II. JAK MALÁ SEBEDŮVĚRA VZNl*A
I
Jádrem malé sebedůvěry jsou negativní postoje k sobě samému. Ne9at^°^y! stoje o sobě vypadají jako fakta: Jsem neschopný! Jsem hloupý! Jsem nepr,řa 5ti Nic nedokážu! Ostatní jsou lepší než já! Nikdo o mě nebude stář! apod. Ve skutec však o žádná fakta nejde. Spíše než o fakta jde o názor na sebe - sebepojetí. Mez1 ta patří objektivně měřitelné či viditelné věci, např. je mi 42 let, měřím 165 cm, vaZ 60 kg, mám hnědé oči, jsem vyučený truhlář, jsem nejmladši ze tří dětí apod. Fa jsou objektivní jak pro mě, tak pro druhé lidi. Názor na sebe tak objektivní není. A n zor muže být pomýlený, nepřesný, úplně chybný. Záleží spíše na tom čemu véří^!g než jak to doopravdy je. Soudy typu Jsem divný, neschopný, h/oupý a škaredý! nejd nijak objektivně změřit. I když k jakékoliv objektivitě mají nesmírně daleko máme tendenci jim věřit. Působí jako autosugesce, kdy si je opakujeme tak dlouho, až o niCn vůbec nepochybujeme.
Tyto postoje jsou vyjádřením negativního sebepojetí člověka Mohou být krátkodobé a přechodné, když se nám neco nepodaří, ale také stálé či mnohaleté které p** zabarvují náš každodenní život. Sebepojetí člověka se vytváří od raného dětství základě zkušeností se kterým, se clovek setkává. Zpočátku vzniká sebepojettnejvíce na základě chován, a hodnocen, rod,cu, později i jiných autorit leľménS* a také v důsledku chován, a hodnocen, sourozenců a vrstevníku. Pokuľna^záži^ od dětství byly prevažne poz,t,vn, a povzbuzující, díváme se na sebe S tivně a povzbudivě. Ovsem pokud byly nase zážitky v průběhu života převážně neaa-tivní a ponižující, náš pohled na sebe je podobný. P    azné ne9a
f j Cvičení
v/ této kapitole budeme postupně probírat to, jak zkušenosti vedou k rozvoii m i t
\ ink neaativní pohled na sebe posiluj,. Až budete tuto kapitolu Číst Íl Sebedů-;7na     k ajak - vdS jednotlivec, dotýkají a jaké byly v této
r! z toho se vás týká? Co nikol.v?Co varn pomáha v.ce porozumět, proč Jste zkušenosti.
ř ité názory? Které z následuj.ach pr.behu se alespoň v něčem podoU J í Sebe udělali JaklpÄ Poutáte ve svém živote? Které vose chování posi|Uje^^U příběnu? k sobě?
1 ne9Qtivní postoj vás napadne, zapisovat nebo zakreslovat OK «rucu\eme vám si vse, ce> zkuste si j, namQloVQt na čtvrtku n     á "maPQ ™alé
ĎTdůvěry" je uvedena na obraz ^ ic nQ20ry Q pQ        *ku Q F
logickým důsledkem ton e prvním kroRem
ke změně.
'i
II. KAPITOLA
> •3 "O
<D -Q
O)
W
nj E
>
N O
> ■3 "D Q) Xi Q) CO
3! 15
E
'to
o
'Ľ
TJ 3
(ČASNÉ) ZÁŽITKY:
udalosti, vztahy, podmínky života, hodnocení důležitými osobami a další důležité podmínky, které vedly k vytváření postojů k sobě (např. odmítání, nadměrná kritika a trestání, nezájem, zneužíváni, nedostatek pochvaly, zájmu a vřelosti, příslušnost rodiny k odmítané skupině, chudoba apod.)
I
ZÁKLADNÍ NEGATIVNÍ POSTOJE K SOBĚ - JÁDROVÁ SCHÉMATA:
hodnocení sebe jako člověka závěry o sobě založené na zkušenostech: jsem... (např. Jsem zlý, neschopný, stupidní, ne dost dobrý, nehodný lásky, divný, hloupý,
neatraktivní, smolař apod.)
I
PODMÍNĚNÁ PRAVIDLA PRO ŽIVOT:
přesvědčení, přístupy, doporučení, zásady, strategie chování, které vyplývají ze základních postojů k sobě a určují to, co člověk v životě dělá a nedělá standardy, podle kterých je měřena hodnota sebe sama (např. Musím se stále snažit, jinak nedokážu nic! Musím být perfektní, jinak mě nebude mít nikdo rád! Nesmím udělat chybu, jinak budu potrestán! Musím druhým dávat přednost, jinak mě odmítnou! Pokud řeknu, co si myslím, budu odmítnut! Musím se stále kontrolovat, jinak to dopadne špatně! apod.)
I
SPOUŠTĚCÍ SITUACE:
situace, kdy dochází k nesplnění nebo narušení pravidel pro život a které spouštějí
prožívání malé sebedůvěry (např. odmítnutí, kritika, chyba, ztráta kontroly, nezájem druhé osoby,
porovnávání se apod.)
aktivace základních postojů k sobě
negativní emoce (deprese)
negativní předpověď
úzkost a napětí
sebekritické myšlenky
maladaptive chování: např. vyhýbání, odkládání, ustupování, ujišťování se apod.
potvrzení negativních postojů k sobě: Věděl jsem to - jsem zlý, neschopný, stupidní, ne dost dobrý, ...
Obrázek 2 Mapa vzniku a udržování malé sebedůvěry
Zážitky související s rozvojem raajj, sebedůvěry
Přesvědčeni o sobě a postoje k sobě jsou naučeny životními z^u^en„°?í^nrY1e- ^ přesvědčení o sobě se dají zjednodušit do závěru - vět, které si o sobe n ^ys^ jsou pochopitelné z toho, co jsme v životě zažili - v určité době nám dáva y ^ přes ně jsme si svoji zkušenost vysvětlovali. Například závěr Když mí mdtnip^9 ^ jevuje, že mé má ráda, znamená to, že jsem špatný.' muže mít pro malé dítě jas
giku. Pro dítě nemusí být jasné, že je maminka vyčerpaná ze stresu z prace
z hádky s tatínkem.
Vytvářeni postoju k sobě má většinou více zdroju - jsou to jednak přímé zkuSg, nosti, zejména s rodiči, sourozenci, vrstevníky a autoritami, to, co nám říkají nebo n říkají, co vidíme a co nevidíme jako vzory chování, jednak postoje zprostředkova médii (např. Hodnotu mají jen huben/'.'). Nejdůležitější zážitky pro vytváření naší 5 bedůvěry a sebevědomí prožíváme v raném dětství. Co jsme slyšeli, viděli a zažW3 v dětství, nakolik jsme se cítili bezpeční, chránění a milovaní a nakolik jsme dos^ zpětnou vazbu, že „umíme a dovedeme", od blízkých, později vrstevníku a učitel; z největší části rozhoduje o tom, jak se pak cítíme většinu života. V dětství jsme totí* natolik závislí na hodnocení okolí, že se cítíme být takovými, za jaké nás důležité osO' by, zvláště pak rodiče, mají. Jejich názor přebíráme pak za svůj a jejich hodnocen* zvniťrňujeme. Proto je tak důležité, aby nás rodiče přijímali a povzbuzovali, vě^1 v naše schopnosti, chválili za úspěchy. Později během dospíváni a v dospělosti s^ sebepojetí upravuje na základě sebereflexe a nových zkušeností. Sebepojetí s6 mění po celý život, nicméně to, co bylo vytvořeno dříve, je obvykle stálejší a pevnější, vliv pozdějších události bývá menší.
V sebepojetí se u každého člověka objevuji rozpory, protože od dětství jsme se setkávali s rozporným hodnocením okolí. I matka a otec nás obvykle hodnotili natož pak další lidé v našem životě. Čím méně máme v sebepojetí rozporu h^řlm lépe jsme schopni tyto rozpory integrovat, tím je náš sebeobraz stálici «. ^ a my isme si sebou více jisti. aiejSI' soudržnější
O budoucí menší sebedůvěře a sebevědomí může rozhodovat zážitků, které nás naučili myslet o sobě negativním způsobem NT ľ   fada ruzných souhrnně uvedeny v tabulce. Vývoj od dětství do dospělosti al       eré z nich JsoU události v dospělosti vedou k vytvoření určitého „kognitivního ľi' V^Znamr>é životní hodnocení a postojů k sobě, k druhým a ke světu vůbec Tot       ' [y stVlu myšlení, vede k určitým očekáváním od života. Pokud je toto nastavľľ *V°tní nastavení pa* vz0ry a zážitky, vede k rozvoj, negativního sebehodnocení ľleSleno negativními razně odolnost vuc, stresu. <*n, a to R y
II. KAPITOLA
Tabulka 3 Zkušenosti často související s rozvojem negativních postoju k sobě
časné zkušenosti	► časté nebo systematické trestání, odmítání nebo zneužívání ► nadměrné rodičovské standardy, které dítě nemůže dosáhnout ► nedostatečná sebedůvěra jako rodičovský vzor ► konflikty rodičů mezi sebou ► nadměrné standardy skupiny vrstevníků nebo sourozenců ► terč vybíjení stresu druhé osoby ► příslušnost do rodiny, sociální skupiny nebo rasy, která je většinovou společností značkována nebo podceňována ► chybění „dobrých zážitků" (např. ocenění, vyjádření citů, vřelosti, láskyplnosti, zájmu apod.) ► „nepatřit" do rodiny ► „nepatřit" ve škole
pozdější zkušenosti	► vleklé problémy v blízkých vztazích ► ponižování v práci, dlouhodobý pracovní stres ► traumatické zážitky
Časté nebo systematické trestání, odmítání nebo zneužívání
Ve vztahu k sobě i druhým lidem se z velké části řídíme tím, co jsme viděli u svých rodičů a co jsme od nich a od sourozenců zakoušeli. Naše přesvědčení o sobě velmi často pocházejí z raného dětství. Pokud s námi bylo v raném dětství zacházeno špatně, je velmi pravděpodobné, že jsme usoudili, že to musí být tím, že jsme sami špatní. Jaký jiný důvod by to pro dítě mohlo mít? Můžeme to sice odmítnout na základě nových zkušeností, vytvořit si strategie, jak to před sebou i druhými „ukrýt" či ..zamaskovat" (například tím, že jsme nadměrně pilní, pracovití, nikomu nic neodmítneme apod.), a tak získat ocenění od druhých, nicméně negativní postoj k sobě vytvořený v dětství má tendenci nové zkušenosti vzdorovat.
Nadměrná kritika rodičů
Pokud jsme byli často kritizováni nebo trestáni, zejména pokud to bylo nadměrné, nepředvídatelné nebo nesmyslné, může v nás celý život zůstávat přesvědčení, že kritika nebo trest znovu přijdou, stálý podivný pocit, že něco děláme špatně, neustálé hledání, za co bychom si trest zasloužili.
Príbeh: Rodiče vnímala Lucie jako prísne bohy..
Oba rodiče Lucie isou lékaři Ak<li- . - •• ViíH"
bratra bab.čka, která s nľi bydleľa ľ ľ'l Poschovávala Lucn a j<
bohy, kteří ocení když sľdobrCa-ľrod,n^ domku. Rodiče vnímala Lucie jako P<
ironický o vyčíta, maľce žctní f " P°Kud UděldQ ChybU' ^
AAatka pak křičela vysokým a ostrvm        •    °' pr°Ť0 Z nich nic kloudného nevy^5 , měrně kritická. Y   pr,snYm hlasem a zejména ke starší Lucii byla n°
Oba rodiče byli pro Lucii citově nepříst..* - J na klín, mazlili se s ní. Babička byla nálnH     eP°mQŤUJe si' že bY J' někdY obJal'' j ž vzteklá a výbušná. Často obě děti kritizoval0' ff'l , QVŽ rozmaz|ující a pak náhle hod* nevyroste. Když se rozzlobila, což se stávalo rľJľľ'íf JS°U Z'é< ze J1 mC Z
o něm často mluvila s nenávistí. Jaký ie to křiv ľ J'm' že Jsou P° otci- Bab' i, doopravdy je, nevěřili by mu jako lékaři.       Y kdvbY S^o pacienti věděli, m
V tomto klimatu si Lucie vytvořila negativní post i b
svědč ená, že je bezcenná a zlá a jediné, co může ŮÍ11 ^ V Puberte Ji* byla plně přH tože tím získá hodnotu. Před lidmi se dokonale ',JC P°dat Co nejlepší výkon, Pr°'
odhant Z Lucie tak vyrostla uzavřená slečna která    ' ^ W cennost nemohl'
UČi,Q' ^ spolužák
-í-"~«»ma medicínu tá*,-* ' *e spoiuzu^-
si nenašla chlapce, mela jen jednu kamarádku, která —    nQSQrné jedničky. Do 28 ^
ní moc odhalila.   ° J' VS°k "2racWa\ Lucie měla za to.
i        • oj---■
že se to stalo proto, že se před
Nyní Lucie pracuje jako internistka. JQk0 0db -nadměrně pečlivě a zodpovědně. Ale nedokáže .ľ^i   1 jí to Jdc velmi taktu s pacienty. Zdá se jim přísná a spíše se ! kolek^em a má Drohu' PrGCUJ
nerském vztahu. Partner dává najevo, že ji Qsj jj'°°J^ejvětší problém všakV ^ Lucie ho ve skutečnosti miluje a je k němu neiot y.c,tQ J'- ^ je uzavřená a 1pQr1" Je vyděšená a hluboce nešťastná. Nechápe couo { 'jak kd* v&bec v ž 'Qdna'
podobný dojem jako s kamarádkou - protože sľ PQrtr^r- vlastně chce P °tě bvla' opustit emocoŤevř^aonjipo;n>doxněmá
'chcejinyní
Týrané dítě
Zpravidla jeden z rodičů nebo pěstounu dítě nadměrn" však dítě z různých důvodu nebrání. Zřídka to dělají oba6i\ckV trest na dítěti, neschopnost zvládat prudké emoce -expio2ivitllMůžejit0v.^; Druhý rodič toxikománii rodiče. Důvody však mohou být i jiné Toto    ° alk°hoi yb|Jehí sj  ' . kách, např. Popelka, Dvanáct měsíčků apod. Pohádku       ie 2nr   mus n*h eK se bohužel zázrak tak často nestane. adkV končí ^^^^ou
'v reál pohád'
Kromě fyzického týrání se objevuje i psychické tyr • - ^ ŽÍVOtě
starší sourozenec, pěstoun, ale i učitel či jiná důlJL* ^tôfe o
9        ľ,lbo Parodie,
32 M dítěte svými
II. KAPITOLA
slovy nebo chováním vyvolávat úzkost, strach, pocity viny či zoufalství. Dítě bývá nadměrně kritizováno, dospělý na ně křičí, vyčítá mu, vyhrožuje apod. K psychickému týrání muže dojít i nepřímo, kdy jeden rodič týrá druhého a dítě je tomu přítomno.
Příběh: Musím se stále snažit, jinak se ukáže, že jsem bezcenná
Manka se narodila v roce 1951. Když jí byl rok, otce odvedla státní bezpečnost. Dalších 10 let byl zavřený v Jáchymově. Matka samotná dítě nezvládala, a tak je dala do detského domova. Když byly t^Aance tři roky, vzala si ji rodina vzdálených příbuzných na venkov jako Schovánku. Noví rodiče měli dceru Františku, která byla o dva roky starší.
Už v předškolním věku musela Ivanka začít pomáhat na malém hospodářství. Pokud něco neudělala „dobře", byla pravidelně bita. Oba noví „rodiče" ji zdůrazňovali, jak musí být ráda, že ji vzali z dětského domova, a že matka o ni vůbec nestojí. Neustále na ni křičeli, jak nic neumí, jak je nešikovná, hloupá a neschopná - na rozdíl od Františky, která umí všechno. Manka byla přitom šikovná hezká holčička, která si zasloužila podporu a lásku. Velmi se o to snažila svojí pracovitostí, později dobrými známkami ve škole. Paradoxně čím lepší byla, tím více byla nevlastními rodiči trestána. Snad i proto, že měla podstatně lepší výsledky než jejich vlastní dítě.
Doma byly výč itky a stesky na denním pořádku. Manka moc nerozuměla tomu, co se dělo. Byla na obou nevlastních rodič ích velmi závislá, potřebovala je, nicméně jejich chování ji utvrzovalo v tom, že je něco špatného v ní. Někdy jí to nevlastní matka vysvětlovala: „Jsi celá po své vlastní matce, ta se někde uchlastává, není ani schopna se o sebe postarat. Dopadneš stejně!" Manka strašné toužila nebýt špatná. Proto se tak velmi snažila. Všem chtěla vyhovět, stále pracovala, uč i la se. Doma to nestač ilo. Ve Škole však byla oblíbená a všichni na ni byli hodní. To ji přesvědčovalo, že když se bude snažit a bude hodná, alespoň cizí lidi nepoznají, jak je špatná, a projeví jí přízeň. Po přízni velmi dychtila. A dostávala j i od uč itelů i od spolužáků. Po škole si však nesměla jít s dětmi hrát, musela jít domů pomáhat.
Po základní škole se dostala na střední školu do nedalekého města. V té době ji poprvé vyhledal otec a začal ji trochu finančně podporovat. Založil již novou rodinu, ve které měl dvě malé děti. Matku Manka vyhledala sama, když jí bylo 16 let. Nalezla zničenou ženu podléhající alkoholu, která jí místo přivítání začala vyčítat, jak má kvůli ní zničený život.
V 18 letech se Manka zamilovala do o rok staršího chlapce z nedalekého městečka. Byl »2 lepší rodiny". Miloš k ní byl milý a dával jí najevo, jak o ni stojí. Ovšem jeho rodina ji odmítala. Miloš se však nedal odradit. Po roce a půl, těsně po maturitě, Manka otěhotněla a vzali se. Rodiče Miloše pozvali celé příbuzenstvo, z Mančiny strany nepřišel nikdo.
Od počátku manželství jí tchýně a švagrová dávaly najevo, že do rodiny nepatří. Miloš ji sice miloval, ale svůj čas složitě dělil mezi práci, matku a mladou rodinu. Manka se snažila ze všech sil, ale manžel byl čím dále méně doma. Po práci jezdil za matkou, která krátce
omů j^í
po jejich svatbě ovdověla a pak vyžadovala přítomnost svého jediného syna. ^je^' až pozdě v noci. Mance se potvrdilo to, co věděla už od dětství. Všechno ma ta ^ ^0 protože je „špatná", má prostě menší hodnotu než jiní lidé. Na „hroucení se v£» -pf<r čas. Potřebovala vychovávat dceru, kterou milovala, starat se o domácnost a do ^ covat. V práci byla opět velmi snaživá a spolehlivá, proto oblíbená, ale často zne |j. na náročnou práci. Celých skoro 40 let však pracovala na stejném místě, kde ji °ce ^ ji To, spolu s dcerou a jejím manželem, ji drželo nad vodou. Miloš jí sice dával najevo, ^ má rád, ale doma skoro nebyl - věnoval se práci a původní rodině. Jeho dlouhověko minka ho potřebovala Čím dále tím více.
Zlom nastal, když Manka odešla do důchodu a dcera s manželem se odstěhovali do vel^ města. Najednou se neměla kde a pro koho snažit. Během půl roku se u Manky rozvil deprese, která vyžadovala odbornou léčbu.
Zanedbávané dítě
Zanedbávané děti jsou ponechány samy sobě. Rodiče se jim nevěnuií zpravil proto, že holdují alkoholu ci drogám nebo jsou velmi nevvzráli w J«T 1   Xkv nemocní Výjimečně jde o rodiče natolik zaměstnané žľnl rii«        6 f ^Si* nespoleJívá náhradní osoba. Nedostatek péče se p^evulav? Jo cSně nerozvinuté, často také podvyživené. P^uje v tom, ze děti jsou sO
Příběh: Lichotilo mi, že o mě stál. Q,e trá n . jsem pro něj hloupá... w * 2e
„Tatínek byl hrozný despota. Stále kř,čel, když něco nebylo po jeho. Wáma Se ho i ,■
Vždy jsem s ní držela proti nemu. Někdy nas zbil obě. ale v pubertě jsem se mn Ql°
la Tehdy už máma hodně pila. Byla na protialkoholním léčení. On nepochoni P°SŤQVÍ'
kvůli němu, jak ji trápil. Pak si našel jmou ženu o odešel. Zhroucenou mámu '  ? Ť° ^
Upila se k smrti. Nenávidím ho za to! Nesla jsem mu ani na pohřebí   Wě)  n<ic™ doma.
len ieden vztah. Byl starší a ženatý. Stydím se za to, protože vím. jak J*.^ v životě
táta odešel. Ale já jsem nechtěla, aby se rozvedl. Byla jSem však     "ľ'0 ^mě, když
Nedokázala jsem se tomu ubran.t., když jsem vedela, že to není Spr£** Milovaná.
žárl.l a chtěl stále vědět, co delam. Nechápu, proč m, nevěř,!. Prito * ^ Hodně na mě
zcu ,v.   - ^uw+rv Vůbec »sem si s nim nevěř a mpln ■       JSernho l
jak byl vzdelaný, chytrý. ™    1 mela Jsem       hoobdivovola,
mnou bylmi na J^f™^, b!t Q mkonec mě opustľl st J-em^ t a0í T°- ™*
dľmčehľvšeho jsoa schopni. Ale toky v.m. ze na to nemám,   "j* a tQky ^. °d te P™ío j»u ke mne tokov, ^ prQ
34
M.   K A P I T O l A
Sexuálně zneužívané dítě
Jde bohužel o relativně častý problém. V České republice bývá vyslýcháno kolem 1000 případu za rok. Nejčastěji probíhá sexuální zneužíván, v rámci rod.ny. Muze ,,t o zneužití rodičem (častěji nevlastním) nebo prarodičem popadne sourozencem. Důsledky sexuálního zneužíváni dítěte jsou velmi rúzne. Mene je takových de ,. které jím nejsou postiženy téměř vůbec. Častěji tím dítě trpí řadu le a nekere problémy se objeví až za čas, zejména když mají vytvořit partnerský vztah. Neklen kde trp, následky sexuálního zneužívání celý život. Důsledky jsou těžší, pokud je sexualn, zneuz.van, spojené s fyzickým nebo psychickým týráním.
Nadměrné rodičovské standardy, které dítě nemůže dosáhnout
Aby člověk nezískal dostatečnou sebedůvěru, nemusí být v dětství nutně týraný zanedbávaný nebo zneužívaný. K vytvoření negatvn.no postoje k sobe mohou vest v dětství i méně extrémní trestání a kritika. Pokud se k varn okol, chova tak, ze nic. co děláte, není dost dobré, zaměřuje se na vaše chyby a slabost,, nenka, v cem ,ste stovnl a dobří, abyste náhodu nezpychli, říká vám, že jste na všechno ještě mal, a nes,kovn ,
nohft \...\ľ-i    '   u        óoctím 7P na to a to ještě nemate, snadno získate pocit, neboradeiideavsechnozavasstim.zendiudiujco ,
. J       * ľ .      . „wníhri čnatnp-iste ešte ma h, na nic nemate, nic něze ve vas musí být neco zásadního spame JilCjco
umíte.
Dn.......... „Arrtiíw na neistarší sourozence. Nejvíce po nich chtějí
Rodíce mivaii neivetsi naroKy na nejbidiäi o ,___r 1
o 76r„   . .    .   t—x ma-,\; npiméně iim prominou. Nejvíce do nich promítají
a zároveň se s nimi neimene mazu, nejméně jmi h i r j
svoje ambice a naděje To platí i u jedináčků. To muze byt pro d tě nadmerná zalez,
Měrou nedokáže naplnit, a pak má pocity selhán,. Zklamán, rod.cu ,e trap, - nka mu
něco o vlastní méněcennosti: Rodiče ani nemusí knt.zovat, d.tet, stač, to, ze zklamalo.
Příběh: Tatínek profesor, maminka doktorka a o babičce ani nemluvě...
Jakubův otec je vysokoškolský profesor na technice matko dětská lékařka. Oba se celý život věnoval, svojí kariéře a no Jakuba měli dost molo casu Presto^dyz cos vybyl sna-y... j       .        -.uncím ro si představovali. Bydlela s nimi babická, která
zni se ho vychovávat v tom nejlepsím, co 51 pr uua 7
se starala o provoz domácnosti.
ki f - , , v.x. \/ř.vhnise k němu chovali klidně, zdánlivě ohleduplně,
Na Jakuba nikdy nikdo nezakričel.vsicnni se k ri^n r
" ,,.     -i u/,+ m víť-rhno bv k klk v leho veku mel dělat. A Jakub
a často ho poučovai. Jaký by mel byt, co vsecnnouyrs      j ^
to nějak ne a ne všechno stihnout. Prostě mu to neslo a často prozíval poct, ze všechny dospělé zklamal. Otec mu už ve čtyřech letech nakoupil s.oz.te technické hračky, jako
už
byl Merkur, a podivoval se nad ť -
hotova autíčka, montování mu p^c,Jakub * s nimi nehrál. Prostá se mu více líbila' Jakuba to mrzelo, hlavně když ^ľ'0 ?lo2Íté a zbavilo ho. Otec byl velmi zkklííHj
jak musí jíst, aby
'---I Y 'X.     kwrt V-3"
netrpělivá, a tak toho zklamaně nech I d* VŽku Se Snažila naučit ho ČÍSt' byl° •oklamal". " Qla- podobně jako na otci viděl Kuba i na ní, j
akJ1
Babička pečovala technicky o domácn
Jakubova otce. Do svého syna by|Q babič U° dáVQ'Q Jakubovi za vzor svého Sf^' Byl podle ní moc po matce, která v medicín\2nm,l°VQná ° Vnuk J' Popadal nedostateční „obyčejná" dětská lékařka. Babička k vnukovi hl Pu°rádného nedokázala a pracovala j^° raději ho nic nenechala dělat. To bylo zbytečnJ °nně shlÍ2ela starala se o něj, ^ hry neuznávala a říkávala mu, jak náročné hry sr ^ V lačnosti stačila sama. 3&
_  , ,   /    , . ( ,      „ J   °ŤQtínek vymýšlel v jeho věku.
Podobne scénky „zklamaní rodičů a babičkv"
byl otec zklamán že Jakub má větší zájem 0 sp?^^ opakovaně. Ve školním v*^ o výsledky fotbalu a hokeje, což otci pripQdQlo ^^chniku Q místo ^ otec opakovane zklamané a zároveň pohrdaví ♦ 2? n'- Jakub se c+/i uu,u ^ * J e Jakuba o četbu. Stále za ním chodiía s kStoŠ*1 Mat^ překvap J I
Raději byl na hřišti nebo jezdi, na kole. jjffi*; děti, Ä ^ neZ< vyprávěla, jak se ten Jakub nevěnuje ničemu Dím^el0, kd ž ^QKub nechával lei*;
J 7 nek°n'čkyanihlubí' Gymnázium udělal Jakub podle otce „s odřenýma ušima" z něčeho čtyřku, nejčastěji z matematiky nebo fyzikv^^ 2namenalo
bec nechápal. Občas se odhodlal s Jakubem UČit/oJe to T^ré mu ^oc neši^ měl °bča$ kluk je, když mu úplně chybí logické myšlení? Maminka byla 2klQmval° totálně p° °tec vů-šanci dostat se na vysokou školu. V prvním roce to také ne Presvědčená, že j ° ^0rn ten dostal na psychologii. Byli sice rádi, že se dostal na vysokou druhé^se ^^lemá nevěřili, ale proč si vybral zrovna psychologii, to rodiče ll°u pr°tože +Pre^Qpivě vlastně šel? Jaké bude mít uplatnění? em°hl' P0ch0pjt Vubec
tam
Výchova, které se Jakubovi dostalo, zdůrazňovala tak vysoké stand nemohl dostát. A navíc v oblastech, ve kterých nebyl příliš nadaný 0^^' rodičovských očekávání Jakuba zraňovalo. Přestal si věřit uŽ v dětst ?VQr»é^ Jqkub růstání se mu dostávalo nových a nových potvrzení jeho nesch0pn "*
StVÍQce|>phění
chopnosti a nadání rod.če rozvíjet nedokázali, protože dle jejj^ °sti. J ? J«h0 do nodnotné. Otcův zklamaný obličej, otcovo a matčino přesvědčení že^í h v'Qstní dělá, babiččino přesvědčení, že nikdy nedokáže to co otec. to js  hlc PoÄly t_. které Jakub převzal. Studium psychologie si vybral pochopitelně prot Vh^é^ UK
nasel a dodal si sebedůvěru".
C°Je< °^cně
36
I _ KAPITOLA
^dyž rodiče dítě nadměrně kritizují, někdy přímo potlačí jeho sebevědomí, ale ně-V to dítě dovede k vzpouře - odmítne plnit sny rodičů. To mu může pomoci, když si naJde vlastní sny. Pokud zůstává dále jen v „revoltě proti autoritě", má tendence bojo-Vat i s dalšími autoritami v životě, hledat na nich chyby, vzpouzet se. Většinou pak Prohrává. Nadřízené autority v zaměstnání si moc na vzpoury nepotrpí. To dále pokuje jeho „neschopnost", ale i to, že „autority jsou špatné".
nejistý člověk to nemá lehké. Jeho nejistota je neustále živena. Odmítnutí, nezájem nebo kritika jej snadno zraňují. Je silně závislý na názoru a hodnocení druhých, asto mu nezbývá dostatek energie na to, aby uplatnil své schopnosti - příliš času energie spotřebuje na problémy spojené s pocitem vlastní ceny.
