Zoom H4n - check menu + příprava na nahrávání

Cvičení/diskuse 2: První nahrávání

Mikrofony - dynamický/kondenzátorový/elektretový/lav mics

Technika pro přenos od snímacího zařízení k zařízení záznamovému - řetězec

Přenos signálu - dráty/bezdráty, symetrické vedení signálu

Lav(alier) mic(rophone)s/mikroporty/porty/bezdráty/wireless mics/wires - obecně k technologii

Záznamová technika: diktafony, rekordéry, fotoaparáty, kamery, mixy

Kabely a konektory

Vstup (input) do záznamového systému: mikrofon/linka

DI box

Studiová práce/práce v terénu - ENG/EFP v kontextu zpravodajství

Náběr/snímání kontaktního zvuku

Monitoring

Některá možná a užitečná nastavení na vstupu do mixu/záznamu

Jaká nastavení nepoužívat na vstupu do mixu/záznamu

Několik rad pro snímání/záznam rozhovoru, obecně mluveného slova

Možné aplikace při snímání/záznamu

Konkrétní příklady použití zvuku při audiovizuálním záznamu/přenosu

Zoom H4n - check menu + příprava na nahrávání

Výběr důležitého nastavení:

manual gain, sample rate, bit depth, battery type, restore factory defaults, line/internal mic, XY stereo microphones with range of 90° (more focused sound source)/120° (wider arena of sound source), mono summed + mono link, limiter, low cut (= high pass filter) format SD card.

Cvičení/diskuse 2: První nahrávání

Příprava Zoomu H4n

Formátování SD karty, test baterií, vždy mít s sebou minimálně jedny náhradní (to samé platí i o kabelu, pokud používáme externí mikrofon), aplikace pop filteru /chlupů, kompletní nastavení diktafonu (48kHz, 24 bit, stereo záznam, úhel mikrofonu 90°.)

Nastavení gainu - ideálně průměr běžně hlasitého mluvení mezi -20dBFS a -12dBFS, špičky k -6dBFS

//dbFS = digital full scale, označení pro hlasitost u digitálních měřáků/„metrů”//

Nastavení hlasitosti sluchátek - na takovou úroveň, aby když zabírá limiter [více k limiteru níže] (tedy vstupní hlasitost se blíží k 0dBFS, tedy úrovni, kdy se zvuk v digitálním prostředí znehodnocuje), už to bylo nepříjemné a mohli jste monitorovat také pomocí sluchu a nejen podle zraku. Více Viers 2012: 217, odvozeno z jeho tipu na nastavení hlasitosti na základě poslechu 1kHz (má být iritující, ale nikoli bolestivé). Na této hlasitosti je pak ideální nechat celou dobu hlasitost sluchátek a hýbat pouze se vstupní hlasitostí zaznamenávaného signálu.

Pokud signál dosáhne úrovně 0dBFS, hovoříme o takzvaném clippingu:

Jak zní clipping:

Clipping v digitální doméně - v digitálním prostředí se jedná o zkreslení, kdy dochází k přebuzení vstupní/výstupní úrovně na takovou míru, kdy předzesilovač/zesilovač nutíme podávat výkon za jeho možnostmi a důsledkem je praskání či obecně zkreslení signálu a jeho částečné či úplné znehodnocení.

Zde srovnání analogové a digitálního metru pro hlasitost:

Vaše první nahrávání bude ve dvojicích. Nahráváte na dvou místech (A a B), na jednomm místě je jeden z vás mluvící a druhá/ý obsluhuje Zoom a snímá zvuk vašeho úkolového partnera/ky a na druhém naopak. Přinesete v ideálním případě 3 soubory z každé lokace, celkem tedy 6.

A. interiér - atrium (konkrétní místo nechávám na vás, experimentům se meze nekladou)

Tři oddělená jetí (u filmu říkáme „jetí” nebo take [tejk])

1. jméno

2. 20-30 vteřin ruchu bez vašeho dialogu/monologu (ve filmařině se tomu říká stat)

3. Otázka a odpověď:

Otázka (je to pouze příklad)->Blíží se komunální volby a většina společnosti v těchto dnech přemýšlí, koho bude volit. Koho budete volit vy?

