o KAP/ vtét řeřiše Po"*'Vař S°Vi eaSfoVa* *tatnich Cní - °a MVc/i u Vam "možní nava-ch°vání emočně inteli- SCf>, topení p/r>ým věr.? nebo Poceni stejně, 3 /al< dáte. m- žeS* to, jako kdybys rozeznávat, 9°m*t*iZ ě'ši- že budeme och°" ^ SE POCHOPIT POSTOJE DRUH ^ ^ ^ ^ -čeno, nikdy nemažeme Op»né ^n^^ r,>« «■ ^ něco Jkového dovedeme WjK bl^y v* í-"-*. nokud chcemeielich P^neiP^ 8 KAP>^OLA **. tasto toho môžeme dos vo* d ie Se sP ^m způsobem, a sice * loWo ^ „t*. ^»«» • *» <«* emoce, weré pocVtoVe. O ^ ^ pDcb boucháme a že op(a^ > ŕ> ^ č\ovek vás proste ^ . u ^ova\, mě\ \sem sp'*s ° . oU. M,ur»V člověk vás proste mu^ -^°va\, mě\ jsem spíš pocit, že Me mylných předpokladu. CVIČTE SE ROZVÍR apatičtí lidé mají tyto schopnosti- Patičti lidé mají tyto schopnu^- mají blízký, důvěrný vztah s «rt0^^ ním • vétsinou lidí dokážou jasně ostatní ^s ním mají upřímný zájem o to, co zají 6Ka, a to iv P dokážou pochopit postoj druhé iv/ř.;,tek. osobně nesouhlasí; dokážou pochopit posto) ui—• ^ciw-osobně nesouhlasí; zanofW°s < abyste • umi druhým odpouštět bez v ^ p0užv\e« Kpos00váte tím Empatie )e veftce sitný "*^íS5«««^rfSS'•• ^£u» dalľnaJeU, že chápete napět nebo P. , na e,zi P rovnováh, z konfliktní a P"*^^.^^^^ ^Sejete, práce zaíožená na vzáiemném po^ ^ bUdet*Pco P .«# schopnou přibflžit se k ckoncb n*2»» • *f ľo k P° zainteresované oSoby. Nikdo vám konec ^ utoC povede lo k po pokudmépocrt žehQnechápetenebo.i grozum pochopeni, buoe mrt pocrt ie mu nasio co icfe k8«to/e. 'ě'c/o em eříiočf)í • ,nteligenci v mezilidských SoWsejícim s emoční in- "Vgo v« «55*^- coi vám umožní nava-C" c/íován/ emočně inteli- —"ctitt urno to'Potěi? sp,ným »ňl Stl nebo Potěšení stejné ' a t*k dále m' ŽeJe t0> tako Carl Rogers, psychiatr Mol***** '"""xum V^huT * ne° 6 *W«te >éh° «S? ýVá «*»™*tertzov*»/8W ** a Dn 0dPor2OC^e ° ?°^a °Ve,!a sam prož,VaípoftW **- P°máS°d0bn^'. že budeme )54 3 Podporovat je. 8 KAPITOLA socim.-i odpovědnost ^ESEPOCHOPIT POSTOJE DWHtCHUDÍ^ být, pokud chceme mft s a .P***J v J S*°P"i alespoň částečně porozumětHg*^ a n**"*^ fi ?Casto toho mužeme dosáhnout tím n*d ^ pajev0, ,ak vnima * způsobem, a sice tak, že druhému ^eku .,ověk pocit £**>ce. které pociťuje. Diky tomu budem* d ge spletete, pro^ ÍS*4™ ■ - iei chápeme. N-J^K* „Ne. c*V lověkvásprostěmužeopra-^ ^pochoplte jet va,> mel jsem spíš pocit, ze ... ui*y 6 Se nny|ných předpokladů. NAUČTE SE ROZVÍJET EMPATB apatičtí lidé mají tyto schopnosti: ^aji blízký, důvěrný vztah s ostatními ^^munikovat; s většinou Udí dokážou jasně a^^áp\os^^f když s ním mají upřímný zájem o to, co za)ima a trap ^. ^ pj. pade, kdyz dokážou pochopit postoj druhého clo osobně nesouhlasí; hořklosti a výčitek. 1 umí druhým odpouštět bez pocitu za ^ e K tomu, abyste Empatie je velice silný nástroj. P°každé *Ä P°TTsoZ dali najevo, že chápete napětí nebo P^Jnázorů se stane spolu rovnováhu. Z konfliktní a problematické■ vyrne y dosánnete, zlepšíte práce založená na vzájemném porozuměn^ay^ uspokojivý pr0 všechny svoji schopnosti přiblížit se k výsledku, který Rytne to, co s. přejete zainteresované osoby. Nikdo vám koneckonců ^ ^ najev0 pokud má pocit, že ho nechápete nebo ze n^ ^ rozumíte. Povede to k po-pochopení, bude mít pocit, že mu naslouc c j socm^'oopovédnost Qs sleníem0ci0nálních L SP'áe ne^ Proř/ vľm.U meZ/ Vám/a osfaŕn/ budou ochotněji pv« emoce - . P etou emna/l7 Je ^rofc ľ?ľS' Wce s vašín, T !°UCŕtem- Sou«< - jakkoliv to je c* proí VľyCh >á ťyl nalS°bnim Předem na věc. Jeho po** **■ s ° ' d'tema' toS «t6m m''Sřě -" «n* naznačte. * * wta/vs aľľí smP«'V dáváte „i druha osoba. by'o by ,0 "w ho*.é/(aq.f,OSObaSouc/f;'!inafro' *» chápete emoce, fc*** ff s'o> nenf S^0peniPostoje d ľľf "íyysí a,e c홫 zaíŕmc0 **ľ v situaci, kdy vám >e" dé'ie s|é«w W dáváfPe nal° 86 Sot""a^m nebo Chäpat' °° E^*"** 52 * ***» č/o^a cnápeme. / W* "° k tomu £*" prosto nesouhlasíte, intt*"" Umk , m° očitým způsobem jedná. ni3"1" s<"* Sľ*" mě,a PÄ ' fcdy ae>Vfca f»»^ * -C ow£ Poor" P0cŕf. TnT P°moc-rnočníLigence. t2 ° nec'«'Vé „ ?9u»me teľ"01' ™že se snadno štít SlT'-^ZnľTSVýCh ^oli'napŕikt^ ""Puizu a jednat i v situaci, kdy S°ClÁLN\ ODPOVĚDNOST 8.KAPITOLA n°vání mocneinteligenčních schopností probudíte své em-I a 'épe porozumíte stanovisku druhé osoby. 