R°dinná pravidla a regulace
Nadšený syn vpadne ve vytržení do pokoje, kde otec kouká na televizní zprávy. Otec vyrušen, rozčílí se a křikne: „Uklidni se, co se s tebou děje?!" Syn se zarazí a ubitě ejde z pokoje. Pokud se podobná situace zopakuje mnohokrát, získá syn přesvěd-em- že pokud chce, aby ho důležití lidé přijímali (a nekritizovali), musí v sobě nadšení em°ce potlačovat.
v pubertě je obvyklé, že si dítě zkouší různé identity. Různě se obléká, různě mluví, £   0 s různými identitami experimentuje. Hledá svoji polohu, kterou ještě nezná, sto odmítá to, co od něj očekávají rodiče a autority vůbec. Chce být sám sebou, ale s e neví, jak to „být sebou" vypadá. Proto v dnešní době může chodit výstředně a ^en?'nosit Piercing, mluvit nepřirozeným hlasem, vyznávat extrémní teorie a postoje
a Podobně
*™, hC7 yásahu autorit, nicméně často podporu Děti v pubertně chtějí být W?^**^ v tomto období vnucovat autorit potřebují. Velmi rigidní a prisní rod če y fekmon
svým dětem, že jejich myšlenky a postoje *°^°™u*Zlni omezenou identitu. «a. Místo podpory hledání ***^X>vat vlastní potřeby a po-je „ouf už nejméně jednu &m™a°damt£buii, je sobecké a nezralé, mu-c'y a omezit vlastní hledání. Postoj     aJ^LT^ sebedůvěře, ztrátě nadšení
"*'"»• <*> -^dŮ'ÍAní aSkoľé ľobotizaci", tj. lepšímu přizpu-z objevování, k obavám z experimentovaní a ggikuv
s°bení konzumnímu světu. Příběh: Všichni mě musí mít vždy rádi...
.« .„ npríkala ale podle tohoto hesla žila. -Všichni mě musí mít vždy rádi" si ^^"^motnou matkou. Matka byla sna-Není divu. Byla vychována spolu se ctyrm, wwenaM» ^ nj_
z.vd a pracovitá, všem vyhovělo, ale často      -™ J J Oba rodiče
cem nepomohou. Otec jezdil na montáže a doma se ooj H dětem
byli skromní a zejména matka velmi dbala na to. co si lide o nicn re
cepovala Že se mu '
Jejich vl«tní ^ W ZQ'íbÍt' být S,UŠné< dba> "a to aby je nikdo nemoh'^ I sCľ* dětské -bectvíÄ m°C d2ležiŤé- č'ověk má být kíoLý a ne^oW Í,'"08!' °CnotQ- snaživost   n,   SeProSad't, vyjádřit své názory se tvrdé ti*"*-^"stí. Z Marty vyrostlfl 2^?«°* bVv chváleny a matka Je odměňovala V prác, Jako 2enQ' ktePd ChŤě,Q VŠem ^oU*.
ítT'^ ZV|,ádQ,Q- PřÍ n°Čních S,«*bách se však nevy^
Páděna, službu nebo " ^hala svěřování poaeniů, pnprc^c v*
°b'bena Časem její ob^ ^h0"010 ^"^ativu i za jiné. Kupodivu nebyla r£ nmn0Zrejmě d0S^VQla služby kterrľľ°VQŽ0ValÍ 2Q ^ozřejmos! Neuměla říci ne. 5 ' jaj.no oddělení. když kdoÄľ^^1 Sl°UŽÍt- Vrch"ř        J' Psala ™ ^ to e Marta 6é\Q\Q evidentně ne°dměňova,Q Jj ^ejně jako ostatní sestry, p** val'     ,° QŽ °traVa- MartTÄS S*** 5 MQrt0U ^dna sestro nechtěla, pro^° VQlQ' JQk «flo je oceňována m'UV,la ° Ť°m' co vš^hno udé\a\a, střídavě si St**
žerní opak Marty. Celý život prožíval jako Ir
Práa, protože se brzy dostaTdok tť™ ^ Ned°kázal se ^žet siahne v žádn* Partě q rad trávil več ery v h ' ° h f'f" ' nadří^Ý™- Zato s kolegy byl vždy v dobr* Pokud po něm něco chtěl, KE?; u 'et měl řadu konflikte s lidmi, zejm^
Z tohoto hle ' ^      "UZÍt    S mÍnÍmální SnQh0U-
'o celou domácnos^^^^ partnerkou. Léto se mu poddávalo ve všem. Zvláda-
je, které mu odevzdávala uS? ' mÍ'°VQla Se' kaVko,lv měl on chuť, vydělávala pr Jeny. Opakovaně jí říkal fa J ° P°Stele' kdVž Přišcl °Pn* " Přesto nebyl spoko-pracovitá a snaživá a i i     nUd'' Není S ní zádná sranda Stále Podvádí jak je
0 nic z toho nemá Tohl mU ** n° nervy' V sexu ncmá žádnou fantazii, jenom drží že ji manžel ooustí M ľ™ ,ZIV0Ť' Marta nevěděla, jak mu vyhovět. Trnula strachern ^Právěl ink ľľľ ^    ° nekolik Jeho dlouhodobých nevěr. A to i presto, že jí s ch '
To uz,va Stále ho prosila, aby s ní zůstal. Marta se psychicky zhroutila ve chvíli, když ji manžel definiiivné opustil s _ a založil si novou rodinu. 2enou
Nedostatečná sebedůvěra jako rodičovský v*0ř
Děti se hodně učí od svých rodičů nápodobou. Tím, že vidí, jak se rodj^ v problémových situacích, jak komunikují, zvládají stresující chvíle, zklarng ch0v ŕ traci, se samy učí vlastnímu chování. Například pokud je otec úzkostný a .    a fr^ kávání s lidmi, muže syn kopírovat jeho chování a v dospelosti se Podofc^S Set~ dobře ve společenských situacích. ^ ^cítf
38
11
KAPITOLA
Příběh: Anička často slyšela maminku, jak běduje nad problémy v životě...
An-čko často slyšela maminku, jak běduje nad problémy v-živote: Se
Jiní muži vydělají více než tatínek, že maminka je na všechno sama     * lada to z
včetně Amcky sou moc zlobivé. V pubertě měla ^^^Ä jal md
fale jen běduje. Stydě.a se za ni ve spo ecnos^ dětmi běduje nad
hrozný život. Nyní je Anně 33 let, je vdaná a ma dve det,_ Častop
Problémy v životě, říká, že je na všechno sama c> nezv dá o. dtad     ^ J
zlobivé a nic z nich nebude, manželov, vyc.ta, ze maji malo peněz.
dostane do puberty...
Konflikty rodičů mezi sebou
rnriiři Dobrý vztah mezi rodiči není ani rodinná atmosféra je dána vztahem mezi roaica. > snadn0 dochází ke krizi, daleka samozřejmostí. Musí být vědomé pesiov^, JpodmJnkou je vzájemné poro-vzájemným konfliktům nebo stereotypu a lhostejno . ^ ^ dobrém partnerském brněni a shoda v hlavních životních IwdnoWsnan. éhQ s| važi a jsou tolerantní V2tahu mají oba partneři k sobě úctu a respekt, jeu ^ partneři udržují i svůj
k odlišnostem druhého. Kromě společného sve a ^ ^ podporují. O důleži-
v,astní svět. Svět druhého se nesnaží Pot,acov£"' se dostanou do rozporu, snaží se tých věcech se však rozhodují společné, apwu     drunéno poslušnost ani ho ne-
0 věci diskutovat a najít kompromis. Nevyžaduj        Quhlas nebo jjný záměr včas
chtějí kontrolovat. Nebojí se mít i odlišne nazo y^ partneři spolu zpravidla
Podiskutují, a tím brání hromadění negativních emocí, uoor P
lntimně žijí k oboustranné spokojenosti.
TVpy konfliktních vztahů
v/i •■   „nr a kontrolu nad vztahem. Hádají se té-
v kalamitním vztahu oba partneři bojuji o moc * ^        pravidel, které
*er o vše, chtějí, aby se druhý podrobiluznal pr ^ ně_
81 První vynucuje. Protože dominovat chtéjľot>a p vztahUi který ditě v do.
KdV rvačky. Tento vztah se často nechtěné stava mu sPělosti opakuje.
^ ntínPiistotu stálý strach z konfliktu rodičů V kalamitním vztahu to má dítě složité Ci ttiW"^^ ^ zJsRat na svojj stranu * bezmoc situaci změnit; zažívá to, ze si je jww é// rád(- řak
druhému, často se obviňuje, že za konflikty od.6u muže tW se hádat nebudou."). Rodiče nemají čas an. klid na to d y ^ ^ sj
nimi zastiňují potřeby dítěte. Ned ostatek^C«a^ neumožnu]e dítěti, aby ^nevěří. Neschopnost rodičů ^^^^Z jsou často nemocné, tě-videlo vzor, jak dobře žít v partnerském vztahu. Takové oo ,
dítěte často
lesně nebo psychick
nosľÄné^Sbývají bojácné. Nemoc dítě a|tete podporuje. °ek rod,cu a obracení pozornosti k němu, což
Příběh: Plnili •
,Qk" Jsem. ale nic to ne2rněnilo
pavel sděluje' |\j *
*í' JSme      W'vt?nt!QaL"aŽdtChtěl mít P™vdu T° P™ "í bylo tak dB** jwnu abije. P,akal ^ **** ■»*K Když se       mí| jsemPstra4stroch, že ť
moľ J" kdyŽ Jsem N Měl JSem P°cit' že ™sí ^ chytW
N M   Y' Ch°Vali se k* mně pZT    !'QChVaty'tak se hádat přestali. Když jsem N'H se „eože„im „evěřím že p* ! ^ jSem bV ^ravý. vůbec si mě nikdo nevším" tv, ne idž| Väjde m, íe ex^tuje dobré manželství. Nikdy jsem dobré manž^
«2,vot.- hadaj,, rozvádějí. Nechci mít děti aby tohle nemu**
V debaklovém vztah    ' k 'když mu lo nevyhovuje Je Äľil* PaľtnerÚ moc a k°ntr°'" ^ druhy se podrobil, v Prac, pod|éhá       .   -~ v ™,e nespokojeny, někdy ze vztahu uniká (je sta'
Inelľt6^8'' nadměrně tál ? TSľ,neh0 Partnera)" Jindv rezi9™Íe (a muže P°d' celost. d.tě následuje nebesľrli J   °7 VZtah Se může stat rodeem, který v do-
nebo strašákem, kterému se chce za každou cenu vyhnout.
TVPV rodin
Bývá azylem"ItoerVpomáhAl! beZpeČným územím jak pro partnery, tak pro děti-v°ta i se závažnými životní Vy™navat se s Překážkami a stresory každodenního ži-citově podporují a vvt ľľ T Udalostmi< které její členy zaskočí. Partneři se navzájem není tolik, kolik bychomsip^r^' Pľ°      dět'' °ptimálně fun9uJ'cích rodin bohužel
treb^d^ľíľA8'JeJí.členové navzájem uspokojují své potřeby. Kromě Prov0zních no WtvářPi ľ P ebu lásky' osobní autonomie a hodnoty. Optimálně fungujf . ' P°" stvkn SP°lecenství pravé mutuality (pravé vzájemnosti), kde jsou ve v4 ' ™iny tyKU uspokojovány potřeby všech. V rodinách bez vzájemnosti se mutualit^nem »e členové žijí na vlastní pěst, nepomáhají si ve svých problémech a nerefu. f^vi-Prani ani obavy druhých. Ktujína
.Vjiném typu rodin se vyvíjí pseudomutualita (falešná vzájemnost). 2de vnějším povrchem ideální harmonie udržuji neřešené, a dokonce ani nevysje Pod nebo potlačené konflikty. V každé rodině musí totiž čas od času dojít k r0?cj°VGné v názorech, ale rozdíly jsou běžně řešeny dohodou a kompromisy. Rodina s ps"n°stí mutualitou každý odlišný názor chápe jako ohrožení celé rodiny, a proto musí l^cIo-tlačen. Odlišné postoje jsou proto zamlžovány a rozmělňovány nebo nejs0lJ ^pQ_ vysloveny. V,Jt>ec
40
KAPITOLA
-    tewřené do vnějšího sociálního pro-Rodiny s pravou vzájemností jsou vesměs oleyre áha Své členy uvádět,
storu. Rodina je pak „senzitivní na prostredí , ao nw ^ nezávis|0st" a jejich
Naproti tomu rodiny s nedostatkem vzájemnosti jso_ " ulua|jlou js0u „citlivé na členové se obtížně sociálně začleňují. Rodiny s p ^ rodiny c/ř/íve
souhlas" a jejich členové se hroutí při odmítnut. oKO 1 . se)hanj ve výkonu. Zdá se na ^ýkon", jejichž členové se dostávají do krize   s ^ společnosti a má vliv
tedy, že rodina ve svém vnitřním klimatu odrazí i svůj na adaptaci členu rodiny.
tření věkové a pohlavní struk-Dalším problémem v maladaptivních rodinách je se ^ ^ od ^. očekávái
tury rodiny. Hranice mezi generacemi Je setřena  a '  ý v manželství. To je
Vysloužilo potřebě lásky jednoho z rod.cu, který je nespo j Pak Překážkou v jeho zrání k nezávislosti. ^
Dalšími pojmy, které popisují rodinné cha?kte"^ masu. Di-
f amená u rodiny smíšení jednotlivých členu v neon současném zachování
feí*nc/ace znamená zřetelné odlišení jednotl.vycric dacj ja nerozlišuje mezi
*2f* účelné interakce a kooperace. Jedinec s malou zjskavaní príjemností. Je °blas*mi citu a intelektu, jeho rozhodován.je zaioze . rozum diferencován od ^avis,ý na mínění ostatních. Na vyšší úrovni diferencia přesvědčení. Clo-
^0cí- Jednání pak vychází z rozumově zdůvodněn        ^ ^ g ma|QU ď)fe_
yek se umí poddat emocím, ale není jimi bezmocne funguje jaRo jedjný
rencovanosti se jednotlivá já ztrácejí v ja rodinném   ^ ^ ostatním členům, ale ^ocionálni systém. Diferencovaný jedinec ma        individualitu. Jeho obraz není *a Jasné hranice mezi sebou a druhými, neztrac. svoji .nd.v Zav|slý na tom, co si mysli druhá osoba.
■■^•y na iom, co si mysu uiuua -----
ť členu rodiny a o stupni zakoušené Kodinná koheze mluví o emocionální blízkost. enmenshrnenř (roz-
autonomie. Na jednom extrémním konc. této cha^a jnou _ členové nemaj, zadnou Pu^ni), charakterizovaný nadměrnou 'den^ac, s odmJtnutJ {časte u rodin
a^onomii a nezávislost je zbytkem rod.ny• poc. ova členové odpovídají
Represivním členem). Vztahy mimo ^^ou . , emocionálního P^obně na emocionální události, jako by byh vs chn vzajemnost. Drunym
^sternu. Ze strachu z odmítnutí se u nich často rozv J ^ clenove se
***mem je disengagement, kdy je mez. členy *™w vzniKaii symptomy nemoc. k *** chovají chladně a lhostejně. U prvn.ho typu r rodin y sjtuac, kdy ne-
Pokusu některého člena o osamostatněn, u_dmheh KterV člen potřebuje větší emoční podporu blizkycn.
crhopnosti rodiny strukturovat role Další dimenze je adaptibilita, která referuje os    £       Jeden z extrému je rig.-"^nit role v závislosti na situačních a vývojových zrn ^ branj jakékohv
i'ta- R/g/dn/ rodina má tendenci k pevnému system změng prac0.
5* změně ze strany každého člena (narozen^s charakterizovaný nedostatkem ^stě, úmrtí člena apod.). Druhým extrémem je chaos, zodpovědnost, při další
jB.fného vedení. Při jedné příležitosti berou rodíce n majj neurčité nra-
n,k°l*v. členové rodiny nevědí, co mohou v nove s.tuac,
d Sin, T Vm SUbsystémem- v r°dině se dramaticky mění role s ohledej, nerwľľ        VyŽadUJe rozhodn^í nebo odpovědnost. Zodpovědnost se ^ 0
kKdo Jl v které situaci nese. Chybí zde podpora od příslušného člena r pn zatez. nebo nemoci, často pomáhá neadekvátní člen, např. malé dítě mist° v
nera.
Velmi zjednodušeně si rodiny můžeme rozdělit do několika typu:
Vyrovnaná a stabilní rodina je pro vývoj sebevědomí dítěte ideální. KU^acie svým členům domov, bezpečí, zázemí a jistotu a zároveň dostatek demo ^ a podpory sebedůvěry i osobní prostor. Vztah mezi rodiči je komplete ^ zpravidla je dominance rozdělená podle oblastí kompetence, problémy s, diskusí a hledáním kompromisu. Výchova dětí je převážně demokratická- J Zřídka se objevují autoritativní přístupy. Taková rodina si zachovává hra . proti okolnímu světu, ale zároveň je k němu částečně otevřená - připravuje pro to, aby do něj mohly v dospělosti odejít.
tem^SÍdľin Pfátta ľPO,6Čné dovo,ené s jinými rodinami bývají pr*£ lem. Zpravidla jsou vsak plánované, domov si udržuje určitou ohraničeno*1 a nem volne průchozí. uui^ujt? určitou omioi
V průběhu času se rodina mění, vyvíjí se a přizpůsobuje novým potřebám (de, jsou v pubertě, odcházejí z rodiny apod.). Vnitřní pravidla jsou relativně stab'1^1, rodina má řád, ale ten zná také odchylky, pokud je potřeba, a mění se dlouh0' době podle nových skutečností. Pravidla se mění, když v daném vývojovém ob' dobí přestávají být funkční.
Uzavřená rodina je nepropustná vůči okolnímu světu. Návštěvy nejsou vít' Jeden z rodičů obvykle dominuje, celá rodina se mu musí podřizovat Vně'-' svět je vnímán jako nepřátelský, podezřelý nebo nebezpečný. Rodina sp řvi! přesnými pravidly, která se obvykle rigidně dodržují („ořecye hlava rodinv hoduje vždy o všem, s ním se nediskutuje", „rodič má vždy pravdu" roz" dem nelze věřit" apod.). ■ ^izím li-
Uzavřená rodina se špatně přizpůsobuje jakékoliv změně (děti v Pub dětí na studia apod.). Děti vyrůstající v uzavřené rodině jsou často v J^hod úzkostné nevěří druhým, ale ani sobě, protože na kontakt s rozmanitýr>ělosti nejsou připraveny. Bývají před druhými lidmi uzavřené, podezřlvavé/^étem
- ■ io .sdělena na několik táborů, které mezi sebou hrv
► Koaliční rodina je rozdeleníi na vzá]emnost a bezpečí Ni> I
flikty mezi tábory jsou otevřené. Chyb, z ^ J
^eT^. Ä otc, s dcerou) č, «^
Kon-
42
,1 KAPITOLA
E
drera) Pravidla nejsou stálá - měni se (napr. babička-otec-syn versus matka-dcera). r podle stavu koaličních boju.
,   •   mohou být střídavě jedním z rodičů kriti-Tato rodina děti výrazně neurot.zuje, moh°3 hovány zovány nebo nepřijímány, druhým naopak vyzdv.hovany
..,_ v7áiemného soužiti. Pokaždé je ► Chaotická rodina postrádá jakákoliv Prav,d'^. s;oboda, ale nepořádek. Pravšechno jinak". Scény bývají „hysterické ■ y ^ nastěhuji kamarádi, pustnost pro okolní svět bývá nadmerná, uo *enQvé rodiny ruZně odjíždějí někdy i cizí lidé, „kteří to potřebuji". ^°a0D[ sQ na něčem dohodnout. Bývaj, a přijíždějí a nikomu to moc nevadí. Je ie ^ ^ sjednocuje jen v případe
četné spory, ale vztahy jsou v zasade aoDr . ..společného nepřítele".
Nadměrné standardy skupiny vrstevníků nebo sourozenců
! ovlivněn požadavky vrstevníku. pohled na sebe je u dětí a mladých m^^n[mán[ sebe jako osoby nezávis-^Jména v průběhu puberty, kdy potrebei iaen . y je t|gk na konformitu s vrs-
e na rodičích kulminují a otevírá se krehka odia ^ hudební skupinu vyzná-
tevníky obrovský. Kdo jak chodí oblečeny jak. yypa   • J nQrm   Běda_ pokud
^ iak se chova k dospělým - to vše ma v^re^Ptó neber0u, jsi prostě nula v n'ch neobstojíš. Jsi divný, odlišný, na oKraji. bolestná zkušenost dlouho-
^fo"). Selhání v dosahování těchto standardu je . ^ spo)užáky zde
dobe zraňující sebedůvěru. Zásadní trénink Pr°°". , ro|i a vytváří si zak|ad-
51 dítě zkouší různé strategie chování, zaujíma v kolektivu svoj ni Postoje k sobě i k druhým.
pnběh: Tlusfoška Linda...
ložené 16leté děvče. Rada lyžuje, jezdí na L,r>da je atraktivní, energické, sportovně za. atraktivní považovány ano-
v°du, chodí po horách. Bohužel vyrůstá v dobe k y J ^    ^ ^ by(Q ..
atické modelky. A k těm nemá svoj. postavouDHZ      J ZQku|Qcená ramena,
^k- AAá velká ňadra, široké boky, pevná, ale s.lnejsi . P
2 hlediska mužů velmi přitažlivá mladá zena.
i- ,„ _   v   iín+Pc říká že má hezky „selskou postavu", ji
Lmda vsak svoji postavu nenávidí. To^ze jiot        ^ ^ |užqčky
v;bec netěší. Naopak, pro ni je to zdůrazněn, jak t s   J což fj Unda
** diety, jsou přitom vytáhlé a d.ety, jak mají Silná stehna
dovolí. Vychrtlé kamarádky se neustale bav. o tom. ja «"^ se   J ZQČÍná hy„
apod. Je to atmosféra k nevydržení. sv Jy, takze vypadá,
bat. Svoji „silnou" postavu se snaž. maskovat d.ounym y
jako by chodila v pytlích. Nemůže se s kamarádkami účastnit vybírání oblečen i, w ^ by se propadla hanbou. Raději s nimi moc nemluví. V posledním roce přestala c _ ^ plovárnu, protože se už nedokáže v plavkách veřejně ukázat. Raději se na sebe a ^ vá do zrcadla, protože pak se vždy dlouho trápí. Několikrát se pokusila držet die ^
nikdy v tom nevytrvala. Kluky, kteří se jí dvoří, odmítá. Je přesvědčena, že si ^ nl
legraci. Jak by mohli o takovou „tlusfošku" vůbec stát...?!
Vztahy mezi sourozenci mohou mít podobný vliv. Děti, které vyrůstají se svý staršími sourozenci, mohou velmi toužit po tom, aby se jim vyrovnaly. Zejména po*, žTdfnT,-SOUroZeľtC, drají naJeV°- Že Ísou méně schopní To se stává, když ijjj btvL v dIS ľS   6   2 rľÍČÚ' kterou mladši získal Snaha vyrovnat se sW*JJJ
sľarši za ta^oos^vT zwknf!"* VŽdy náskok svého *ěku. Pokud se md stars, za to posm.va. zvykne s, mladší dívat se na sebe kriticky
Terč vybíjení stresu druhé osoby
Rodiče, kteří jsou ve stresu, nešťastni, nadměrně unavení nebo ustaraní, ^ menší toleranci pro normálni detskou živost, zvědavost, pohyblivost a hlučnost. Dokonce i ve velmi milujících rodinách, kde jsou děti běžně zahrnovánv vcítěním lásk°U a všestrannou podporou, dochází při velkých změnách nebo výrazném zevním stresu rodiny k citovému zraňován, deti, jejich nadměrnému negativnímu hodnocení * negativním zážitkům.
Příběh: Jindřiška je malá divoška...
Jindřiška je malá d.voška. Má neustále spoustu otázek, nepostojí na místě, běhá n„ bytě, ráda si hlasitě zavýska, pri hre byva hlucna. Podle maminky se měla narodit ^ kluk. JQ °
Pokud s ní maminka byla doma na mateřské, měla pro Jmdřiačinu'neposedy Déľvost a pochopení. Ve třech letech vsak muselo .Jmdnska do skolky a tr-
peiivosTap      y maminka utahaná a utrápena. Jsou tam něinL nQstou'
p,la do prace Z-P^ P ^ stěžuje, že ji nemají rády. Musí být Paní, na které simam.nkatatmkov                         ^ ^                      Pod e<
ošklivé. Jmdnska ha        y       ^ ^ JindřiškQ ^   ^ ^ sky
-   !  -tv.* '.c ^rhoDen Jindřišce odpovědět h . epší ie to, když je doma tatínek Ten je Rq ^ ^
44
II KAPITOLA
uklizené panenky nebo pro
v sedm není doma, rozčílí se na Jindru a zlobí se, že nemá něco jiného.
Podobné je to rdno. když ji maminko vypravuje do školky protože Jindř^a nechce t„k brzy vstávat Taky si občas postaví hlavu, co by si chtěla vzít za <^£%£S ™no hodně stihnout - rozloučit se s panenkami, uložit ^f^l^Znl opod. To zdržováni maminku strašně rozčiluje, opakovane proto J««fanaddváa:r» kdy ,i i TinHřiíkn «i stále víc uvědomuje, jak je špatná, jak maminku stale zlob,.
Příslušnost do rodiny, sociální skupiny nebo ^ která je většinovou společnost, značkovaná nebo
podceňována
kix ■     ennipna se statutem rodiny nebo skupiny, ve
Někdy je sebedůvěra jedince "zce spojena se statme y etnjcké
které vyrůstá. Pokud například byla vaše rodina velmi ^ jsie P y
menšiny nebo okolí na vaši rodinu pohlíží z
n°u, je pro vás udržení přiměřené sebedůvěry nelehkou záležitosti.
Příběh: Ve škole byl terčem posměchu...
*dam se národ,, jako najmladší dítě ^f^^Z^^^
^^^M^^^^^f^^^A invalidní důchod pro psy-v zemědělství, ale ještě před narozením Adama otec d    a ^ ^
ch'cké problémy, a maminka zůstala doma, P^^to nedevnější jídlo a matka občas
musela starat. Zil, velmi skromne a ^* "EX, čem chodit. Otec obcházela vpsniri n Drosilao nělakestarsi oblečeni, aDy r uuui »
nuzeia vesnici a prosnú u   j hln<itě nadával K dětem doma se vsak choval
s'tuaci snášel hůře, občas se opil a na ulici hlasité maa^u dobře. Během Adamova dětství byl opakovaně hospitalizován na psychiatr.,.
a, , ■ „nAnné dítě Ve třídě byl však často terčem posmě-
Adam vyrůstal jako zdravé velmi nadané d te Ve y ^
*|'.zejména pro nuzné oblečen, a proto^ ze Ok P
dobre učil (na rozdíl od svých ^^XTdUaly se o něj i jen otřít. Nebylato W»Vlt. Některé děti mu dávaly najevo, ze smrd,, a oamixuiy j j j
Pravda, i když měl opravované staré oblečení, matka dbala na to, aby byl vzdy csty.
Během školní docházky, přestože ukonč il devátou třídu s vyznamenáním, se u Adame.vy-™>»","»i j,r _„ji„„ Na doDorucen, uc,telu pokračoval na
tvoril hluboký pocit studu za jeho původ a rodinu. Na aopu,      , . K. ,.   , «.
úřední škole Zde se již izoloval od spolužáků sám C,t, se
chtěl dokázat že nějakou hodnotu má. Kamarády nemel a s zadným deve etem se neseznámil. Byl přesvědčen že bílé děvče by o něj nestálo, a s dívkám, z romské komun.ty » v,      v.  / . v    t  >>     Dietní <i rozumět se staršími sourozenci, kteri
nemel co říci, mě y úplně line zájmy. Prestal si rozume. « ui+jt-       y   «• ~j.     tIjLú řlnvřk který ho podporoval, byla matka,
většinou už meli svoje rodiny. Jediný cloveK, KTer y n« v   v >
I když maturoval výborně, svoji hodnotu tím nenašel. To, že by šel studovat na školu, bylo pro rodinu nepředstavitelné. Nikdo ze Široké rodiny nikdy neměl ani *^ školu, vysoká Škola byla pokládána za něco nepředstavitelného. Adam se však do5^c Vysokou školu ekonomickou do Prahy. Rodina ho ale na studiích nebyla schopna ,$ podporovat. Po půl roce, kdy studoval a zároveň pracoval, toho musel nechat. H£ 2 problémem bylo, že nebyl schopen sehnat stálou práci, při které by byl schopen za[ } chod.t do školy a studovat. Protože se o studium na vysoké škole velmi snažil, vzaW stud.a bylo pro něj velmi bolestné. Jen potvrdilo, že je méněcenný.
Chybění „dobrých zážitků"
Někdy jsou důležité zážitky (např. oceněni, vyjádření citů, vřelosti, zájmu apod.) méně zjevné, než je nadměrná kritika, týrání nebo zneužívání di Neprojeví se nadbytkem negativního, ale nedostatkem pozitivního. Nic extrém*1 se v dětství neudalo. Vlastně si člověk nemá moc na co stěžovat. Někdy lidé při sK g pinové psychoterapii říkají: „Až se stydím, že mám se sebou takové problémy, když s mi nic strašného nikdy nestalo. Nikdo mě netýral, nenadával mi, nijak moc mě rod>c, nekritizovali, nezažil jsem žádné trauma... nemám vlastně právo se cítit tak mizer(ie' Je to jen moje blbost, že jsem tak neschopný!"
Nedostatek citových projevů
Problém je v chybění každodenních dobrých zážitku, které vytvářejí pocit přijatelnosti, vlastní ceny a kvality, milováníhodnosti. D.teti chybí například dostatek projeveného záimu lásky, povzbuzení, vřelosti, taskyplnosti či důvěry v jeho schopnosti v ť^hp rodin není zvykem si vzájemně projevovat lásku.
Příběh: Jen ji nikdy nikdo nepohladil. neobjal, nehoUpQ| nQ
klíně...
j:u \nUn ipdiné dítě starším rodičům ze střední vrstvy i\l .
nemohli
Oba rodiče byli pevně vrostlí do své kariéry a seberealizace. V jádp a hodní rodiče a chtěli dopřát dceři to nejlepší. Byli přesvědčeni, že ^Vli skromně a spartánsky, aby jako jedináček nebyla rozmazlená. Podobně • ^ tych''^'0' jádřit svoje city k sobě navzájem, neuměli je vyjádřit ani malé Romaně r^un1"°V°na potřebovala občas vzít na klín a pomazlit. Romana měla zabezpečeny vše*^ Prj věci, jaké děti mají mít. Měla dost hraček, brzy dostala lyže a nauči|Q g ty P^62110 vat. Každý rok jezdili na dovolenou k moři. Navštívila s rodič i hrady Q 2(- j* í,cké publice, často chodili na výlety do hor. Jen ji nikdy nikdo nepohladil, „   *V p0 'yžo-
%PqI
, j KAPITOLA
*.    - uä» m krokodýly. Nikdo jí nikdy neřekl nijak na klíne, nekousal pod vodou do zadeč ku pn hre na krokoay y zdrobněle. Romankou byla jen pro starou pani sousedku.