Odpověď->Budu volit ….../Nebudu volit/Nebudu vám to říkat, nic vám do toho není. (Prosím odpovězte celou větou, ať máme materiál na analýzu)

B. exteriér - u Červeného kostela co nejblíže silnici

Stejné zadání

---

Zálohování dat

Vždy data nejprve přenést přes kabel/čtečku a teprve poté poslouchat - může se přihodit množství chyb při přenosu dat mezi počítačem a Zoomem či jiným záznamovým zařízením.

Společný poslech + reflexe (hlasitost, umístění zdroje signálu, vlastnosti prostředí).

Mikrofony - dynamický/kondenzátorový/elektretový/lav mics

Celý úsek zpracován a v mnoha místech citován bez uvozovek dle Vlachý 2008: 31-39

Podle toho, jakým způsobem se provádí převod akustické energie na elektrický signál, dělí se klasické mikrofony na dynamické a kapacitní.

Dynamické mikrofony

Princip konstrukce dynamického mikrofonu se v mnohém podobá konstrukci reproduktoru. Základem systému je lehká kruhová membrána vyrobená z tenké plastické hmoty, mechanicky spojená s cívkou z velmi jemného drátu, která se pohybuje v mezeře permanentního magnetu. Membrána, kmitající podle změn akustického tlaku, převádí tyto kmity na cívku, pohybem vodiče v magnetickém poli vzniká v závitech cívky elektrický proud. Tento proud je slabý, a proto se zesiluje na potřebnou úroveň např. mikrofonním předzesilovačem (preampem) v mixpultu/mixpultu s rekordérem.

Dynamické mikrofony mohou snášet extrémně vysoké úrovně zvukového tlaku a nevyžadují žádné napájení, protože samotný mikrofon neobsahuje žádné elektronické obvody.

Jednou z nevýhod dynamických mikrofonů je skutečnost, že dávají relativně slabý výstupní signál, což vyžaduje větší zesílení vstupního předzesilovače, čímž rapidně vzrůstá šum. Proto jsou tyto mikrofony určeny zejména pro snímání hlasitějších zvuků z menších vzdáleností.

Nejrozšířenější mikrofon na zpěv na koncertech a živých aplikacích pro mluvené slovo: Shure SM58 (https://www.muziker.cz/shure-sm58-se)

Kapacitní (kondenzátorové) mikrofony („koďany”)

Kapacitním mikrofonům se často říká také kondenzátorové, neboť fungují na stejném principu jako kondenzátor  (pár kovových paralelních destiček uchovávajících elektrický náboj, které jsou oddělené izolátorem). Protože celý systém funguje pouze za přítomnosti elektrického náboje na deskách, musí se do mikrofonní kapsle přivést tzv. fantomové napětí (+48V). Kapacitní mikrofony jsou ze všech klasických systémů nejcitlivější a za předpokladu kvalitního předzesilovače mají i velmi nízký šum. Pozor, část z nich je náchylná na vlhkost.

Nejrozšířenější mikrofon na záznam mluveného slova u lokačního zvuku (snímání zvuku pro film, TV reportáže atd.):

Sennheiser MKH 416 https://www.thomann.de/cz/sennheiser_mkh416p48u3.htm?glp=1

Elektretové mikrofony

Tyto mikrofony jsou obdobou kapacitního systému, ale elektrický náboj není na membránu přiváděn z napájecího zdroje, ale je její pevnou součástí. Aby bylo vůbec možné přivést z mikrofonu nějaký signál, je součástí elektretové kapsle i předzesilovač napájený většinou z tužkové baterie, která je umístěna v rukojeti mikrofonu.

Nejvíce se s nimi setkáváme u lavalier mikrofonů, také každý telefon je vybaven elektretovým mikrofonem, existují i směrové mikrofony, které používají tuto technologii, např. Sennheiser ME66 https://en-au.sennheiser.com/me-66

Subminiaturní mikrofony pro bezdrátový přenos - my tomu říkáme lavalier mikrofony (lav mics)/klopáky

Miniaturní elektretová kapsle (zhruba 2,5mm) s kardiodní nebo kulovou charakteristikou nepřináší vůči studiovým modelům tak vynikající parametry (nižší citlivost, horší odstup šumu), ale pro svojí nenápadnost jsou používany v aplikacích, kde jejich viditelnost není chtěná (TV, film, obecně kombinace s obrazem, kde chceme zmenšit/úplně skrýt použití zvukařské techniky).

