemi. Uvědomění Paul (skutečné jméno bylo změněno) byl terapeut, který se ehtěl začít věnovat koučinku a zapsal stí do několika kurzů, aby se o koučinku dozvěděl více. 40 Po ' " •l(mu sonkák()njunktivníľoi-inula('e-(»dstraníni(itečku na konciklien-tovy v%, vložíme spojku „a" nebo „kdyby/když". Chceme tak klienta f\iub ^lho,IVa^ování,,p,,šť,)u,'hn()ur.| K0U& (íc,tí™ se dostatečně jistý, že bych kouěink zvládl. l<(I.Vž so nebudete cítit dostatečně.jistý, že byste kouěink zvládl...? °kničování konjunktivního formulovaní k přesnějšímu definování 'V; ^n,Liv»ích aspektu jeho nervozity. | ,,kseztrapním, protože klienti poznají, že si dostatečně nevěřím, ľ.u-K'ntr- ^>U Sl '".vslei,, z<> kouěink neovládám a že vyhodili peníze. <(ly/s' to budou myslet...? To'i ,,,V l>ÍO n
  • U(,<" niť,i konee, nikdy se jako kouč neuehytím. 0 Právě to, čeho se bojím nejvíc? Že když si jako kouč nebudete do-. f6ně věřit, klienti si budou myslet, že jste k ničemu, a vaše kariéra j^eskončí? a Je shrnutí, které má ověřit, zda bylo odhaleno klientovo kritické snrnun, Které ma ovm ^ »— , , , to, čelu, se na daně situaci nejvíce obává. I A^>> Přesně tak. Momentálně z toho nevid.m vy.hod.sko 4i Klientovo kriticko A spustilo joho iracionální předpoklady (H) - „než zač*1 pracoval s klienty, musím si jako kouč zcela věřit, protože pokud jim za je.)1 peníze neposkytnu odpovídající služby, nestojím za nic" -, což v důsledku Zp sobovalojeho obavy ((]). Z pohledu KEBTse jedná o rigidní imperativní uvazo vání, které vede k extrémním závěrům (sebepodceňování), pokud povinnost, kterou na sebe uložíme, není splněna, což je pravděpodobné, protože tyto tyPv povinností zůstanou často nesplněny (Neenan - Dryden, 2002b). Paul si byl vědom toho, jak ho jeho iracionální přesvědčení nutí k proklaj naci - chtěl si jako kouč zcela věřit a hyrm: poté hledat klienty, aniž by si uvedou" • že sebedůvěra se buduje v průběhu času při praktickém koučinku klientů. Nebo ještě přesněji, sebedůvěru předchází odvaha - sebedůvěru nelze vybudovat bez toho, abychom se odhodlali k riskantním a. nepříjemným krokům do nezoauia-Nicméně uvědomění si situace ještě samo o sobě nevede ke konání. Paul už před ^ sem četl knihu o prokrastinaci, která podle něj byla velmi podnětná, ale jak uve< » přesto mu „neposkytla len správný impuls", který potřeboval. Jak si tento imp vytvořit sam a jak také na změně neustále pracovat, by mu ukázal až koučmk. Cíle Aby si Paul mohl vytvořit plán pro uskutečnění změny, potřeboval si stane ^ jasný, konkrétní, měřitelný cíl, kterého bylo v jeho silách dosáhnout. Půvo prohlásil, že jeho cílem je „přestat prokrastinovat". Tento cíl byl 1'ormu ov^ negativně (tj. co nechce dělat), místo aby formulace byla pozitivní a obs vala, co dělat chce. Cormier a Cormierová (1985: 228) uvádějí: Když je cíl formulován pozitivně, klienti si s větší pravděpodobnosti za kódují a začnou nacvičovat to, co chtějí ovládat, než to, čemu se chtějí vyhnout nebo co chtějí přestat dělat. Například je velmi snadné predsta