' né ien ií to už v předškolním věku blouho to Romana pokladala za samozrejme a sprav hladili, fou-
Přišlo velmi líto a doopravdy záviděla holčičkám, kte otevřené projevy lásky v ji-kali jim rozbitá kolena, líbali je a nazývali neznym. jm y. ^ zaroveň v ní však ných rodinách ji fascinovaly. Vyvolávaly v ni rozpaky ^ ^ m ^ Q^Q
vyvolávaly neklid. Někdy sama zkoušela dotýkat se ro nepv<Jzní Q rych|e jj postavil se vsak většinou odtáhl, a když mu sedela na kline   y     7 q ^ .. odtah|Q oc|
na zem. Když maminku objala kolem pasu mam'nKa        " dakj Uzavřela si pro sebe, -be s tím, že má hodně práce. *Jgg^ ^zasloužilo. *e není dítě, které by bylo pro rodíce tak cenne, aoy
Nedostatek pocitu bezpečí
d r   onniu ľ.7ce souvisejí a vzájemně se pod-
PsW.cká stabilita člověka a stabilita rodiny sP^.^°pocitya vztahy, vzájemnou ^nují. Kvalitní rodina spojuje jednotlivé cleny '^íSSwJ a obou rodičů k dí-spolupraci a pomocí. Vřelý vzájemný vztah mezi ™™      dQmov jehož základními f Jsou základem dobrého vztahu dítěte k sod ■ vedou k pocitum
plnostmi jsou přijetí a bezpečí. Citová opora a       ^t  se kterymi se setká-sounálež.tosti. To pak pomáhá překonávat prekážky a konniK y, VaJ' jak uvnitř rodiny, tak ve světě mimo rodinu. př!běh: Když se Rudolf narodil, umíral jeho dvouletý starší bratr...
ď. j ,r „       us+^+wi V době kdy se narodil, umíral jeho dvou-
fudolf si nevěří Prob|ém se táhne od dets^V dobe    y ^ ^
*Y starší bratr. Matka by.a ^™^^MMrtm věku bylo nápadné, že c?l odmítat. Už jako mimino nechtěl její doteky. maŤka gnQ_
^chno chtěl dělat sám. Když se mu to ""^^ pozornost. 2|'Q Pomoci, trucoval. Když se mu něco podarilo, nadmerne se t,m
n # ....   ^i+uw ^P5e mu dostatečně nedokázala vě-
^b^Zeh^dlfto«^^^^'"^    však si|„í frustrovalo. "°vot v útlém dětství. Jeho odmítání • JW «
se tím
» "odšením uvítolo mazlivé děvčátko, které se národ de ct ro yp definitivní dostol no vedlejší kolej. Ve škole by P^'síeštinoo o chováním to ole Pntom ** by| Zjevně nodoný, zejména na matemal*5= něho bud£
V o horší. Místo podpory mu to matka vyc ™ Podroušeném stavu. Když bylo
Povalec. Otec v té době začal pít, doma se objevoval jen p Rudolfovi 9 let, rodiče se rozvedli.
J- kluzáky se cíti, m,zerně, pozornost ý^^^^^ hodil po učitelce pravítko, do sešitu pod jej. podpis nama.o
i od oS>°\
v žákovské knížce mu zajišťovaly zájem ostatních. Bylo mu jasné, ze Je^°o|u falš°va dětí odlišný, že je prostě jiný. Na druhém stupni začal Rudolf chodit za s    ^ nevY^ podpisy matky, nosil dlouhé vlasy, začal kouřit. Nicméně v kolektivu nikdy d\o žel. Když se mu podařilo něco „zvláštního", vychutnal si pozornost a pak zrw    • ^fl|, že by o něho někdo stál, kdyby nebyl „zvláštní". Běžně se bavit se spolužáky ne
Vystudoval střední průmyslovou školu strojní. Učení mu potíže nedělalo, v ko       ^ ^ ků se však cítil nesvůj. Aby se odlišil, nechal si narůst vlasy po pás,
dával najevo flje
závislost na ostatních i škole, měl četné konflikty s kantory. Cítil, že je uzn přesto sám.
5 několika dívkami se vyspal, když to celé zrežírovaly ony. Sám se ucházet o divku^ kázal. Bál se natolik, že bude odmítnut, že i když to bylo jasné, musely ho hodne „aby byl povolnější". S žádnou nevydržel, protože nevěděl, o čem se bavit. Pak, P° , V cítce dokázal chodit se dvěma ženami delší dobu. Obě byly v době seznámení „na , a on jim pomáhal ze všech sil. Jako „zachránce" se cítil být hodnotný a měl j° . program. Nicméně když je „zachránil" a ony přestaly být vděčné a začaly nárok°v „normální život", tj. chození do společnosti, přátele a zábavu, začaly konflikty. Bál že v konfrontaci s běžným prostředím přestane být „zvláštní", a tím i zajímavý. Nevěr'' že o něj bude někdo stát, pokud neudělá něco „zvláštního". Ale neměl dost nápadů na t°' jak se stát v každé situaci „zvláštním". To by však znamenalo, že všichni zjistí, že je vlastně tuctový, nudný a nezajímavý. Tuto představu nedokázal vydržet. V té době v/Ž^V začal partnerce vyčítat, že o něj dost nestojí, kolik pro ni udělal apod. Nakonec to vždV skončilo rozchodem.
Nedostatečné posilování - „umíš a dovedeš"
V řadě rodin není zvykem oceňovat to, co druhý udělal. Malý chlapec kdvž z kostek, přichází za rodičem a chce, aby rodič viděl, jak se to povedlo C'tľ VěŽe vědomý si potřeb dítěte, se jde na stavbu podívat a říká: „To jsi šikovnú h rod'č. udělal...!" Podobně jde za rodiči malá holčička s obléknutou panenkou YJsi t0 aby se přišli podívat, jak hezky udělala byteček pro panenky. „Umíš a dov^0 ^e Volái kladem budoucího vnitřního přesvědčení, že člověk umí a dovede. p0^ edeš"jezá-častěji, na co je dítě ještě malé, co všechno ještě neumí a nedovede, a rocl'c říká deš" je slyšet jen velmi málo nebo vůbec ne, dítě si sebevědomí ve srn? 9 dove-a dovedu" zvnitřnit nedokáže. Ať dělá v životě cokoliv jakkoliv dobře, ••umím i Nobelovou cenu, přesto se postoj „umím a dovedu" nemusí objevit. '   Uže Získat
Příběh: Zda tatínek na Honzíka tak trochu žárlil, tě>kft „
Honzík byl vysněným princem maminky. Viděla se v něm, byla přesvědčená j chytrý, po všech stránkách nadaný a bude z něho pan doktor, soudce, vý2r( * J« ve|mi tekt nebo spisovatel. Zatímco na Honzíkovi viděla maminka ty budoucí trjUtT>. ný Qrch|._
stotín
48
11
KAPITOLA
,UÍ k+ř>rv t0 v životě nikam nedotáhl, kovi nadala jenom chyby. Byl jen obyčejný truhlař, y Zato Honzík, až vyroste, ten ji proslaví..
"i •   |e v každém případě mu opakovaně Zda tatínek na Honzíka tak trochu žárlil, těžko na, a ^ ^ pořádný hrad z Lega,
dával najevo, jak nic neumí. Podle tatínka neumel Honz ^ značkách aut, a to by
^ále Špatně zavazoval tkaničky na botách, nevyzná     p Honzíkovi asi čtyři
JQko kluk měl umět, neuměl si po sobě uklidit hračky ap   .     ^ ^ ^ q Qn ge bo roky, tatínek zjistil, že se Honzík bojí tmy. No to byio^^ ^ strašidelné historky. P°dle tatínka byl zbabělý. Aby ho „cvičil v odvaze , vyp ^ ^ ZQ_
Z Honzíka vyrůstal bázlivý kluk. Maminka se v nem vsak stale chodit do školy...
... ni,akvviimečným. Byl spíše plašší a měl /e škole měl Honzík průměrné známky, nejevil se n ja* yj ^ protoze
^ach z přísné paní učitelky, která ho peskovala Kluč. n o       ^ q Honz{k se nQ_
bYl Příliš ustrašený. Maminka až do 4. třídy doutaa, trojku z češtiny, ma-
rnou rozzáří jako zázračné dítě. Když vsak mel na y ^ ^ zaměřovat na to, m,^ce došlo, že tak výjimečné dítě to není. Zklamal J • b ,Q bězna znamka,
Co všechno Honza neumí. Prospěch ve škole se dale zhoršoval, troj v °smé třídě měl dvě čtyřky.
^jakým zázrakem však udělal přijímací pohovory n° |^^°eumě|P^!t. Mezi spolužáky hr°zný, zoufale zápasil s jednotlivými předměty, pro ^ ^ ^ ^ ^ moh|y -edJně
51 ^věřil, cítil se slabší, méně schopný. Děvčat se ba ,  y mQturovQ| fi
Posmívat. Ke konci gymnázia se Honzův prospecn z p z Honza beztak
^ndním. To opět probudilo mate iny sny. Otec byl / ^neznamená.
mc Pořádného v životě nedokáže. Mít gymnaz-um v živote
u v .     rMni ve výzkumu. Tomu nerozumí ani
M°nza nakonec vystudoval biologii a začal práčova       i    ^ ^ Má
locCi "nÍ mQtka- Přestože PřednáŠÍ nQ meľ^ľítrnez národních časopisech „náhodou" P0c^^e je „hochštapler", jeho články vycházej, v mez.na ^ j     že se oženil s Mirkou, bylo jen tím, ze ona se spletla, j
0r^Q mři nnL™^ u« ~*m.*+í
^Q má, nakonec ho opustí, dostatečná podpora nezávislosti
--«.«.. icuilcl UUUUUIO iiw----
■ué v dětství. Ditě ve věku dvou aztn ^dobraz dospělé závislosti či nezávislosti vzniká v ^ Potřebuje vsak
* f* dobre zvládne pohyb, jemnou manipulaci a u        se        ně učl 0dpouta-Přítomnost dospělé osoby, nejlépe mam nky^n q pokojei ale vrac
V*- Nejdříve se učí vzdálit od matky telesne (odbehne a ^ ^ odpoutávat
£ *Pět, aby si zkontrolovalo, zda tam maminka je^ „q^ojí má představu, ze matka Psychicky (vytváří si představu matky a i ve vedlejší le blízko).
Dítě si v tomto věku vytváří stále jasnější obraz sebe sama, odlišuje s ^^ě° ky a ostatního světa. Vzniká pocit vlastního „já". To, co chce „já", muže by ^5 toho, co chtějí druzí. Proto v tomto věku vzniká dětská vzdorovitost, porn ^ dítě uvědomuje a ohraničuje svoji osobnost. Na řadu požadavku rodicu ^[0<cfi zkouší, co si muže a co nemůže dovolit. Uvědomuje si sebe sama, je pyšne ^{fl. dovede, začíná se hodnotit jako „hodné" či „zlé" nezávisle na nodnocen duzPa' prožívá zahanbení i pocity viny. To všechno jsou známky postupného přecho sivní závislosti k aktivní nezávislosti.
„Nepatřit" do rodiny
Jinou zkušeností dítěte, která často vede k narušení sebedůvěry, je to, kdyf rodíce nebo okolí dávají najevo, že do rodiny „nepatří". Buď nemá talent či zájmy■ * i re jsou očekávány, nebo se narodilo „nevhod" v době, kdy rodiče nebo jeden z nicn " det. nechtěl, nebo je nějakým způsobem výrazně odlišné od rodičovských očeká^ Příkladem muze byt sportovně aktivní a nadané dítě bez hudebního sluchu mezi i* sportujícími hudebníky, introvertní dítě se zálibou v četbě u rodinv která se raději Společensky baví, apod. Nic špatného nedělá ani dítě, ani ostatní členové rodiny no^V rodiny jsou však jinde, než se dítě nachází. cienove roainy,
Příběh: Soňa ráda hraje divadlo...
Tatínek je úředník na ministerstvu, maminka učitelka Oba si kľrl ' ° h ď nosti, konvencích, přesnosti a decentnosti. Nic nesmí být přehnané* krľklľJi vhodná jsou nenapadne, poct,ve ony a postupná pracovitá kariéra. Oba Sonini starši bratři * „povedli . Studovali stale s vyznamenaním, nejstarŠÍ Pavel je právník, Ondřej je lékař
Soňa nebyla nikdy moc dobrá studentka. Od dětství byla výrazná, hlasitá nek Školu zvládala průměrně, občas měla problémy s chováním, zato ji hodně nad i°,nVenčn'' lo. Už jako dítě chodila do kroužku, hrála v pohádkách, ráda recitovala. Nic uvadlo spatně, dostala se na gymnázium, její výsledky jen nebyly tak excelentní i í Ť°m neby' Presto však Soňa byla „jaksi jiná". Podle rodičů měla ..hloupé ztřeštěné náh H°ľ bratrU-voká, vzpurná, neposlušná. Prostě neseděla do jejich představ. Oba rodiče °-    ' b^la di~ za příklad bratry (které Soňa pokládala za šprty), hrozili se nad tím, kdy2JlSt.ále dávali tech o prázdninách vyrazila S amatérskou divadelní společností kočovat Po , Q v W le-sice svoje nápady a touhy většinou realizovala, ale v pozadí u ní zůstával p0c ■'• Soňa dělá se jaksi nehodí, že není schopna plnit to, co se od ní žádá, že má „divnou*   *e to- c0
„Nepatřit" ve škole
Podobně těžké je být se sebou v souladu, pokud vás nepřijme třid díte Odmľtání vrstevníky je pro dítě obzvlášť bolestne. Pro mnoho dě, ^
^Přijat"
50
,, KAPITOLA
II     k /\ r i i w •- ».
E
-  - m muže platit pro odlišnost ve vzhledu nebo „být odlišným" znamená „být spatným . To muze.ji    £ bo sociá|ním
(P^y, tloušťka, ale např. i nošeni brýlí), v oblékání vMW^J W prízvuk, více se "*ke-upii (například pocházet z venkova na meste « škole     j y p _ stVdět, ale také být nadměrně inteligentní a m.t moc dobre výslechy
pnběh: Ve třídě zaujal roli „černé ovce"...
i' w„cniri kde se všichni znali, rodiče Petrovo dětství bylo velmi hezké. Vyrůstal ™™e^"j' Ve třídě se mezi spolužáky k němu byli hodní. Hodně času trávil s kamarády v prírode. c'til dobře, učitelé ho brali.
« *   n+nUPp\r nastoupil do 6. třídy v novém Později se Petrovi rodiče přestěhovali do mesta, a taKreir^ ^ ^ rozbreče,
kolektivu. Několik kluků ho „otestovalo" tak, že_hc, ro ^           ^ ^
?.   Ťé chvíle mu neřekli jinak než „bábovka . Tatpre: |ečenské dítě< ZQČal
k'"ci a holky v nové třídě se s ním nebaví. zaujal roli „černé
se dětí stranit, o přestávkách se učil nebo si cen. v ^ ^ ^ Rq zák|adní
O co měl lepší známky, o to méně o něj vrstevnic, s .           ^ spo|ečenskému
sk°le pokračoval ve studiu na gymnáziu a setrval Ta '            ú koSTÍ hyba|. stVku. Během gymnázia si nenašel žádného kamaráda, děvčatům
^ J* Z P^ra inženýr chem-e a má nastoupit ^^^^X!^^^^ ^ praktika se studenty. Je to pro něj šance, alez arovn ma hru 'čtivem o tři roky mladších studentů neobstojí. Prozívá silny stres.
Vleklé problémy v blízkých vztazích
Udvžp« ^usi tomu tak být vždycky. Dokoncen ^ jsoU DUd ho někdy v životě ztratí vlivem zaz» -které jejich sebedůvěru podkopav j •
■   mim iak pro partnery, tak pro deti. p.. optimálně fungující rodina je bezpečným zazern. j každodenniho azylem, který pomáhá vyrovnávat se s zaskoči. Partneři se navzájem
i se závažnými životními událostmi, které je)i clenY &. pozdějši zkušenosti,
Ck' °vě podporují a vytvářejí bezpečí pro sve deb. Mez   ^ y wj n
^ mohou S0uvjsyet s ^oklesem sebedůvěry, patn ^ ^ bhzc, llde
Pfna pak partnerských vztazích. Nosiči sociáNho s ^ ^ chQvají zpusobem ^ nás. Nejčastě to jsou však partner.. Někdy je ^ naopak manipuluJ1
;terÝ nám nevyhovuje. Často kritizují nebo morM,     dávaj. najev0 jak jsme ne-^ se uzavírají do sebe a nemluví. Důležité vsak je, °statečni, neschopní, k ničemu apod.
Tabulka 4 Nejčastější důvody stresu v rodinném prostředí
► Vzájemné obviňování, moralizování, nadávání . te*
► Vzájemná soutěž o to, kdo „má pravdu", „je lepší", „více pracuje", „více se obetuj „více myslí na druhé", „je více doma" apod.
► Neschopnost dohodnout se na trávení společného času
► Nejasnost v rolích, které ten který člen rodiny zaujímá
► Přenášení potlačených negativních emocí z jiných situaci (např. práce) do rodiny
► Chybění vzájemného oceněni a podpory mezi členy rodiny , .
► Boj o nezávislost jak u partneru mezi sebou, tak dětí proti rodičům a její omezován
► Ztráta smyslu života po odchodu dětí z rodiny (u matek)
► Nutnost starat se o nemocné rodiče a prarodiče
► Nadměrné ekonomické starosti
Příběh: Vše ho naučím a on mi bude vděčný...
Lucie začala chodit s o tři roky mladším Radkem, když jí bylo 24 let. Lichotilo jí, ze mladý a krásný muž o ni stojí. Lákalo ji také, že nemá žádné sexuální zkušenosti. Cit ifo . jako záruku toho, že ona bude mít nad vztahem kontrolu a nestane se jí to, co ve vzt0"1 předešlém - partner ji opustil kvůli jiné. Cítila to asi takto: Dodám mu sebedůvěr' všechno ho naučím, budu o něj pečovat a on mi bude vděčný. Její základní předsta^0 byla, že ona bude dominantní a on ten vděčný.
Dominantní Lucie opravdu byla. Vypadalo to však trochu jinak, než si předsevzala: p^5' kovala ho, rozhodovala za oba, nutila ho, aby trávil Čas podle jejích představ, předváděl0 se s ním před kamarádkami. Vždy ve všem měla pravdu ona. Pokud měl jiné potřeby lichocením nebo výčitkami ho přiměla k tomu, aby se podřídil jejím. Radek si postupné přestával věřit. Když byli ve společnosti, raději mlčel. Čím dál tím hůře snášel výčitky a tak se raději podřizoval přáním Lucie. Rozhodla se, že se vezmou, a tak se vzal' d hodia se počkat s dítětem, bylo mu jasné, že má pravdu. Postupně získal dojem í °Z to i jeho přání. Začal se stranit středoškolských kamarádů, se kterými léta ek'j? JS°U košíkovou. Čím více se však podřizoval, tím méně si ho Lucie vážila. By|Q Sj u   ° nn$t jistá. Až natolik, že mu řekla o několika svých nevěrách. Přece k sobě nebudou napr,osto Uznal, že lepší je, když si říkají pravdu. Popíráním svých potřeb mohl lépe Sn^vUpřímní-máni a záporné pocity. Ť zklQ-
Po třech letech manželství propadl Radek hluboké depresi. Lucie s ním ve|m všem mu pomáhala, jen občas „toho na ni bylo moc", a tak mu depresi a „slQb0s. Zdůrazňovala, že nikdo kromě ní by mu tak nepomáhal. Musel se nakonec léčj^e™ chiatrii. Jak léky, tak psychoterapií. nq psy
' cítila, ve
Kromě překonání deprese přinesla léčba i porozumění manželské situaci. R pil, že musí jinak - jak kvůli manželství, tak kvůli sobě. Moc to vsak neslo. Ucj *«< j
f>°cho-QJernná
52
KAPITOLA
delo. iako zradu. Znásobila výčitky pozice vyhovovala a Radkovu snahu po emancipaci vi j ^ ^ ^ Rfldek ZQČQ, q scény. Což zapomněl, jak se mu věnovala, když mel JfP y Luae se opět doStala „na uvažovat o rozvodu, otěhotněla. Nemohl ji opustit te spouta| takže se ne-
honě". Své těhotenství používala jako beranidlo^On j ^ ^ q nQnradi| j( vše< bude moci věnovat své kariéře. J e teď na nem, aby se aby g. .eatě ug.
0 co ona těhotenstvím přijde. Musí se tedy podřídit vsem jej P la". protože pak se bude muset jen starat o dite.
, ě) K roZvodu Lucie zůstala sama po dvou letech a jedné další Radkově depresi vz^ "zůstaly silné pocity viny. V man-Se synem. Prožívala to jako nesmírnou křivdu. RaaKO ^ ^ ^ ^ ne^\ce vadilo,
želství s Lucií však vydržet nedokázal. Hořce Si uveao Qhu se odhodlal až za čtyři J1 vlastně všechno dovolil. Dlouho zůstal sam. K nove q      jde|ne se stýká se
r°ky po rozvodu. Nyní má dvě další děti, spokoje _ne ^ fl|e reQ|izuje se hod-
synem z prvního manželství. Vztah s Lucii se uklidni . Pomohlo jí to porozumět,
* v práci, bva roky po rozvodu také vyhledala W^T^ Co se vlastně přihodilo. Moc to bolelo, ale vrátit to uz nej .
1 1 Cvičení: Napište si do svého sešitu
1   ^ - ^Hinné prostředí, napište si je a pak
Zamyslete se nad stresory, které obsahuje vaše roa.ru   y frekvenci. Návrhy
2^te, zda nemůžete nějakým způsobem snížit jejich
^o řešení si opět napište. .tresorem. Přemýšlejte o tom, jak by to
c- ^myslete se nad tím, kdy jste sami rodinným stresorem sl° změnit, q návrhy si zaznamenejte.
"onižován. v práci, dlouhodobý pracovní stres
ň „;mAna udvž ie spojováno s poni-
Rovněž dlouhodobé stresující pracovní klima, zejména^ stresorem Drn!,     ze stranV spolupracovníku, muze vest k id spolupracovník nebo
být nášPpedPant,cký neb0 vztah  ^ Podřizený> Werý nás stále z neceho obv^je^mPěrJná kritika nebo naopak ^Ä SP0luprac0vníkV- d0ní6IKARUS nadřízených, emoční sternita  t ne ne°S°bní VZtahy' ma'° d     mn stresu v pracovních vztazích. Většina ? nšľ    t0 vse múže vést k silně prozívanému stresu  h       termin0vaných úkolu, ale ni5'myslíva' že neivětší stres v praci VZn,Ka Z íľS důsledkem nedostatku komu-niCÄ Pravda" Nesp,něné ÚkK°,y JTosTatčné komunikace v průběhu plnění Le v dobe, kdy se úkoly plánují, nebo nedostatečné
Tabulka 5 Dovednosti lidi, které chrání před stresem
► Často upřímně oceňuji druhé a jejich práci.
► Vciťuji se do druhých a dávaji jim to najevo.
► Dovedou přijímat kritiku v klidu - zajímá je.
► Říkají ano a ne v souladu s tím, co doopravdy chtějí a cítí.
► Dovedou pozorně a citlivě naslouchat druhým.
► Dávají najevo úctu a respekt k sobě i druhým.
► Dovedou uzavírat rozumné kompromisy.
► Jasně a přiměřeně vyjadřuji svoje vlastní pocity a potřeby.
► Dávaji druhým prostor na vyjádření pocitu a potřeb.
► Chovají se příjemně, klidně, bývají usměvaví, nespěchají.
► Dokážou otevřeně mluvit i o nepříjemných a bolestných věcech.
► Dokážou kritizovat, aniž by zraňovali, berou v potaz city druhého.
► Mají upřímný zájem o potřeby, city a přání druhých.
► Dovedou uklidnit rozjitřené emoce u sebe i druhých.
► Dokážou proměnit spor v dohodu.
► Nepomlouvají.
► Dokážou otevřeně a beze studu mluvit o sobě.
► Umějí přijmout odmítnutí od druhého bez pocitu urážky nebo zrady
► Nemají strach ze zesměšnění, dovedou si ze sebe dělat legraci
► Chyby a nedostatky druhých berou laskavě a s pochopením
► Ke všem lidem se chovají jako k sobě rovným, nad nikoho se nepovyšují, před nikým se neponižuji - maji svoji hrdost. Ale nejsou namyšlení a pyšní
► Konfliktní situace zvládají s nadhledem, vždy kromě svého hlediska zvažují i hlediska druhých.
► Nejsou závislí na hodnocení, ocenění nebo kritice od druhých, a proto se rozhodují i ve složitých situacích sami.
► Dovedou obhájit osobně důležité cíle a vznést oprávněné požadavky.
► Akceptují vlastní nedokonalost a limity.
► Dovedou vyjádřit hněv bez toho, že by nad sebou ztratili kontrolu.
► Jsou schopni vyjádřit lásku a přátelství, často to dávají najevo.
► Mají odvahu se ozvat, když cítí nespravedlnost k sobě nebo druhým.
► Umí přijmout pochvalu bez falešné skromnosti či nadměrné pýchy.
► Dovedou samozřejmě navazovat kontakty i s neznámými lidmi.
Fl   Cvičení: Napište si do svého sešitu
1   7nmvsiete se zda znáte ve svém okolí nějaké lidi, kteří mají některé 2 ^
sociálních dovedností. Kteří to jsou? V kterých situacích se to projev,i|0? Jiných bem? Zkuste Si to zapsat. Je možné, abyste se v některých situacích *a^*Wo-Ve kterých? P°d°b^?
T     2 Vt^e uvedenÝcn dovedností jste použili ve svém životě? Ve kterých situacích? akým způsobem? Je možné je používat častěji? Ve kferých situacích?
Traun*atické zážitky
Potká    Z náS zažiJe během svého života řadu stresujících situací, ne každý se však téměřS tratJmatickou událostí. Podle definice je traumatická událost zážitek, který akci \/U kaž„dého vyvolá v době ohroženi pronikavou tíseň a výraznou stresovou řečnické eSměs ^de ° události, při kterých jde o ohroženi života, zdrávi, tělesné či psy-2 ruZ|^,ln^e9nty nebo nejdúležitějších hodnot. Událost se stává traumatickou, jestliže cionói    duvodú překročí schopnost člověka ii emočně zvládnout. Muvíme o emo-unalr>im zranění. Tra
dopravUrnatické události mohou být nejrúznější. Některé z nich, jako jsou například ho(jy Tm nenody, havárie vlaku, autobusu, ianovek apod., patři mezi traumatické ne-^ožné raumatické události většího rozsahu někdy označujeme \ako katastrofy. Ty je nedba| r°2clělit do tří kategorií: katastrofy způsobené člověkem (v důsledku chyby, ^^str°fK selhaní techniky apod.), přírodní katastrofy a kriminálni nebo teroristické oíy (způsobené záměrně).
ypické člověkem způsobené katastrofy patří například:
t £jr?Vní neštěstí (autobusové, vlakové) . e^ké katastrofy Í '°dní katastrofy
► koiľry 3 VýbuchV P'ynú
, JJpjf budov, mosíú
Kleamí katastrofy (Černobyl)
S| kategorií traumat jsou přírodní katastrofy, kam patři například:
► povodně
► vichřice
► \esni požáry
► zemětřesení
V výbuchy sopky « zPosobené
jsou udétoS« ^6tně
Třetí kategorii traumatických u ^m, sem patří napnWaď.
■ znási\něn'»
V kriminální činy, přepadeni,
V sexuáíní zneužíváni
► teroristické útoky
► válečné události
► mučení
Obecně lidé nejhůře dokážou vnitřně zpracovat traumatické události zp^?vá# člověkem, zejména pokud jsou způsobeny záměrně. U přírodních katastrof DY p0' ší pocit sounáležitosti a bývá přítomná i vzájemná pomoc, proto nebývá pr°ce stižených posttraumatickou poruchou tak vysoké.
Příběh: Stydím se za to, co se mi stalo...
Sylva sděluje: „Před tím znásilněním jsem mohla s Pavlem o všem mluvit. AAozna ^ úplně o všem, ale téměř o všem. Bylo to příjemné nemuset se před ním kontrolova.. ^ možnost i plakat, blbnout a hlavně moci se svěřit, kdykoliv jsem to potřebovala. N by byl vždy rád. Vždycky však měl k tomu, s Čím jsem se mu svěřovala, co říct. V jsem, že mě má rád a že bude vždy stát za mnou. Prostě jsem si dovolila ho tak tf zneužívat jako svoje „ucho".
Teď jsem nějaká zablokovaná. Ani nemám chuť se mu s ničím svěřovat. Nějak se S+Y°j. za to, co se mi stalo, i když mi řekl, že to mezi námi nic nezměnilo. Úplně mu nevw' ' Když jsem mu o tom vyprávěla, velmi jsem to cenzurovala. To by ani nemohl snést a P' tom si mě dále vážit. Stále ho sleduji, jak na mě reaguje, zda si mě opravdu stále váží. Mám pocit, že mi nemůže opravdu rozumět. Nemám jistotu, jak to je. Předtím jseríl ho vůbec nesledovala a jistotu jsem tak nějak měla. Něco se změnilo, asi ve mně, to jááe cítím nějak Špinavá a méněcenná. Asi to čekám i u něj a křivdím mu. Ale fakt je, že sp0^ už téměř nemluvíme. Jsme takový vzájemně izolovaný pár.