9 tePrve p naucte dávat najevo druhé osobě, že chápete její postoj, 6nipatii j- ^ sdě,te své vlastní postoje. Budete tak rozvíjet vlastní cháte a že,riyri1i slovy, dejte druhému člověku najevo, že mu naslou-Vic,'rri já „ JGJ cnáPete, a teprve potom řekněte: „Teď vám řeknu, jak to ce^řenostj ^ahy 0 rozvoj empatie se příští týden zaměřte na procvičování Hě K upř|'rnno ?at'e vyžaduJe naprostou upřímnost a otevřenost je klí-„Vrľ°' s zá ' P?kuste se ° následující postup: kdykoliv někdo řekne rnn Svůj odlíd-né nesouh,asíte' tak se míst0 toho' abyste mu hned něc0 Jako. ,Sny nazor, snažte pochopit jeho pohled na věc a řekněte " "T° Vypada iakc * ■ neb0 'Jakoze s' myslíte..." * "basemi l ' 2e jste velmi silně přesvědčený o tom, že..." ' Ze s n ä l j °StÍ iQ ^šak to 5 nesouhlasíte, není nic špatného. Podstatou otevře-Gj a Uznáváte * nazor druhého člověka neznevažujete - respektujete ' Ze také to, co cítíte vy, je pouze názor, nic víc. r l) 8. KAPITOLA soc.alni odpovědnost NAUČTE SE PŘIJÍMAT ODPOVĚDNOST vaiZŤdTibřemen°' ktGréh0 se m rédia ^adno zbavují a přesou-J f, a, ' °SUd' štěstíneb° třeba vlastního souseda. V dobách, na hvězdy * astrolo^e' ^ svalovat odpovědnost Ambrose Pierce, Ďáblův slovník, 1911 chvbTJ neJt쎊ÍCh věcí na světě bývá často převzetí odpovědnosti za dem ie fltľ 1 Z,VOtě děláme' Zejména ve vztahu k ostatním lidem. Dúvo-néľdo jiný ^ ^ VelíCe PřÍPUStÍt' ŽG JSme něC° neZVládlí mY 3 ^ lámp T bKUdGme napr0st0 uPřímní- uznáme, že takové chyby dě- zľcľJhľ " Nakonec olizujeme lidem, které máme rádi, obviňujeme IcZT ^USpechu ostatní, necháváme na holičkách ty, kteří nám věří, a ^Pravedlnujeme se pomocí hloupých výmluv. tvtn rhvh naUClme VětŠÍ odP°vědnosti, tak lépe porozumíme tomu, proč chon^in TTÍale °pakuJ'eme' a Podnikneme kroky k jejich nápravě. Po-ľlpí ,1 ! 6 2namená' že akceptujeme fakt, že jsme chybující lidé Tr ľ« tel e-P°+VaZe zkrátka Patn" to, že čas od času uděláme něco špatné-Z Lľľ 0dP°vědn°sti, ale trochu jiné. Je to přijetí odpovědnosti za fakt, ze nejsme dokonalí a že to je v pořádku. JAK SI LIDÉ HRAJÍ ívza - Iľ^ Zakladatel teraPeutického modelu nazvaného transakční ana-nZ n , Zpopularizovan v různých knihách, například v knize Way-nea uyera m OK, yoďre OK-velice účinně vysvětluje, proč děláme urči-ie emoční chyby. Ve své knize Jak sí lidé hrají Berne upozorňuje, že poKua se zaměříte na různé konverzační výměny, které se každý den oaenravaji mezi různými lidmi, vystopujete v nich jisté vzory. Někteří lidé se ve snaze o získání toho, co chtějí, uchylují k výhrůžkám. Další lidé často reaguji na snahu druhých lidí o závažný rozhovor tím, že vše obráiĹv žert. ľ.ŕj £ soc\ \ o op NOS i ítill pocit vlny, nebo se obvykle končí tak sta z© se Sběti Ld>« vše pro to, aby druzi ^ > % L frne si všímá, že tyto rozhovory oDvy tí),, KS?*** - smutný, naštvaný, f*£2W- NaPtoVorY "e ústupy označuje jako ^f^te. W V**** '■ —hii Wadce.se kdé fících -iftdnuznasi ^W\emočnvc\^erna set»e \ j stánce >p\í^ W za «**;5* Jí • 00» íS* Ä- <*» rwtoo abv WedaW SMOÍ g 99s»í *** ^ nebo oW^° 0 »*° CH ostaW, aty \\m a s\b>ace- ^ «*av vedoutí do zarosí Jf0e^ vedoucí do ^*VoS« se zrneP <*\i, ale také Vzt °St' Poškozujeme tím tak nejen "Tír --J' ■"""** ■známe ti — idKě V, Zvyk založený n ^e «4jm akt,vnimMněni nebo osobní vizizna^ ° odP°vědnost za své vlastní postoje a & Steven Covey, spis°v vzt **** ^ovednosrza své vla&t Steven Covey. NAUČTE SE PŘIJÍMAT EMOČNÍ ODPOVĚDNOST Přijímání emoční odpovědnosti neznamená, že vždycky ^ e(í]0ce ^ správně. Nyní již víme dost na to, abychom pochopili, ze ^ ^gt0 # často přinutí dělat věci, které ani zdaleka nejsou roZunr,nezareaglJJePJ/ř bou vidíme emoční spoušť. Naše racionální myšlení na to ^ C( útokem a často se stává, že upřímně litujeme toho, jak jsm ^ ^ $j • To je normální a zcela přirozené, nemůžeme si přece mchyt)U- ^ kdokoliv z nás stal supermanem, který nikdy neudělá žadn ^ ^ ugíli Přijmout odpovědnost od nás vyžaduje pouze to, abyc sebu^jt svých chyb a abychom se snažili napravit citové škody tím.** Nejvéts' snažit definovat a přiznávat chyby, kterých jsme se dopo^s ■ é úroV problémem je to, že pouze velice málo lidí je emočně na tak vy^ vétsi že se dokážou upřímně a nedefenzivně omluvit. Stručně re lidí se neumí omluvit. Umění omluvy Myšlenka hluboké omln-rúzu. Omluv- - á řečen0, ...omluvit. Stručne re ..tíni omluvy č|ověka uP Myšlenka hluboké omluvy vyvolává u prúmernenu ^ ^e n hrúzu. Omluva pro něj znamená ponížení, ustoupeni a j^n'-druhého „vyhrát", což s sebou přináší pocit pokoření nebo opak je ve skutečnosti pravdou. ,uvi W Emocne inteligentní člověk je ochotný připustit 5v * % se za jakoukoliv škodu, kterou způsobil svým jednaní 160 % 8 KAPITOLA ..C.AU.I ODPOVÉONOST , r, v čele našich zemi, ne/ež/ pouze na P^'JX** "^Ä* I60."3 Wefl by/, pověřen/ ^"e^d jámě v sobe w-M W«< * srsss?r rs a ä b—~— 2? couvám se", zejména tehdy, když to sebe mUSlme odpovědnosti ve vztahu neznamená, * °běti - „By|a to všechno moje chyba." nebo n Sebe vinu, aby ses * ko ale vezmu na sebe ochránce - Nebyla to moje chyba, o Cíti'(a) ,éP6" -eiste schopni vzít na To ve,ice easto znamená, ta jste větší osobnost a £ ^ ^ kroky, kte-*6be odpovědnost za mylnost vlastního e by vám v tom měly pomoci: Ochota sam sobě pfiznat, ze jsem udělal chybu^ To muže být těžký výchozí bod, P^f, bec, J*^£ž£. svoji vlastni nedokonalost. „To jsem *> ocesem P"^' ° P udělal." atd. Avšak s tim, jak budete P^gzeny pocitem sebe,istoty vědnosti, budou tyto pocity postupn a duševní pohody. 