Velmi rozšířeným mikrofonem je Sennheiser MKE 2 https://en-au.sennheiser.com/mke-2

Protivětrné ochrany/pop filtry/windschutz/mřížky

Používejte je.

Uvnitř základní ochrana proti hláskám „p”, “b”, mlaskání, sykavkám. Venku ochrana proti i sebemenšímu větru. Zeppelin a deadcat na tágu (boom pole) umožňují natáčet po nějakou dobu i na lehkém dešti, aniž by se stal záznam nepoužitelným a mikrofon znehodnoceným (nutno posoudit podle konkrétní situace).

Technika pro přenos od snímacího zařízení k zařízení záznamovému - řetězec

Obecně

Mikrofon->vedení->mix [<-monitoring]->záznamové zařízení

Mikrofon->vedení->záznamové zařízení [<-monitoring]

Diktafon-zde vše integrováno do jednoho kusu hardware

Konkrétně

Rode NTG2->XLR kabel->mixpult [<-monitoring]->Zoom H4n

Rode NTG2->XLR kabel->Zoom H4n [<-monitoring]

Zoom H4n

Přenos signálu - dráty/bezdráty (wireless)

Ve většině případů je lepší kvůli kvalitě a spolehlivosti přenosu použít kabel (samozřejmě existují i výjimky).

Drátový (kabelový) přenos signálu

Vždy se snažíme o symetrické vedení signálu. Jedno z pragmatických vysvětlení může být takové, že symetrické vedení signálu je takové, kdy u probíhajícího audiosignálu s použitím symetrického zapojení (konektorů, kabelů a další techniky) nedochází ke zhoršení jeho kvality na cestě od vstupu do výstupu (či naopak)

Symetrické vedení (kabel) se skládá z původního signálu HOT(+), jeho „obrazu“ COLD (-) a stínění propojeného s uzemněním - pro nás nejčastěji kabel XLR (někdy může být použit kabel s konektorem jack 6,3” TRS („stereo” jack).

Do záznamového zařízení/mixpultu bychom měli jít až na výjimky pouze kabelem XLR (canonem).

Možné problémy: vedení světel, elektrické vedení, radia, wifi a další

Jsou situace, kdy kvůli obrazu/potenciálním problémům s vedením kabelu volíme bezdrátový přenos:

Bezdrátový přenos

Bezdrátový přenos se často volí v případech, kdy nechceme, aby byl vidět kabel či přímo schováváme všechnu zvukařskou techniku (např. hraný film), aby nepřekážel nebo když je jeho vedení nemožné (fyzické překážky v cestě, elektrické vedení, vedení světel, ze kterého se do kabelu dostává brum).

Základní aplikace bezdátového přenosu:

Obecně se často využívá s obrazem: televizní talkshow (lav mics), filmová natáčení (lav mics, boom s kostkou = vysílačem neboli transmitterem), nejrůznější přenosy (handka = handheld microphone = bezdrátový mikrofon do ruky), koncerty (handky pro zpěváky, vysílačky používají také dechové nástroje, kytaristé, hráči na smyčcové nástroje)

Tento odstavec zpracován na základě Viers, Ric. The Location Sound Bible: How to Record Professional Dialog for Film and TV. Studio City: Michael Wiese Production, 2012.

Možné problémy: přesycení prostoru jinými frekvencemi (do námi zvolené frekvence vstupuje část signálu z jiné frekvence [intermodulační frekvence]), kovové překážky, motory, radia, světla, letadla, hard disky, repráky, počítače, telefony, motory a věta “I think this wireless is going to work out great!” (Viers 2012: 89). Při aplikaci portu pozor na to, aby se anténa nedotýkala drátu od mikrofonu - má to za následek zkrácení antény a může vypadávat signál (tvz. drop out).

Lav(alier) mic(rophone)s/mikroporty/porty/bezdráty/wireless mics/wires - obecně k technologii

Pracují na základě převodu audio signálu do rádiové frekvence. Bezdrátový systém se skládá z transmitteru (vysílače), který využívá rádiové vlny k tomu, aby poslal signál do receiveru (přijímače). Nejčastěji se setkáváme s tím, že je potřeba poslat signál z mikrofonu do rekordéru/mixpultu (Viers 2012: 85), také často se používá k poslání bezdrátového odposlechu do ucha moderátorky/moderátora.