Mezi typické příznaky objevující se u lidí, kteří zažili traumatickou událost, patří sebeobviňování („Je to všechno moje vina!"), sebeponižování („Vždy už budu ocejchovaná!"), vztahovačnost („Každý to na mně vidí, dávají mi to najevo."), katastrofické vize do budoucna („Nikdy nebudu šťastná!"), otázky bez odpovědí („Proč se to muselo stát zrovna mně?!") a různá „kdyby" („Kdybych dělal to a ne ono, dopacy/0 b  f u, nak!"). Jde o myšlenky, které se zpětně vracejí k traumatické události a postižený se jich nedokáže zbavit. Tento hodnotící vnitřní monolog se objevuje automatickv hPZ toho že by si to člověk přál. Způsobuje zpravidla změnu nálady do úzkosti podrá*Hř nosti vzteku, smutku, bezmoci a pocitu prázdnoty. Tyto myšlenky vedou k DnQtnn nému snižování sebedůvěry a sebevědomí. Lidé trpící posttraumatickou strejú poruchou mají často pocit, že po traumatu se celá jejich osobnost změnila
56
KAPITOLA
Most mezi minulostí a^oučasností^
kognitivní schémata
. Pflbéhy uvedené v předešlé část, ukazují, jak mohou
Jak lidé vyrůstají zažívají blízké, kteří je hodnotí, a vníma,, l^£Ja^vJ[ Pro ^é chovaní. To, co ovlivní náš pohled na sebe, nemusejí byt nutnejen nray % V«*Y V" na vývoj postoju k sobé mohou mít i l"^"?^^ na ™atedi a spolužáci. Tyto postoje, vzniklé většinou v minulost, ma), pak vemy
o. lak se cítime nyni.
p°hled na sebe - jádrová kognitivní schémata
Natívni pohled na sebe není spojen jen s rozumovými postoji k sobě které by ku?ľPsa> ie°n°duchými tvrzeními typu Jsem neschopny' ,S'^k a tě-
euf tent0 pohled, mohou také vyvolat negativní emoce W™*£X'*t (naPř",iS6ft "a hrU*tiha V těl6' ÚnaVdslaTktete by  spP en s oníže-nim  ľ ou Proběhnout hlavou vzpomínky a predstavy. »Wl > Z   ::sM Nfpfíkiad Honza z příběhu Zda -J*^SÄ. a* Podstav ľ - ľ6' VŽdy před Přednáškou ?baV,y' flT" on se bo»  /" Zažíval při tom Po« ľudu s ° by SlyŠel SVéh° °tCe; íl Itzbrefet Nebo jt hška z příběhu „Jin-dřišk^ ie ml ľ"'-" hľdle 3 ŽalUdkU' Chľ?nľána prozívá bezmoc a strach, jako by 11 teěl nZ   d|voška..." vždy, když je kntizovana^roziva ^ Schopnakde J1?6231 ^ak0  feZala mamiľkaÍt Sá nespravedlivá či nepatřičná. ma se vůbec ohradit ani v případech, kdy je kritika nespia pteč ip t„m „ mató děti a máme spoustu dospělých
2k^no^°p   tak- kdyŽ UŽ dáVn° mľvtek dávno mají pořád vliv na to, co
P'ožíví,   ? Proc tyto události, které se nam staly tak dávno,.   j v ^^T]'P-vděpodobné proto, že otevírá, ^SSíSTSÄ"^ ^ll^°by"é[aJsinesc^^ užitku nám to
teUže rľnt9a,lvni Postoje k sobě jsou patrne stale Promne a ra
2Ä? ľuvime 0 zak,adnich Tlf Ä
S(*(2vě 'ecn Negativní jádrová schémata tvon zakiao mam
S uvykle ,eJ lze vyjádřit krátkými ^J^^S^SZ Vin,,. ™m' vetami: „Jsem k ničemu!' Jsem neschopny! Jsem ay.f. *oaáí*^'"apod. Podívejme se na jádrová schémata u l,d, z některých pred
Tabulka 6 Jádrová schémata a hlavní formující zkušenosti k některý z předešlé části
schém3
f0
Název příběhu a jméno protagonisty
I Alice byla vždy velmi i snaživá a pečlivá
Hlavni formující _zkušenost
Jádrové
o sobě
nadměrná kritika matky a starší sestry v dětství, nadměrné učení lve škole, odchod manžela Rodiče vnímala Lucie jako I nadměrná kritika rodičů, přísné bohy 1 nedostatek láskyplných projevu
Musím se stále snažit,      Ifyzické týráni a kritizování jinak se ukáže, že jsem     |v rodině, kde byla jako schovanka, bezcenná
Jsem hloupá, neschopná.
zlá-
Jsem bezcenná a
lásky
Manka
1 vlastní matka alkoholička
Tatínek profesor, maminka \ nadměrné rodičovské standardy doktorka a o babičce ani    poučování, jaký by měl být častý | nemluvě - Jakub prožitek, že rodiče zklamal
Nejsem hodna
Jsem neschopný, n,Kd^,u nic pořádného nedoka
| Všichni mě musí mít vždy \ nadměrné dbaní matky na to, co si I rádi - Marta lidé řeknou, nadměrné trestání
idětského prosazování se
Nejsem dost dobrá.
j Plakal jsem, ale nic to I nezměnilo - Pavel
Tlusťoška Linda
nadměrné konflikty rodičů
1 móda a nadměrné standardy i vrstevníku
Chyba je ve mně.
Jsem odpudivě tlustá.
Jindřiška je malá divoška    vybíjeni matčina stresu z práce na   Jsem špatná
malé holčičce
Ve škole byl terčem I posměchu - Adam
[Jen ji nikdy nikdo [nepohladil, neobjal, nepohoupal na klíně l Romana
malé holčičce
j posměch spolužáku pro nuzné oblečeni, chování otce a příslušnost k romskému etniku
neschopnost rodičů J projevit vřelé city
1 Když se Rudolf narodil, ! umíral jeho dvouletý starší bratr
Zda tatínek na Honzíka tak trochu žárlil, těžko říci Soňa ráda hraje divadlo
smutek matky, nedostatek péče a nejistota, zda je přijímán
j Jsem méněcenný.
nedostatek pochvaly a povzbuzeni, jSem
značkování otcem a _ 2babě|ý
jiné normy rodiny, než jsou dítěti Js y-
' . .   «m divná
bačování
58
u kapitola
Pokračovaní
		jádrové schéma o sobě
Název příběhu a jméno	Hlavní formující zkušenost	
protagonisty ve třídě zaujal roli "černé ovce" - Petr Stydím se za to, co se mi stalo - Sylva	odmítáni novou tridou po preste^ vání, vyhýbáni se novým kontaktům | později 1 znásilnění	Jsem nepřijatelný. Jsem špinavá a méněcenná.
h* wtvořili vznikla na základě frustru .. Negativní přesvědčení, která si tito lide o sobe vy ^ Jq cq sj 0 sobe n f cích zkušeností, kterými prošli jako male det. neooj s        názory na
Mí, má logiku a jasně to z toho, co prožil. vypiyva__^ ^ ^ ^ doopravdyi že JSOu nesouhlasit? Když si přečtete, co se jim statný        neprijatelní apod...? Oni
méněcenní, neschopní, nezaslouží si lásk^JS° nvlivnuie jejich současný život. )s°u však o tom přesvědčeni a toto přesvědčen, ovlivňuj
^  Cvičení: Napište si do svého sešitu
■ Hžtství výchovou rodičů, zážitky se syslete se nyní nad svým životem, zkušenostmi za ^ gj to do sešjtu KŤeré So^o2enci, spolužáky, učiteli, dospíváním q d(*Pe,° Jak by &| tento postoj jednoduše ^ téchto zkušeností nejvíce formovaly váš postoj k so ^ Rdyž se na sebe zlobíte?
formulovat? Co si říkáte, když se kritizujete? Wdo života od svých Co vám říkal, blízcí lidé když se na vás zlobili? Jaka hesla js rod'čů, sourozenců a dalších důležitých lid.?
- v ie nrvnim krokem ke změně. Možná .   Porozumění původu své malé sebedůvěry    p     které jsme vám popsali, zalo-Jste si všimli, jak je celá řada postoju k sobe v pno      ■  ^        .gko svo]e selná. zena na nedorozumění. Například to, že se rodíce na ^ znamenat> ze neni hodna ™- Nebo to, že rodiče neumějí vyjádřit city, muz^QPkl.tecnostj porozumět neumí. Přesety. Pro dítě však to, co si říká, má smyslena* monou nás ovlivňovat celý l5e jsme si závěry o sobě udělali na úrovni detsk    y y, ^.^q g nezK0UŠi-z,v°t. Prostě jsme si je v dětství zautomatizovali, stale j.m me se ptát, zda to vůbec muže být pravda.
Posuny v myšlení - kognitivní omyly
m • nhŕ ,mvšlí nadměrně kriticky, muže toužit
Naivní předpoklad nám říká, že kdo o sobe; srn> křiveném zrcadle a nejste
Po pochvale. Opak bývá pravdou. Pokud na sebe hled te p^ ^ ^^,{, ?q_ ^ sebou spokojení, nikdo, ani kdyby se snaz.1 sebev c přidáváte echo. To
kLJd vás však někdo kritizuje, vnímáte každé slovo a jeste k nem p
■ vas'1 ^
vás samozřejmě nadměrně zraňuje - podobně jako vy sami vidi i někdo ji schopnost. .
Je to, jako bychom byli vybaveni nějakým vnitřním filtrem. Informace, přicházejí, filtrujeme podle svých postoju. Pokud se informace shoduje s l rem, je vpuštěna dovnitř. Pokud se od něj liší, je odfiltrovaná. Znamená ^gďe^' člověk registruje převážně jen ty pohledy, které se shodují s jeho seben Předpokládejme, že máte o sobě tyto názory:
► Lidé si mě váží za to, že pomáhám druhým.
► Chybí mi logické myšlení a nemám žádný orientační smysl.
► Moje tvář ujde, ale mám hroznou postavu.
► Jdou mi míčové hry.
Pokud někdo řekne: „Ve volejbalu jsi dobrý(-á)", řekl něco, co se shoduje s va postojem. Poděkujete mu a cítíte se dobře. Pokud však někdo řekne, že to, coJ řekl(-a), zní logicky, nevíte co s tím. Zároveň to muže být příjemné, ale zároveň t°n nevěříte. Nesouhlasí to s vaším postojem (schématem), že vám chybí logické myš,e ..' Říkáte si, že to byla náhoda nebo že dotyčný je na tom ještě hůře. Nebo se jen rflV Q chce vám zalichotit apod. Máte tendenci tuto informaci odfiltrovat, protože do vašen pohledu na sebe nepatří. Pokud vám někdo řekne, že vám to sluší muže vás to P°' bouřit. Napadne vás, že si z vás dělá legraci, je ironický, něco má za lubem a tisíc)1' ných věcí, proč mu nevěřit. Přitom to může myslet upřímně, jemu muže vaše posta^ imponovat. Ale neimponuje vám, vy jste přesvědčeni o tom, že je hrozná. Podoba jako v předešlém případě máte tendenci této informaci nevěřit.
Vzpomínáme si na jedno hezké děvče se sociální fobií. Když měla o sobě něc° říci před skupinou, řekla, že je „hnusná a tlustá". Přitom byla hezká jako obráz^ a štíhlá jako laňka. Ovšem když byla malá, nosila tlusté brýle a byla obézní. Děti V0 škole se jí posmívaly, že je tlustá, a měla krátkou dobu přezdívku „Janice - brejloví' ce". Když měla udělat v tělocviku výmyk, učitelka jí řekla, že má velký zadek, a proto j' to nejde. V pubertě se jí pak udělalo akné. Přesvědčení, že je „hnusná a tlustá" pak dále přetrvávalo, i když se časem vytáhla a rozvinula do své krásy. jen zrak se ' ^ zlepšil, brýle však nenosila, i když téměř neviděla. Brávala si je jen tehdy, když na kolej' sama studovala.
K udržování negativního postoje k sobě, a tím nízké sebedůvěry pnSD.w- Hva typy posunú v myšlenkových a hodnotících procesech. Jde o to, jak vnirnL!J„mi sebe (zkreslení v percepci), a o to, jak si vykládáme to, co vnímáme (zkresleni! inľpr-pretaci). Mluvíme o kognitivních omylech. Kognitivní omyly jSOu , «vter v myšlení, které vedou k tomu, že pochopení udá ost.. které se staly, dějí Se neboÍS dou dít, je změněno a negativně překrouceno. Všechna zkreslení, která UVed^e nľže ma i tendenci udržovat negativní sebehodnoceni. Když Je Přesvědčena Ta negaS člověk očekává, že i události se budou vyvíjel negativně. To **** šené citlivosti k negativním jevům, které pak v.ce vnímame a da.e negativné^
KAPITOLA
vede k' Následně máme tendenci si pamatoval jen negativní aspekty. Tento cyklus 1 spolehlivému udržování negativních přesvědčení o sobě.
svědčení o sobě:
'.IM
0 budoucna (předPovéd):|
„Všechno |sem Všichni se na tne n
Obrázek sljízkálebedúvéra - blndny kru sebedůvěry
Trvalé zkreslení ve «*ľ^«Ä.ŕ,»*^o•*»■ aby si uvědomili, že to, co si o sou preds"" ieWivnl pravda. Jde vlastne
Zk"-eslení ve vnímaní zejména ,0, c0 toto
K«Vžje naše sebehodnoceni negativní, ^J^éW "69a«vni hodnoceni potvrzuje. Naše PO^Uh, kritiko, "ezf ^Pna malé uší. ^*V,chyby,omyly projevyodmítániodd~W      ^^stehnam °^P6Wy našeho vzhledu (napr- mám nemám („Zase
ma/é přirození apod.), povahy (naP e"     se 0 chybyv        ^ od 1T ** äPatny v matemafce apod.) nebo^d ý   Q  kavan. K
si a'Jak mtóu být tak blbý!?") « nesplňován Naopak mame tendenci p ví má™ (.Opôt jsem tento týden necv*^. * Jd(me sv0,e přednost., ľch °° by stá'° Proti negativnímu sebehodnocen, N
°Pnost, a dovednosti. výběr negat/vn*o
. **« typická zkreslení ve vnímaní Í^^^K^M™ pórovaní pozitivního - jsou to tendencei vybírat z       ^ Napnk ad b p£ľV nevš™t si jevu, které by svédcly pr°,°P      si všimnete, ze jeden P Ch lky'Ve které      posluchači o téma sl"^^    fcav, Vas, pozornost, Slu*acú zívá, druhy se ušklíbl, tamti dva se mez,
éstná'li
téměř ujde, že ostatní si zaujatě dělají poznámky. Při interview do nového za 0utP°. si z komise vyberete nejpřísněji se tvářícího člověka a nemůžete od něj o vySoK° hled. Povzbudivé pohledy předsedy komise vám úplně ujdou. Po přijeti n 0 školu neprožijete žádnou radost, naopak se vyděsíte, kolik učení vás tecI c svých vzpomínek vylovíte všechny problémy, které jste s učením kdy meli-
Pěknou parafrázi udělal jeden z našich klientu: „Člověk, když si koupí auto'f0 uvažovat různými způsoby. Může si říci, jak je hezké v novém autě jezdit, J8* ^ pojede na dovolenou, ulehči se mu cestování do práce apod. Ale také si a)i,Z.(]e; cO říkat, co když udělám dopravní přestupek, co když mi ho někdo nabourá, ukra když do někoho narazím, apod."
Zkreslení v interpretaci
Nízká sebedůvěra mění také způsob, jakým si skutečnost, kterou zažíváme, 'nterí)[je tujeme, jaký význam jednotlivým jevům dáváme. Kognitivních omylů v interpret0 celá řada:
► Černobílé myšlení je myšlení typu „všechno, nebo nic". Pokud se něco neP° daří na 100 %, je to úplně k ničemu. Takový způsob myšlení vede k perman^0 , nimu pocitu zklamání a frustrace. Protože nikdo není dokonalý, stoproceh^ fungování prostě pro člověka není možné.
► Závěr skokem je kognitivní omyl, u kterého člověk vytváří závěr bez jakéhokoli důkazu, že by to mělo tak být. Například: „Ohlédla se => jsem nudný! neb0 „Třesou se mi ruce při jídle => vyhodí mě z práce!" K závěru skokem patří taKé čtení myšlenek a negativní věštby. Čtení myšlenek znamená vytváření si zává' ru na základě toho, co si myslíme o úmyslech druhého, aniž bychom si to néj#' kým způsobem ověřili - například: „Zčervenal jsem => myslí si, že jsem idiot-nebo „Mlčíme => vidí, jak jsem stupidní!" Negativní věštby znamenají, že si p-předem vytváříme negativní představu toho, co má přijít, i když pro to nemáme žádné důkazy - například: „Když budu muset mluvit, určitě budu mít okno a nic mě nenapadne!"
► Přehnané zobecňování (nadměrná generalizace) vede k zobecňování z ied-noho detailu na celou situaci nebo k přenesení závěru z jedné situace na situace jiné, jen zdánlivě podobné. Například pokud máte jednu špatnou zkušpnost v určité situaci, pak se to v podobné situaci bude vždy opakovat. Všechno h, .de vždycky špatné, protože se vám tato jedna věc nepovedla. Nebo z toho ľľq6 s vámi rozešel váš partner, můžete vyvozovat, ze uz nikdo nikdy 0 vás nohnrie mít zájem. Nebo když si myslíte, že nikdy nenajdete práci, protož "^ude u prvního zaměstnavatele odmítnuti. V myšlenkách to muže běžet trehľf ľľ Nepovedlo se mi hezky vymalovat chatu - nikdy se m, nic nedaří! Zeni mT^ ř/zova/a - nemá mě ráda - nikdo mě nemá rad! d ™e »*
62
i-
H. KAPITOLA
a ZaJZen', P°z'tivního znamená přehlíženi osobních předností a úspěchu Mgpj: yvani se pouze negativními zkušenostmi a svými špatnými vlastnostmi. stude t   ^dy^ ^V|J'' Jedr|é špatné známce ve škole usoudíte, že jste mizerný
n - ačkoli jste předtím složil řadu zkoušek úspěšně. a ^ku\al'fÍlíaCe Poz't,vniho je obzvlášť krutý způsob zacházeni se sebou kvaljfj|fCn°Stl,Vede ke zpochybněni všeho pozitivního, shozeni úspěchu, dis-tivnihoaCI Jakéhoko,iv pokroku. Tento kognitivní omyi vede k udržování nega-t-)°cházStbe°braZU navzdorv úspěchům v životě, které jsou pro okolí evidentní, nty, pr„ZI ítomu' když si řekneme například: „Pochválili mě, aby mi dodali odva-se'mj f   e vjděli, jak jsem nemožný!" „To, že se to povedlo, byla náhoda, příště bych!" ° Určitě nePodaří!" „Šlo to, ale kdyby mi všichni nepomáhali, pohořela
Svým n iri ^ přikladam nadměrné důležitosti negativním událostem nebo drobné6 h°Statk^m ~~ naPŕlklad když si celý den děláte přehnané starosti kvůli 2arněstnán   Ve SVé PraC' 8 napada vas' ze kvúli tomu budete Popuštěni ze stalV, dě",2aCe^e pohled na události z nejhorší možné perspektivy, ať už se barvenírn neb° n3S čekají- ^asto Jsou používány výrazy se silným citovým za-"všichni" Jak° "nrozný". ..strašný", „nesnesitelný" nebo absolutní výrazy jako ^noutd"f!°«' "nic aP°d- Například: „By/o to strašné!" či „To nemůže do-hevěsty rn°      nebo ,,7° nemuzu vůbec zvládnout!" Například když si matka bude zru"     ' "°^ozc'//a se o tři minuty, všichni už za chvíli odejdou, svatba smátG,na' všecllno mé úsilí a peníze přijdou nazmar a všichni se nám bu-
skutečnosti N erJlocem'ie dělání si závěru na základě pocitu, nikoliv taktické Proto sj 0 J' NaPř|klad: „C/Y/m, že si ze mě dělá srandu!" nebo „Cítím se špatně,
atm budou myslet, jak jsem selhal!" ^ä'0 či vúbe°SřZnamena vztahovat si k sobě události, které s člověkem souvisí a sPiše je v k  ne'30 kfat s' odpovědnost za něco, co s námi souvisí minimálně to*e bo n«w °rnpeter|ci druhého. Například: „Nic neříká - to je moje chyba, pro-e°okážu bavit!"
s'Uvek měl í3S^"rnusturbace") souvisejí s naivní snahou motivovat se pomocí ?°u Motivací m'"'JPus'm---> která zvyšují pocit tlaku a napětí a nejsou skuteč-f°u to mani   |Příklad: -Měl bych se více snažit!" nebo „Musím to dokázat!" J tecnosti CPU ativní výroky, kterými se nutíte dělat něco, do čeho se vám ve j °kusem o V|aCf pramal° Představují zvláštní formu psychického týrání. Jsou ř*J většj napětí'rnoíivaci' avšak působí opačně. Čím více a častěji se nutíte, éžného pň-1 V Sobě vytváříte. Nechuť k dané činnosti narůstá a může vytvořit Jemného dne horor. Vede to k pocitům viny.
SPOUŠTĚČ:
odmítnuti
práh uvědomění
interpretace
» i
IDŮSLEDEK 'Jjjjjfl" Vůbec o me nes
KOGNITIVNÍ OMYL.
nadměrné zevšeobecnění: odmítnutí = nezájem vůbec |
PODMÍNÉNÉ^^
PRAV
|0L°:
Pokud me
znamená to, ze hoden lásky!
nejs
JADROVÉ SCHÉM*
Nejsem hoden las*y-_
Obrázek 4 Grafické znázornění různých úrovní kognitivního zpracování Cvičeni:
Ke každému kognitivnímu omylu si najděte nejméně tři situace ze svého života, ve ^ se u vás tento kognitivní omyl objevil. Popište je a uveďte i způsob, jakým jste v éfi chvíli mysleli. Ve kterých situacích vám v budoucnosti mylná logika hrozí. Jak jinak by5 mohli reagovat?
Podmíněná pravidla pro život
nnknnce i když si myslíme o sobě jen to nejhorší, jak jsme neschopní, šeredni-*  wľnľ nemilovaní, prostě celkově méněcenní, presto v živote potřebujeme něja* neatrakt vm, nem.lova   p g ^ ^ ktera jsmes, automaticky nastav*
ÍU^KUdv L u nas vytvořila negativní jádrová schémata. Pokud jsme schopni tato V d°L dodržovat nejsme konfrontováni se svým. negat.vmm, jádrovými schématy prav,dla *^2«2m dobře. Pravidla pro život, odborne podmíněná kognitivní sché-mÄuÄsT^otním programem, podle kterého se snaz.me fungovat.
- ■ & wnnnitivní schémata slouží vnitřní obraně před negativními jádrovými podmíněnátojj™ £ také pománají udržovat. A tím vedou i k udrŽQJ      v é schématy, ale paradoxyJe      £ d3i nicmene když si musím stálľdo-
sebeduvěry. To, ^^f^ám strach, že když to přestanu dělat, ufi££ » kaZOV3t' rŽhopnym chov^se jTko bych tomu, že jsem neschopny veril. Kdy^otiž jsem nescnu^iiy.
64
II. KAPITOLA
VeJnne se^ľ k'?6 brá,nit' věřl'me, že to reálně existuje, a stále si to připomínáme. Pod i 1     fungujŕ podmíněná kognitivní schémata u lidí z našich příběhu.
NOROVÉ SCHÉMA:
J^jsem k ničemu.
PRAVIDLA".
' Když druzí poznají, jaký jsem, odsoudí mě.
• Nemá cenu nic
složitějšiho dělat, stejně to nevyjde.
* Kdyby se mi něco dokonale povedlo, získal bych hodnotu.
% Lidé mezi sebou soutěží 0 svoji hodnotu. Kdo Prohrává, nestojí za nic.
Ob
Pr°jevyjádi
ZAMĚŘENÍ POZORNOSTI:
vlastní chyby, chyby a „dokonalosti" druhých, neustálé porovnávání se s druhými, se svými aspiracemi, sledování přijetí nebo nepřijetí druhými, vnímání detailu a unikání celku
MOTIVACE:
získat hodnotu a úspěch přes dokonalost a soutěž; druhý extrém - získat přijetí i v situaci, kdy všechno vzdá předem
TYPICKÉ VZORCE MYŠLENÍ:
sebeobviňování, snění o vlastní dokonalosti a konečném úspěchu, ruminace zaměřené na vlastní selhání či úspěch druhého, únikové a odkládající myšlenky, racionalizace vyhýbání a „neúspěchu"
PŘEVLÁDAJÍCÍ EMOČNÍ STAVY:
časté dysforie a deprese, úzkosti, proti sobě zaměřená zlost, závist, rezonantní nálady, study
TYPICKÉ VZORCE CHOVÁNÍ:
soutěživost a snaživost
odkládání, vyhýbání se složitějším
činnostem, vzdávání se
vyhýbání se intimitě
věnování se nedůležitým detailům do
omrzení
soutěživost, střídavě snaživost a vzdávání se
rového schématu a podmíněných pravidel
Tabulka 7 Nejdúležitější podmíněná
pravidla (kognitivní schémata) k Pnbe
Název příběhu a jméno protagonisty
Hlavní formující zkušenost
Jádrové schéma o sobě
Alice byla vždy velmi nadměrná kritika matky
snaživá a pečlivá
Rodiče vnímala Lucie jako přísné bohy
a starší sestry v dětství, j nadměrné učení ve škole, (odchod manžela
nadměrná kritika rodičů, nedostatek láskyplných projevu
Jsem hloupá, neschopná.
Jsem bezcenná a zlá.
i Musím se stále snažit, jinak se ukáže,
že jsem bezcenná -
Manka
i Tatínek profesor, maminka doktorka a o babičce ani nemluvě - Jakub
fyzické týrání a kritizování |v rodině, kde byla jako ! Schovánka, vlastní matka alkoholička
nadměrné rodičovské standardy, poučováni, jaký by měl být, častý prožitek, že rodiče | zklamal
Nejsem .hodna lásky.
Nikdy nic I pořádného (nedokážu.
L Všichni mě musí mít vždy rádi - Marta
Plakal jsem, ale nic to nezměnilo -Pavel
nadměrné dbaní matky na i Nejsem dost to, co si lidé řeknou, nad- idobrá. měrné trestání dětského prosazování se
nadměrné konflikty rodičů 1 Chyba je ve
mně.
Tlusťoška Linda
móda a nadměrné standardy vrstevníků
Podmiň*18 pravid,a
Když se
budu
snažit, tak se že, jak jsem h\oupá-
Pokud budu podává nejlepší výkon, tak I získám hodnotu
šanci
že
mít
a blízkost.
Musím se stále j jen tak mám I mě někdo bude
rád.
I když se budu snž itak nic pořádného ^ (nedokážu, můžu vs3 i dělat něco, co me i zajímá.
I Když budu obětavá, | skromná a všem vyhovím, pak mě bU* Idou mít všichni rádi.
iKdyž budu mít nějaký j vztah, pak dopadne i špatně; lépe je vztahy i nemít.
| Jsem odpudivě tlustá.
Pokud
se mi podaří
Jindřiška je malá divoška
vybíjení matčina stresu z práce na malé holčičce
Jsem špatná.
\/p škole byl I posměch spolužáků pro
ZteTpoLécbu- nuzné oblečení, chován, te'ce   P otce a příslušnost
íí romskému etniku
Jsem
méněcenný.
zhubnout, pak získám hodnotu. Když se zřeknu svých \potřeb a budu hodná, získám lásku. Když se budu \ snažit, mohu získat i hodnotu.
Pokračování
II. KAPITOLA
Pokračování
Název příběhu
a jméno protagonisty
Jen \\ nikdy nikdo nepoh\aď\\, neob'\a\,
na k\\ně - Romana
Když se Rudo\t narodW, umíra\ \eho dvouletý starší bratr
rici
-C*1**! roli 6 0Vce" - Petr
Stydírri se 2a , se mi ^   29 lo. co
stalo -
Sylva
Hlavni formující zkušenost	Jádrové schéma o sobě	Podmíněná pravidla
neschopnost rodičů projevit vřelé city	Nezasloužím si lásku.	1 když se budu jakkoliv snažit, lásku si nezasloužím, můžu však získat jiné hodnoty.
smutek matky, nedostatek péče a nejistota, zdaje přijímán	Jsem bezcenný.	Když budu zvláštní, získám alespoň pozornost, když jinak žádnou hodnotu nemám. Mužů získat cenu, když někoho zachráním.
nedostatek pochvaly a povzbuzení, značkování otcem	Jsem zbabělý a neschopný.	Když se mi alespoň něco podaří, tak to navenek zakryje moji neschopnost a zbabělost.
jiné normy rodiny, než jsou dítěti přirozené	Jsem divná a nepřijatelná.	Když dělám, co mám ráda, něco si užiju, na lásku však šanci nemám, protože druhým nevyhovím.
odmítání novou třídou po přestěhováni, vyhýbání se 1 novým kontaktům později	Jsem nepřijatelný.	Pokud budu hodně pracovat, budu mít cenu pro sebe; pro druhé ji budu mít, až budu perfektní.
znásilnění	Jsem špinavá a méněcenná.	Pokud budu někomu důvěřovat, ublíží mi.
Jg|^ pj.^
'°9|ku. Měr^9 Pr° žiVot u těchto lidí vznikla, to se dá snadno pochopit, protože to má
ko
V mper>zatornW,"Pen20Vat Jadrova schémata o sobě. V každodenním životě se tyto nás|edujícím' P°Stoje ProJevují v určitých (kompenzatorních) strategiích chování.
Pokračováníjednoho z předešlých příběhu si toho můžeme všimnout.
Pokračování příběhu: Alice byla vždy velmi snaživá a P ^
víškem
Alice se každodenně nadměrně snažila jak ve studiu, tak v práci i v manz
M*7 -v'|.7v**"w"'6;""5 "uumerne snazua jok ve stuoiu, tok v pruu. Nedovol.la s, n,kdy povolit ani se uvolnit, protože měla strach, že něco zkaz- >« ^ ze je hloupá. Plně si to neuvědomovala, ale jednala nadměrně snaživě automa^*^ nadmerne snaživosti a pracovitosti se Alice bránila větší důvěře k druhem" Bylo to pochopitelné, protože při větším sebeodhalení by se mohlo ukázat, ^}z \ na- iv prac. svoji selektivně zaměřenou pozornost věnovala stále možným - , známkam možné kritiky okolí, sledování, kolik toho nezvládla. Nemohla se ^ o přátelské vztahy, protože ty vyžadují větší sebeotevření a toho se Alice oba
Do určité míry kompenzatorní strategie v životě pomáhají a jsou funkčn^adméfn? nevznikly ani se dále neudržovaly. U Alice vedla kompenzatorní strategie 0
RnP7Í\/nQt _ Ir  rl i  WSOiw", ^
KOI*
snazivost - k dobrým známkám, pomohla jí vystudovat střední i vysu^- h0o" umožnila oceňování šéfů v zaměstnání, pomohla zvládnout situaci po 00 0ď manžela. Alice prostě byla dobrý pracant a uměla se do práce pustit i v tězkyc mmkách.