2- Ochota přiznat své chyby ostatním- cnybu, ale dáme Nejen že se sam, „vyplísníme" za to že JS g zklgmanL Naučte ostatním možnost, aby si na nás f**^ chyb je zkušenost, která se tento strach překonat. Zjistíte, že pnz ^ aby se z vas stal vás posílí, a že se jedná o klíčový a^°oceni odvahu, kterou musíte emočně inteligentní člověk. Ostatní > k omluvě mít, a budou si vás za to vaz ^ i A L N I ODPOVĚDNOST 3. Dejte najevo opravdovou / upřímnou lítost. t K tomu, abyste dokázali dát najevo upřímnou lítost, musíte rofvin°o_ empatii. Nejde jen o to, říci „promiňte", jde o to, dát najevo skutečné P chopení toho, jak se druhý člověk v důsledku konkrétní situace zrej cítí. Teprve když bude mít druhý člověk pocit, že opravdu chápete je^ pohled na věc, bude považovat vaši omluvu za upřímnou a bude k v upřímný. 4. Pokud to jde, napravte to. , t Převzetí odpovědnosti za chybu obvykle znamená, že musíme P1"0^ nějaké změny. Nemusí být vždy jasné, jak se toho dá dosáhnout, a ^ musíte mít na všechno odpovědi. Jednoduchá otázka: „Jak to m napravit?" nebo „Můžu nějak odčinit svoji chybu?" znamená, ze ■ uvnitř sám sebe již pokoušíte chybu napravit. Nemusíte být sc °Pge nabídnout řešení. Stejně účinné nebo ještě účinnější bude, poku někoho zeptáte na doporučení, co máte dělat. Zároveň tím dáváte ^ jevo svoji ochotu napravit věci tak, aby to vyhovovalo jemu a nej vám. O případné nápravě chyb musíte v každém případě rozhodnOU* SoUt léčně s člověkem, jemuž se omlouváte. Jen tak se podaří dosa výsledku, který bude pozitivní pro obě strany. • Možná zjistíte, že jedním z nejtěžších kroků na cestě k emoční '"^ J genci je přijetí odpovědnosti za chyby, které jste udělali ve svem hu. Je to však klíčový krok, tak se nesnažte se tomu vyhnout. UMĚNÍ ODPOUŠTĚT Odpouštění by se dalo takřka označit za sobfc^' tomu, kdo odpouští, skýtá obrovské výhod* Lawana B.ackwel.ová, sp.sovatelka i na 7ce\a zničí mnohé Neschopnost odpouštět často poškodí, nebo dokonce /. _ njkcjy neod- osobní i pracovní vztahy. Jak často od někoho slyšíme. „ 0 J ^ 162 £ 8 kapitola sociální odpovědnost Ní 0'"'Ho " Odpouštěni není rľT°' C0 mi Proved|. nikdy nepŕek0li!ľnUkruté ublížil a často (Nr^tehdV. máme-li pocit, že nám n»*^ ce,y život. C^nunenávisti a J*n*wT se ce'á 'éla' že nám někdo citové C *fa Sak St°i( a úvahu. Když máme p«*» e záviset na ÍSk». .ame práv° mu řlci' že naŠe "násobil. Bode se nam N lt Ch0ten Pochop, iakou bolest nám zp£* nánl ub Ha někomu, kdo je ochoten ^ pfesto musíme V C'1 bolest. To však vždycky není možne a my se P .\hf10****. .., i v budoucnost. S ž^UŮ^e ochotní odpouštět, dokážeme, z. ^ m set SS? nebo H naplníme hořkosti a ^8«;?^ými slovy, bude-" S důsledku pfePkonat zase jen my sarnrt-JW^ pusob,t bo- s,< %>„ neschopnost nebo neochota oap . \Nní to, že vlastně sami sobě •a**?™^. po-**" SOfP°ld Kus""<* v knize The Sunflower- On»J d Mery mu-Vp^eness (1997, str. 185-6) uvádí vynikal U2lt Pro dokreslení situace. ... Ä * ""-o" ^na z mé kongregace. Jt* tě £ mase/a ž/v„ sebe . své m mate det, Re« ■ 0 zap/ace" <£ľľ °deäe' ™sfm kaŽdý " enizena to, a^™' WI4u**'j*»m ř/ct dětem, že nemáme pan«« „oť0U pnteW * >*H zatímco on s, ž,je na vysoké 'odpo^l**^ j** oás« 2emě. Profi bych mu mě/a od^" by to, co ude/a/, bľ° Vás pře<* "echc/, abyste mu 0*««*£,né, sprosté a sobec J*****.. To, couoéteUe ^pros/onepite z. « o, ke- Zadám vás, abyste odpustíte, protože onji nenávistnou zenu^ **• » UWW vaš/ b/avy a udě/a/ z vás zm,ze/, stejné jako bych, aby z vašeho ž/vota emocion^eJP ^ rim, ze se fyz,cky. Prob,ém je v íom, že se » sobé. Odpouštěn, toh°to hněvu nemažete zbaytt, iw***tí«-^^ pocl(u hnevu pr°b'há uvnitř nás samých. Znamená to, z ^ a 00 Je možná ještě důležitější, zbavíme se * 163 KAPiTo LA Soc'Alní odpovědnost • °Pak síla. Nejedná se o ^ Že odP^ténř není s«abost, je * *mu*u a hněVu a « T™"™ špatnéh° iednánf, je to touha z* Pokračovat ve svém životě. ČÍJET0 CHYBA? «S osnn JS0U SSÍT r'ky' kterých se v osobních vztazích t# °Soby "**íin55S *»* «'"nco my vnímáme cho* ?-„. em' ona 'o může vidět úplná jinak. Sch°Pnost Pov,n ' 1 Tm ~ «*ud ^'* "ad ,rváni •« své pravdě vás «0» 3,6 ,eď"> nechme bd;kfeme «* „Tak d0bie, já to sice vW" >"" jeho Svatosti v) U'^O'0Ä i "">■ nesnáze n^ y Se Ätfn,, spo^ef"' se sňato z""w' 0 naše vlastni utrpení. sociální odpovědnost 8. KAPITOLA ^noh; SVérp Sr ."!una letY mi někdo popisoval soucit jako „schopnost cítit ve věk fó*. Cí Vaši bolest". Vždvcky jsem měla pocit, že lepší definici by člo- „ te^k0 hlftrUi Soucit ní i 'de —w.mv, — ičjs>i\1čivusi v idiuu aiuuranm ■ ---- j ^oje ľ' f6 na t0, že Pro někono uděláme něco přínosného - -Tady je choVp,^\Se 0cllišuje od ostatních způsobů pomocného nebo humánního že se zaměřuje primárně na zmírnění utrpení. V tom se odli-Utrpe ľ altru'smu - laskavost v rámci altruismu se nezaměřuje na úlevu UJG rtn —' K i.