Transmitter i receiver musí být naladěné na stejnou frekvenci, aby mohlo dojít k přenosu dat. Pracují na podobné bázi jako vysílačky (narozdíl od nich pouze jednostranně).

Můžeme najednou používat více receiverů, nikoli více transmitterů (i když i zde existují různé výjimky, ale pouze v případě, že se frekvence prostorově nebijí).

Ukázky

Záznamová technika: diktafony, rekordéry, fotoaparáty, kamery, mixy

Diktafony (s možností externího mikrofonu/bez)

Rekordéry (nejčastěji označovány jako digitální rekordéry/mixery s integrovaným rekordérem či nahráváním) - stroje umožňující záznam do více stop.

Fotoaparáty - při natáčení videa mají omezené možnosti záznamu zvuku, většinou jeden vstup na 3,5mm jack, kam lze zapojit méně kvalitní směrový elektretový mikrofon [např. v půjčovně máme Rode VideoMic], nebo přijímač od bezdrátové sady [jako vysílač lze použít handka nebo lav mic]).

Kamery - od jednoho vstupu na 3,5mm jack až po 4 profesionální vstupy XLR (umožňující někdy i digitál). Máme k dispozici kamery s 2 XLR vstupy, lze tedy připojit až 2 externí mikrofony. Často se používá např. rucháč umístěný napevno na kameře do jednoho XLR vstupu a k tomu handka/klopový mikrofon/tágo do druhého XLR vstupu.

Mixy - přenosné mixážní pulty, které mají více vstupů, zvukař na místě smíchá výslednou nahrávku, kterou přímo v reálném čas posílá po kabelu (bezdrátově) do kamery.

K synchronizaci obrazu a zvuku při natáčení („na place”) v příštím úseku.

Kabely a konektory

XLR kabel = canon kabel (canon, protože s tímto typem kabelu přišla firma Canon)

jack jack kabel 6,3mm (verze TS tj. nesymetrický tj. „mono"/verze TRS tj. symetrický tj. „stereo")

cinch - cinch kabel (= RCA kabel)

optika - audio signál se převede na světlo a na konci vedení se převede zpět na audio signál

digitál - analogový audio signál se převádí do digitální domény a na konci řetězce opět do analogové domény

Obecně pokud možno, používejte pouze jeden kabel v jednom vedení - tedy neprodlužujte např. XLR kabel dalším XLR kabelem, ale raději si vezměte pouze jeden a to delší. Čím méně konektorů po cestě mezi mikrofonem a záznamovým zařízením, tím lépe. Vyhněte se redukcím, použijte je jen tehdy, pokud není zbytí. Snažte se používat pouze symetrické (balanced) vedení kabelů (= ve většině případů prostě používejte XLR kabel, pokud to neumožňuje charakter používané techniky, snažte se vsadit do vedení signálu DI box [viz níže]). Pokud musíte použít nesymetrický kabel a nemáte po ruce DI box, snažte se použít co nejkratší, aby došlo k co nejmenšímu úbytku užitečného signálu a zároveň k co nejmenšímu rušení vedení.

Pokud vedeme mikrofonní či linkový [termín linka probíráme v úseku níže] signál (samozřejmě symetricky), zpravidla nebývá problém ani s velkými vzdálenostmi (např. signál dorazí v pořádku na místo určení i po 100 metrech cesty, pokud nestojí v cestě nějaké rušení).

Vstup (input) do záznamového systému: mikrofon/linka

Dvě hlavní možnosti při záznamu do zvukového zařízení jsou mikrofon (mic) a linka (line).

Signál, který posílá mikrofon, potřebuje předzesílit preampem (předzesilovačem), aby se dostal na hlasitost úrovně linkové.