^ Ale zpravidla za ně platíme nadměrnou cenu v negativních důsledcích. ^l%er vzdy snažila dělat vše co nejlíp, ale při více úkolech najednou to přestala zvláda - ^ uměla nic pustit, a tak jí čím dál tím více věcí unikalo. Neměla prostor ani čas na to. ^ byla m.la a príjemná v rodině. Při dvou dětech už nestíhala zvládat domácnost, & c byt podrážděná, okřikovat dceru, bolela ji hlava, přestala mít zájem o sex a nakO od ní odešel manžel.
Podmíněná kognitivní schémata se týkají zejména tří oblastí"
► přijeti
► výkonu
► kontroly a moci
Mezi typická podmíněná pravidla pro život (podmíněná kognitivní ^rhpmata) ^ souvisejí s tématem přijetí, patří například tyto postoje: scnemejw/.
► Moje hodnota závisí na tom, co si o mně ostatní myslí!
► Všichni mě musí mít pořád rádi.
► Musím druhým vždycky udělat radost.
»> Když mě někdo kritizuje, znamená to, že mě odmítá.
► Nejsem k ničemu, když mě nikdo nemiluje.
Když se mnou někdo nesouhlasí, znamená to, že mě nemá ráď * Když mě lidé doopravdy poznají, odmítnou mě!
68
PIT
is0u nap*13*
Typickými předpoklady,raB
► Všechno musím uděla,^°kselna> iserr'•
► Pokud se dopustím cWJ*      , to k™cer"
► Pokud něco oenídokooaje^
* Musím být ve všem ne|> v napfiWaď.
Píeopowadv *e ^ " ,.   oa0e mn°" *** ^
V Když si někoho pnpus^m
V Musím se vidy ovtedal.        své pr0b\emy
V Jedině \á sám si mohu vyres
► Musím být stále klidný.      c0 prodám-
V Je nebezpečné dát najevo, c
VI do svého seš^U
l\ Cvičen, NapTste s» do s      # ^^^o
v. \<terý m°
V Napište si, vak se chová ^°ve*' ,;? méne, než ostatní lidé běžné deU ■
^NNusím všechno dě\atperfe^n^n^.        jx\ám. ..n+ v Když se chovám trapné, ^%^«>»*?^ . nemůže n»^-
v Lidé, kterých Si vážím, «* ^ ° ^
v Uusím být milován t0> J^*^.
> Když mě někdo odmítne, známe ^ ^ ^ c0 p0tr
> Udě se ke mně musí chovat te o£ekoVán».
> Je strašné, když lidé neplm moj ^ * Nikdy se nesmím trápit. nevyvi^ ^a 'Jmú.
> Je hrozné, když se důležité.vec, ^ ^spravedW
> Nemohu snést (vydržet), Když j £ . v Nesmím se nudit, jinok mi bude £J»    ve všem se»*
> Nic pořádného se mi nepodaK    *    ^ na n«- ^
► Když nejsem úplně skvela, tak seboU Hon „ak Du
v Když se plně nekontroluj X^WJ* ge ^ch pr<* ^ne v Wusím dělat druhým radost a podr.d . ^vy ^ ^ ^
*• PaksinopiStetypickéspoušvtóe.Mere>> 1    ické mV^"
tvafce. zda se nikdy neřídíte .eMerym tó od()OV,dar
3 VJděle.te si dva sloupce. Do P«^££bN? »° d**£ * ° ~ například-. Proč musím dělat všechno ^ ^ dobr , banální myšlenku - například'. £o-a J
III. CO MALOU SEBEDŮVĚRU UDRŽUJE
4
Negativní přesvědčení o sobě - jádrová schémata - mají své kořeny v ^d0' ale jejich vliv pokračuje do současnosti. Tato kapitola se bude zabývat tím, ja ^Q $y denní vzorce myšlení a chování udržují malou sebedůvěru a brání tomu, aby věk mohl lépe hodnotit a více přijímat.
Zaměříme se na bludný kruh malé sebedůvěry, který je spuštěn v situaci \gy, jsou nějakým způsobem narušeny nebo nesplněny požadavky pravidel pr° zl . nonyma: podmíněná kognitivní schémata, odvozené předpoklady). Ukážemei • e negativní předpověď a sebekritické myšlení ovlivňují to, jak se cítíme a je v každodenním životě.
Kdy
SPOUŠTĚCÍ SITUACE:
Situace, kdy dochází k narušení nebo nesplnění podmíněných
kognitivních schémat (např. Mám vystoupit na schůzi s kritickou poznámkou.)
AKTIVACE ZÁKLADNÍCH POSTOJŮ K SOBĚ:
Nic nezvIádnu, jsem zbabělec.
NEGATIVNÍ EMOCE:
(deprese)
NEGATIVNÍ PŘEDPOVĚĎ-
Budu trapný, ani to nevykoktán1 _seřvou mě, vysmějou se
úzkost a napětí
SEBEKRITICKÉ MYŠLENKY:
Nikdy se neumím postavit za sebe! Všichni vidí, jaký jsem posera! Mají ze mě srandu!
inu-u**\r I IVNI C
Předem vychválím rirmu
nenlfm* ^ řeknu
a oak ř 2abalim ^0 3 pak Sa™ shodím __cojsem řekl.
POTVRZENÍ NEGATIVNÍCH POSTOJŮ K SOBE:
Věděl jsem to, jsem neschopný a zbabělý.
Obrázek 6 Bludný kruh malé sebedůvěry
III. KAPITOLA
r 1 Cvičení: Nakreslete a napište si do svého ses.tu
' V ké vaší typické situace, jez se ^reslete si bludný kruh malé sebedůvěry, který se lytó,W ^ Jak vaše očekávání VQ* ^Pakuje. Které situace u vás typicky vedou k negat.vn.mu ^ Jak se
^em ovlivní vaše emoce a chování? Objeví se pr. tom . nej ^ pak nějake sebe-
J*? chováte a jak se zabezpečujete před obávanými problémy    J Co ^ y& ^
^ myšleny Jaké? Jak tyto sebekritické ^nn^chémata se vám potvrd.? b^ znamenat pro vaše sebevědomí? Jaká jádrová kogn.t.vni
—I?iíÍbludného kruhu - narušení nebo
^Pln
eJ!JJ*odmíněných pravidel
lásky.
PODMÍNĚNÉ PRAVIDLO:
Musím být přijatý každým, jinak nemám hodnotu!
SPOUŠTĚCÍ SITUACE:
• říct někomu ne
• prosadit opačný názor
• kritizovat
• být kritizován
• být pomlouván
• říci si o oprávněný požadavek
• dostat se do sporu
• odmítnutí druhým
PODMÍNĚNÉ PRAVIDLO:	w	SPOUŠTĚCÍ SITUACE:
Abych měl nějakou cenu,	w	• dostat náročný úkol
musím všechno dělat		• udělat chybu
perfektně!		• být kritizován za chybu
		. nesplnit úkol
		• kumulace více úkolů
		• nedostatek času
		• dělat něco nového,
		co ještě neznám
PODMÍNĚNÉ PRAVIDLO:
Musím všechno kontrolovat a být stále klidný!
Příklady
SPOUŠTĚCÍ SITUACE:
nová neznámá situace prožívání strachu, úzkosti nebo zlosti náhlé tělesné příznaky hádka
tělesná nemoc nekontrolovatelné chování blízkých
sPouštěčů bludného kruhu malé sebedůvěry
Přesná povaha události, která aktivuje bludný kruh malé sebedůvěry, závisí na J tem jadrových kognitivních schémat a podmíněných pravidel. Tak napr*1*?^ se jadrové schéma týká přijetí u lidi a podmíněná pravidla říkají, že musím W kazdym, jinak nemám hodnotu, pak taková situace, která pro mě bude P^ÓZ ^ ne velm, problematická, je, když mám někomu říct ne či ho za něco kritizo*^
u„imi'ä" °-       ""»" neKomu říct ne či ho za něco *     , ,h iTW"
k,nnm ^'ZU)e C'86 dozvim' že me Pomlouvá Muže to být užší. p*£>
Kľu PaPk to l°h^ Že T-5™ bý'pN,at* každvm. kdo má autoritu, pn* aŮtorŮa SP°UŠtět SNné Si,uace. a'e i^n v případě, když pioBH*8
Podívejme se zpět na některé z příběhu, které jsme si popsali v minulé KaP pfi, Pro každého z nich jsou situace, které spouštějí bludný kruh malé sebedu^' mým odrazem jejich jádrových schémat a podmíněných pravidel.
Tabulka 8 Situace spouštějící bludný kruh malé sebedůvěry k jednotlivým P^ě
I-1-1---—
Jméno
Jádrové schéma
Alice
Lucie
Jsem
hloupá,
neschopná.
Jsem bezcenná a zlá.
Podmíněná pravidla
Když se budu hodně snažit, tak se neukáže, jak jsem hloupá.
Pokud budu podávat nejlepší výkon, tak získám hodnotu a blízkost.
kruH
Manka Nejsem
hodna lásky.
Jakub
Musím se stále snažit, jen tak mám šanci, že mě někdo bude mít rád.
Nikdy nic      j I když se budu snažit pořádného    ! tak nic pořádného nedo-nedokážu.    | kážu, můžu však dělat něco, co mě zajímá.
Marta    , Nejsem dost dobrá.
Pavel
Chyba je ve mně.
Když budu obětavá, skromná a všem vyhovím, pak mě budou mít všichni rádi.
Situace spouštějící bludný malé sebedůvěry
náročný úkol, časový tlak. Kftti nutí, rozchod, blízkost, přitažlivý nestrukturované situace ^ hodnotíci situace, setkáni s auto porovnáváni se s druhými, uvo ^ ^ zábava, odmítnutí druhým, otevr
kritika, nedostatek pochval a oceně° • nezájem druhého, nedostatek úko
\ úkoly diktované zvenči, hodnotící 'situace, přednášení, srovnávání se I s druhými, seznamováni se s dívkám'
chyběni ocenění a uznání, setkání s nároky autority, nutnost říci ne, kritik3' nespravedlnost v práci, volná zábava
Když budu mít nějaký spory, hádky, konfiiktry
vztah, tak dopadne | i ty, které se ho not,-.i,J.Sltuace v okolí, špatně. Lépe je vztahy nemít.
netýka".**nam
ováni
p°kračováni
III KAPITOLA
Pokračování
no
Linda
Ad
^arií
Jsem méněcenný.
zasloužím si lásku.
Jsem bezcenný.
Jsem 2°abělý a nesch
opný.
m divná nePnjatelná.
Podmíněná pravidla
Pokud se mi podaří zhubnout, pak získám hodnotu.
Situace spouštějící bludný kruh malé sebedůvěry
pohled na štíhlou dívku, pohled do zrcadla, oblékání se, seznamování, koupání, plavání, svlékání u lékaře
Když se zřeknu svých potřeb a budu hodná, získám lásku.
Jak
Jsem nePnjatelný.
JserTl špinavá iUUněcenná.
Když se budu snažit, mohu získat hodnotu.
I když se budu jakkoliv snažit, lásku si nezasloužím, můžu však získat jiné hodnoty.
Když budu zvláštní, získám alespoň pozornost, když jinak žádnou
hodnotu nemám. Můžu získat cenu, když někoho zachráním.
Když se mi alespoň něco podaří, tak to navenek zakryje moji neschopnost a zbabělost.
Když dělám, co mám ráda, něco si užiju, na lásku však šanci nemám, protože druhým nevyhovím.
Pokud budu hodně pracovat, budu mít cenu pro sebe, pro druhé ji budu mít, až budu perfektní.
naléhavost vlastních potřeb, časový tlak, kritika, zvýšený hlas u druhého
ironické poznámky, odmítnutí, selhán u zkoušky, srovnávání se
blízkost a intimita, emocionální projevy u druhých, srovnávání se, odmítnutí, spontánní situace zábavy
nezájem druhého, spontánní zábava, kritika od autority, blízkost a intimita, sociální situace, stanovení hranic od druhých
problémy s technikou (auta, opravy), mluvení s dívkami, přednášení, být v centru pozornosti druhých, blízkost
stereotypní činnosti, kritika, moralizování, odmítání druhými, intimní sblížení
mluvit před cizími lidmi, přednášet, být v centru pozornosti, neúspěch, chyba, seznámení se ženou, spontánní zábava
Pokud budu někomu důvěřovat, ublíží mi.
dotek partnera, jeho výčitka či kritika, koupání, nahota, sex
je vidět
i^?věry, jsou tyVUVedené tabulky, situace, které aktivují bludný kruh malé se-J~ných pravirt'     é něJakým způsobem vedou k narušení nebo nesplnění pod
P0chybn^Pravidel
ostí
o
sobě
odkryjí tím jádrová schémata. Jsou to situace, které vyvolají a Poukazují na naše hluboká přesvědčení, která mluví o naší
hodnotě (vloh
S&^ÄaS f* * —i zamestnaní.;^ d°0Pravdv ml°2,Veme'kd*ž na které běžně zaporr**£j>»
wSľ^ neb° kdyľse s „„ľ ° nôkon"'Jinému křivdí, netekn*** Mnohým ;n'*0^P0^ámku,nécrsPym Pláváme, někdo je k nám r0V
chodu Tyto P, 81 ien WmwSTraľ T!,""051' kdV se naše sebedůvěra
rv,° male pr0pady všakep^a.f.fe <% äohmmadyľ a pokračujeme v d%é
Pokud rh '    56 hluboká "nativní přesvědčen' °
' ~ ■ "o.e propady však on J,ľ ľ" °e/ dohromadyľ a pokračujeme v Pokud chce ak poslluľ naše hluboká negativní přesvědčeni'
ÄÄÍ^Ä, 56 POdí"'aa "*»•"■ našeho negaci
spojeny* S"Uacích * objevy'Är08'K těmto "fs<* y J' Jls,rt' 'ake myšlenky, emoce a chování jsou
Pí
i.
— **' yju svého sešitu
dojděte si v ducht h ** "f co nezvíódnete'd TnVnli]< "ejaké momenty. kdy jste měli rfrf K osmutně|; „ebo ■^JW, nespokojení se sebou, ponížení nevrlí, v neP<f "džlot no co jste se tešľcnvst ^"'^ * Chvile' kdv ^ «WI něco, co jste h 2 kritiV, odmítl Ä2,JSte Si Přáli? Měl' J«« obavy z reokce 2   st   . „ '      JmU? Melí Jste pocit, že jste zklamali sami sebe?
oTrucně si tyt
"? P;kud ano. Zo^ZT'ľ P°P^e d° Sešit" ^jishli jste nějaké • kováte od druhých abvste, P°dmíně"Vch pravidlech - co požadujete od sebe" . «nce naru&j; nebo je mo.h.,i dtit d°bř* « spokojeně? která pravidla tyt 5
C,ch? Jnk se hodnot tepali ľ SP'ň°Vat? C° Si 0 sobž řík<Ste v tŽcht°
Jak si nadáváte?
>žení - negativní předpoyj^
Jakmile je bludný kruh aktivován, nejistota spojená se situací, která ho vypro^°K^ vala, vede ke spuštění specifických negativních předpovědi (očekávání) spojeny se strachem, co se muže stát. Tyto obavy záleží jak na samotné situaci (např u když to nezvládnu?), tak na vašich jádrových schématech (Jsem neschopný!) a P° míněných pravidlech (Musím všechno udělat perfektně!).
Při negativní úzkostné předpovědi probíhají hlavou typické obavy a starosti. Lidé-kteří si nevěří, často říkají, že na nic konkrétního nemysU. Ve skutečnosti S| často svoje stresující myšlenky neuvědomují, protože jim ^hlavoupHHš n e
neregistrují/protože jsou zaujatí nebezpečím, ci je vůbec za myšlenky nePokládají a říkají si, že jsou to pocity.
74
KAPITOLA
K,.P« negativní předpovědi má človek obvykle adsta g ^ pod«B *
^ je snadné si je uvědomit. Napríklad kdyz^".       kážu se m.v, < i M "o* můžete si uvědomit, že jeto proto, ze vas >»P*^ uzkost objev, zcela na* "o s '"kým bav/t - budu vypadal Woupé." Jindy se «a který „ vás pozval,
a"eiste schopni přijít na to proč. J°ete "^'"'ťriku žľdný P*** is,e TlLo-a a "evite proč. Říkáte si, že všeohno je ^[^^J, ale napětí zůstává- Nero steině jste napjatí. Můžete se na sebe zlob,. ze nen, P   . „ e nepř P"*
"■"j* mu. Obavy, které ho vyvolávají, jste toto vytesn *P Co kd2 « ,,a me
M*>V by znít: c6 když jsem udělal nějakou ohybu ° Me ? gpod Tyto obavy
stěžova)? neby0 JCo když m/ vynadá? Co Myz£    P       a se   ^ kdy
*°hou přímo souviset s jádrovým přesvědčením Jsem ^ vycinoval za to,
na vás otec křičel, jak vše, na co sáhnete, zkaz.te, nebo |
6 iste nepřinesl domácí úkol. ,   . Wadni 0ba-
w °bavy a starosti nevznikají bezdůvodně. Když ^f^^f^Zě » nezvládne určité obtížnější úkoly •?££>í3ti* situaci zvládne, napadá 5**» jeho negativní přesvědčení o sobe. P"**^ ± si,uaci co nejlépe zvlad nn ľ° všechno špatné se muže stát. Místo aby sintaU může st t. obavy
f*- Probírá si v duchu, jak mu to nepůjde a «h*^    I, pr0 mozna ohro prosti vedou ke zvýšenému vybuzení - stale zvysenpvyb(rá z prostred, vwV zvýšené pozornosti ohroženy etovôk uj| be2pec,
Se*ny ohrožující informace a ignoruj informace,
u nodobu zneklidňujících pred-°bavy nemusí mít vždy podobu slov. Některé: ma) P°        Qbrazu, ale muže )it ^ Mohou být reálné i veími bizarní. Někdy nemus^      ze zčervenán, oltí ph sec-" ?ma,ick°c hlesnou reakci. Například lide *P>«^ dfíve než si řeknou. „Zase palním kontaktu horko ve tvářích, které se ob|ev, )este [raPně červenám!"
H/avní typy obav a starostí pnn^^^_
^ay^n^automatických   | Příklady
otázky
'^,';ofvpravděpodobnos,
► A co když je nezaujmu?
► A co když se tam roztřesu a zčervenám?
► A co když mi vynadá?
► Určitě se mi budou posmívat!
Určitě se mi uuuW« r- dne. Určitě ztuhnu a nic me ne      ^ ^ ^pfnvá ie zrádná^ajemej^^.— Pokračování
Zaměření automatických myšlenek
Příklady
katastrofické důsledky
| podceňování vlastni I zdatnosti
I podceňováni pomoci zvenčí
► Budou mě pomlouvat a ztratím důvěru!
upit před Hd*"-
► Všichni uvidí, jak nedokážu vysto
► Vyhodí mě z práce!
chovat hyste
► Nebudu umět reagovat, budu se
► Nikdy jsem podobnou situaci nezvládl!
► Nebudu si schopen najít nové místo!
► Nikdo mi v tom nepomůže a nikdo mě ani
► Už mě nikdo na přednášku nepozve! ►Nikde o mě nebudou stát!
ricKV!
nepoc
F1
Cvičení: Napište si do svého
sešitu
Projdete ., v duchu poslcdn, týden. Vzpomeňte si na situace, kdy jste zažili r»e poved, nebo proz.val. bludný kruh male sebedůvěry. Vzpomeňte si iaké myšiek f ^ žely hlavou. Co jste si říkali o situaci? Jak jste hodnotyľtaTsitJcTů#** ^ ¥ mít důsledky? Co Jste s. říkal, o sobě? O tom, JQk situaci zVdane e? NaÍ lik Ji* v * věřil, ostatním lidem, ze varn mohou pomoci? ^"cic. inu^ o
&^^,j^lesné^ří znaky
Říri si oředem, že věci mohou dopadnout špatně, vede zpravidla k úzkosti a , R-'k0s a strach se projevuji v různých variantách emocionálního prožíván- )*K ChU- HÍkľnaoetí nervozita, neklid, panika nebo hrůza. V tělesném prožívání se f PsyCh,Ck!tľrľ^ následujících příznaků: svíráni hrdla sevřeni na hrudi, bušení srdc* jevu i některé z naseaj třes t|aky v zaiudku, mravenčení v končetinách
napětí ^"flXeTtec^ pocity nedostatečnosti dechu, bolesti hlavy. *f pocení, závrate, zrycwen nepřijemné pocity v bnse, nevolnost bolesti báte?*'
P em nebo f^SSSW- zmény ChUť' * WSí™^ £** poruchy menstruace zaz.vac P n( ^     da aatelch ^ eoon^
přejídání se), nucen, Protože některé příznakyJsou méně obvyklé (napf-
které odpovídají dresové reakci^ ^ nebQ ^ak   ^ vykie t
"zostřené vidění zavrate^mraven        ^ ~JPjn^ ^onoŮ být
rn°eZvite, o co seJedná samotné vyv^ ^ ^ kdyz na ne zaměř, Pozornost neb0 nenápadné, takzesij.cn c
76
KAPITOLA
.   QPDak mohou samy stát ob-n*0,ik si'né. že pozornost upoutají samy. TytoHP""*jé nem0ci. Tělesné lisích úzkostných obav, zda nejde o projev^ pfed vneJs,m nebez
P^aky však patří k reakci „boj nebo útěk", reakci Mera obranneno me
^ Tedy, i když vás mohou strašit, jsou ve skutec
^anismu a jako takové nejsou nebezpečne. (
ÚZKOSTNÉ MYŠLENKY:
Co když se stane-... To nevydržím! Musím utéct! Všichn^namn^v.dL
0ŽKOSTNÉCHOÄNÍ:
vyhýbání se a zabezpečováni útěk zablokování se panikaření
ÚZKOSTNÉ EMOCE:
strach úzkost vztek nejistota
ÚZKOSTNÉ TĚLESNÉ REAKCE:
bušení srdce červenání poceni mravenčení v prstech potřeba močit knedlík v krku
°b«*<* 8 úzkost a strach jsou reakcí celého organismu
Vydržím!" q s^esu se už staly zdrojem obav. Proto i o v.kendu,
.st
bvíé ňedo^'e.Je abV * "ic špatného nestalo. Doma nervózně
konf l^ktu s °nn'U, 0t x m!StŽ' Stále se      *™be. poposedavá. Snadno,*|rf
oucmI kvQM 1, 6um' VŠeCh"° Ji ^d™žd;- P"k * to vyčítá, protože Si u«***Sj,.
večer. Manželovi to začíná vadit...
Reakce „boj nebo útěk" ,J\
Úzkost je nezbytná pro přežití, protože nás připravuje na to, abvch°Sují zV!!pí zvládnout situace ohrožení a stresu. Spoušti v těle změny, které nám umo nout nebezpečí pomocí bq/e nebo pomocí útěku. Proto se této reakci n říká také „reakce boj nebo útěk"
Náš mozek je kromě úmyslné činnosti (například počítání příkladu) SChOj i děje, jejichž uvědomování je spíše rušivé. Ty řídí automaticky. Jde napr-srdce, dýchání, krevní tlak, prokrvení jednotlivých části těla, trávení apod• w 3 f
0 vegetativním nervovém systému. Tento systém má dvě složky - symp9^ q0c^' rasympatikus. Jejich účinek je ve většině činností opačný. Většina tělesný**1 Kyp? které se objevují při úzkosti, jsou vyvolány změnami v tomto systému. Tělesné P A ky stresu mají svůj původ v reakcích našich dávných předků Ti v případě nebe -g bojovali, nebo se dali na útěk. Nervový systém automaticky při úzkosti pnPr $0
1 naše tělo na stejnou reakci. Vlivem adrenalinu, který se uvolní z nadledvinek, se u, dostává do stavu nejvyšší pohotovosti. V úzkosti se dech zrychlí (bývá ale P°v na nější), srdce běží rychleji, žaludek a kůže se odkrví, což cítíme jako
žaludek «
vodě" a mravenčení v rukou, začneme se potit, velké svaly se naplní krví. Zpus0L, to aktivace sympatiku, který nás připravuje na reakci „boj nebo útěk" Sympatie11 že mobilizuje energii, zvyšuje hladinu cukru v krvi, přivádí zrychleným dýcháním vl kyslíku, převede krev do velkých svalů a odvede ji ze zažívání a podkoží UmO#VUJd tak člověku lépe zvládnout náhle ohrožující situace, bojovat s nebezpečím nebo Pre ním utéct. Když nebezpečí pomine, tělesné funkce se vrátí k normálu.
V moderní době se však do situací reálného fyzického ohrožení dostáváme rt^ kdv Reakce „boj nebo útěk" je však často spustená t.m, že si děláme nadměrné starosti a obavy, myslíme na nějakou nepříjemnou situaci, zaregistrujeme nepříjemný tělesný pocit. Vzhledem k tomu, že tyto myšlenky krouží v naši mysli delší čas, trv* často aktivace sympatiku nepřiměřené dlouhou dobu. Mobilizovaná, ale nespotřebO' ľpneraie zůstává jako vnitřní napětí. C.t.me se pak spatné a místo toho aW chom b" sľhopn! situaci zvládnout lépe, ji obvykle zvládame hure.
78
111
K
A P l T O L A
u při stresové reakci uíka 10 Působení sympatického nervového systému^-^--
___'--"       Urv0 do velkých
|e třeba nap.....P—K'V
Pu\z se zrychluje a krevní t\aK ^
plstěni doslal
► zrychluje a prohlubuje se dech k za ^
> Cévy na periterii se zužují G*^.^ v konce^cn)-Cévy ve velkých sva\ech se rozsel*
v Zvyšuje se napětí svalstva. elj přísun 1
» Zvyšuje se seseče potu K ochlazen ^ ^ ^ , orr,ezu,e
* rozšiřují se zorničky. u pro boj neb° *
► Krev se přemisťuje do důležitých o sVste ^ oblasti v danou chviii nepotře
1 danou chvíli nepotřebných (trávicí y * 2 nadledvinek je vylučován adrenalin. ' VY*&i hladiny cukru poskytuji tělu dostatek energie. ■ St°upá celková aktivita. .. cnráněna.
^^vys^upi nahoru k břišnidu^^---
■ kv Dvě složky této reakce
„ na „boi nebo UK se odehrává
daji ovládat-dýohání a svalové «-Pj*"°£mUl kdy převahu nabyv P relaxace), rozběhnou se klidové reakce org^    zablokovane během ^Petikus. Autonomní nervový systém uvolm proč  »       , č|nnosl, napět, "S nebo útěk". Obnoví se trávení, zpomal, se decn 6ch ^ uvolní.
^ Cviěerví: Napište si do svého sešitu ^ ^
£      - v duchu poslední týden. Vzpomeňte.jjnj Jsi, jaké tělesné reakce se
neb° Požívali bludný kruh malé sebedůvěry. Vzp Jak dlouho trvaly? Co jste si o nich rekl,. ^
- " ^„kové pochody. Nejtypiětěj-
„ ocítíme úzkost nebo strach, mění se i na*^       na prieInu ľ* *akem úzkostného myšlení je to, že se - J^, v ohroženi velmi pomoc, ' úmerne „ ostatnich podnětú. Tyto ^™ 56 T Sne
*°to*e naše tělo je schopné rychle se pohybovat a na ^ okolnost, pom,na.
J*W nebezpečné situace. Reakce „boj nebo utět» „ pretrváva dels,
'akKmi,e nebezpečí zmizí. Pokud se však tato reakce^ a y myšlenkách
začnou se zesilovat výše uvedené nepomne-U njkdy n«MU*
**ieví četné obavy a starosti (obáváme vlastn, schopnos
Pad«ě se obáváme nejhoršího, myslíme ««aM*P° é nenl0C, apod). V ta
s«Uaci Mu_________1 .iiné začneme byt přesvědčen,
kovem případě se může sama úzkost stát něčím velice a tím dochází k vytvoření bludných kruhu udržuj le. Pak mluvíme o rozvoji úzkostné poruchy.
iím velice nep«^-- - jínících úzkost, která se vy
Obrázek 9 Vzájemné vztahy mezi úzkosti, tělesnými příznaky a úz nými myšlenkami
*****
Vliv negativní předpovědi na chování
Při negativní předpovědi, podobně jako při každém jiném stresu, se rr* jVy naše chování. Objevuje se neklid, přecházení, okusování nehtu, snaha se S'tu ý hnout nebo z ní utéct či jinak se zabezpečit, kouření pití alkoholu uklidňován' $ lem. Jakmile se negativní předpověď objevuje častěji a je nepříjemnější, člove* ^ cesty, které by mu pomohly stres omezit. Muže při tom měnit nebo vytvářet sV°J vyky, aby se zabezpeč,!, problémům se vyhnul nebo je zamaskoval
Vyhýbání se problému
Negativní předpověď vede k vyhýbáni se. Lidé s malou sebedůvěrou majíteľld^ vyhýbat se situacím, kterých se bojí, tedy situacím, kde by došlo k objevení se nWjjj tivních předpovědí a s tím spojených nepříjemných emocí a tělesných reakcí. Wy1^, se obtížné situaci vede nejdříve k úlevě od nepříjemných pocitů. Ovšem vzápě*1 c , věku proběhne hlavou, že si potvrdil, že situaci nezvládá. Protože první je pocit ú*' od úzkosti, má řada lidí tendenci se příste podobne situaci vyhnout znovu. Jakmilei» však člověk začne určitým situacím vyhýbat, rychle si na to navykne. Vzniká blud™ kruh člověk cítí úzkost, a proto se vyhýbá určitým situacím, čím více se jim však vV hvbá tím větší strach z nich má. Navíc vyhýbán, se obtížným situacím vede k tO^' že se ie nenaučíme řešit. Toto vyhýbání tedy vede ke zvyšování nejistoty, další ztr** sebedůvěry a potvrzení negativních jádrových kognmvn.cn schémat (viz obrázek 1U''
Příběh: Karel nedokončí článek...