vit. si sebe při sledování televize. Nicméně představit si sebe při nesle< o vání televize je obtížné. k " ale t° Paul tedy formuloval svůj cíl pozitivním způsobem - „stát se koučem , byl spíše n,z od-fazatel k měření svého úsilí. Pokud chtě,. n< ^ po(iži, ,MW vy. ^přijmout nutnost každodenní práce na oa ^ ^ ^ ^. hyhállí nepříjemným krokům, aby pozdoji ' zaVazuje k „možnos- ** ^ně pokračovat (Kllis, 2002). (;lo^k |MKliožoiiy. Klinut se musí te*n, které změna může přinést, i když nejsou ^oo^- 181) Neznámo je ovázat ke kroku do neznáma" (Zeus - Skifflng »<, , vzrušujícího se orální a na něco obávaného, nezajímavého n _ ^ ^ lnuloucnost. mfíní Pouze v závislosti na klientově vnímam tono^^i ^ v.|l()va(. uskuteč-. '""d mi sdělil, že přijímá zodpovědnost zato, ze s^ ^ ^ ^ n|)Vaní změ»L, kterých chtěl dosáhnout. [)alSim . h() nu(i k |)n>krastinaei. ;%bňovat (fáze D) jeho iracionální přesvědčeny ■> ^ Zpochybňování je '"{'/' viš způ80b uvažování svět takový, 1*J , '<«'". va*o plavky m. to, jaký by nul . 43 'i^M ľl° m,Í0Í(,ktivněJší bod zpochybňování přesvědčení v U í ' ľ,,;,| ľ ~ týká S° k™«'«h clflsUMlkft spojených so zacho- radln^t^^l^f6 SVýCh iracioná,n''^> Předpokladů schopen vytvořit si Sy^Tvľ^ ,,T;i mU P°m0hly - ■*» vypořádat so svými značnými 2S^^ "°UľVaCÍCh ^opnostech: „Začínám si drnovat, i. s »ř hw ľ k°UČe 80,,,)(,(' «>'^-»-m mzvíjo, no najednou, ale budou3 " P0 Vedoním (lo,,ml"' ™i><"vizora. Někteří klionti si možná rozhodněsi áiľi^ ľ*' ^ Před l:,kov-ý,nil() situacemi nejsem nijak chráněn, sebe samého lak T í*0 "^"^ ř'íkat"žejseni k mčemu-N:,místo to,H) »)řUm" Tai„ racionálrť °it ' kU'ľý}() omvm.V a který se snaží jako kouč zlepšovat." drob ' m ^rnativa k jeho iracionálnímu presvedčení byla dloubá « P"' toto uvtóo^, 1°^eba^0řltu(^le,1ý,)(,}l|(!d na jeho mli kouče a postavit volbě mezi d l'' ° ľ, kontrastu s Jeho iracionálním přesvědčením o nutné okonalostí a naprostým semáním. Paul postupně své podrobné vy-n ''"ľ',>ŕ*,ÍSV<-,,<- výstižne formulace: „Sebedůvěru W> žadovan'^JSme Sh<>ylo důležité, aby se při koučinku tato neúspešná strategie neopakovala). *«soh,.,ak khentúm „kázat rozdíl mezi snažením a konáním, je ten, žeseji<* eptate, zda. se „a konci sezení budou snažit z místnosti odejít, nebo opravdu Rejdou. Jestliže se budou snažit, znamená, to, že v místnosti zůstanou po nějakou dobu noho možná napořád, zatímco při konání z místnosti odejdou bčbe.n "ekoi.ka vteřin. Konání spolu s následnou podrobnou analýzou vykonaného, aaueeného a naplánovaného přinese výsledky mnohem pravděpodobněji než snazem, které se může změnil, v začarovaný kruh neustálého promítání nad neúspěšnými pokusy o dokončení úlohy. I když Paul chápal a souhlasil ž k uskutečněn, plánují; zapotřebí aktivita, s její realizací stále otálel 44 trvalost v()ľl klienti si mohou snadno pomyslet, že počáteční vlna produktivity 1 '°čívá v silném odhodlání změnit se a zároveň ve vytrvale práci a n.á-zuč'íí' IU»> ■ (w, ^J^oslužby. 1 . s.inK)zřejniě,ženeiMkají,:odmi- ímí: No, takhle jsem nad tím nepřemysle • Sam ^ ^.