Linkové úrovně jsou dvě základní:

-10 dBV - konzumní použití (např. CD playery, mp3many, mobily)

+4 dBu - profesionální užití (mixážní pulty, hardware pro processing a další), kvalitnější signál, přesně zlatý střed mezi příliš velkým šumem a příliš velkým zkreslením (zkreslením, který by teoreticky začínalo, kdybychom ještě zesílili a dostali bychom se ke clippingu)

Zpracováno na základě a více na: https://www.shure.eu/touring_events/discover/educational/differences-line-mic-level

čii https://www.youtube.com/watch?v=ucdpw1eivZ4

V našem případě se nám může stát, že nám někdo bude chtít poslat po kabelu do záznamového zařízení například píseň či znělku, po které může být třeba živé mluvené slovo. V tom případě pravděpodobně použije slovo „linka”. V případě, že chceme nahrát například konferenci či koncert tím způsobem, že se připojíme do mixu ke zvukařovi, který zvučí akci, připojujeme se na linku. Chceme od něj, aby nám vytáhl linkový výstup (zvukaři rádi říkávají „levá pravá”). V takovém případě je potřeba přepnout vstup (input) našeho zařízení na linkové.

Signál vs. šum (signal vs. noise), odstup užitečného signálu od šumu

Při snímání/záznamu je třeba vždy usilovat o to dostat co nejvíce užitečného signálu (např. při rozhovoru je užitečný signál mluvené slovo a nikoli technický šum, který způsobuje snímací/záznamová technika - vlastní šum rekordéru, kabelu, mikrofonu atd.). Z toho důvodu se vždy snažíme snímat/zaznamenávat to, co chceme snímat/zaznamenávat v maximální možné použitelné hlasitosti (tedy ideálně tak, abychom se nedostali do digitální 0dBFS a zároveň aby pokud možno vůbec nebo jen výjimečně zabíral limiter). Pokud nahrávku sejmeme velice potichu, při jejím zesílení se nám zesílí také nechtěný technický šum.

Výjimkou může být nabírání „atmosféry” (ruchu prostředí = statu) v případě, že víme, že bude např. použita ve velmi malé hlasitosti (i když je na zvážení, zda-li nevzít co největší signál a poté záznam nezeslabit na co požadovanou úroveň).

DI box

Zařízení, které převádí nesymetrický signál na signál symetrický (vstup bývá většinou jack a XLR, výstup XLR) - tedy pokud pouštíme např. hudbu z mobilu do mixu, měli bychom jít přes DI box. Tedy cesta mobil->kabel (většinou stereo 3,5mm jack-2x mono 6,3mm jack->vstup do DI boxu->DI box->výstup z DI boxu->XLR vstup do mixu)

Studiová práce/práce v terénu - ENG/EFP v kontextu zpravodajství

Studiová práce - v ideálním případě pevná aplikace s odzkoušenou funkčností.

Práce za hranicemi studia přináší řadu potenciálních a bohužel i reálných problémů pro nabrání použitelného zvuku.

Práce v terénu je tedy vždy ojedinělá, ovlivňují nás všechny myslitelné faktory (počasí, hluk, doprava, čas na natočení neopakovatelné události, prostor [rozmístění mluvčích] a dál?).

Do práce v terénu se mimo jiné také počítá ENG a EFP:

ENG = Electronic News Gathering - většinou se tím myslí práce malého štábu: redaktor/ka, kameraman/ka, zvukař/ka

EFP = Electronic Field Production - podobné jako ENG, ale je zde větší příprava (představte si např. vysílání zaběhnutého studiového pořadu z exteriéru)

Náběr/snímání kontaktního zvuku

Označení pro snímání a zaznamenávání reálného zvuku, který zní na place a se kterým se počítá pro použití ve výsledném díle - většinou se tím má na mysli lidská řeč (exteriér/interiér). Jako opak můžeme popsat třeba studiové nahrávání komentářů do hotové reportáže či dabing.

Monitoring

Monitoring = poslech zvuku, se kterým v přítomném času pracujeme, tedy např. poslech na sluchátka při zaznamenávání rozhovoru na diktafon. Vždy monitorujte. Zvuk lze sice analyzovat prostřednictvím metrů, ale jako takový není vidět, tedy nikdy nemůžete vědět, co vám metry ukazují bez poslechu

Monitoring obecně

Jedná se o opačnou cestu, než má například mikrofon. Tedy u monitoringu jdeme opačně - tzn. např. u záznamu do diktafonu používáme výstup (output) k tomu, abychom si poslechli, co jde do vstupu na mikrofon či linku (input).

Monitoring konkrétně

Monitoring se využívá při natáčení ENG, EFP, studiové práci, koncertech (pro kapely na pódiu), při živých přenosech (mimo jiné i v extrémně hlasitých aplikacích, kdy redaktor nemusí slyšet dobře ani sám sebe [přenos hokejového utkání]).