,    i nndanv vědec opakovaně nedokončí rozepsaný článek protože se bojí, že nen
SÍÄ^ P-' NadříZený - t0 VYC,tG- T° h° P0S"UJe V PřeS^ení že není schopen psát.
Ml. KAPITOLA
06
zvýšení úzkosti při setkání s obtížným problémem
vyhýbání se tomuto problému
pokles dovedností problém řešit
10 Bludný kruh pokračujících ztrát sebedůvěry
Pn
Anička se bojí promluvit ve skupině lidí...
v každó       nerekne. Bojí se že by se shodila. Proto neříká nic. To vede k tomu, že uespoleČ •■
nic chvLA,nnQ' mladá studentka se bojí promluvit ve skupině lidí, protože se obává, že
Qq
■cnosti se s ní lidé postupně přestávají bavit, což ji utvrzuje v tom, ze je
zajímavá.
°aSto °dklári'Pem vyhýDavého chování je prokrastinace. Nepříjemné situace jsou ?aděn( ne dany na pozdější dobu. Jako by je osud mohl vyřešit sám. To vede ke hro-?ené činnnS?'něných ukolů a strachu z toho, že nikdy splnit nepůjdou. Rovněž odlo-
' ^ohou vést k obavám, že se díky tomu něco nepříjemného stane.
Hanka odkládá nepříjemné úkoly.
bude míf0 ,denci odkládat obtížnější a nepříjemné úkoly na pozdější dobu, „až na to la (jf;Qd na,adu", Q raději se věnuje jednodušším úkolům. Například když má jít jednat
^ad vějŠÍ
'aději se věnuje jednodušší j k f02 2e src|ce nenávidí, najde si řadu jiných činností, které cítí jako „naléhá-dny( n'v,   yz Jsou zpravidla nedůležité, jen aby pochůzku na úřady mohla odložit. Celé V 1 týdny, je pak v obrovském napětí, protože problémovou věc nevyřešila.
■"■Sk*14
rne^i ''dm^K1 SkrytÝm způsobem. Například lidé s obavami z hodnotících situací tn.arri- Neb      SG vyhnu,i hodnocení druhými, odvádějí od sebe pozornost někam "-
jlni minima|Se Stá'e na něco ptají- r"~
'n'to dělař'+°iVaí r'ZÍko nodnocen' druhými. Jde však rovněž o vyhýbavé chování.
- v      dl1
•Měří liri'
írriutlova     S malou sebedůvěrou se vyhýbají situacím, ze kterých mají strach, za-
nemohl na nic zeptat jich. Snaží se
čnímuJNtak' že se ve,mi nenápadně oblékají, nikdy nezačnou rozhovor, vyhýbají Kontaktu, odpovídají na otázky jen velmi krátce apod.
Příběh: Podívejte se na ten obraz... ^
Václav pracuje jaká vedoucí úředník v bance. Má strach, že se mu při PO^^fÍ trast ruce a když to ostatní uvidí, ztrapní se. Proto se běžně vyhýbá pití kaW *   ^ |* Ovsem to nejde při oficiálních setkáních. Někdy poděkuje s tím, že nyn' on. nic j.neho chuť. Ovšem má dojem, že to nemůže dělat pořád, protože b)<W ^ Proto s, někdy nechá kávu přinést a pak se snaží odvést pozornost ostatních f" ^ kou - napr. úkaze na obraz na zdi a začne o něm mluvit když ostatní pohled" směrem, oběma rukama uchopí šálek a napije se.
címJwh^LCtky JGdÍným řešením této situace je přestat se nepříjemný
i vyhýbat, naučit se je postupně zvládat, a tím posílit svoji sebedůvěru.
Zabezpečovací manévry
roť $
Negativní předpověď vede k zabezpečovacím manévrům. Zabezpečit se \ kosti je možné nejruznějšími způsoby. Od vyhledávání pomoci a ujištění, Pre^ nepříjemných emocí pomocí léků či alkoholu, až k doprovodu sebejisté oSODy* ^ všechno vyřeší. Při strachu ze sociální situace mohou někteří lidé rychle rílIU ^ity situaci měli co nejdříve za sebou, nebo se v rozhovoru zdržovat nadměrným1 fy\ toho, kde jsou si trochu jistí. MUžete také číhat na to, abyste pochopili, co druZ' slyšet, a pak to řeknete, abyste se vyhnuli jakékoliv konfrontaci.
řeSto
Problémem zabezpečovacího chování je, že i když to není úplné vyhnutí se, P cj vám k sebedůvěře nepomůže. Nevěříte totiž, že byste bez těchto manévru S'» *j zvládli - a opět jste u své malé sebedůvěry. Toto chování má za účel zabezpečí, jistotu, že vaše malá sebedůvěra nebude prozrazena. Obvykle vám toto chován' P . skytne podobně jako úplné vyhnutí se krátkodobou úlevu, dlouhodobě však poma vaše obavy, a tím i malou sebedůvěru udržovat.
Zamaskování problému
Strategie zamaskování problému znamená, že se člověk začne přetvařovat a chovat se tak, jako by problém ve skutečnosti neexistoval. Takto se může chovat jaR k sobě tak k druhým. Sobě říká, že to nic není, že vlastně problém není problémem, nic se nestane, snaží se silou vule odvádět svoji pozornost od myšlenek na problém-Před druhými může říkat, že je všechno v nejlepšim pořádku, nebo si stěžovat na iiné vzdálené problémy. Zamaskování však vede jen k malému poklesu úzkosti ařeší situaci jen naoko". Pochybnosti o sobě zůstávají a objeví se v podobné situaci znovu a znovu. Navíc méně rozumíme, co se vůbec deje.
III. KAPITOLA
Boj
^3 n
nl^rie stáv? frustraci však člověk muže reagovat také „bojem". Nejčastěji se to pa-rJ žši- jako jV neJb,ižších vztazích. Úzkostný člověk zpravidla vybuchuje na své 0c Potřebu nad U Partneři' děti' rodiče 3 sourozenci- Protože je sám nejistý, muže šelf °Vat A to ^emé Jistoty °d okolí. Naléhá na ni. Chce ubezpečovat, posilovat, jist VědorT1" pV^e daleko více- než jsou lidé zvyklí. Chce po okolí, aby posílilo jeho ty v'dí v chh Ud t0 nefun9uJe. snadno začíná vyčítat a obviňovat. Důvody své ne-ynach druhých, hledá důvody pro spory.
H Cvife .
Cen»- Napište si do svého sešitu
l ' neb0 Ve J>Q'i,,r Seznam situací, kterým se raději vyhnete, protože jsou vám nepříjem-p .e c'ěloj kdyb^ pouzíváte nějaký „zabezpečovací manévr". Zamyslete se nad tím, co Cov<>lí. JQ|/ yStf^Se těrnto situacím vystavili bez vyhnutí, skrytého vyhnutí nebo zabez-Se můžete naučit tyto situace lépe zvládat? Co pro to potřebujete udělat?
Na,
čast0
rUšen, výkonu
chd se váf^ tř avá' že negativní předpověď (očekávání) naruší samotný výkon. Po-
,pr0dnírn PartnS0U rUCe Z uzkosti' dělaÍ' se špatně poznámky a hůře se stoluje s ob-íéra?dn0 vh|a erfm- Taky se špatně argumentuje, když díky úzkosti máte v diskusi ú^k6 Stávají j |V(ľ' nebo když během přednášky máte „okno". Ovšem to jsou věci, kte-rn- tajejí tě| S relativně pevným a stabilním sebevědomím. I ti někdy pociťují ar^nv sledovat6"né komponenty- Nicméně většinou je to zaujme a začnou tyto fenole' Strach, pr 1 c„asto je zveřejní jako zajímavost, co prožívají. Nestydí se za úzkost tQ °statní Sj q° PŽe Je Pokládají v určitých situacích za normální. Většinou také vědí, ^Jjr°jevy prQZ 0stných projevů často ani nevšimnou, a i pokud si jich všimnou, jsou °cení č °Staíni lidi natolik známé a pochopitelné, že to neznamená žádné zne-asto JSOU lidem tyto projevy naopak sympatické.
Úzkost
r^2Púsobei^r°^eVy' které se ODJevuÍl Při samotné činnosti nebo které narušují něja-a hí Js°u pře V-.yk?n'JS0U však velkým strašákem pro lidi s nedostatečnou sebedúvě-tgjjrestanou si ■^tj81?' ze druzi liclé skrze úzkostné projevy uvidí, jak málo si věří, ^ Schonr,J í'Ch Vazit- NeLJvědomují si, že pro druhé znamená sebedůvěra mimo jiné řJn°st přiznat si slabost.
SE
Cvičení: Napište si do svého sešitu , ?Jä°J
Vzpomeňte si na situace, kdy úzkostné projevy ovlivňují váš výkon. Jak i jiné možnosti? Napište si je.
Znehodnocení úspěchu
Negativní předpověď muže zapříčinit i to, že úspěch je znehodnocen. NJ^ negat.vn.rn předpovědím se daří i lidem s malou sebedůvěrou zažít nejakV ^ Presto, ze například při přednášení byli velmi nervózní, jejich téma, my^JľJn zpracován, ci něco jiného druhé zaujaly. I když se věci podařily dobře, "úz* VP beduvera tento úspěch ve vaši mysli znehodnotit. Všechno pozitivní se fj *0 diskvalifikovat: „Měli sice zájem, ale ten muj roztřesený hlas, to byla ostuda! posluchač usnul!"
Diskvalifikace pozitivního je kognitivní omyl, který vede k udržování negjjj^
fľľ.?     S navzd-^ úspěchům v životě, které jsou pro okolí evidentní. Jsou d%(*
Lbľmľ; , í"2'' POChVálí' ale my si to -Počteme" negativně („Říká tQ!#Lp
utěZJ,'  T! P,?t0m Se mu to nemůže tm°usnáším, když mě chce utěšovat! nebo iNojo jemu se m všechnQ jm nemůžu brat
ne. ) a muzeme na to podle toho i reagovat:
Vláďa:    „Pěkně voníš. Máš nový parfém?" Žena to pochopí jako výčitku a odpoví.
Pavlína: „No, koupila jsem si ho... Ty si taky kupuješ, co chceš!"
Cvičení: Napište si do svého sešitu
Vzpomeňte si na situace, kdy se vám něco povedlo a vy jste si to pak pohanili. Zapište S' JÉ Pak zvažte, jak jinak jste mohli reagovat.
Potvrzení jádrových schémat
Kdykoliv se nějakým způsobem vyhnete situaci nebo zabezpečíte před situací, která má tu moc spustit bludný kruh malé sebedůvěry, posílí se vaše negativní jádrová schémata o sobě. Máte pocit, že jste v dané situaci selhali - meh jste vzdy pravdu - jste
III. KAPITOLA
nesch0pn|.
£*ec, zhabe/Q^™ 'áSky' nescnoPni' kontroly nad sebou a můžete si nadávat: Jsem JSl riěco ríKali'    boch- tlusťoch, kráva...!" Řada lidí si však ani neuvědomuje, že Jirri je ,ze'    ^m JG Ze sebe smutno- Ísou ze sebe znechucení, zhnusení apod. 0^yžsevšakZeS?be špatně"- takže je bolí hlava, žaludek, maji tíseň na hrudi apod.
CjT0yěďje jasn P   6' proč^eJim ze sebe tak smutno' PročÍsou ze sebe znechuceni'. Jlná varianta a ,'Pr°fože jsem to nedokázal!" nebo Je to prostě tak, nemám na to!"
sebeznehodnocení, pod kterou je skryto: Jsem neschopný!"
Vdané situacjVamhnedaří si uvedomit, co si říkáte, zeptejte se sami, jak se hodnotíte 0 bůžete použít metody „padajícího šípu".
A/1
etoda
Jde o
j?e^OA$/p« Pa^ované kladení otázek typu „Co to pro mě znamená?", „Co je na tom jL.0d Určitou ne°eyTí to u mě svědčí?". Při tomto přístupu se snažíme dostat do hloubky Sem;2e kterýCn9at'Vní autornatickou myšlenku a propracovat se k základním posto-vychází. Hledáme tak dlouho, až objevíme základní pravidlo, kterým
Padajícího šípu
rrie
nejen
v dané konkrétní situaci, ale obecně ve svém životě.
et°da padajícího šípu - příklady
HíVšIenka
■ aJ*    t0ni n
i Ai
Ten úkol určitě nezvládnu.
Totálně se před ostatními shodím.
l ^ tom tak hrozného?
i2i°om,
mně?
íká?
i
Co
Statická r
'2}yslenka
Nikdy nic nedokážu.
Nikdo si mě nemůže vážit.
i A na tor* špatně? 1 A C° t0 říká o mně?
Jsem bezcenný!
Budeme spolu špatně vycházet.
Nejsem schopen se ovládat.
i a J6nat0^ špatně
co to ří
ká o
Kdykoliv mohu vybouchnout.
neovladatelný a nekontrolovatelný!
Určitě zase zčervenám.
Totálně se před druhými znemožním.
mně?
,      Je na tom tak hroznéh
Nejsem schopen před druhými obstát.
to o
o?
^ně říká?
Nikdy si mě nikdo nebude vážit. Jsem bezcenný!
Cvičení: Napište si do svého sešitu goí\
' <e t$ která     *u0
Najděte ve svých záznamech z minulého týdne úzkostnou myšlen^'érnU opakuje, a zkuste pomocí metody „padajícího šípu" dojít až k jádrové které je pod ní ukryto.
Sebekritické myšlenky
Pocit, že naše negativní jádrová schémata o sobě jsou pravdlVa, ^tny naše automatické sebekritické myšlenky. Je to vlastně tautologie: Jse tizuji se za to - to, že se kritizuji, mi dokazuje, že jsem špatný." $
KI '
Automatická sebekritika u lidí s malou sebedůvěrou má však velm.^ortl něC°^\o
koliv objektivní kritice. Nejde o věcné a přesné konstatování faktu, že jse a>/ffn, lal méně dobře, než jsem chtěl, nebo že jsem řekl větu, která druhého zra n \ proto, že mi to řekl, nejen proto, že mám takový pocit. Není v ní ani žádný K ^Q \/Z , prvek, který by říkal, jak to udělat příště jinak. Nejsou to myšlenky typu'■" c0cP, jsem si na sebe více úkolů, než jsem dnes dokázal zvládnout, proto si napi 'tfo$. udělat zítra, a zvážím, zda toho opět neplánuji příliš moc." Spíše jde o bom    gtiiP1 j sebe sama odsudky, které svědčí o mém totálním selhání, hlouposti, naiv|te' ^pO5 nosti apod. Místo abych si přesně popsal, v čem byla chyba, hodnotím svoji 0 ^{0 jako celek („Opět jsem dopadl mizerně, vždy to zkazím, prostě na to nemám- h ^ mohu používat i nálepky („Choval jsem se jako idiot!"), dalo by se mluvit o „se chování".
Zde je příklad drobné charakteristické situace, kterou popsal Honza z Pr „Zda tatínek na Honzíka tak trochu žárlil, těžko říci..."
líl
Pokračování příběhu: Zda tatínek na Honzíka tak trochu ž°r ' těžko říci...
Jednoho dne v létě se jel Honza s AAirkou koupat na Slapskou přehradu Při cestě ^ hráze do kopce najel na ostrý kámen a dostal defekt. Mirka kritickým hlasem prolila*'1?' Najel jsi na ostrý kámen...!" Honza ihned rozvinul negativní předpověď hlavou mu zelo: Bude mi vyčítat a bude otrávená, že bude muset čekat... Nikdy jSem na Ťořn flut* defekt neopravoval, co když to nebudu umět   Ze by někdo zastavil Q pornoh| mij t0 & určitě nestane... Co budu dělat? Zase uvid., jak jsem neschopny.. i Rozbušilo Se mu srd^ a cítil, jak se vnitrně roztřásl.
86
III. KAPITOLA
Mirce řekl -Nic se neděje,
S«*a si s„uoci 2Qmaskovot se projevilo °tetóva"°U trochu
s«°dn„ to „pravím!" A pQk ve druhé se snoz, "bezpec >r P ^ ^         t trochu
sel isem najet no nějaký hřeb. jok jsme jel. pod hro* wirka se vU M*»
«*» "o „i. která chtJíloYod „ráz autem dojet ■ když on ^ Qutem   kol M.slo
-Vuidě'o jsem. Jak jsi najel no ten kámen, to j* to W» * sjlnice |eít kamen, sel «bV Honzo řekl, že je normální si v zotóč ce nevS,mnout.
d° ofenzivy, JU, provdu. je to moje chybo. ^ ^
°* t se mu potvrdj|o, Jok je „eschopný. *t*{***íV J3^*" Wně zbVtecné kritice. Následovalo polbo sebekntickychmysle tne *»*oval. abychom sem jeli?' Měl jsem jet adjtrto* *        moje blbost jel jsem ľo*oduji| Nic se mi v životě nedoři o ještě mám *mulu N . J^,.. .. ^ nerek„u o klo *"5 " krájel Víibec o mě nestojí' Ale jó se boj.m se u|„ P'm Wovu. Jsem zbabělec! Co když to neoprav.m?! Jsem
,.„ ,ievné o náhodu, přesto =e něco, co vlastně nebylo Honzovou chybou,^ dětské schéma
"J" náhoda opět přes bludný kruh malé sebedůvěry powr       Honza stovky dá se Sfeabělý a neschopny. Podobných rtg^U jeho jádrové schéma a nřf ter"éř denně zažíval alespoň iednu. vsecnny v jné osvědčovaly ho také e tom, že i v budoucnost, to
tivnl předpověď, maji vy-
>a to, jak jsme se sebou spokojeni a jak se nám v životě daří.
°eni: opište si do svého sešitu
Myslet
Jiní0' pr°bíhQQhi V'QStn'mi reQkcem' v situacích, kdy se vám něco nepodaří. Co vám v takové byste sj    ľ°U? Jste k sobě také nespravedliví? Nadáváte si také jako Honza? Co mohl' říci, aby vám to pomohlo?
EjHoční dopad sebekjiíigiSg^-
^matické sebekritické myšlenky ^ffÄ^ bez ľanÍ- °bievi se s™^' bezm0C' neChtoveľvent, že se olově nfcdy než to vve:r9,e- B^ nad™rně sebekritický ^^utek, bezradnost, nenajdu eľsľľJ,avá dePresi- Muže jít jen o krátkodobýJu esivn i epizoda-Ať jde o k dob" d,0uhodobé sebekritice se muže rozvinou: dep poWrdl znovu ja
^hé^měnU ná,adV. či dlouhodobou dep^^ kruh uzavírá. nerT^a: Ano, Je ío tak, jsem neschopny.'
SE
do
D*
doucnoLflmJS?8 we 6 R nadměrné sebekritic
ato£S.i^ľ   ľend UdrŽOvat ne9ativn>' Jádrová schémata v per** Mb!to^"L^^^ budo^'' líhání. Deprese je pak schopna ud£ ^ Deprefiv~! V6d°U k depresivním emocím a depresívny «r»
tesnľreakc!o !T !P°jeny s tělesnv™ reakcemi. Jak depresivní e**^*
^-T^^T^u'kterépakvedektomu<žeseč,ověk p
pres,vn.m mvslenkám- Bludný kruh se opět uzavírá.
EMOCE:
• napětí
• ztráta radosti
• smutek
• bezmoc
• beznaděj
MYŠLENKY:
Nic se mi nedaří! Nikdo o mě nestojí! Nic dobrého mě už nečeká!
iTĚLESNÉ REAKCE:
nadměrná únava vyčerpáni
slabost v těle, ochablost bolesti hlavy napětí krční páteře zpomalenost • tíha na hrudi
CHOVANÍ:
• odkiádáni činností
• vyhýbáni se \iden~i
• vypuštění příjemných
aktivit
• pasivní poiehávání a posedávání
• vymlouvání se
Obrázek 11 Příklad bludného kruhu depresivní nálady
PÍ  Cvičení: Napište si do svého sešitu
.    ■ b' „wšlpnkv zpravidla mění náladu. Vzpomeňte si, jak to vypadá u vás, kW*ff Sebekr.t.cke: mys enky zp ^ se ně.Qkým zp5sobem ^ ^
kritizujete. Jakou rna^ zkugŤe s, nakreslit vlastní příklad bludného kruhu depfe
sivní nálady.
88
III. KAPITOLA
—ľJ^stního bludného kruhu malé ^ebedu
very
udjste
PľQ vás těžké Sl dÚk[adne Pročetli celou tuto kapitolu a udělali všechna cvičení, nebude edúvěry je ^ vytvořit si vlastní bludný kruh malé sebedůvěry. Bludný kruh malé se-i Vcri Pravidel Pk°uštěn situacemi, které vedou k narušení nebo nesplnění podmíně-kruh akf9 JS°U duležita Dro zakrytí negativních jadrových schémat. Jakmile £   stnýrni oh      0Van- dojde k rozvoji negativních předpovědí, které se projevují va,r°veňrJoch aVami a starostmi, jež vyvolávají úzkostné emoce a tělesné reakce, ohnout, zabeazi k aktivaci úzkostného chování, jako je snaha se problémové situaci srUhého. jak 2P®cit se nebo situaci nějak zamaskovat. Eventuálně obvinit z ní někoho nVedčení o SOk-   Stné Prožívání, tak chování vedou k potvrzení negativních pře-dlrJlu ProžíVar|.e~Jadrových schémat. Následuje sebekritika, která vede k depresiv-i fji   b|Udný k S tyDÍckými depresivními emocemi a tělesnými pocity. Může vzniknout n°době n    tentokrát depresivní, který může depresivní prožívání udržovat ePresivní prožívání pak udržuje v aktivitě jádrová schémata.
spouštěcí situace:
jsem defekt. Mirka řekla: „Najel jsi na ostrý kámen."
negat
aktivace základních postojů k sobě:
Jsem neschopný a zbabělý.
jvní emoce
(.deprese)
Je to
*'tick
abVchomľ„ec. navrhoval,
e myšlenky:
. špatnl^'^^yse aješteľ'"2iVote nedaří
N
0 mě US1 .Smúlu- Vůbec
Jse
nic
zbi
'■^m k ničemu.
m hlavu.
negativní očekávání:
Bude mi to vyčítat a bude otrávená. Co když to nebudu umět opravit?
Nikdo mí nepomůže. Zase uvidí, jak jsem neschopný.
úzkostné prožívání:
úzkost, strach, bezradnost Tělesné projevy: bušení srdce, třes
maladaptivní chování:
snaha zabezpečit se před očekávanou kritikou, převádění části viny na Mirku
potvrzení negativních postojů o sobě:
Opět se chovám zbaběle a jsem neschopný!
bludný kruh malé sebedůvěry u Honzy
Ko|*9a měl v pracia?1*0' s,1"uace
--J?raci UsP^ch a ředitel ho nh.
— ■ ■ w     w t- .
ředitel ho přede všemi pochválil.
negativní emoce
(sebelítost)
SEBEKRITICKÉ MYŠLENKY.
Mě nikdo neoceni! Nic se mi nedaří! Nikdo mě nikdy nepodpořil ani mě nikdo neměl řáď. Je to moje neschopnost! Nemám pro lidi žádnou hodnotu! Nic neumím!
negativní PŘEDPOVÍ
Vždyť toho zase až tak moc neudělal. Všichni se z něj moW> Podělat. Teď si budou myslet. 1*1 lepší než já! Je to nefér. Co Wz mě ředitel nemá rád?
_i_.
ŽÁRLIVÉ PROŽÍVÁNÍ:
vztek, sebelítost, úzkost Tělesné projevy, napětí ve svalech, tíseň za hrudní kosti, mravenčeni prstu -1-
maladaptivní cho
hlasité rušení schůze, čteni si v časopise, rušivý odchod na chodbu a návrše
potvrzeni negativních p
* u narcistické poruchy osob
94
Druhá část
Jak se dá malá sebedůvěra překonat
... .klid není nic jiného, než aby člověk byl připraven na všechno."
Thomas Mann: Josef Živitel
E
V. KOREKCE NEGATÍVNI PREDPOVEDI
,a sebedůvěry v místě ne-
V *. kapitote se budeme utt P*«f *<tí£Ä£ Předpovědi, které vedou k ó^.^édi ľestovat a Pf^^U-*»■ způsobem můžeme své negativní P^°°   na bludný kruh ma e se ^truktivnéjšl pohled. Pro připomenut, se podive Na obrazku ,e
Vhf V na obrázku 15. Zabývat se budeme negativní pr
b,u^ho krubu zdůrazněné silným rámečkem- ^ _
V -«tém smyslu se většina lid, chová P°*b^* ľpfsobem ^Potézu - o tom, co se stane, když se budem, urcy nase chovaní^ P
''"•povodním kohoutkem, poteče ^.„^ "užíváme informaci z tobole S »aši hypotézy nebo k jejímu zavrhnutyV        Tent0 5ystenpredp Přihodilo poté co jsme se určitým zP"**££éni je velmi už.WVJpf« plného chování a pak opětného vyhodnoc°v      ,e ^ hypotézy ma^ on ľ U6ime. iok optimálně fungovat. ^P^hodnocenl je vecne a pravdiv Matněni v minule zkušenosti a že zpetne vy ^      ^ ^ ^
Malá sebedůvěra však výrazné negativně 0«^ ^délá P^6^ ^ocovanl výsledku. Když si člověk a.^sdnegalWné«barv'fÄyrazně Riadne určitou situaci, velmi často Pj^gjSr). Jeho Pf^^l^ebeouvěrou í \Ze mo 'egraci!' „Nebudu to schopen zvládnou j_     y M| g malou sebedu °sV',v«ěná jeho postoji k sobě, jeho malou •*^cfch (např. uzáver^ vPrá^en. S* nativní předpověď (očekávání) oblevujevmsi sohémata („Jsem bezce
*S*dochází kohrožení, že 1^«, („Když bf^f^S J- d dochází k nesplnění podmíněny*i iněna pravidla neoo
'*ám hodnotu!"). Neistota, zda se podar, SP^P      Nebudou se na me zlob,!.
ľ„!.k ů2k°sti a strachu: „Budu to schopen zvlad
Ud°U mit Ze mé te9raC'?" . nv jak0 tvrzení, maji vlastně
c. nativní předpovědi, i když ^^C^'"*^ *f aktér otázek. Protože jsou negativm, ^doujaK       r maladapt,vn,mu chovám, ■aí°ati či strachu, ale také k závisti, žárleni a bezmo T^rtCľbľ-muže být vyhnutí se situaci, vymluven. se^abezp odkryt, bo
> Popření, že v situaci o něco jde. coz I" *J**Sooe, tak maladaptivn, chován, 'S«"vch jádrových schémat. Ovšem jak negauvm em ^ fe se bo.im^ vyznanr fázuji na jádrová schémata. Když se.vyhnu^w zbabely apod^ Pokud
5** tomu mohu dát, je, že nezv.ádám, jsem ^* ;íinl0i protože ,sem seirebs y manévry vedou k tomu, že se schémata.neotevra P ^ R odkrytl d0^e. "Vn>il a na obávanou schůzku jsem nesel zůstat mata pfinn0 To se stava, °Vsem je to méně bolestivé, než když se odkry.i )adro
m 7
SE řfWadi<^!l když se už definitivně ukáže, že pravidlo nebylo splněno - nap      p^ktn'- ^ý
nadřízeným za zjevnou chybu a zjevně jsem nebyl ani zdal® \iQ\\$0f^ Ĺ' *
moje jádrové schéma potvrzeno přímo: „Ano, je to jasné, ude
bezcenný.'" a muže to vést přímo k depresivní náladě.
spouštěcí situace:
Zjišťuji, že nestíhám uzávěrky v práci.
aktivace základních postojů k sobě:
Jsem neschopný!
negativní emoce:
i (bezmoc)
sebekritické myšlenky:
Je to moje chyba, neudělal jsem to včas! Jsem chudák, který manipuluje situaci, aby
se neukázalo, že jsem neschopný! I před ředitelem jsem se ztrapnil výmluvami. Nebyl jsem schopen říci pravdu, a tak mi v tom nepomůže! Přesvědčil jsem
ho o svoji neschopnosti!
negativní přei^?!
Co když to nezván,. Co když udělám cW , Ředitel se na rne na t, Už mi nebude dave*
úzkostné prožívání:
úzkost, strach Tělesné projevy, napěti v těle, zkrácený dech, tíseň na hrudi, bolesti hlavy
hová1
ze f
maladaptivní c
Předem říkám všem toho moc, že se to ■•- <e stihnout, vymlouvám SC< mi není dobře, obviňuj1 druhé, že mi nedodali Podklady včas
[[potvrzení negativních postojů o sobě
Opět se ukáže, jak jsem neschopný!
Obrázek 15 Bludný kruh malé sebedůvěry
<)r\
V KAPITOLA
Akt
situace V Práci.
Jadrových schémat nepřímo přes negativní předpověď
negativní předpověď
Co když to nezvládnu?! Co když udělám chybu?. Séf se na mě naštve. Už mi nebude důvěřovat!
Akt
iva
Ce arových sché
si*uace
mat přímo sebekritikou
sebekritické myšlenky
'"ke*
Má pravdu, všechno zkazím!
Opět jsem selhal!
Už mi nikdy nebude důvěřovat!
*6 Dva
typy odkrytí jádrových schémat
důsledek 1
úzkostné emoce a tělesné reakce
maladaptivní chování
důsledek
	aktivace
—►	jádrových
	schémat
důsledek 2
I i		aktivace
	)	jádrových
i 1		schémat
^^^^JLlPcuíštějící negativní předpovědi
Sit.UgCe
rVte°brar|nýchre SpouštěJ' negativní předpovědi, bývají ty, které hrozí prolomením k0 ,e~" hroz, žePodminených pravidel. Prostě hrozí, že nesplníte to, čím se v životě Pad     nad'siti nebudete v něčem perfektní, že vás někdo nebude mít rád, že ztratíte ne,je důležit-301 aPOd' Tení0 element pochybností a nejistoty, jak to nakonec do-^ ' y pro rozvoj negativních emocí, většinou úzkosti nebo strachu.