^.xv.w--------- 2řetejp, ní koblina- Na- vezmi siÍ'" Rozdíl je možná marginální, aleje řl CVIČENÍ 47 Uvrri^ - - • ^mnptpnre vám pomůže soucit rozvíjet. lomeni si ostatních jakožto klíčová emoční kompetence varn p ~_|ně Rn>ki- » »^:^h ka7riv den nam zívotdava nesčíslné "ohledněte se. Buďte si více vědomi živola ostatních. Kazdy na Pmei,tostiktom abychomotevře„ suá srdce-ie pouze na na, zda *^^> £ Prochazi kotem L stara zena. vypadá smutně a osaměte. Viac, s sePou veple *z "*«Pnl tašky, sotva ie múze unést. Zkuste se na moment zastav,,, zámysle, se nad Mn, co a vnimeite své emoce. (Možná se nakonec rozhodnete, že s nákupem pomůžete - au* - AWA^h uvidíte ženu-matku v nejaké zemi zmítané akťvní soucit.) Zapněte si televizi a ve zprávách uv.dite z«. i tón. . ^Hónphn svna nebo nějakou starenku v rozvojové Va|kou, jak klečí nad tělem svého zavraždeného syna, m«u , jak se snaží najíst se řídké polévky, která je jejím jediným jídlem. Ve chvíli, kdy pocítíte soucit, se nesmíte otřepat a vrátit se k „normálu Nebojte se svého r, • ,__llt „ „c.Hnvnltp abv vaši pozornost upoutalo neco jiného. Pocitu, ani se jim nenechte odradit a nedovolte, aoy " o ... ,uloQk ooucitu vvužít - soustřeďte se na něj, zkuste jej dale Snažte se tento rychlý a jasny záblesk soucnu vyu^ rozvinout a prohloubit. Máte pocit že byste chtěli udělat něco, co by mohlo aktivně změnit život někoho jiného k lepšímu - byť jen nepatrně? Tak to je začátek empatie v akci. Jakmile se o nějakého jiného člověka zajímáte natolik, že přijmete jeho problémy za své, je to známka vašeho skutečného etického růstu. Felix Adler, spisovatel SOCi k C,*LNÍ °Ucä« vaäe?' "P^nénř ľ?.™*^ budete tím rozvij* ° W**>/ho s *** kteří vám jsou W Mr05r,4r>v/ kterÝnen odpouštějícím člověkem Posuzuje a neodsuzuje ostatní Janine Turnérova, herečkz y "^uJv a neodsuzuje osta PŠprij Janine Turnérova, herec SUZ0V*T A ODSUZOVAT J- ** H **** * - mys«me , Sfá"áme , , ' na20fy ex/síuj/ dva problémy: Pr,s^ova/. r,"e9a«vnř deľ' sous'fed/me se spřs wr» ,t,e"l Pož/((l/n -ce ná™ Pak brání v tom, «ie a nesele. '66 e sociální odpovědnost 8 KAPITOLA >S** *e k ostatním chovat vŕe.e a ^Íf0*1 Žeisme k nim Pfiliš kritiití'86 ľnľoostoT H,. b° při rczhovoru s námi zaujmou defenzivní posto,. •4!aj» Posuzují a odsuzují ostatní, se ^«?#£S£& o0nj ^ostatním lidem. Jsou kritičtí vůči názory a po- >is°U kvuh tomu, Kte a 3Vné" Vaše názory a pocity vám připadajesp' {myslet ''HVlľf °u správ"é pro vás. Na druhou stranujevMrozdílni 9 pľ° Všľl tnl měli mít na všechno stejný názor jako y • zas|QUŽi |ásKu, Nkt» ľy své rozdí|y. P°kod tím neubližují ^te*",m' ováni je otev-Priieti Protilátkou na přílišné posuzován, a odsu ' pokud jako člověk, který n* P^li ^ *"* "•«•«• úplné pit alkohol W wt nodno Jak^e statni - a to také úplné. Musrte P se to vVP a odsu »MM. správné nebo nesP^^nl. * sta0ete co je dob e To vyžádá spoustu vule e, c* ostamuP< pfeSne orc y sob Planete posuzovat a odsu^ oemmo jsou^ ,«. zovat sami sebe. Uvidíte, ze* Hasena o3s to « špatné, správné nebo nespra ^^vat, ktivni. a pokud se naučíme 1 iektiv H CVIČENÍ 48 .. .,n„ceiv Chcete-li se zbavit svého sklonu posuzovat a odsu. příští týden dodržovat následující doporučeni JzOTa,cs.a.ní. po.usle se (m„ .uNOST oInoSti. ^ůbe ■ Přestaňte morálně posuzovat chování druhých. To, zejména za určitých^ p0třeť3r nebude snadné. Řekněte si, že ostatní dělají to, co pokládají vzhledem a hodnotám platným v tu chvíli a danou situaci za nejlepši. uzovala ■ Při čtení novin nebo sledování televize přestaňte automaticky všechno čovat nálepkami „dobré" nebo „špatné". ^ akcePtoy/at^ ■ Přestaňte hodnotit ostatní lidi jako lepši nebo horši. Prostě se snažte jedinečné osobnosti. onyzda '" ■ Přestaňte používat kritická označení lidi, jako například „sobec , ,.hlup noch"atd. nad tím, ^ ■ Vyberte si někoho, o kom vite, že ho opravdu nemáte rádi. Zámysle e ^ dstavittak' aspekty jeho osobnosti obzvláště nesnášíte, a nyní se je pokuste znovu nZ%\e se nc je nebudete posuzovat ani odsuzovat. Až se příště s tímto člověkem s chov0 něj být milí a nijak ho neposuzujte. Všímejte si toho, jak se k vám na op on a jaký z toho budete mít pocit. ZÁVĚR Tato kapitola se věnovala tomu, čemu říkáme uvědomění Sl ^ -e 5e své nejjednodušší formě není uvědomění si ostatních nič^ 1 se na liI',cI díváte kolem sebe. Představte si člověka jedoucího v autě, k^„ce net)0 P° náhle před vámi z ničeho nic zastaví a začne se „hrabat v ^^ar[é za kapsách a nakonec vytáhne mapu nebo něco podobného. várni ním stojíte, protože nemůžete projet. Nebo si představte, ja ^zasta-zastaví auto, jehož řidič náhle spatří na chodníku svého znar^erá si povída ví, aby si s ním popovídal. Nebo si představte prodavačku, © zap|acen'-s kolegyní o tom, kde byla včera večer, a nechá vás čekat n Jsou to vesměs drobnosti - které vás však dokážou pěkné -Hnmění si ostat- ■ To, co vás tolik rozčiluje, je jejich nedostatečné uveao" neZt>ude nich - tito lidé jsou natolik zaměstnáni sami sebou, že uz Ji čas na to, aby si