Podle aplikací a účelu se pro monitoring používají různé termíny, některé se osamostatnily. Někdy se používá např. in-ear/ucho/zpětná/aux/ [= auxiliary send]. Časté použití ve zpravodajství či obecně v televizní praxi (talkshow, sportovní přenos atd.) má bezdrátový monitoring přímo do ucha (proto se mu někdy říká prostě jen „ucho”/in-ear). Z velké části slouží pro pokyny režiséra moderátorce/moderátorovi/redaktorce/redaktorovi, výjimečně hostovi.

---

Některá možná a užitečná nastavení na vstupu do mixu/záznamu

low cut (= high pass filter) - ořezává spodní frekvence, které se v případě záznamu mluveného/zpívaného projevu nepoužívají a jsou rušivé. Pro záznam/mix mluveného slova používejte vždy. Pokud je nastavitelná frekvence, od které lze „řezat” spodní frekvence, nic nezkazíte, pokud necháte standardních 80Hz.

------------------------------------------------------------------------------------------------------

//Krátký úvod do dynamiky volně dle Vlachý 2012: 198-200

Dynamiku chápeme jako rozdíl mezi nejtiššími a nejhlasitějšími místy v průběhu celého zvukového díla (ať už jde o zvuk kytary či smíchaného zvuku k filmu). Při zpracování zvuku je dynamika určena dynamickým rozsahem systému: dolní hranice je dána odstupem užitečného signálu od šumu (signal to noise ratio) a horní maximální signálovou (signal) úrovní, kterou je systém schopen zpracovat. Při mixáži je důležité brát v úvahu typ systému, na kterém se bude nahrávka pouštět - je důležité posoudit jeho dynamické možnosti.

Vlachý uvádí příklad klasické hudby, kterou srovnává s populární: u klasiky se většinou dynamika nějak uměle nepotlačuje, naopak u populární hudby se jednotlivé signály často zpracovávají do celkem úzkého dynamického pásma.

Kompresor - dříve pouze hardwarové, nyní i softwarové zařízení, které umožňuje stlačit dynamiku dle několika parametrů.

Obecně se používá řízení dynamiky (v našem případě nejčastěji právě komprese) pro zvýšení průměrné hlasitosti a také pro ochranu nahrávacího či např. ozvučovacího systému proti přebuzení (proti přílišné míře signálu, který by mohl poškodit zařízení, už víme, že tomu říkáme clipping).

Základní řídící parametry kompresoru:

threshold=práh citlivosti - hlasitost, ve které začne kompresor pracovat

ratio=kompresní poměr - závislost úrovně výstupního signálu na úrovni signálu vstupního, Vlachý uvádí jako příklad ratio 2:1 - v této situaci má překročení vstupní úrovně o 2dB nad nastavený práh citlivosti za následek vzrůst úrovně na výstupu o 1dB. Tedy komprimujeme (stlačujeme) úroveň v nějakém poměru, který si nastavujeme kompresním poměrem.

attack (time)=čas náběhu - za jak dlouho kompresor po překročení thresholdu zareaguje

release=čas doběhu - za jak dlouho se kompresor vrátí do původního stavu

------------------------------------------------------------------------------------------------------

limiter - kompresor nastavený v poměru 10:1 a vyšším, umožňuje udržet hlasitost na užitečné úrovni, ovšem za cenu ořezu nejhlasitějších míst (tzv. spiček/ peaků). Zároveň pomáhá zajistit, aby nedošlo k přebuzení zvukové soustavy a k jejímu poškození. Různá zařízení mají různě kvalitní limitery. Pokud používáte Zoom H4n nebo jiná levná nahrávací zařízení, snažte si vždy vyhnout tomu, aby „zabíral” limiter, neboť tím bude ve většině případů částečně znehodnocený zvuk.