Větorr) se význarn^Ä Prostor pro negativní předpovědi, co nejhoršího se může stát. U n°U v nejistých1161'01 'Ídé S dobro,J a s malou sebedůvěrou. Lidé s dobrou sebedú-kon'Ch ne9ativní ?,tUacícn mívají také pochybnosti a nejistotu, neobjeví se však am ?tľUktivní PřePredpovědi- A » když se objeví, jsou rychle zvládnuty a převažuje Situ Potret>ě Po ™yšlení> jak situaci vyřešit. Proto nedojde k vytvoření větší úzkosti nevyhne,U2lt rnaladaptivní chování Lidé s dobrou sebedůvěrou se zpravidla
""TlCj  Tr ' I když in r->^„-.-:--- . _ř.u..u„.»*  ní^---™*r
To pod'' dyž Je nepříjemná a mohou v ní chybovat. Přesto se snaží ji vyře-Poruje sebedůvěru. Vědí, že do toho šli a že nejsou zbabělí.
m f
Jak negativní předpovědi fungjjH
kostní
' kostny°     toi1 i Negativní předpovědi maji většinou formu automatických uz ..^y,
obav, méně často představ. Tato vnitřní řeč se dostavuje aut°ma kteréd°gjeoe' by si ji člověk přál. Jsou to nepříjemné a často se vracející myšlen y^ z
uy 01 ji uiuvciv y\ai. jauu iu nepi ijt;i uiit: d ucíoiu sc vi a^iv" ■ ■ -z ké P
zvýšená úzkost, strach nebo jiné negativní emoce. Problémem je ta katastr° lze zastavit a že se nedají kontrolovat. Často přerůstají do předsta se v budoucnu mohou stát.
Negativní předpověď nemusí mít podobu slov. Může se odehra ^f\ě& (např. Vidim předem, jak se ředitel bude tvářit unuděně, když budu p        uv $ to mimovolné, velmi nepříjemné a někdy tak reálné představy, ze obr k ohrožující situaci opravdu dojde. Někdy nemusí mít obavy ani to    ^s& může jít o automatickou tělesnou reakci. Například Honza z našeho p     vj|y n cjt vnitřně chvět, kdykoliv měl mluvit se svým nadřízeným, aniž by se m u »   tyf^ , fe^' slova či obrazy. Až po nějakém čase byl schopen vyjádřit svůj pocit slovy'" ^pi P jako by mě ředitel vždy kriticky zkoumal a nacházel na mně chyby-" Ney povědi jsou často spouštěčem úzkostných tělesných reakcí. ^
Negativní předpovědi obvykle obsahují logické posuny, které vedou k Pj^'p^ŕ' toty a ohroženi. Mezi nejčastější logické posuny, odborně kognitivní o/t///'
► přeceňování pravděpodobnosti, že se něco špatného stane
► přeceňování důsledků, pokud by k ohrožující situaci došlo
► podceňování vlastních schopností ohrožující situaci řešit
► podceňování možné pomoci z vnějšku
INTENZITA NEGATIVNÍCH EMOCÍ
přesvědčeni
o pravděpodobnosti
nepříznivé události
přesvědčení o katastre důsledcích, hrúze a ceně nepříznivé události
. důvěra ve vlastní I schopnost situaci ' zvládnout
Obrázek 17 Kognitivní složky negativní předpovědi
Přeceňování pravděpodobnosti, že se ni
stane c° špatné-1*
Jde o velmi obvyklý omyl negativní předpovědi. Když se dostaň
které ohrožují naše podmíněná pravidla, máme tendenci přeceňovafr^tdo si!ua,5a
základě jádrových schémat si člověk nevěří, že určitou situaci zviádnfľ ®2Pecl-
c- ^ekdy je to
100
v KAPITOLA
■Molikrát dobře přednášel, má znovu S**" až nepochopitelné, když člověk, který F u*"
s,ra*. že bude „blekotat" nebo bude mít ..okno eč|ivá...
zkrocování příběhu: A.ice bylo vždy velmi
Wlo Atice v šesté, měsíci těhotenství. J^^atně - * SAŠA VQ'- Honzo ji opokovoné upozorňoval, že je ^'^dadle hádat. Akce byla n ° Porkoviäti couvala, začaly se obě dět, no^dn -       děti. okř, laje, c ouva ^uvdní mezi dvě auta a zároveň ji znervoznoo.y j      ho WfJe uvidí, °'^cátkem zavadila o zrcátko druhého au o o utr na^ve, r°v„, co teď -eknu Hon20vi opakovane nkoot á ^ m   jak«
'*JSem neschopná.. Teď přijde ten r.d.c druh* plla z £ »•* ^
Jet- co teď mám dělat?!' Bylo jí do breku, servalo art. P ^ se j, ulev.lo de
sice utrhla, ale u druhého auta se si také vyčda» **• PQtko
kus'»ly obavy, jak na to zareaguje Honza doma Z «0    ^ neschopna (jak nkala hn°ně na džti By|o j, na nic Potvrdilo se jí. íe je 0 starší sestry v dětstvi)
řl  CVÍČen!" « d° SVéh° SeŠÍtUukterýchJstepřecen,l,pravděpo-
^Vslete se o sep,šte seznam alespoň deseti situaa. nost. že nastanou.
. ohrožující situaci Přeceňován, důsledků, pokud by k došlo
hlediska pravděpodobnost,
t^Bvnl interpretace vede k posílení obavr^*z ^ situa^"" ±ltě W vynadá?, ale i z hlediska toho, jak hrdavě MK ™
ľÄ° Wí<* » potit a b/ekoíaí, osteWíaa budou p o(ože de,a„ ostodu j*" a jak hrozné bude mít následky. ^od'^ negativní předpoved, )SOUtf» j*"*m,čímsp)áce(hypoféXurTytoprehnane^neg^^ Merouvyvolaly.
nV aktivovanými jádrovými schématy a zpeine p
• snaživá a pečlivá-zkracování příběhu: Alice byla vždy velmi s ředpovžd(. ?«*m cesty domů ad supermarketu pronásledovalo AUd ^ľáíkľMuseL za^avd 0b«valo se. co se stane, když je zastaví po ae, ze jed dostalQ p K tu, zda
» kontrolovat, zda má pro takový připad ^"^akce. Co když se.rorfUff W "° *> bude mít. Pak se opět vrátila k obavám z Honzovy   ^ ^ ^ ^ b(jde krlíet.„ To ""u ho viděla rozčilit se na sestru a to šla z neho n prece nemůže, když je těhotnál
Cvičení: Napište si do svého sešitu .
ÄÄftralespoň deseti s,tuad'u kterých jste pŕecenili"
Podceňován, vlastních schopností situaci N*1*
udělTže biľrZm Pferľd6eni'že sami "*™ schopní proti obávané ká»W ľeme vvraznf.n?u    °kaZali rea9°vat na ne9^vní dúsľedky toho, 00 SIP cľnľžeTvdobéS
moc nezabývaj! *       ^ °bStót 3 nehroutit se' se nega"
Pokračování příběhu: Alice by,Q vždy velmi s„aživá a ^
Alice dale uva7nvnln r~---
tkami ^ p
-------- ,u uuae sama reagovat? Co kdy
rozDrecír1! Uz ted se u nei pořád uiišt'tiip ~,a„..... ,
-:*ľ «ľi i.»v o, , J K J 5TUJe-2c»a 11 ma rád Bude s o ni mys citlivela! Muze vůbec stát o takovou žeruPi r«      - ~ j+í
enu'' Co kdyz j, opustí jako predti
Cvičení: Napište si do svého sešitu
Zamyslete se a sepište seznam alespoň deseti situací, u kterých .ste podcenovali ^ schopnosti ohrožující situaci resit.
Podceňování možné pomoci zvnějšku
Neqativní předpovědi se zesilují tehdy, když člověk nedůvěřuje dostatečně v P , moc zvenčí. Říká si, že druhým nelze věřit, ze jsou neochotní, dělají chyby, ^ zájem apod.
Pokračování příběhu. Alice byla vždy velmi snaživá a pečlivá-
i-    Wnenaoadlo že by Honza mohl reagovat nějak jinak než naštvaně, bomu př'jíž' Aha vůbec nenapadlo      y Qmj q temep y p|    ^        J $,
.íSK - «íhiovně že jsou v pořádku-u,evou se
102
y
. ac svého sešinu iste po****
V\ Cvičen, Ncp^e s- do
,nam atesp°
Zamyslete se a sepište se možnou pomoc zvnějšku.
Chování sioužiojJ^—^       ^ s^ata.Toac-
Negatrvni predpovedi a budou        odmítouV [S, co     , ^ se
svým podmíněny PíedPoW!ebezpeoí' se ^   oV6 » Ä cdovän-
Ku dává jasný sigoäl, že je v nebeZP ohtén*, aW aa,, P g vyhV^ , ^žoe *>«, smatou sebedůvěrou zach ane      zpecovi ptoste,t» v
Chováni, které této obrane sto^.        eéto ^       prebn    snem-J*»ll)doébo
i bez oobrany vetmi P^^tivni ^'ÄW^eovat i W
^akchrání pied zjištěním, ze n y    pravdr^     ,v(1,cb pr     se zabezp
*tit, zda negativni predpovedi P udtz0van ^| w, je P-*81
zabezpečováni i vyhýbání vede    usob)3K to ^ fte
Kruhu maté sebedůvěry. Je0™ olno. „ „Hci cho* "ľ" nN\" odpo
"ýbat - exponovat se srtuac, naplo ^ po uHO ^ (0ng
,„átkviaPon . o« Přece a7 Takvtdne.|a O zabezpečováni existoje W*W 1 tteSKate^ »   ^eV .1 <*. Udá se ho ptoji-. .Prac       .udivené rea9b>
„Ne tady žádni tygr' "e>SOU' 0 sVachu. po
e" odpovědě\ muž. .. QN/érnu °ei
se vv^nu^ Manévry, které \\dé dé\a£ ^ Podobné \ako tieskání onoho
*}obné \ako tieskani oiw-n CčenV. Nepište si do — *
ké rT\0-r^v^Y
^mys\ete se q popište, jaké typ1 ttvní předpovědi.
Jak rozpoznat negativní přeclpj?—
a obranné chování ^
Prvním krokem k získání reálnějšího pohledu na to, co by se ^^pě tyto 9 ,f cích, ve kterých se objevuji negativní předpovědi, je zjistit, jake v boj,'rtie? ei0° vědi jsou. Co vlastně očekáváme? Čeho se v dané situaci nejVíc® X^.^ krokem pak je zjistit, jakým způsobem se proti negativním předpove ^om0\ ^ proto děláme a co naopak neděláme? Tyto informace jsou důležité pr negativních předpovědí a experimentování s novým chováním, kter věru významně posílit. „alfl
žit
Pro zachycení negativních předpovědí a obranného chování bude s°^fl& předpovědí a obranného chování. Podívejme se, jak takový záznam mu        ^ .
I Pokračování příběhu: Zda tatínek na Honzíka tak troc tezko nci...
Honza byl se ženou Mirkou o dovolené na večeři v restauraci. Jídlo nebylo n'c ^0^° ka vyjadřovala svoji nespokojenost. Řekla to i číšníkovi. Ten jen pokrčil ^^O^AK byla celá situace velmi nepříjemná. Objevilo se první napětí a negativní Předf\e Jpl může dojít ke konfliktu Mirky s Číšníkem, on se jí bude muset zastat a ne^ v#' jak reagovat na číšníkovy invektívy. Těchto střetů se vždy bál. Ve zmatku, kdy ^ ^1° co má udělat, ho napadla možnost, jak nepříjemné situaci zabránit Přesto, že Je ^ bylo mdlé a příliš mu nechutnalo, řekl. Že jeho porce je dobrá Mirka nic neřek]a ^ dále. Pak došlo na placení. Honza měl pro jistotu účet už spočtený v hlavě. Člšn'k n ffCi val o 10 korun více, než večeře stála. Podívejme se, jak zpracoval Honza druho" večera.
Muže se vám zdát, že psát si každou podobnou situaci je zbytečné že si J1 * te jen uvědomit. Zkušenost nám však říká, že to nestačí. Pokud si situace ne^a přesně psát, porozumíte jim jen povrchne, protože si je nerozčleníte a neprornysl c V samotné situaci jsou myšlenky a akce tak rychlé, že je zpočátku velmi těžké je ^% postihnout. Daří se to až poté, co situace proběhne a můžete se k ní v duchu a zpomalit ji. To, jak celý průběh od počátku změnit, se budeme učit později. P^' krokem je situaci přesně popsat. Každodenní zápisy do tabulky vás naučí přemV^ o síuac ch systematickým způsobem. Zápisy dělejte co nejdříve po situaci, ideále J nrovádeľje přímo v okamžiku, kdy aktivacn, událost probíhá, nicméně to jde jen ^
IZt^^  čekáte na rozhovor 5 nadr,zenym)-
104
v KAPITOLA
Tabu/ka
12 Záznam
lačas
Situace
Co jste dělali, když jste začali citit úzkost?
(Večeře
s manželkou W restauraci. Ičíšnik
, naúčtoval
0 10 korun Nice, než
1 večeře stála.
Emoce a tělesné reakce
(např. úzkost, panika, napětí, bušení srdce)
intenzita: 0-100 %
zlost 30 % rozpaky 70 % úzkost 60 % sevření hrdla 40%
tělesné napětí 40%
Negativní předpověď
Co vám přesné probihalo hlavou, když jste začali cilil úzkost? ! (např. myšlenky, obrazy) (skóre, nakolik ji věříte: 0-^00 %
Obrana
Co jste udělali, abyste ' /ubránili negativní předpovědi? (např. vyhnuti se situaci, zabezpečení se)
| To je darebák, udělal to schválně! Měl bych mu to říci, ale to je nepří-íjemné! 60 %
| Co když se naštve?! Co když se bude hádat, jak na to mám reago-I vat?! To nezvládnu! 80 % j Vždyť nás neošidil o moc, jen o 10 korun! 30 % Když to neudělám, naštve se Mirka I a řekne mi, že jsem zbabělý! 70 % ! Ale nechci tady dělat nějaké trapnosti, je mi to nepříjemné! 700 % Co když si toho Mirka všimne? I Musím to nějak zakamuflovat! Jen [aby to vyšlo! 70 % _
Vzal jsem si lístek k sobě a díval se na něj, pak řekl Mirce, zda nemá nějaké drobné na spropitné. J Dal jsem je číšníkovi a účtenku zmucblai.
fem** záznam n* «* ^ ^ ^ou ^ s, ^
Zaznameneite st oas. ta»                  «^3SS £5S**** *
«Udyž budete Wedat pravme (napW^ e vlCe »«te povšimnout, že v utčrtou doW    . ^ p0
Wifa než v jinou dobu. Nebo ze v.^. ti proži-
«* v patel, kdy se už W» "a v,k ^ cí«naPl^^é
Q Situace JilnVd0bě>dVstres" c° >S 6
Zkuste si zapsat, co se vlastně dél            ne Pj ^ ^t
Jitřní například vzpom.ntoinavKlera na místě, přemýš\en'\ nad tezKO
-i
U Emoce a »'esné reakce «,*
bezmoc, smuľevzS ' předPověd'. Ale mohou se objevit i jine ^ tenzitu emocn! ~akl' P°dráždénost, váhavost, frustrace, £ n**#ij
emočníprolľek -at a    0dn0f,e na stuPaici 0-100 %, kde 100 % )f W» naznačená ěm0cf^;dH0Vedete Představit. 50 % je středně silná *"0<*£^ hlesnou komponenľ, í   " J?" ^uvědomuje emoce, ale cítí velmi ^ niku, sevřenTkZ boles^t6 ^ 'ěleSné naPě,i'tres' bušenl stresové reakce. Intenzi". 25* ZaVrať' DlW"
niko, sov e: Pkľer' C0Ž ^Z*WéaTUle emoce apelmi snad; S,res»vé reakCP ľ',b°lesl b«*a ÄSné naPětí, třes, bušení srdce, MJ* hodnocenľľntenJľ,enZitU '^"opÄ POCi,y "a tracení a daíších 100 í "** svoje pfednľ -Př'>naků ie dÄ** oh°°notte na stupnici 0-10° kles imenLty nlP°Vedi'žese takém,n P-°'0' abys,e sami ™hli vidé'' ^ * nePnjemnych emoc] SS VaSe emoci°nální prožívání. Každý ^ Ve'mi dúležitó i znamenat, že jste udělali určitý po*'0*
Pat"negat,wľsJe.uved°mitsi »o.„.    . ^
-   — "uci Dude znamenat, že jste udělali urcny k Path nľgad*nf prľdľed°mit Si'Že té'esné příznaky, ,ež se objevují v H-fjtft lesných pfenáku a ^hed'' Mera sP°ušti stresovou reakci. Někdy se *gL,* mohou Ä! hledaJ' za nimi možnou tělesnou nemoc. Tělesné pW?Jl ^ v/o7 íak « íl 'ľ sP°us,efi pro další nen»<i„- - ■ j   se třesu, burfn..
ako spouštěcím " 7°2nou hlesnou nemoc. Tělesné přízn
Tyto dt? ^ bud°" si myZ* Proveď, např, „Všichm
"   da'SI ne9ativní předpo^ědfif9£T Padavka? Nedokážu ty příznaky ^
Tabulka i-> . ZVyšují ce,l<ovou úzkost v situaci.
"«u//ca f3 Některé n^s
---- KWre Pr°jevy stresu v tě/esnúrH »
---------v česných příznacích
* zrychlený ten
' 2rychleny , ^Pravidel, ' srdce
tep
■ lapá bol,
ni
est hla
P° dech
Vy
. . ,idV)
► bolest (píchání) na hrudi
► bolesti páteře
► bolesti žaludku
► nervozita v žaludku
► potíže se spánkem
► nechutenství
► potíže s močením
► přejídáni se
► červenání se
□ Negativní předpověď
Co vám běželo hlavou těsn Co vám běželo '
► zácpa
► průjem
► únava a malátnost
► pocení se
► pocity na zvracení
► zvracení
► potíže s polykáním
► sucho v ústech
► závratě
► časté infekce
► omdlívání
► mravenčeni prstů
► slabost v nohách
► třes
naiítT, běŠel° hlavou ?h   Predtím' než se ob'evi'a ú^ost či jiné n
. kají něco co ' kyz ne9ativní emoce zesílily? MyšlerX Jl^Vní emoce? ÍIZ ° nejČas^i obavv 7 T°UCnOStÍ Stane Špatného k Jaké Sa^Potřebuieme P|Ste je do zá7nl °bavV 2 vlastního selhání nebo odmftaU ro,,!;!St.rofe" tnůf. Hafli
to neičaot-'- S€
P's»e je do Záznimuba;oyk2 r,asJnrho selhán' nebo odmítavé reakce ^ ^ <
U d° ko,onkV ..Negativní předpověď" a ke každérí^t  °Sobv- Z3'
Vrzení si na-
106
KAPITOLA
p'ste j skore
^°Vědi věřite0Cl ° do 100 %. nakolik s\\ně mu věříte. Skóre 100 % znamená, že před-D?arnená, že řnaprosto- vůbec nepochybujete, že se ohrožující věc přihodí; 50 % ^r,Pouštíte, ale0rniJ Věríte ^en tak naPul- a 5 % ^Ýl^dřuje, že tuto možnost jen trochu ■ 'Ce ^gativnT ř 2asadě nevěříte, že by to tak mohlo dopadnout. Obecně platí, že čím L**16 ^kostnj Ptredp?vědi věříme, tím více býváme úzkostní. Samozřejmě, že čím více ufl°vat jj neV lm vetší potřebu máme nějak se zabezpečit, situaci se vyhnout, zaka-00 udělat jiné obranné kroky. tě?ke°Vat ne9ativní předpovědi může být pro některé \\d\ jednoduché, pro jiné DľCh°dy ani n r°t0--Že SV°^e myšlem' berou tak samozřejmě, že si svoje myšlenkové nén° uvědoeU-VěCl0rnu^" Aut°matické myšlenky a představy můžeme používat bez 0tože),p/:ecyrnenÍ\.'S'apřlklad žena uklízí perfektně dUm před návštěvou přátel,
návštěvou se uklízí, jinak (neví co)... by zjistili, že jsem špatná". yoÍa^ětí,PpÓtožt°dí-kem^e P°cit uzkosti nebo nepohody. Kdykoli si uvědomíte, že jst /rr- • ko »vs/   S' otazku: "Na co právě teď myslím?" Vaše obavy mohou mít forrr Heíf0 rea9ov tr'- SB m' budou srr>áf" č' .Myslím, že se ukáže, že nedovedu na jel,^ sn  že se ni   nebo formu 0Drazú,
například představy, že se přestáváte ovládat cefdné si uvěcj0 hroznéno stane. Pokud je taková myšlenka velmi zhuštěná, není g kolega v D i™*' ŽG Vam Pravě proběhla hlavou. Například když na vás začne kři-nutPn'předo^ac\neuvedomíte si, že vám hlavou běží myšlenky typu „úp/né mě ' kciv7 tRriS atnirni> už teď nemám dobrou pozici, budou si myslet, že jsem ušláp-fo nějak nezareaguji!". Prostě jen zařvete, co si to vůbec dovoluje,
docení situace a stejně ta ^fát. že svo
iiku reagovat!'", neu^._ne ru^-- - K\avou-• — ■ ^ mvsíc""ľ * ípís©""*" •" *o že se něco hrozného stane la^av      beX, my      |et, e j ,U|e,
«** s, uvedomil, že vám p«£ P že vam l* *   si » vůbec
« totega v prác,, oeuved°^e      ^oUP zatvete.
"rapní před ostatními, uz ted n        . , Pros ^ tak
ožívat přímo představy. co se ^ po**Ä\n* ^e^a^ Ä mi hla** o vnucující se negativní v?°JÄé, a p?^Padě "f P^í nad mé P°"Jf
^Vto představy mohou V ^ P^rn i« k ^0val ^JKÍjé nebudu
^ovou verzi negativní P^^Kted: ^ V« >Ä mě J ^nam, jaký pro vás má. ^ který na me Bude
vzpomínka na učitele v 7. tr,^v.znam Pr0 ^rioovědí, a\<
horko a cítím napětí a strach, vy ^ pfeOP ^
schopen se nijak bránit!' u m^°.r,« pr0boha, co budc
.  ^,ě\P.nkyneDU_nříšerne! £ r<0 když ^
„mft se i'
^aké se   • -
ívf pr°klamacMe Stát' Že Vaše myšlenky nebudou mít formu jasnýcn p,. srnb° m°hou '   PU: "Je to tady znovu!" „Je to příšerné!" „Proboha, co mám dělau n   ľ!" Tyto vv f°rmu 0{ázek- -Co když to nezvládnu?" „Co když se mi budou 09 něJ deptat č     ' otázky však v podtextu mají svůj význam, potřebujeme se jen ho^ě vypovidé?h7 SQ V tét0 situaci obávám nejvíce? A co se bude dít pak? Co to síPů, kterQ{J ■'  klJste si na otázky odpovědět. Vzpomeňte si na metodu padající-jsnie si uvedli ve III. kapitole „Co malou sebedůvěru udržuje".
5
mit
Ä» b» «- - svoje vlastní automatické^ jjj Nojlepší cestou 1v** snad"é určit myšlenky, které vy***, ^. a Představy. ^^*»*, a představy zachylit. je zázname" ^ n ^ v okamžiku. kdy cítíte       ľ o™" V okar"iiku úzkosti. Zapište si VŠe. ř P™ vás bude toto cvfem °, I S stopující praxí vám to půjde stale sna „ 'c - Pokud ..nechv n^J ,ale °btižné' uvě°omte si. že velmi důležitý^ ^0 prato se nevyhýbete!.! mysleoku hned, jakmile se objeví, múze se muže byt nepyňje™ízth0rfni '°h°' co ci,ite a na co myslíte. V^Lfi* Pomůže získat nľdsvľmyVKa'86 svymi rayšlenkami do hloubky, ale ^°
svým, obavami a starostmi kontrolu. d Tabulka 14 p«/,, j,wé'0 ^_____^^^cl<ých myšlenek u lidí trpících malou se^ úzkostné otázky
Přik'a«y
kala8,ra»ckátvr,eni
► Co když to bude trapné?
► Co když to nezvládnu?
► Co když znovu zpanikařím?
► Co když se mi budou smát?
► Proč to potkalo právě mě?
| sebeznehodnocujíci myšlenky j negativní vzpomínky \ úzkostné představy
l značkováni
► Bude na mě křičet!
► Bude to nesnesitelné!
► Zblázním se z toho!
► Myslí si, že jsem idiot!
► Stane se něco strašného!
► Raději to nějak zakamufluji, ať je klid.
► Nepůjdu tam, nemá to cenu.
► Raději to odložím, až budu mít lepší nála
► Ted bych to stejně nezvládl. -n6 sm^'
► Lepší bude odsud odejít, než se mi někdo za
► Nic nedělám dobře. Ve všem selžu.
► Nestojím vůbec za nic.
► Už minule se mi to nepodařilo.
► Vždy jsem to nakonec vzdal.
► Ředitelka se ironicky usmívá a ptá se, zda to mys vážně. Cítím, jak mi je úzko, jak ze sebe nemůžu koktat ani slovo.
► Jsem zbabělec, slaboch apod
► Múj šéf je tyran.
108
V KAPITOLA
n». vaše vlastní automatické „Nyní uvedeme otázky, které vám P^^^^eptejte se sami sebe, pomoc, ***vnl předpovědi. Když se nebudete     dobre z p u ,
mázek. Tím jistíte automatické myšlen y. kter y mohou byt ^
** reakce včetně chováni v určité situaci. P'°^^vytésnil^ To varn
můžete se intenzivně snažit na ne nemysle    V se ,ednou ob,e^y,
- Popřít je, odvést pozornost, "epnpusM ^    myšlenek uz emocemeza úzkostné emoce a jakékoliv pozdéjs, potlač^ Mažete dostat 'n
**V Navíc se myšlenky často znovu dostavr.novou ^ ^ zaznie. Snaha ^ strach, že nedokážete ovládat svo,e myšlen z ma,ou sebedůvěrou
^*"ky „otiaa, neb0 se jim vyhnout proto často u lid. P^ se Jlcn obávat
f0rs"ie stres. Proto je potřeba se naučit myšlenky "aučit se jim čelit.
emocné ořázAy k identifikaci negativních předpovědí
mi běželo hlavou, než jsem -v Co to o mně říká, pokud je to pravoi budoUcnost. v Co to znamená pro mě, mul zwot, n v Co bV se mi mohlo stát? se m0hio P"n°
v Pokud je to pravda, co nejhoršího dy
v Co si o mně budou myslet druz> i>oe. vv,beC? d ano, jaKe
► Co to řiká o druhých \idech nebo o W     vzp0mínkV ■
► Mám v této situaci nějaké představy
Obt
~™ nějaké ohrožující ^^^^B^ ,*Z Nagativni předpověď je však více obavoui so situac, vmmame °hr . ^"^s reálným ohrožením jako takovým. Ovsem , neb0 ubraní,,.
kro°wVelmi reálné. Co tedy děláte, abyste se "JJJ^jn, na: KrokV podnikáte, abyste situaci zlehčili? Zvlaste se
S tP,ne ohnuti se situaci . . manévry (řeknete toho
h) ^taveni se situaci se zabezpeSovaolrn. rnanťW l
na svoji omluvu, nedíváte se do očí, rychle srtuac       . ^ ze ne,aky pr
vV2nam. odvedete pozornost druhého, pop""
v*ec existuje apod.) .      pojmy se značně
p «*omě mluvíme o zabezpečovacím a v^^Se k ůplnémU VyhnUt' " 5*»* o zabezpečení mluvíme spíše tehdy, kdy.
Sítu ^an '   ,       " ""uvime spise tenay, Kayz neuujue k upír lemu vynnuu se
>tíaaci vůbec ne6^01 ke snižení ohrožení; o vyhýbavé chování jde v případě, kdy se oba ner,rozi né/ai^ Člověk trpící malou sebedůvěrou často neustále sleduje,
*orn^' Sp°čívá v GriebezPečl'. aby se mu mohl bránit. Další způsob, jak zmírnit tyto °sť od r^_, . uJ'sťování se. žp íp wpnhnn v nořádku. nebo úmvslné odvádění nn-
0cl Problé      Van' se> ze je všechno v pořádku, nebo úmyslné odvádění po-mu- Jde zde vlastně o druh mentálního vyhýbavého chování, které
to myslet
je však obtížněji zjistitelné, protože je skryté („Nesmím na ± toto vyhýbavé chováni brání postiženému člověku, aby- hKoí1
a) dokázal své obavy do důsledku promyslet, zhodnotit a vývod ^\
věry h nevedlo bVt0
b) přesvědčil se, že i kdyby si přestal dělat takové starosu, (l
fickým důsledkům, jichž se obává nno^ m\
. důvěrou itfjr Tento myšlenkový styl snižuje lidem trpícím malou sebe ^ jaKkO|,v opravdové životní problémy systematickým způsobem, at js a zkušení.
Cvičení: Napište si do svého sešitu ^w6 ,
-dío°b r átf
Zkuste si vést systematický každodenní „záznam negativních předpove ^. m£né ^ pr</ vání" podle pokynů, které jsme uvedli v této kapitole. Vyplatí se ho ^^^'^ by m
lépe měsíc. Lidé, kteří mají zlozvyk dělat si negativní předpovědi od
dět tento záznam ještě o něco déle.
