ANALYTICKÝSEMINÁŘ


ZMEDIÁLNÍETIKY–TEORIE
CMTF UPOL 2021 | JAN MOTAL | WWW.MEDIALNIETIKA.CZ
EXPRESIVNĚ-
EVOKATIVNÍ
ÚROVEŇSOUDŮ
HENRYAIKEN, 1962 – NEJNIŽŠÍ ÚROVEŇ (EXPRESIVNĚEVOKATIVNÍ
– MORÁLNÍ – ETICKÝ – POSTETICKÝ /
LIDSKÝ); ÚSTUP K OTÁZCE PRÁVA
De
fi
nice dilematu
Hodnoty
Loajality
Principy
“THE POTTER BOX”
CHRISTIANS ETAL., 2016
POTTERŮV ROZHODOVACÍ MODEL
1. EMPIRICKÁ DEFINICE – co nejpřesnější popis dilematu, všechna důležitá fakta, empirická de
fi
nice situace,
identi
fi
kace aktérů


2. IDENTIFIKACE HODNOT – identi
fi
kace všech hodnot, které mohou být důležité (nejen reportéra, ale i ostatních
aktérů), vyjasnění kon
fl
iktu mezi různými hodnotami (např. soukromí vs. veřejný zájem) různých typů (udržení
pořádku vs. pravda) – zde se většinou v praxi uvažovaní zastaví a nedosáhne tak morální úrovně


3. ETICKÉ PRINCIPY – umožňuje vyřešit kon
fl
ikty mezi hodnotami, identi
fi
kujeme principy (normativní
perspektiva – “co má být” – např. kantovský imperativ pravdivosti, angažovanost etiky péče apod.)


4. LOAJALITY – závazky, zodpovědnost vůči aktérům, “pro koho to činíme” (např. veřejnost, oběti, zdroje
informací, trh, publikum…); zde můžeme rozlišit, který princip je důležitější


5. formulace ÚSUDKU anebo
fi
remní/veřejné POLITIKY
Empirická de
fi
nice
Identi
fi
kace hodnot
Volba loajalit
Přihlášení se k etickým
principům
konkrétní úsudek


nebo politika
zpětná vazba
model je cyklický


jde o organický celek propojující empirii, hodnoty, principy a zodpovědnosti
CLYDE KLUCKHOHN, 1951 – “KLASICKÁTEORIE”; GEIST, 2000
HODNOTA
• Hodnota je něco charakteristického (představa, pojetí, chápání něčeho), co je explicitně
nebo implicitně jak pro jedince tak pro nějakou skupinu žádoucí a co ovlivňuje výběr
dostupných způsobů, prostředků nebo cílů jednání


• Hodnoty nejsou pouze individuální, ale (především) sociální


• Lze je dělit podle určitých kritérií – pozitivní, negativní, přímé, nepřímé (podle toho, zda
přímo uspokojují naše tužby, nebo toto uspokojení pouze zprostředkují), estetické, morální,
logické… Vývojem se mohou hodnoty přesouvat (z nepřímých se stávají přímé apod.)


• hodnoty nejsou konstituovány individuálně, ale
převážně sociálně


• jsou subjektivně považovány za vlastnosti
objektů, ale objektivně žádnou vlastnost
nemají


• jsou vztahové – vyjadřují náš vztah k předmětu,
mezi námi a společností, mezi společností a
jejím hodnotovým systémem (referenční
systém)


• hodnoty získáváme během socializačního
procesu (sebeutváření osobnosti) interiorizací
VZTAHOVOSTHODNOT
CHRISTIANS ETAL., 2016
PŘÍKLADYHODNOTV MEDIÁLNÍ PRAXI
• profesní hodnoty: blízkost, aktuálnost, kon
fl
ikt, lidský zájem, zábava, novost,
bezprostřednost, nezávislost, nestrannost, objektivita, watchdog…


• morální hodnoty: pravdivost, lidskost, spravedlnost (férovost), čestnost, nenásilí…


• sociokulturní hodnoty: tvrdá práce, energie, šetrnost, rodina…


• logické hodnoty: konzistence, kompetence, vědění…


• estetické hodnoty: harmonie, potěšení, imaginativnost…
C. G. CHRISTIANS ETAL., 2016, P. 21.
“NAŠE HODNOTYNEJSOU NIKDYČISTÉ.
MÁME SKLON KTOMU JE BRÁNITATYPICKY
RACIONALIZUJEME NAŠE JEDNÁNÍ,KDYŽ
JE S NIMI V ROZPORU.PROFESNÍ HODNOTY
JSOU VYRYTYV MOCI.”
• etické teorie založené na ctnosti


• etické teorie založené na povinnosti


• etické teorie založené na užitečnosti


• etické teorie založené na právech


• etické teorie založené na lásce
PĚTHLAVNÍCH DRUHŮ
ETICKÝCH PRINCIPŮ
LOUIS HODGES
• ctnostné jednání je umírněné čili má správnou míru – nearitmetická
středovost


• fronésis (x teorie, x technika) – znalost účelů a prostředků, jak jich
dosáhnout (správný čas, správný způsob, správný motiv a správný
cíl)


• zaměřenost spíše na charakter (druhá přirozenost) než jednání samo


• v žurnalistice: vyváženost, spravedlnost, rovnost v poskytnutí
prostoru; hledání středu mezi extrémy


