4.
Koučujte sami sebe
azdý může koučovat sám sebe - do jisté míry
TofedChCete VZÍt SVUJživot do vlastnícn rukou, můžete si přizvat na pomoc sd eS'°r|>á,lniho kouče. Chcete-li jinou alternativu (vždy je dobré najít aspoň ačíT 3    mužete se Pokusit koučovat sami sebe. Co to obnáší? Nic víc než 3 s  e na se'3e d|vat očima nestranného, nezaujatého pozorovatele, který jste m ' m^S'" ^°^re 3 vec'e s v^m' sta'ý dialog. A vy k němu máte důvěru ni n' kľ °tevřeni- nebráníte se, nic před ním netajíte, nemáte k němu odpor aklonnost, přijímáte a zvažujete každé jeho slovo.
,ovék očima druhých lidí ^becn"
tuh '       -' ^ č'ověl< uc|ělá dobře, když se na sebe občas podívá očima "lentál        ^° ^ ^krá Průprava pro sebekoučování. Může to být buď ni operace podložená určitou představivostí a odstupem od sebe ma, nebo může jít o jednoduché dotazování: „Jak se ti jevím jako kamarád CO bycn na svém chování mohl změnit?" Je dobré kontaktovat několik kteří vás dobře znají a zároveň mají dost odvahy nalít vám čistého vína. Pak je ještě třetí možnost: dobře si všímat, jak na vás reagují lidé, s nimiž Průběhu dne přicházíte do kontaktu, co signalizují mimoslovně. Nejlepší anantou je kombinovat všechny tři možnosti.
oučjako zahradník
-ce kouče je podobné specifická profese i^^P^ľaSuľeteľbe" "adnika. » tovat na své zahrádce kytičky a udělat s. sto °« ahradnika, pokud máte dost ^^^ffS^^ -Praveni se stále učit. S využita zahradnto je J*P ^ ním. Když ovšem necháte veškerou pac, na nem q
"e Jeho. A v tom je pak Pf°blem;. ^"^Xáni něco védét a třeba líního kouče, je dobré, budete-li o životním kouzavan tom i začnete něco dělat. K tomu vás ma vest tato kniha.
31
SebekoučoVáníbezrizika Kd*2a jakých okoln
ostí můžete úspěšně koučovat sami
seb&
» úsilí o ,'£!OÍ?lémŮ méně ^vážných a méně vyhroceny Všech
° ko^ovánítř' m°Žnosti Předpokládají, že nejprve získáte}'*
Jaké Přednosti«
H Ro Pr0t't0mu nab'*' profesionální kouc?
* Dá v^maf^ P°h,edu na P^blémy a na celý váš život
znalosti a zkušenosti, ^de vám asKtň     °Ut záva^jší problémy. Naučí *ás umění   hPfí závaž^ životních rozhodnuta nezlepšování a sebekoučování.
I\JF>H'.^:.
'ého ° em příP"*séh ľsebe,<0"čovánía vvuiitíprofe*"' "avfcn°Cesu-* "lůže7n í°U&Vání rysuje podstat*
OoJLmenáí r*ko2ÍZ fina"™'ho hlediska nejtepsí W>« Pohledl* ne^alý sehľa2ných chV°- ^ A
PŮ*b*n?:^hé «• ovtód°Ue°Vání se uvidia d/vá na «* ^'J
udělá závažnou cny ^ r°ZhQdné ^ oběť pll^y ani nelze napravit, člověk sefy
^k^síží7a druhých in ;SVymí momentá/ními emoce.-
udělá závažnou cny
h°d^ b* °       PŕŽtľ dy     ne/ze r»pf»fc Č/ov*ft? yt nechtě/.   Jeta "a^omob/lem ž,Vota". A octne 5*
s ani hnou   °bná s/t
S '^^^Ä^^n sněhovou la.no,JÍ
np ^2*«n, > * stň-dVaCvhěa a zmůžete volat o pon** ^yhrab^v,^.hvyh mocná touha     přišlí včas *
?at° vX Přícná2(; #1 uk,ido,-   *'Vt*ní kouč Tpn 5/'ce
ít ho#e
32
Udl' „dá vám napít
imem", vyslechne vás a pak vás naviguje k tomu, abyste zahlédli kousek >dré oblohy. A pomůže vám najít způsob, jak se k tomu modrému dostat. Jsou také lidé, kteří jsou sice zavaleni problémy, ale řešit je nechtějí, tějí jediné: aby je někdo utěšoval. Pokud si pozvou životního kouče, jsou špatné adrese. Kouč by to měl rychle poznat. Potřebují utěšovatele nebo íšovatelku. Někoho, kdo je polituje, bude bědovat s nimi, ale nebude je vádět k žádné změně.Tím jsme se dobrali ke klíčovému bodu sebekouco-ní - k připravenosti člověka začít měnit sám sebe a své chování. Bez toho ze všeho stává jen mluvení o koučování a sebekoučování.
Uvědomím si, jak se chci chovat. A pak se pečlivě pozoruji na kazdem kroku. Zjistím-li, že se tak nechovám, ihned to napravím nebo se i omluv.m. Když se celý den chovám tak, jak jsem si předsevzal, zajásám a otevru šampaňské.
7^. O C
rv Ci
ID tři 01
CO
»yl vytvořen pro naše klienty. Můžete ho vzít, promyslet a používat. Obsa-
Hlip tři \/č><~i-
íuje tři věci: l.
Sebepoznávání. Sebekoučování musí začínat u sebepoznavani, coz je nekončící proces, nikoli dosažení stavu. Člověk může celý život poznávat sám sebe stále hlouběji a hlouběji a z prohlubujícího se poznani získávat
užitek pro svůj život. . • Sebekázeň, sebeovládání. Bez sebekázně nefunguje nic, ani sebekoučování. Na sebekázeň navazuje sebeovládání, což je nanejvýš praktická schopnost, která vás může uchránit od nejrůznějších maléru. Človek s dobrým sebeovládáním nejedná impulzivně, není vznetlivý ci prchlivý,
hned tak ho něco nerozčílí. . ,
i. Sebezlepšování. Sebezlepšování má být celoživotní proces, který přináší člověku radost a životní uspokojení.
V tomto ťrísložkovém pojetí jsme ze sebekoučování učinili ústřední bod životního stylu (více viz kapitola 10 + obrázek 9). Tyto tři složky sebekouco-, vání jsou vzájemně provázány, jedna podmiňuje druhou.