8 rii
Jak testovat negativní předpoy!i3- ^
hůře z^{e^&
Úzkostné předpovědi škodí naší sebedůvěře. Cítíme se po "'^^ seb0^ ztrácíme čas vymýšlením obran, potvrzujeme si jimi bludný kru pok To, že je popřeme nebo od nich odvedeme pozornost, zpraví kost už probíhá. ^ íe
Testování negativní předpovědi (vesměs úzkostných mvslene^L 0ba& r^ í dokážete tyto myšlenky rozpoznat a pak si položíte otázku: „Je       osti je tr p(r přiměřená?" Pokud zjistíte, že nejde o obavu založenou na s ku        ^ ^ape ti, nahradit nějakým konstruktivním výrokem. Kdykoli si uvědomíte,    i vět. 1\ Q
ložte si otázku: „Na co právě teď myslím?" Vaše obavy m°^ou že se přesto jt „Všichni se mi budou smát", nebo formu obrazů, například preds tfebujerne nane ovládat nebo že se něco hrozného stane. Úzkostné m^l|^**H"zrněnit, potfe&uJ u$i alternativami, které více odpovídají realitě. abych.omkj.okem poté, co jsme se ^.^s) nejdříve zjistit, nakolik odpovídají skutečnosti. Dalsirľ d nicn do metapozice a lo9 j svoje negativní předpovědi zachycovat, je odstoupí pomůže hledat altern^1 je zkoumat pomocí testovacích otázek. To nám P
pohledy na situaci. ij
-   stí které oslabuji a podkopav^ Nyní se zaměříme na hledání fakt a sku*® j°k 0iiabit či zahnat úzkostnou my*' naše úzkostné předpovědi. Při hledáni způsobu,
V. KAPITOLA
lenku, vám
nakonec dobP°ČátkU mÚže Pomoci' Prítel neb0 Přítelkyně. Je však důležité, abyste to P°věc|ijsou ZVládali sami Typické otázky používané k testování negativní před-T Situac' ktVedeny v následující tabulce. Použijte je k nalezení pravdivějšího pohledu dnot'te na vnímáte Jako ohrožu\ic\. To, nakolik svým alternativám věříte, si nativ3rn věřit ' ° aŽ 100 %- Velmi pravděpodobně nebudete nalezeným alter-Praxe- když' °- počátku Plně. Taky nemusí být jedinou možností. To vám potvrdí až začnete experimentovat s novým chováním.
'cíZKy vhodné k testování negativní předpovědi
Jaká fakta aktlCké dukazy pro to, co si předem říkám? í ^°ho Se n SVedčí Proti tomu, co jsem předpovídal?
* C° neihn,-aLSltUaci Plívat jiným, alternativním způsobem? Co svědčí pro alternativu? 1 Co může stát?
^°kud se    neJpravdePodobněji, když situaci zvážím realisticky? ' Sane t0 nejhorší, co g tím budu dělat?
Jaké mám
C° rně o*      fakt,cké důkazy pro to, co si předem říkám?
? zlosti \!° k t0mu vidět situaci právě tak, jak ji vidím? Nejsou to moje zkušenosti J^G] strach?eKré„už nemusí P,atit? Mam pro to opravdu reálné důkazy, nebo jde spíše ldaJí moje : neříkám si, že to dopadne špatně, jen na základě svých pocitů? Odpočne? (N|eU2kostné předpovědi doopravdy nejlépe tomu, co nejpravděpodobněji zhorší?    mÝ|lrT1 se? Nepřeháním? Není to'\en typ situace, kde běžně čekám jen to
°dstupte      svědc> proti tomu, co jsem předpovídal?
Js°u tu neľakSÍtUaCe d° metaPoz'ce a podívejte se na ni z vnějšku a v širším pohledu. ^atlvní předDa fakta' ktera svědčí proti této předpovědi? Je zde něco, co jste si při ne-Š^6 na Přeh   ěd' neuvěd°mili nebo jste tomu věnovali malou pozornost a co pouka-Patná? Nevdan°St vašicn ODav? Nepřeceňujete poněkud, že situace musí být tak JtUaci zvlárj'     dopadv s'tuace moc katastroficky? Nepodceňujete svoji schopnost Púsobem? m°ut? NeP°vedlo se vám v minulosti podobné situace překonat? Jakým ^ vám n-kepodceňujete schopnost a ochotu druhých lidí vám pomoci? Nepo-ekdy druzí v podobné situaci v minulosti?
M°hu Se
a,ternativ as'tuaci Podívat alternativním způsobem? Co svědčí pro
^tšina 2kuš^ "
Jnašel to!ik^fnOStl-ide vvsvětl't různými způsoby. Když se Edisona novináři ptali, jak ú6'0?' Se Podivi^m ěŠnych P°kusů při hledání správného vlákna na výrobu žárovky, spěšnýCh    '' NePamatuje si žádný neúspěšný pokus. Všech asi tisíc pokusu bylo ^       '     z°valy mu přece, který materiál na výrobu vlákna není vhodný.
Poí1'edy?Jjake.sarni sebe: Nedívám se na situaci jen jedním způsobem? Nejsou i jiné Je terý z nich pravděpodobný? Jak bych se na situaci díval, kdybych
neměl strach a byl klidný? Jak by se na situaci díval jiný člověk, o k e    ^ po^ J je? Co bych řekl příteli, který by měl obavy v podobné situaci? Ja* J^Q nj vzP Jak se na situaci budu dívat za týden, za měsíc, za 10 let, poku Bude to stejné jako teď? Vzpomene si ještě někdo jiný, co se st •
• apiste.0?
Sepište si alternativní perspektivy, které jste našli, a ke každé S    ^ realite pro ni a co proti ni. Ujasněte si, které z alternativ jsou lépe zakotv nikoliv.
li Co nejhoršího se muže stát? * P°
Představa toho nejhoršího, co by se mohlo stát, muže být děsivá, zvlas ^0^% se této myšlence dosud úspěšně vyhýbali. Nicméně je velmi užltf^. j naP^e vám dát do kontrastu nejhorší a reálnou možnost. Vzpomeňte si napři*1   ^ nj v Alice. Když utrhla zrcátko u auta, napadla ji katastrofická představa, 2 Honza křičet a že ji opustí. Na této představě si zpětně hodně uvědomil i   se Vř tivních předpovědích přehání. Statečně promyslete, jaká nejhorší vec  c0ne)n e mohla v situaci, které se obáváte, přihodit. Ptejte se sami sebe opakovane - ^ šího se může stát? Jak nejhůře bych mohl dopadnout? Jaká by byla nejn .p0ršív druhých lidí? Jak nejvíce bych to mohl zkazil? Statečně promyslete, jaka n by se vám mohla v situaci, které se obáváte, skutečně přihodit.
□ Co nejlepšího se může stát? ^ýš' Jde o opak předešlé otázky. Jak by se situace mohla ideálně vyvíjet? Zkuste P ^1 let, jak nejlíp byste mohli zareagovat, jak nejlíp by mohli zareagovat ostat Dy Všimněte si, že méně inklinujete k nejlepšímu průběhu než k nejhoršímU- J přemýšlení o nejhorším bylo snadnější. Proč si myslíte, že tomu tak je?
□ Co se stane nejpravděpodobněji, když situaci zvážím realisticky? ^
Znovu zvažte nejhorší a nejlepší předpověď. Realisticky to dopadá většinou H_ gl mezi. Pak se zeptejte sami sebe: „Jak lze tuto situaci vidět konstruktivně?" Pr°Jd poznovu otázky, na které jste už odpověděli, a vytvořte konstruktivní odpověď ^a v vodní obavu či úzkostnou myšlenku.
□ Pokud se stane to nejhorší, co s tím budu dělat?
Vytvořte si plán, jak byste v nejhorší možné situaci nejlépe jednali Pokud dokáŽe^ zvládnout nejhorší situaci, která by mohla nastat, pak si můžete věřit že ostatní a,te t nativy zvládnete snadněji. Uvědomte si své vlastní schopnosti a dovednosti a vZP0' měňte si, co jste již úspěšně dokázali zvládnout v minulosti. Přemýšlejte o tom. byste mohli tuto situaci změnit nebo jak byste mohli změnit svůj postoj vůči ní- ^\ zvažte jak by vám mohli pomoci jiní: kdo by vas podpořil, koho můžete požádá o radu' v čem by mohli pomoci. Dokonce i když je vaše negativní předpověď bliž*3 realitě' ie velmi pravděpodobné, že jste schopni situaci zvládnout lépe, než předpokládáte, a že jsou lidé, kteří jsou schopni vám pomoc. Promyslete:
t Jakými podobnými situacemi jste už v minulosti procházeli a co vám pomohlo je zvládnout nebo přežít?
V. KAPITOLA
^horriij-01 dovednosti a zkušenosti vám mohou pomoci? ► 'y v minukSte?POŽádat ° pomoc neb0 radu? Které rady a čí pomoc vam Pomoh-
^dePtvľneb^ete Ješte vědět, abyste situaci rozuměli lépe a lépe ji mohli řešit? Co rnůžet °rmace múžete získat?
která sv' 6 -Sam' udě,at- abyste situaci změnili? Možná potřebujete změnit né-doucn^ 3 očekávání, protože jsou nerealistická, možná se potřebujete do bu-U .      °na 1 neco naučit. ak 'že tut
ko°Jděte si zn° S,tUaci vidět konstruktivně?
,en^StrUktiv^'hoVUPOZnámky' které Jste si udě,ali- a P°užiJte Je Při vytvářeni nového, Ku. výroku, kterým odpovíte na svou původní obavu či úzkostnou myš-
S'..^testová
neJ'V ^oha e; ne9ativních předpovědí používejte tabulku uvedenou níže. Namnožte vá9at'Vní předXemplarícn (alespoň 50krät). V této tabulce je uveden příklad testování ponirT) tohoto DP°Vedi u Jednoho z našich příběhů. Když poprvé začnete s procvičo-ri0*nárnky. s (JC!?tup,J' jistíte, že si vyžádá určitý čas a že si musíte dělat písemné c^t své úzk      Praxi budete schopni si otázky položit rychle a dokážete zpochyb-prybnován,- n°Stné mvšlenky téměř automaticky. Jako každá jiná dovednost i zpo-Ve°CV|covat j 9ativnícr> Předpovědí vám půjde lépe, když si je budete pravidelně *pStresu. tak?6 °bt?né účinně zpochybňovat své negativní předpovědi, když jste lé^ybňovárv mÚžfte začít tím- že si je nejdřív budete jen zaznamenávat. S jejich se   budete s '[ľ 2ačněte az P°té, co vaše úzkost pomine. Až se to však naučíte e °bJevr; g n choPni zpochybňovat své negativní předpovědi stále rychleji poté, co oce,       akonec to dokážete i přímo v situaci, která ve vás vyvolává negativní
rlodou^ítvět|,-SVé kor|struktivní odpovědi na negatívni předpovědi, protože na vás CJQVat sv© neqáť k?yŽ si Je pak budete říkat nan,as-Take se lépe naučíte zpochyb-st6naJni °dpov *rrm předp°vědi, když si zvyknete je vždy důkladně prozkoumat. Ra-p0^ě automat J na negativní předpovědi se vám nakonec mohou začít vybavovat d0u'tat s tím ž'h ' ''ak0 Se nyni obJevuJ1' vaše negativní emoce. Přesto však musíte Chviv' budete 6 te mít své „dobré" a své „špatné" dny. Někdy se nebudete cítit sjt ň°váníneUnaveni nebo Prostě v tak silném stresu, že nebudete schopni zpo-e Poučíte9atlVníCh předP°vědí uplatnit. Udělejte to alespoň dodatečně, ať se ze
^^~-J!^iltová n í s novým chovaním
r^Q?- pokud      ^řf0^ možn°stí k negativní predpovedi múze samotné dost poisti reálnější^' -V'dět V'Ce možnosíí než Íen tv katastrofické a pokud jsou tyto nez ne9ativní předpověď, obavy se zákonitě zmírní. Ovšem otázky
113
samotné nemusí být dost účinné, pokud nebudete zkoušet také nOV       ^ ■ vání. Potřebujete se chovat odlišně, než jste byli léta zvyklí, aby kataStrofa ^ chování, které se nevyhýbá, nezabezpečuje a je přímé, nevede ke s,%yW rých jste se obávali. Nejvíce uvěříme přímé zkušenosti. Experim     j^pán1 wpi> postupy v chování (například odvážnější seznamováni, vystupovaní,      ^ po ^ připuštění možnosti změnit názor a přiznat to, asertivita, zkoušen j v práci apod.) vám umožni vybudovat nové emoční i tělesné proživ celkově vnímat jinak. ,d
Experimenty přímo testuji to, co si myslíte v reálném světě. ^^f^at^ľS chování, které je úplně jiné, než byla vaše podmíněná pravidla, a sledo ' dpoK , nese katastrofu, nebo nikoliv. Můžete se chovat podle alternativoícnw p0daflL a zjistit, zda se naplní negativní předpovědi, nebo alternativy. To se yS {e 56^, tehdy, jestliže na sebe vezmete odvahu exponovat se situacím, ktel^ .mentů ^ sud vyhýbali, a přestanete dělat jakékoliv obranné manévry. Bez experim vají vaše nové pohledy jen teoriemi.
Pokračování příběhu: Zda tatínek na Honzíka tak troď»u žárlil, těžko říci...
, bvi^í
Kolega z práce si před pololetními prázdninami půjčil od Honzy 1000 Ke 0 y^0^. dát synovi na lyžování. Už je to půl roku a ještě peníze nevrátil. Honzovi je c^,\\^\ cení půjčky požádat. Na druhé straně si vyčítá, že je zbabělec, že to neudělá- ^efý má tendence si říci, že to nechá tak, že ty peníze mu nestojí za dobrý V*tfl ' s Jirkou mají. Situaci využil jako možnost práce s negativní předpovědí pomoci mentu (viz tabulka 17).
i"?
Jak takový experiment postavit, aby ukázal neplatnost negativní předpon'
- sije
Poté, co jste se učili najít nové, situaci přiměřenější myšlenky, je potřebné ověřit v praxi. Budeme to dělat tak, že je budeme testovat pomocí experimentů-kud tyto experimenty v každodenním životě ukážou, že nové alternativní myš'® jsou pravdivější než původní negativní obavy, dojde k trvalému zlepšení sebedú^e
Lidé s malou sebedůvěrou obvykle postupují opačně. Vyhýbají se předpon3 ným nebezpečím, zabezpečují se před ním, otevřeně nebo skrytě se ujišťují u dfU' hých. Místo aby ve svém chování experimentovali, a tím posilovali svoji sebedůvé . tak se následkem negativních předpokladů, projevujících se obavami a následný^ obrannými manévry, jejich jistota v různých životních situacích ztrácí. Poté, co něc° zabezpečí, zkontrolují, vyhnou se nebo se ujistí, dojde ke krátkodobé úlevě, ale pn'šte sami sobě v podobné situaci budou věřit ještě méně. Všechny tyto „obranné strate' g/e" vedou ke zvýšení přecitlivělosti k jakékoliv zátěži a snížení sebedůvěry, člověk si nevytvoří žádnou příležitost k tomu, aby zjistil, že jeho negativní předpoklady jsOu přehnané a obranné strategie zbytečné.
114
V. KAPITOLA
nam Pro testování negativních předpovědí
16
:0Q
Emoce a tělesné reakce
intenzita 0-100 %
Negativní předpověď
vérohodnosl 0-100 %
al Jirku
« 1000 Kč Které mi
2aP°mněl u*Před rokem
Púl vrátit.
stud 90 % úzkost 95 % staženi v hrdle 80 %
bušeni srdce 90%
nevolnost od žaludku 70 %
Bude udiven, co po něm chci, už na to zapomněl. 100 %
Naštve se na mě. 95 %
Bude mě podezřívat, že jsem si to vymyslel. 80 %
Vynadá mi. 70 %
Vybouchnu a přestanu se ovládat. 60 %
Přestane se se mnou přátelit. 60 %
Alternativní pohledy
I K)i i/ijl<1 l< 'sl< iv; n i otázky k nalezení jiného pohledu na situaci
věrohodnost 0-100 %
Experiment
1. Co mohu udělat jiného než obvyklou obranu?
2. Jaký byl výsledek?
To je možné, ale když mu celou situaci připomenu, vzpomene si. 95 % Spíše mu to bude trapné a bude se omlouvat. 95 % Možná řekne, že si myslel, že to už vrátil; i kdyby mě podezříval, budu si stát za svým. 70 % Spíše se omluví. 90 %
Spíše se budu topit v pocitech studu, ale ty překonám. 90 %
Nepřestane se se mnou přátelit -a i kdyby, tak za to nestál. 85 %
1. Přestat otálet a přímo ho požádat. Být při tom věcný a slušný, ale odvážný:
„Jirko, před pololetními prázdninami sis ode mé půjčil tisíc korun - neměl jsi tehdy pro syna. Potřeboval bych, abys mi ty peníze už vrátil."
2. Jirka byl zaskočen, zřejmě na to opravdu zapomněl. Bylo mu to trapné a omlouval se. Měl pocit, že je už vrátil. Pocity studu jsem měl minimální, byl jsem spíše odhodlaný. Další den mi peníze vrátil. Dál se se mnou podle všeho přáteli.
dusíte postupovat jinak. Abyste si ověřili, co se stane ve skutečnost,, sta-^exPer«mentátory, vědo kteří pochybují, vytvářejí si hypotézy a s těmi.expen-d6c f> aby vědě|i nako|Jk Jé   odpovídají skutečnosti a nakohk,, míjí VÔ-
W?yz vVchází z nějaké teorie nemůže vědět, zda je tato teor.e pravd.va, dokud j. eri vexperir— ■ -
alte
m -rnativní,'iso lm?ntu- Naše Předpoklady, a to jak úzkostné automatické, tak nové ^6rne verJé<tUVľeC-hn0 hvP°íézv- Zůstávají jimi, dokud šije neověříme v praxi, Ne-'Jak věci dopadnou, dokud je nevyzkoušíme.
115
Už jsme se naučili identifikovat svoje negativní předpovědi, vílJ^'t0Vat ^jrjaí1 emoce a tělesné reakce a jak ovlivní naše chování. Začali jsme    ^ odP (g*-předpovědi a vytvářet alternativní pohledy, které jsou pravdivější  nap|ánova ^ realitě než negativní předpovědi. Tyto dovednosti vám pomohou K  ^       3 x. perimentu. Zpochybňování negativních myšlenek vám dodá odvah    ž jak jst realisticky zhodnotili nevýhody a výhody odlišného způsobu jednám,       ^ ce$ nali dosud, a abyste se připravili na různé možné výsledky. Tím se změně jednání. ^ ^pé
Kroky, jimiž postupujeme při vytváření behaviorálního experimentu, js° těm, jimiž se řídíme při vědeckém pokusu:
□ Jasně definujte svoji předpověď eXpefl
Vyslovte určitou předpověď. Konkretizujte předpověď, kterou Podrob^U ^ ^ mentálnímu zkoumání, například: „Když otevřeně řeknu svojí ženě, že C»    .goUp ^ wc službu tento víkend, vynadá mi!" Experimenty jsou nejužitečnější, po* vgS staveny tak, aby testovaly negativní předpovědi co nejkonkrétněji. Pokuu J ^0 předpovědi vágní, je velmi těžké říci, zda se předpověď vyplnila, nebo ne" énéK°°" předpověď „Moje žena žárlí na mou práci a zuří, kdykoliv jsem tam déle"]e m    . s\p krétní než předchozí tvrzení. Proto napište co nejkonkrétněji, co se v dané si ^ ne, co uděláte vy, co pak nastane, jaká eventuálně bude reakce okolí. Zda P  t A|e nové chování lidé o vás ztratí zájem, nebudou vás mít rádi, budou vás pom,° . sta10' tuto reakci popište také co nejkonkrétněji a uveďte i to, jak to poznáte, že se $ Jestliže si například napíšete „Když řeknu Petrovi, že nechci jet na dovole* ^ Chorvatska, jak naplánoval, urazí se", je to méně konkrétní, než když napíšete-« ^ řeknu Petrovi, že nechci jet na dovolenou do Chorvatska, jak naplánoval, vyOie ^ si vždy chci něco jiného než on nebo se mnou nebude celý den mluvit." Je dule ,& napsat, co konkrétně na druhých lidech uvidím, nikoliv jen svůj pocit z nich, Pr 0-pocit může být zkreslen negativní selekcí nebo jiným kognitivním omylem. Ja znáte, že druhý o vás ztratil zájem? Jak poznáte, že se na vás naštval, nemá vas apod.? Pak ohodnoťte na stupnici 0-100 %, nakolik svojí předpovědi věříte.
□ Co budete dělat namísto obvyklého obranného chování tak, aby se ukázalo, že negativní předpověď neplatí?
Nyní už víte hodně o tom, jaké obranné manévry používáte, abyste se zabeZPeC' před narušením svých podmíněných přesvědčení, a tím ubránili před bolestným r° krytím jádrových schémat. Pokud budete dále pokračovat v obranném chování, n^0* se nedozvíte zda vaše negativní předpovědi byly pravdivé nebo přehnané. DokonC i kdvž se vám něco podaří a budete vědět, že jste se byť jen trochu zabezpečov^ hurtPte mít pocit že jste to plnohodnotně nezvládli. Proto přemýšlejte nad vším, ^ lí rhráníte ať ie to jakákoliv drobnost. Například pokud máte strach ze ztrapněn'-můžete mít zautomatizované, že když s nějakou autoritou volně konverzujete, po ve^ ^nu časTse vyhnete očnímu kontaktu. Kladete otázky a neřeknete nic o sobě an« svých názorech.
116
V KAPITOLA
^ neslané vážft, o to ^a^eS^        ét\, ^ pýt e*P!Ué<" ^rto ^a d° nit-chyby, ktoré isto        ;Su>tova P'°   w nto^e 0ve<£    g ?0p co přesně máto
*.     co nadeje na P     sVe s n     reaQO   tWP\ z* co Se
bodu ie Unttad ^ľľ^,^ *** ^   . ^ ^VwaS\v;annen.u,proV)^U^ s^nKV^6        atoV va<* KKfe to s ním procvAčto po^° .
9rjp+ ',tMIMJ> prouien í-jjuo—, utere vw-.
t0 s nim procvičte pomocí scénky, ve é GO se
U i tu a^y v
D^Lbua«e hodnotit výsledky experirnen  , 1(,h0 výsledek. Pro-
ft °kaia,°? hvste věděli, jaky I^SnoUl Snažte
t »• o jakýkoliv experiment, je důležitévýslede^udete      w ^
požité mit už předem jasno, jakým 3«**    Je w leps než n     sc v, i«* objektivně viditelné důsledky e*P<f'posledky !f" * ™ ie nechci jet na «f^iak to dopadlo. Ob.ektivně v.d.telne 0        ieknu muz,, t ze sa
Íbiektivni "branný pozorovatel. Kdyí nap<   ^ moh" Pre Pat žernukaztm C "0U d0 Chorvatska, protože I^ÄJde čtvrthodtny vyc   a fekne, zes nebu°o pul dne vůbec mluvit nebo ze m Nebo o PH vyhovovat
Sestavy o dovolené, že jsem to ^'^kové řešeni, kter ľfone o dovolené společně promluvit a najrt
ma- , „tak či onak. vždy je
- ať však dopadne taf..traněmuže
primem může dopadnout dobře I áPat"eduvera funguje;.*» , a že alter-* OJerr, nových informaci o tom, jak •*B° atWni Pred ,pf ?ak experiment uka-25*<* ukázat, že ve většině připadu vašedMNekdy ^        Wavu,, to
které jste si našli, ukazují skutečno*««      vné. An. tak n     ^ hfy vsl L h ľ Vaše negativní předpovědi byly absout       cq jste de|ab n nedopadlo M0Utežitá infoľmace. Jak se to stalo? Byto^       iak s. vysvetkt ^ ľ? jeMě něco jiného? jaké jsou ^ha'^pečovaclbochova        bude ,epe l-f °Pra^u jste upustili od veškerého zab   ^ naplanovat dals. ľ^te všechno, co se experimentu tykalo. ZKU sanovaný tak, aby měl větší šanci výjlt. rtoDadne experiment
„„rit ze starého? M'oov Q změnu
se pro nový experiment můžete P°u^nvalení za odvahu ř*o«v, vždy je to na pochváleni sebe sama. Po "okoušet.
rjF„ .j„ které ve zkratce shr-
formulace závěru , ,irřitého pravidla. Ktei g ěru
***9m krokem by mělo byt dojít ^ <* jste se naučili. V našem případe bylo mo     chovaf. Rousej *N**nai se předpovídat, jak se k tobe budou
Tabulka 18 Záznam pro testování
negativních předpovědí
Datum a čas Situace
Emoce a tělesné reakce
mt<;n/i!;i 0 Km";,
Negativní předpověď
věrohodnost 0-100 %
20. 6. 2005
'^""^""'•'.^ly/lMKlon.nmaunás , ]l sdělím, že mě vždy zraní, když mluv mam ráda, ale toto že opravdu nechci.
as, jí udělám kávu a po krátkém Pu]e^ie\o^ * ^sdehm, že mě vždy zraní, když mluví kriticky o mých dětech a *
. .___1__!
Alternativní pohledy
použijte testovací otázky k nalezení jiného pohledu na situaci
věrohodnost 0-100 %
Experiment
11. Co mohu udělat jiného než obvyklou obranu? j 2. Jaký byl výsledek?
strach 90 % hněv 70 % stud 70 %
horkost ve tvářich 90 % napěti ve svalech 60 %
pocity na zvraceni 60 % __
Řeknu to vyčítavě, což ji popudí a začne mi vyčítat. 95 % Rozčilí se a bude mi vyčitat a nadávat. 95 % Urazí se a nebude chtít se mnou mluvit. 90 % Řekne, jak se k ní obě sestry chovají lépe. 90 %
Přestane k nám chodit. 80 % an( nevVp
Budu z toho na sebe naštvaná a budu si říkat, že se otevřené cho 90%
Sníží to moji sebedůvěru. 60 %
,lác
Ať to dopadne jakkoliv, chci ji to už říci, jinak mě to bude dále ponižovat- 9^0\ I když mi bude nadávat, vyčitat nebo se urazí a nebude chtít se mnou rnlu
nam prestane chodit, nebude to taková tragédie, časem ji to přejde. ^ ^ Když ji řeknu otevřeně, co si myslím nebo co cítím, dopadne to tak, že si sp's duveru posílím než bych si ji snížila. 60 %
xtné vazt>é-
1. Pokud by mi výčitka vyklouzla z úst, omluvím se a vrátím ke zpei Pokud mi bude moc nadávat, ohradím se, ale nepůjdu do protiútoku. Pokud se neudržím, přiznám to a za svoji agresi se omluvím. sjtuaci Když se urazí a přestane k nám chodit, tak ji za pár dnu zavolám a zkusím znovu probrat. VvboU^ 1
2. Maminka se urazila, vyčetla mi všechno od dětství až po současnost, v
jsem taky. Pak odešla matka domú s tím, že už k nám nikdy nepřijde. Pak v - ^ lř, | poledne sestra a vynadala mi, jak se to k matce chovanr. Pohádaly jsrne ^ ^ ^ dny jsem zavolala mamince a řekla jí, že to, co jsem , vyčítala jsem prahna ,  '    .,   , . . ,    .   .   .  „horlit orotože ji mam rada. Ale ze na tom s tou budu rada, když k nam bude choait, P'"lu   > -»Arl\/adny
JW       '       ....     ^h.Äiobvch, aby to nedělala. Maminka jesteovci kou děti a manžela si stojím a chtěla Dyon,    i J manžela
....   • nic Přestala vsaK nasazovat na deti a ma,M-
trucovala, pak přišla a dělala, jako ze nic. r
• «lnuik mvsli. se vyplatilo, i když to bylo na dve k0»' Otevřené projevení toho, co si človek mybí ' * e
,xll   , om .phonna se chovat k matce otevřeněji a nebal ^ Moji sebedůvěru to zvýšilo, jsem scnc
už tolik jeji negativní reakce.
V« PŘEKONÁNÍ NADMERNE SEBEKRITIKY
kritika je vice neb0.
^ s matou sebedůvěrou se se ^X^*^*^^™^" íb>>ich ™°>ní cestou. Je velmi jednoduch }       sv/etl0 jak^     jdŔ s ne. *» • Případně řict, že v bibli je napsáno jnM jak »o udělaV KJ ^ vy
fc^J***** nejdříve milovat sa^sebe^ Které nemom m(tov.a(
^tečnou sebedůvěrou na sobě nacházejí závisia    pokračovat na
Skoupá, tlustá, ošklivá, nazaytmavá, «*»    Aaeznam<nuM.p to «fa£ 2 Véci' scházf ™ v^atos'' "^'^ ím sama milovat... Ja se ne Pocľ Slránek ■** se mém pak s tím vsím sam Cn°P'te/né, kdo by taky snášel takovou muru ^ svědomi, pocity viny,_zne-
h0[iB'u*ý kruh malé sebedůvěry je Joi^'^l^'Ä jednoduché •^°covánim sebe sama. Součástí nadmerne s n      sl, arU ^
5SLfc e,ověk ie méněcenný- Je hloupý. uv,t, nic h     ^ on
vg***. Pro druhé je nezajímavý, nudný.      •     toj(. Vsichn.se u J     ěj už iC* dru"é ienom otravuje, nikdo o takovoumul      nepoved|0, prot '!> ka2i 2abavu y životě byl neúspešný, nic
a° nestojí. . T„„,cké jsou sebezne-
- ní zkreslené. iyp"-   ' Automatické „Lida, kteři se nadměrně kritizují, obvykle uvaM       cké myW w.
automatické myšlenky. Co jsou 'o a       g 0n nad ".W da nRy 2*«*y jsou takové, které člověku přicházejí na  ,     ^ Automat (..
to, co chci myslet, ale co mě samo ^seB       po*^<f •     by uvažoval, X* Prakticky neustále, většinou jim anrMJ*g .,ovék př,,imá,anfi V nero. 2**m. které proživáme. Automatické mysle" y      jsou, adatep  a Ry ľaJSOU Pádivé, nebo ne. Má proste poot» P  ^ si věrl, autotnai (ep)e r,^' Ma« tondenci tvořit řetězce. " «Ä^J»nfSÍÄy ^struk" Obľ"' ná'^u, protože jsou neutrálnu Ted jsoU „ed jB (0 Jinak.
.^linout, venku je zima. Nebo pokud jsou nega veovo - ale z au.
ľ1'™ myšlenkami. To mám smůlu, ^ehfm^bedůvěryP^aŽujlneg > to">u Pnjdu na kloub. Při bludném myšlenkám, njWy se
S«oké myšlenky, chybí vyvážení konstrukt.vmm     ^ ^ (Q „epovedlo J*6 myšlenky se naopak řetězí. „To mam smůlu, '10 nepovede - nestojím vůbec za nic. ^ negativni my^
,^zdý aověk, tedy i ten, kdo má ^.^Äed**™" ^osT3'"""6 Sy. Obvykle je však pouští z mysli. <^kÄnotu nebo schopnost.. asto - prakticky kdykoliv mysli na svou vlasu
121