• existují i situace, kdy je třeba vyváženost porušit – extrémní útisk
vyžaduje extrémní odpor; jsou vlastnosti, které střed nemají (závist
atd.)
I ETIKA CTNOSTI
PLATÓN (KARDINÁLNÍ CTNOSTI),ARISTOTELÉS,TOMÁŠ AKVINSKÝ,
ALASDAIR MACINTYRE…
• lidská výjimečnost není založena na původu, ale jeho
charakteru (ťün-c’ = ušlechtilý člověk)


• pět ctností konfuciánství: lidskost (žen – 仁), správnost (i –
義), patřičnost – řádnost (li – 禮), moudrost (či – 智) a
důvěryhodnost (sin – 信) (formulovány později)


• de
fi
nice středovosti: čung (中) – vyváženost a jung (庸) harmonie;
dilema se řeší nebinárně, integrací obou
možností


• žen (仁) – lidskost, láska k bližnímu a péče (jako o děti),
starost o druhé (“aby rostl člověk, musí růst společenství”),
vzájemnost (v konfuciánství hierarchie rodiny)
I ETIKA CTNOSTI
KCHUNG-FU-C’ (KONFUCIUS)
• kategorický imperativ – žádoucí je takové jednání, jež se
může stát obecným zákonem (ne zlaté pravidlo!)


• kritériem je racionální univerzalita (zavazující všechny
inteligibilní bytosti) – kategorický (nepodmíněný)
charakter dává člověku jistotu jednání nezávisle na
okolnostech


• autonomie – heteronomie (nezávislost úsudku) a lidská
důstojnost


• deontologie – William David Ross, prima facie
povinnosti: věrnost, náprava, vděčnost, spravedlnost,
bene
fi
cence, nonmale
fi
cence, sebezdokonalování
II POVINNOST
IMMANUEL KANT,W. D. ROSS
• cílem je předcházet bolesti (pain) a zvyšovat
potěšení (pleasure); cílem je šťastná společnost
(summum bonum)


• původní podoba hedonistického kalkulu
(Bentham) rozšířena Millem o kvalitativní kritérium


• ve vztahu k médiím je utilitarismus sice rozšířený,
ale velmi problematický – měření účinků médií;
klasickým problémem je navíc jak srovnat hodnotu
různých životů
III UŽITEK
JEREMY BENTHAM,J. S. MILL
• “spravedlnost jako férovost” je ústřední koncept;
egalitářská teorie: a) princip svobody, b) nerovnosti
přijatelné pouze ve spojení s postaveními
přístupným všem (princip rovnosti šancí), pokud
prospějí nejméně zvýhodněným (princip diference)


• “závoj nevědomosti” (veil of ignorance) –
rozhodujme, jako bychom byli v “původním stavu”
– nevěděli, jaké postavení nám v budoucím
uspořádání připadne; dohlížíme od etnicity, věku,
vzdělání, majetku apod.
IV PRÁVA
JOHN RAWLS
• “Miluj bližního svého jako sám sebe” (Mt 22,39); “Dilige et
quod vis fac” (Miluj a čiň, co chceš – sv. Augustin)


• přikázání lásky odráží božskou podstatu (ὁ θεòς ἀγάπη
ἐστίν, Bůh je láska – 1 Jn 4,16)


• agapé (αγαπη, caritas), pečující láska, vzájemná láska (i
Boha k lidem), činy péče o ty, kteří potřebují


• starost o slabé, sociálně vyloučené, marginalizované,
nemocné, ohrožené, oběti


• lidskost – cílem je dobrobytí druhých lidí, angažování v
dobru společnosti
FRANCESCO DE MURA,JEŽÍŠ UZDRAVUJE SLEPCE, ITÁLIE 1750-1780
V LÁSKA
ŽIDO-KŘESŤANSKÁ ETIKA
• etika péče navazuje na feministickou kritiku morálky nezávislosti
(deontologie, utilitarismus) – Carol Gilligan ukazuje, že morální
vývoj nesměřuje pouze k nezávislosti, ale i k připoutání (žena,
matka)


• Held – Etika péče – musíme poznat, co druhý potřebuje, vychází z
univerzální zkušenosti péče mateřství; základem porozumění
druhému jsou emoce (sympatie, empatie, citlivost atd.); nehledá
univerzální ani nestranná řešení; odmítá tradiční rozdělení
soukromého a veřejného; chápe člověka ve vztahu, nikoliv jako
autonomní bytost


• relační etika (Noddings) – péče zakořeněná v receptivitě,
vnímavosti – ten, kdo pečuje (one-caring), musí mít o druhého
zájem, ten o něhož je pečováno (cared-for), musí na péči
odpovídat; snažíme se druhému lépe porozumět (pohlcení –
engrossment), být ponořeni do jeho potřeb
V LÁSKA
VIRGINA HELD, NEL NODDINGS
ANALYTICKÝPROCES JE DŮLEŽITÝ:


K PRINCIPU JETŘEBA DOJÍTROZBOREM,


NIKOLIVVÝROKEM AUTORITY!
Empirická de
fi
nice
Identi
fi
kace hodnot
Volba loajalit
Přihlášení se k etickým
principům
konkrétní úsudek


nebo politika
zpětná vazba
model je cyklický


jde o organický celek propojující empirii, hodnoty, principy a zodpovědnosti