Jaká nastavení nepoužívat na vstupu do mixu/záznamu

Automatické nastavení gainu (vstupní hlasitosti) nepoužívejte nikdy (používá se snad jen na ruchovém mikrofonu na kameře, pokud máme k dispozici jen ten). Proč? Rekordér nastavuje v reálném čase input gain (vstupní hlasitost/zisk) podle toho, jaká je hlasitost toho, co se zrovna děje kolem nás. Dochází tak k velkým rozdílům hlasitosti snímání a záznamu během i třeba krátké akce. Nejvíce se to projevuje tím, že při pauze mezi hovorem velice vyjede zvuk prostředí a při začátku další řeči bude první slovo velmi nahlas a poté nepřirozeně upadne jeho hlasitost. Zkrátka si můžete prostě pamatovat, že to se nedělá.

Několik rad pro snímání/záznam rozhovoru, obecně mluveného slova

Při rozhovoru se pokusit nechávat mezery mezi otázkou a odpovědí:

snažit se nechat respondenta/ku skončit do „tečky” - s intonací směrem dolů tak, aby se později dalo v materiálu stříhat.

Před záznamem se/nechat respondenta/ku napít, abychom neměli na nahrávce nepříjemné mlaskání, které se zvyšuje úměrně délce hovoru (úměrně času od posledního napití).

Vzdálenost mikrofonu ve studiu se pohybuje mezi 15 a 60 cm, pozor na proximity efekt (= narůstání basů se snižující se vzdáleností od mikrofonu, tj. když půjdeme moc blízko, můžeme slyšet nepřirozený nárůst basových frekvencí).

Využíváme pop filter/windschutz/pěnu (prostě něco, co zabrání nechtěným zvukům vznikajícím přefouknutím membrány, mlaskání, přílišně hlasitým hláskám p, b, d, t. Mikrofon směřujeme na ústa. Pokud je moc sykavek, můžeme zkusit namířit trochu nad/pod ústa. Čím blíže mikrofonu jsme, tím více je slyšet dýchání, mlaskání a další zvuky, které jsou na nahrávce lidského hlasu nechtěné (Vlachý 2012: 85-86). Obecně ale platí čím blíž, tím líp, ale neměli bychom obecně jít blíž než 15 cm (pokud se tedy neděje něco nestandardního).

Možné aplikace při snímání/záznamu

Obecně: pokud je to možné z hlediska budgetu a typu natáčení, vždy se snažte si dojednat zvukaře.

Pouze zvuk (předpokládá se rozhlas)

Reportáž, rozhovor: diktafon, port (=lav mic), nahrávka ve studiu

Zvuk a obraz

A. Reportáž bez rozhovoru

Možné použít jen handku, jen port (=lav mic), jen tágo (moc se dnes nedělá)

B. Cokoli s rozhovorem

Je možné použít pouze handku (mluví do ní redaktor/ka i respondent/ka), port a handku (může dostat kdokoli cokoli), port a port, port a tágo [v této chvíli budete ale někoho potřebovat, kdo vám tágo, ideálně dobře, podrží] (port na redaktora/ku, tágem berem respondenta/ku), handka a tágo (handka pro redaktora/ku, tágem berem respondenta/ku).

Některé z těchto aplikací lze jet bez zvukaře a použije se XLR vstup do kamery, zapojí se do ní přijímač od portů a vysílač portu si vezme redaktor/ka či si vezme bezdrátovou handku (to je to samé jako vysílač portu, bezdrátový mikrofon s vysílačem)

Tisková konference

Většinou se používají mikrofony na stůl nebo na stojany + tágo na pokrytí novinářských dotazů. Pokud ji natáčíme například pro rozhlas, můžeme zkusit o napojení našeho diktafonu na linku zvukaře (většinou televizního - ten řeší záznam do televize, nikoli ozvučení v sále, nebo místního - ten řeší většinou zvuk v sále).

Pokud ji natáčíme/přenášíme pro televizi, je to už aplikace na samostatného zvukaře.

Jiné kategorie

Na mobil, pomocí nových zařízení (např. https://www.melodyshop.cz/hlavove-a-kravatove-mikrofony/rode-smartlav--klopovy-mikrofon-pro-ios/)

Konkrétní příklady použití zvuku při audiovizuálním záznamu/přenosu

Externí mikrofon (směrový mikrofon/klopový mikrofon) v kombinaci s digitální zrcadlovkou Canon EOS 650d

Do zvukového vstupu 3,5 mm lze připojit přijímač mikroportu nebo mikrofon, který je schopen přenést signál po 3,5 mm jackovém kabelu (v naší půjčovně to je mikrofon VideoMic Pro (viz obr.)