^ ^ nrs(oJim /tl táme také vás". Jakmile položím teleioi , , ^c, protože si nedokážu zajistit žádnou pí« ■ • tdefomcké nabídky? *** Když si tohle myslíte, jak to pak ovlivňuje vaše ^ s(ij)(H)dľazování a sou- tOpět zaměřuji klientovu pozornost na 1» IW ^s,''Ucí«"h důsledků.) . hoVor dokončit. Vlastně L Pak ztrácím sebedůvěru, jen se snazun n ^ ^ g (,Unn (;a^o odříkám nabídku velmi rychle, 45 SiÄ; k"yŽ «n. Určitě nepůsobí vyhnout. Hojím S(. i ľ',','"Z"ľ Z,,fls"""-iak Stí Ironickým nabídkám Hiiu/:: M ism, s„„ „ , , :' "lmn te" *"»'•» ™ -'lháni. »> «ln« na " "„"" * /"'M'""1 "f'(^*-" "astává postupnú, a ne změně? ' Sl "ňktfiró '< , r™'"' n°V<> ,)r(!SV('(,("(!ní dos,;" odsud scm (ukazuje si o» sp s Mn Sn,(:,,)' m,isímj(í uplatňovat každý den, vypořádávat P^milOStm., které proces změny přináší, a snažit se do té Kouč: To že (, " "vaŽ0Viit !1 «h°vut se novým způsobem. svlh, fl . zažíváte určité nepříjemnosti spojené s dosahováním , N;)V! UC" Iľ.ľV,,l,i" °*aTOÍtó riedky. Chtěl bych, abyste se zamyslel nad roz-( 110111 niezi neúspechom a dílčími neúspechy. Neúspech je výsledkem Procesu hhdäní práce jako kouč. Dílčí neúspěchy lze vnímat jako 'oky y ramc, tohoto procesu, kdy každý krok je pokusem najít si Klienty. Dílčí neúspěchy nemusí znamenat neúspěch. Mohou také zmunenat, ze úspěch jo výsledkem řady dílčích neúspěchů - jednou svého prvn.ho klienta získate. Takže když použijeme toto rozlišení, ,n0,m;m,a,n° ZaŽÍViU'<' 46 , lámkou' Odmítány jsou pouze mé Paul: Vedle telefonu si dám lístek s P0Z1\ že skrze selhávání můžu služby, ne já samotný" a budu si s nakonec uspět. ovu zaměřit na svůj tříměsíční plán ^íky těmto technikám se Paul aokás^nl ^novi 1o(ly (l jednoho více, než (loutna konci tohoto období měl tři platící ^j'"^, r.w.ion/uní způsob uvažování kl. Během koučinku si vytvoril nový a cle, sloužíCího k identifl- a'áze K), který představoval poslední lazi mm e ^ ynl(MUv přijal (i když kaciaprekonáiupsychi('ký('hbl()ku,kt(m^s<^^^_ v,aslní pľax0, a snažil se Qerad) nejistotu a dřinu, která je nutná k ()hlo(iu na obtíže, s nimiž (i když ne vždy úspěšně) přijmout sebe sánu S(í Při svém snažení setkával. , -]{ si klienti vytvořit „udrzo Aby mohl být přínos koučinku zachován, . . nit svůj růst před vlast-Va<* heslo", které představuje „celoživotní U^ an_.Dryden,2006:75). nim opomínaním, neěinn()stín.>b<»n«Mlbaiost' u aby si připomněli přínos lvli,1nti mohou denně věnovat několik minut u , ^ ^ ^ pravděpo-Sv^<> nového .pusobu uvažování. Navíc Pr0^ ^řádat díky uvědo-(,ohně občas znovu objevovat a klienti se s m t ^ sklouzli, a násled-«*ni si rigidního a extrémního uvažovaní, k n nyn» zpochybňováním takovýchto úvah. ^ sUrnovalo zakladu* pnu dulovo udržovací heslo znělo Vytrvaly 1 au ^ toloľanei a sebepř. Clpy HEBT, které se snaží vybudovat vysokou ti 1 • im.„n7/ltu a trvání •'•""••'"•'"•liž Přijetí za vlastní mu pomohlo «"lÄOV;. ( . (U) ,nulouena bude ne.|-(im°čmch potíží. Paulova náchylnost k prokrasu a ^ kompetenci v pří-s»»M«na s jeho pochybnostmi o jeho schop. 1 _ ^ ^ s(íhťizky: „Měl ' že by byl klient nespokojen s jeho vykom 1 ■ „ ^ nhy si !^!V)ýl kouc, než isem ted, pak by se to n _ ^ nevyhne lakový(;h situacích připomínal, že žádný kouc s° umná a realistická, *e ^téria pro hodnocení jeho výkonu by mela y sebejistě, poskyto-v 7h nehnaná („Měl bych se neustále cítit max < ^ ^ ^, n jako ;_ «;>Uivó odpovědi na všechny klientovy otázky < . jako koně, 2,kf* k0^. Jeho dlouhodobým cílem bylo vy** (.(). 40. s Pau-lJ1J!'hovýslednérozl()ženíklientúpr()koucinkai_ ^< ■ ^ k (.ni Íhrmt5 SÍ «»«>Pirmjíeí sezení, abychom .,cho post 11 ledovat. 47 závěr kapitola se ^n^TT " "U^ni >T .>« terapii. B*> abycho™ ii „n-k ; t PWkW8t,na«i «*«•«• a .....u. no jo potřeba udolat, «, a U, v,H.ši u voíZZ "T' '■'mA»i-**»i«Prokrastínace, „vyžádá >>'">" vyhýbání »o „„•„' u. "n"''/.sam/.^^ In: M. E. Bernard, Using hlMA'rriA, I)..).' t 1r™*nstw^o • ; h()Um. 2. vyd. London: Whurr. iKYDKN, W. (20001». /million to ' Become More ElJcclivc ai Work. ^RYDEN, W. - (i( )RD0N, J. (L993a). Peak I ''''I01 . Dideot, UK: Mercury Business Books. »«m*Ttap. London: Sheldon Press. ^RYDEN, W. - GORDON, J. ( IWMIO. K^W^,„,,„„„■„„,«/ OnwscUmt, in Action. DRYDEN,W -NEENAN M C2004). KaiaVmalfimofcH* '"" htJ3.vyd. London: Sage ,,. ..,. Behat^r Thempy: JOO Key Points DR^>EN,W.-NEENAN M (2006). RationalEmotivt tsem r^%chniQWes.Hove,UK: Routledge. abroach. New York: Albert Ellis ELL1S, A- ( 1972). Executive Leadership: A Rational Am ... /jstitute for REBT. ,iml interview. In: MLE.Bernard, Using •^LIS, A. (1991). Using RET effectively: Reflect '"'^ • ^ ;„ NewYork: Plenum Press -''IS, a. (L994). Reason and Emotion in Psnchotlu New York: Birch Lane Press. , M rVnrk. Springer. 5* A. (2002).oo^nin, Resistance. 2.vyd. "^^JL overcoming Regrets, REEMAN, A. ^ DEWOLP, R. ( I9JM.)). < . 1Virnni;.l. ............. w««,York: BaJ pel i <1 ...... „.......; .\ntm)m-h. Nev ( Mistakes q , l>Kw,)|J< R- ( If>j)()>. ivoum. ^GER, |.' ni!'Ahss('(l(>iH>orinnii.irs. New York: Harper Perennial. iu Y,"'k: V-ni m ()Y,)'J-' '980). Rational-Emotive Therapy: A SkMs-BasedApp 11 ri'(,r" Want To Do. London:Sheldon Press. ^A^rceBook ^ ,0verconung procrastination. In: M. E. Bci'nard - J. L Wolfe, The RET KNa 1W--' ( P)'io 'l>r,!rlilio'«^- New York: Albert Ellis Institute for REBT. 4 ' VV- (20 i j />0 1IN("v!Brrak Tll(' I'rocrast inalioii Habit. 2. vyd. New York: \\'i\vy. k(u "'"'"nil n, ^ Procrastination Now! Get it Done with a Proven Psychological h\y'\'l('in>iiiiv n"]' '^1Uonai emotive behaviour coaching. Journal of Rational-Emotive id X A-'- LaSS**7y"r"/'.'/. '•<»'•• 20, e. 3/4,s. 235-2W. l'l'Aiiv'S7/'r'//'l'e/> S'(l ~ PAY, A. ( 1993). Don'i Befe>e // For a Minute: Forty Tbxic N,'Y.\'a 11 lj- (20()f-w'"17 '"'"-/A San Luis Obispo, CA: Impact Publishers. H ' M- ~ I>UVi U''"r"r'm"- l-<")d«.n: Piatkus. N,<-KNan UK: BrunnerR' W" r,>«rl,i"H: A Cognitive-Behavioural Approach. Ari"">ienl j)';),)KN, W. (20021)). Cognitive Behaviour Therapy: An A -Z of Persuasive n,,"n: \V||UI,,.