všímali potřeb a práv ostatních lidí- ^ nUtně Potřeba emočně inteligentního uvědomění si ostatních mu ^ zfejmé-aktivní formu. Vyžaduje od vás nejen schopnost vnímat to, ^ tQ jako ve výše uvedených případech, ale také umění vyh e 168 £ •ô SOc'Aln, _ °á by v °^o, ^ amVslete se nad tím, že vaše známá, která je upou-Svéh0kaši Pom0c °a nema nik°ho. kdo by jí došel nakoupit jídlo; mož-J,r)ýrry °'e9v> kte °Ceni'' váš nedávno ovdovělý příbuzný; všimněte si °sta* l.S'°vy, t0 S' nevi radv s nějakou prací, a nabídněte mu pomoc. a Há j • ale t ^narnena nejen to, že se budete zabývat potřebami * ^btf^^dok^ ÍO' Že budete schopni si těchto potřeb všimnout ^l^lÍsrr\Q sazete dotyčnému čiověku upřímně pomoci, fa ní ^tany §e d°Vednostrn'. které pomáhají rozvíjet emočně inte fí)ír ^n°Vu a 0statnímt, jako je empatie, soucit a schopnost odpou ^ ^to s ^n°Vu se k nim vracejte. Zamyslete se nad tím, do jaké ' V 9 ° °Pnosti máte, a pilně pracujte na jejich rozvoji. Sc^Q er^evarn ■ udeme dále zabývat našimi vztahy s ostatními iidmi Pnostj ■ Jak máte správně rozvíjet své komunikační a vyjednávači ^e\'\->oU- •J KAPITOLA ROZVÍJENÍ KOMUNIKAČNÍCH DOVEDNOSTÍ 0c°Ídev,étokapito|e; ' Naučíte se nor SVé schoPnosti v oblasti naslouchán'1 " naučíte se n„, °2Umet řeč' svého těla v komunikaci. Pouz.vat asertivitu jako metodu při vyhýbání se kon fliktům Naučíti dou všichni spokojen ■ Naučíte se dosahovat takových výsledků jednání, s n»m'z ^Pom^^t^,, ^tonezbytnéktomu, aby a úe<>lem SDI°r9ar"z°vat spolupráci a vzá-er" důležitých ci/ů a úkolů. Rrian Tracy, spisovatel Brian ho 2Äľ^^ — ^ .a.- cotľ»a nZef" aeM^W ne/m "T"u"*ací Pokud budete mít zé- 6 6 Vs«í m- "**«wSľ "'^ do^°s«- Kurzy s* ■ozuměii vám i tomu co jim 170 £ b0z^hni ko-unikacnich dovednosti umění tomu, co > Sd«. Ale co naslouchání «^S25U* "f S ^ «*W Schválně, pokuste se ^^chání ostatnom 5**nl a uv,dite, že tovubecnení snadné^ byiQ , rozv Příliš pokládáno za schopnost, Wem J komunikace. rozvn J*0* iedná o nejduležitější souca^ ^ , celkove po t* a -ysluplných osobní* . P— ľ16"' 'idem a jejich názorům. , je Klíčovou složko in.Qp*rá dovednost komunikovat a naslouch J v pózováni a Uvědomění si ostatních se vyl*** ven°V "°ce"i. ale vyžaduje také dobrou schopny ztečnou pozornost a snažit se je pocW ^ ^ J Zprav„a Plati, „ pokud £» ^-£^^-23 nebo pouze předstírají, ze pošlou tivně. ■eme komunikovat: ^myslete se nad důvody, proč potřebuje kvůli předávání informací; erne; abychom mohli požádat o to, co chc ^ abychom mohli ostatním sdělit sve p ■ abychom pochopili, jak se cítí ostatní, • abychom dosahovali cílů a výsledku. vděpodobnější, že bu- Pokud se naučíme dobře komunikovat bude p**^ s)ovy znamena, déme úspěšní v dané oblasti našeho vy že budeme emočně inteligentní. rozvíjení komunikačních dovednosti MK SE NA UČ'T UMĚNÍ NASLOUCHÁ T 0Veka)akéVm' d°bře naslouchat, nejen že většinou všude vítají Casem dozví soustu zajímavých a užitečných věci Wilson Mizner, americký spisoval gZZI sSkľstee!Kenneth Goode ve své knize h™ to pe°p'e intc 0 vlastní záležitosti °r ChV''kU VŠ'mat rozdílu mezi upřímným zájmerr ho. Potom si UVpw ? CG Vla2nýmzájmem' který máte o cokoliv ostatní- stojně A potom snľ— VŠÍChnÍ ""dé na světě vnímaJŕ své oko"' ^ né, na čem závk h 11 S L,ncolnem a Rooseveltem pochopíte, že jed'; s ostatními lidmi L mezilidsl<é vztahy, konkrétné úspěch v jednán-chopením." ' Pnstupovat k názorům a postojům ostatních lidí s po- DOVEDNOSTI SE MUSÍ TRÉNOVA T nosfia L2miPsebVe k°munikační dovednosti, trénujte níže uvedené schop-hned. 6 SG Pt*' zda Je Již Používáte. Pokud ne, začněte ted BUĎTE AKTIVNĚ PŘÍTOMNI buď ľki!flľľ POSloucnání "ení ve skutečnosti přítomna. Lidé většinou začít ml, .vit ÍT°Ste Čekají' až druhý člověk domluví, aby mohli znovu mluv,, on, Pokud efektjvn. nenas|oucn ,me (ak: " p!iidľrieme,e'0Véka' který nám věn* svůj čas; - neoorľľ ° Žité informace. které nám druhý člověk sděluje; n~um,me jeho postoji a názoru; • z^me dobrou vyjednávači pozici; ^ oslabme naše vzájemné vztahy 172 0V> vše zde rtSWsré časlé chV°V. *leíe ^ o ruchž se domnwáVe, že se 02 cem dr^nV 6K rr»Wvl ■^vi\\ mě mvš\enk\/, Vdere & druhem do m a pierot Íe ^' ď. „V*3* " ^ rá^ woíP ,va\" 1 ^senvn^^ 6^^^^° ^mám dávaV ná\evo únavu, * ^ píttfe rvch\e souMasim s výrokV řečeno-tón své * tuhého č\ověka přerušuj a da^aTTt radV tóno- cr^° ceW^ oas^ěr°' mVš\enkov\/m procesem. co érem žna' éka- fckftvné se snažím nasrne'. ~ ■ - v Mere ^ ^aV na své \Aas\n\ prob\emv - ^ wívžkY' bude^ se^a ;popn poVvud \ste udě\a\\ v'\ce než \e en sucharů více zapracoval. d^a ve\ké množství různV<* ^ pfaorf\ c Uomu, aty hovoř\\ a aoy * 0ntra^- Y Mově^a MfeHUJTEHOMO«C\OSOBe slovJ tak í m ožne. jiného- POZORNOST a byste so ze \e rozhovor du\ež\\.V 9 kapiiola rozvíjení komunikačních doved zbytečně rušeni - zavřete dveře, nepřijímejte telefonické novo y. ostatním, aby vás nevyrušovali, vypněte si mobilní telefon. UDRŽUJTE OČNÍ KONTAKT řírno d° Když s vámi někdo hovoří, tak je nesmírně důležité dívat se mu P očí. Dáváte tím najevo zájem a respekt - zatímco pokud se s a ^ někam jinam, dáváte tím najevo pravý opak. To však neznamená^ ste měli na druhého člověka upjatě zírat - to by bylo pochopíte tgKt nepříjemné, jak jemu, tak i vám. Jde o to, udržovat přiměřený oc a dívat se stranou pouze občas a krátce. DEJTE NAJEVO POZITIVNÍ ODEZVU Odezva může být jak verbální, tak i neverbální (přikyvováni, p°^^s(te kou, vyjádření zájmu výrazem obličeje), v každém případě ^sa, ^ dávat najevo, že jste pochopili, co vám druhý člověk říká, a co je ležitější, musíte dát najevo, že vám to není lhostejné. UDRŽUJTE ROVNOVÁŽNÉ TEMPO SVÉHO HLASU -ho hlasu dávali Při hovoru s druhou osobou se snažte o to, abyste do sveno ze stále přibližně stejné množství energie. Druhý člověk tak bu ^ jste porozuměli tomu, co říká, a nebudete se muset stále opa DEJTE NAJEVO SVÉ POROZUMĚNÍ že jste tomu, co Nestačí říkat „rozumím". Lidé potřebují určitý důkaz o tom, .0VO napří-říkají, skutečně porozuměli. Své porozumění můžete da (jakže o to klad tím, že čas od času shrnete hlavní myšlenku jejich e ^ zřej„ povýšení máš opravdu zájem.) nebo kladením otázek, z 174 % "OíV| g KAPITOLA ' K°MUNIKACNiCH DOVEDNOSTI Mluvení je projevem znalost' ofrJe< *** * vašeho pos^e ^ ^*/ • ^ , yco^, *e P^e k*\«obTěaechalS'-P°d0^^e ^*zMoutíQ,Toaievos^ec 0^e« i^*^%0* «*.. oo poztae O^^^V^^ SS***J* wkrt vašeho PO^é v něčem neSouWas>, ^ doviedh°s y C\,0M u veaWeoalo.co^eP K0MU"'KAČNÍCH DOVEDNOSTÍ ,e a vets/na //di to bez značneh( s "»áte Jľ ^imé'ie^um/te7 kaŽete "as'°"chat způsobe* pro <*als, vzá/emný v£°lat v^emné sympatíe, a to/e dobrý * NIČENÍ 50 reakcí- &oZ' Uvádíme zde dva příklady rozhovoru, kde si můžete vybrat mezi dvema^JŽJ por,ledčl0' hodněte, která reakce odráží pohled člověka, který hovoří, a která reakce o věka, který naslouchá. fádntí Člověk, který hovoří: Šéf propustil moji asistentku a já skutečně nevím, jak to be Reakce A: No to je nadělení. Jako by nestačily ty problémy, které uz ^ ^ude§ mR nlk°* Reakce B: To mě mrzí. To vypadá, že to budeš mít teď ještě těžší, když ne ho, kdo by ti pomáhal. r nová se velice odměřeně b já Člověk, který hovoří: Nějak nám to teď s Janem neklape. L,nov<* nevím, v čem je problém. - 0 nic nejde. Chlapi se Reakce A: To mi povídej. Ondřej mi tohle dělá celou dobu. Myslím, ze tak někdy chovají. _ se ^ [ed cnoVá Ja" Reakce B: To mě mrzí. To musí být nepříjemné, když nevis, pro odtažitě. Máme zde před sebou rozdíl mezi reakcemi, které, a) se zaměřují na člověka, který hovoří; ^imUeu\ Komun**** eto VvCe o "Wtetítortm procesu. <^e bo«J <*M se teWo tes od c^ oi «#*H 0 nao S««m způsobem, i* w a aM zátoce je důležitá ^^S^' ^ ^55«^ % s nimž Lome, vedtt stejnV * s^ • ^ *£^ait" d° Pochopa, o čem \e řeč-vždVsedUi %e™ se hoU a\e Je to duAellté také z **o ° ooboču^ ^cKV ^uje-*Mouhavě a Kostrbatě, pfl^V^^ Stepe uttfey, z níž se ™us^_ d0\e^é-svy nemusí být pro ,kle_ , čeho se vlastně rozhovor tV t nekte Jak nato il7e iednu ^eb° Shrnutí, které bude mít pouz rou z následujících f razí- p^ vy ■ • ■ ■ Chd se jen ujistit ze jse tQl0 . Dobře. To vvpada, ze se s ^ laK, . Možná se p\etu,a\erozu « JestW tomu dobře rozuma, a. rVAPITOLA rozvíjení komunikačních dovednost Sumarizace nabízí tři velké výhody: ■ Stejně jako v případě reflektování zajistí, že člověk, který hovo že mu opravdu nasloucháte. ■ Zabráníte tím případnému nedorozumění. „- uvés ■ Člověk, který hovoří, tak získá příležitost vás opravit nebo mu nějaké další doplňující informace. ŘEČ TĚLA „Nezáleží na tom, co říkáte, ale na tom, jak to říkáte," prohlas l známý citát a všichni rozumíme tomu, co to znamená. Neverba ^ p0, jsou nesmírně důležitou součástí komunikace. Většina lidí si my • kud chceme něco sdělit, sdělujeme to hlavně slovy. Zkuste ha třednjc- Napište procentuálně, jak velká část komunikace probíhá pro tvím: ■ slov, ■ tónu naší řeči, ■ naší řeči těla. Jaká čísla jste uvedli? Tady je odpověď: _ 0/oanařeč Na slova připadá zhruba 10 % naší komunikace, na tón řeči 25 • něKoliK těla neuvěřitelných 65 %. Dříve než to pustíte z hlavy, přečtěte příkladů. li PŘÍKLAD dvojice na ^ Vejdete se svým kamarádem do restaurace. Když si sedáte, všimnete si ^ gestiKU' straně místnosti. Z toho, o čem si vyprávějí, neslyšíte ani slovo, ale všimnete sij vypýťá lace a zlostného výrazu na tváři jednoho z nich, zatímco druhý stolující ou e *0 jení komunikačních dovedností g KAPITOLA ^ &můX& odhadnou \eS * ^ lo(XAvo Pívpa^ oSt\ než si Wptfi hrál rozhoda ro» t* W» ^ ^ sc*opn vachrt mame ohlede čteni fe«^£ P^S.nervW^i^. *»*m*mi, a výše jedené PJ^ pebo ^ ^nl 'doznat,iesfliie určitý aspe** 035 "ěný. Existuii Všakpochopme davají ostat"'. • která ná"1 » naše schopnost číst sděle™, 0 oslat- • sděleni, která dáváme mV • ,, která vztanU. hodnocen s°sou6ást soc^ Mnozí z nás již nejsou tak dobo ^toU ním, a phtom se jedná o nesm lebe t0 Uvádíme zde běžnou konverza ^ proZ, . m ti o tom, co lse rte: Vyprávěla jsem i ^ ^nitiA. vůbec nezajímá. Marie J M vůbec nezajímá. ^ - mě to zajímá- vaná: Ne, to není pravda. Strašne a;jmalo. Marie: No, nevypadáš, že by tě to moc Zamyslete se nad různými Janu zřejmě neverbální komunikace pro*a^ ^ mohou pomoc, v tom, charakteristikami neverbální komunikace, k^ sděleni co neJpresne,s.. abyste byli v odesílání a přijímám n C 179 9, KAPITOLA rozvíjení komunikačních dovednost Například: ■ oční kontakt, ■ výraz obličeje, ■ gesta, ■ postoj a orientace těla, ■ blízkost, ■ humor. používání očí O důležitosti dobrého očního kontaktu jsme již hovořili. ^epod^%\eW< Očním kontaktem otevřete komunikační tok a dáváte najevo obavy, vřelost a důvěryhodnost. úsměv Usmívejte se. Úsměv je velice silný impulz, který přenáší. ■ štěstí, ■ přátelskost, ■ vřelost, ■ náklonnost, ■ sympatie. etičtější přátelštější- Pokud se často usmíváte, budete považováni za sympa ^ní na vás bu-vřelejší a přístupnější. Úsměv bývá často nakažlivý a dou reagovat pozitivně. 180 *0> *V|jen. 9. KAPITOLA komun\kaCních dovedností ***** I*** G>^3 W^nvx »* a <^aC - ***** **nw tóny, p«pa*v=> *' svi r^e , ^ BLÍZKOST ŠKODÍ ^ Si K- ^^jeme r Věd°mí toho' že Pokud se k někomu fyzicky příHŠ Přiblížíme' k1 Potich jeh° prostor ~ Jeno soukromí. Někdy se k člověku, který st Je iepšU' nakláníme. To ale může být vnímáno jako přehnaně blíz-Sl být otevřený a říct mu, ať mluví víc nahlas. SÁDLENÍ P°kud se va Právě hovo- P°daří Sladit řeč vašeho těla s řečí druhého člověka, který Udě,ejte to Z'Skate tím další sympatie. Pokud se někdo naklání dopředu, Pláště užitSamé' Jestliže zt'ší tón své řeči, změňte i vy svůj tón. To je ob-»"^3Sttehdy' když s někým vedete nepříjemný rozhovor. Sladění ---"~>;rn£ dobře jako prostředek k uklidnění situace |J|lH^eh°Voři' 2iskáte tím dali l° Samé" Jestliže zťlší tón SVé ř6ČÍ' >mnv rozhovor.! ^'astě užitečné tehdy, když s někým vedete ***^f£uM n^o zrcadlení fu J y dQbře jako prostředek k 181 9 KAP'T0U k°mun,kačních dovedn0st/ Ve,,ce Drpí^ ^C K cfosažení ,.o , uspokojivého závěru. Zkuste I komunikovat Skutečnost, se mu ko™"nikace ve vztazích s osfc S druhým člověkem bUdete důvěrně a P°zitÍV' lAk o ' an'žpritom řekneteJ'edíné slovo' mt 36 ate ^áme ľá'nŕ PWd neh '' J6h° Prob|émy. V lakových 1« teľ" C° dě'al ľbľľh0Vat v Ä máme roz"°^ pod kontrolou, levých ro^^zab^-^ P^lematíckých rPozhovorú, vl*t ste* 2da se Í n * řek^te™ Č. °Uznutľ hovoru do konflikt" C ÍÍU nebo Ä**' d^hnoif;°/ekneíe' b^e m« rozhodiv" kyje »* OSObnUdete Po skonee' d°breh0 <°™*ně /nteligentn-M fl «*« styl? Js(e *Jl hovoru plní stresu a naštván-' '"^ bych vám "tám"); cPe1ľpnejS^^dp, POn,0h'' teď-am nodnépr**^ SX S^ocľ'7USte se «■»* komuny ^ho„y. *at v kon(ak(u moa udržet pod Kontrolou preW*-"* 0lJ. s níž máte určité problémy neí" 9. KAPITOLA 0t*UUlKAČN\CH DOVEDNOSTÍ Vr 1 AsERTIVNÍHO STYLU | K0^n\kace znamená, že: ^ Jste natolik takové řešení problému, aby byli všichni spokojení; ^á^ete hSl,ní' Že dokážete háílt sva Práva v k,idu; ^ÍÍ^wj Pocitu zahořklosti akceptovat fakt, že také ostatní lidé SVa Práva. ^$0h u 9 2ak|adní důvody proč ie dobré rozhodnout se pro asertivní Host ° yk,e účinná. Stručně řečeno, máte s ní větší pravděpodob-2. Je to 2e Se vám podaří dosáhnout požadovaného výsledku. k0rnuS yl' Který ostatní lidé nejvíce ocení. Platí tudíž, že pokud budete Vy^,nikovat asertivně, existuje menší pravděpodobnost, že se budou nete at Jednání s vámi, protože se mohou spolehnout na to, že zůsta-v k,'du a budete se snažit o dobrý výsledek pro vás pro oba. Základní rozdíl mezi asertivitou a agresivitou spočívá v tom, jak naše slova a chování ovlivňují práva a blaho ostatních. Sharon Bowerová, spisovatelka vaše práva říci jak se cítíte. Pasivní člo-Hlavním rysem asertivity je to, že máte Pra^'é pocity nepřizná, ale bude věk neřekne, jak se cítí, a agresivní cloveK bem Je.|j někdo asertiv-tvrdit, že to vy jste ho přinutili cítit se tímtoi m|uví§« misto toho, ni, řekne „cítím se velice špatně, když se ^ .gk se mnou mju. aby tvrdil „cítím se velice špatně kvůli tobe ^ .Q nepatmý rozdíl, ale víš". Může to vypadat jako hraní se slovy, odpovědnost za svůj pocit, ve skutečnosti to je rozdíl zásadní. Pře r vým jednáním tyto pocity ve ale zároveň vysvětlujete, že dotyčný člove % 183 9. KAPITOLA rozvíjení kom uníkačních dove dno ST' NEMUSÍTE USTUPOVAT M Osi''' * Zůstat v klidu a pritom neustoupit není snadné - cnce!°kCvrátí. Ch^1* na procvičování této dovednosti vynaložíte, se vámi v tLlpza|oZe toho dosáhnout, snažte se nic nekomplikovat a dodržuj na třech krocích. Zde je vzorová situace: li PŘÍKLAD rtu přesp31 M ' Jana má dospívající dceru Danu. Dana chce jít na koncert a po konce ^ ^ chlapce. Jana z toho neni právě nadšená. Avšak místo toho, aby rekla ^ svoji dceru rozhněvala nebo by, přinejhorším, vyvolala velkou hádku), udělat následující: lfrtodft ,ajaké jsou jej' P° 1. Dá najevo, že si uvědomuje, co pro Danu tento požadavek znamená „Je mi jasné, že by se ti to líbilo a že se na to těšíš." 2. Následně Jana vyjadrí své vlastni výhrady. _k^P. ti je tep0'6 tiP°l° „Mám však strach nechat tě samotnou přespat někde jinde, P a tak ti na to musím říct ne." 3 A konečně Jana nabídne řešeni. zařídit tak. že 11 v ^ „Ale vim, že na ten koncert opravdu chceš, takže bychom to mohli z ^ co ^ys objednám taxíka, takže budete mít ještě čas dát si něco k pití a pop° Všimněte si, že zde jsou tři kroky: 1. uznání, 2. použitím slova „ale" nebo „avšak" dáte najevo svůj pocit, 3. nabídnete alternativní řešení, které je pro vás přijatelné. METODA „ROZBITÉ GRAMOFONOVÉ DESKY Výše uvedená situace je pochopitelně příkladem z id^1"1 . Aje ^ lidé okamžitě dohodnou. V reálném světě by Dana řek3' " kde . ___■ g, KAPITOLA 2víjení komunikačních dovednost ■ « m u n i i\ r\ w i ■ ■ — a Dn, . H,,,ku v takovém případě WČ0Vala by v prosazování svého pozada v- podstatou je P& Použít metodu „rozbité 9«^^ * Dan no naléhán, bude C6,1*, iak se metoda jmenuje. Bez ohled na ^ co Dana C u 'e tľvat "a svých podmínkách. Bude neus jak „ ad í i "Mr* mě, že jsem té svým rozhodnuti^zW* neb0 >avsak a ' ne*ci vyhovět". Potom bude Jana opakovat >u Potvrdí kroky 2 a 3. h( tak druhý člověk dříve nebo PoB^te-li používat tuto schopnost dobre. ^ ^ . y ledkern S?» akcePt"je vaše podmínky a f f^^l, .říkrát, než druha osoba L,f ru"<ěru platí, ie to musíte opakovat dvakra S'0UPÍ. takže se vyplatí počkat). vše odbývá v khdu aoa- * Použiti této metody neustupujete, a P«"f^us(te ustupovat a druhy !f6 najevo své porozumění. To znamená, ze ahnout určitého vy- bude mít přesto pocit, že se mu poden s|odku. Hnos,i které vám pomohou 2* se pouze krátce dotýkáme různých dovednos , fc „ >e» vaši asertivitu. Možná vás to bude ^^aiem. čím z usenejs da|ší knihy, které se zabývají výhradne tm*> q gbyste s,tuace po v toto technice budete, tím budete lépe vyba &tivně zvládali a dosahovali dobrého vysi „- .i„te své názory a stanovtska ta- • Asertivní jednání znamená, že ^"*^Bfcn kritický ani urážlivý. I kovým způsobem, který nem vuci o H CVIČENÍ 51 . ováni scének. Třeba si je s vámi zah,a,e Dobrým způsobem, jak si procvičit asertivitu je tren ^ ^ K procvi6ování technik, některý váš kamarád, váš partner nebo napři*13 ^ ^ m|( co možná nsjtěžší. které jsme tu popisovali, potřebujete partnera - n*^. p(0Wiai .na vás". Užijete si u tobo Potom druhému člověku umožněte, abý se I on po o ^ ^ asertivitu procvičovat tak spoustu legrace. Zkuste je požádat, jestli bý nel>' úspěšně použit v reálném životě, dlouho, dokud si oba nebudete jistí tim. že ji do 9.KAF 'TOLA 0 2 V j j e N í KOMUNIKAČNÍCH DOVEDNOSTÍ N* WSUDKU ZÄLCŽÍ *K DOSÁHNOUT TOHO, ABV „VŠICHN, VYHRÁU'' wven Covey ve své k ' ktf T* si od té doby zi.kľ'26 Sedm návykú vú^ich osobností uvádí W Sl(uace, tedy taková k* Vyjednáváni značnou oblibu. Říká jí .«*■♦* možné Výsledky jednání ÍSOU VŠÍChní SVým zPusobem vítězi. Uvádí W 3 vši*niíoEŕpľohraiete- 4- Pichni vyh3', ale taL schopnost vyjádřit sve porobům omi q , d uhych fká. Znamená to, že musíme ™ltvě® K názor. a nikoliv fakt ci "ď a uznávat, že také náš názor |e P někoho « ttdéli jste se, že dobrá komunikace J^lta nalézt Přesvědčíte o svém vlastním názory^ fjct: ,iAno, to mi vyho společné stanovisko - bod, v nemz „-mátá vuie " wv Mnohé obsahuji složitá • Zdaíeka ne každý rozhovor J-Mf£ft*Mo situacich PÄaH jednání nebo řešeni konfliktu. Pok"dd'odobnost, že se nánvpodař! emoční inteligenci, existuje větší prav** náríl pornuzetate dosáhnout dobrého výsledku. K Iep5<™"* asertivni - klidni, ale ne-to, pokud se naučíme být v těchto si delně procvičovat ústupní. Tuto schopnost bychom mel. P^ by měla by» situace, - Myšlenka spočívající v tom. že výs edkemn, ^ ^. žgdnou doho-kdy obě strany vyhrají, a pokud se totcri P ve|.ce užitečna. Me,te du neuzavírat, vám může být v mnoha Ssjwace kdy já vyhraji a druhy na paměti, že ve většině pr ípadÚ T totiž negativní vliv na zachování prohraje, dobrý výsledek. Bude mít dlouhodobého dobrého vztahu. k°mun,kacních dovednost| ' Así "ejdů/ežitěi*; osfatn/m a SchoPnosíí ie ná20r- Je,oefteSe^Porozu^ľľS'"^P°St°J' kdynaS'°UCh' však nemá n-ľfantn' a efektivní prve poté vyjádříte svůj vlas Je t0 «Ä 1,8 ^nut L b k0mUnlkace - většina "dí nik^níchZT 2 nejdú,ežitěiš/rh Procvcování co největší ústi Schopnosíŕ, kte *** a emočněnejinte/igentnéšfchkom ť se kdy naučíte. ČÁST ČTVRTÁ EMOČNÍ INTELIGENCE V PRAXI t , - • fauním wužitím emočněinteligenčních do- Tato část knihy se «*^ff^Xk* »«**h okolnostech. Kaž- vedností, ^J»J^££^ dobře, a možná také oblasti, dy má ve svém z,vote oblast, kde se m se ^ ^ de se mu nedař, ta ia^^ence v těchto jednotlivých oblastech, kretni možnost, ^^^.osfl, jak aktivně používat své emoč-cimz vám postupné posKyinei ^ v ní kompetence.