Adobe Systems
1
Úvodní hodina, orientace v kurzu; Kvalitativní výzkum jako ten druhý?
ZURn6337 Fokusní skupiny

Adobe Systems
2
Lukáš Slavík
Kdo jsme
Alena Kluknavská
̶Doktorand a výzkumník
̶Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS, MU
̶Zájem o důvěru v média a zpravodajství
̶Kvantitativní i kvalitativní metody
̶FG: komerční, neziskový sektor, studující, zaměstnanci a management, vyučující, mediální publika
̶Odborná asistentka
̶Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS, MU
̶Politická komunikace, populistická radikální pravice, mediální reprezentace
̶Textová analýza
̶
Obsah obrázku osoba, zeď, brýle, nošení Popis se vygeneroval automaticky.

Adobe Systems
3
Petra Pichaničová
Kdo jsme
Natálie Terčová
̶Doktorandka - Katedra mediálních studií a žurnalistiky, FSS, MU
̶Mediální reprezentace, ženy novinářky, násilí páchané na ženách
̶Background – media studies + gender studies
̶Kvantitativní metody (content analysis)
̶Odborná pracovnice - Interdisciplinární výzkum internetu a společnosti (IRTIS), MU
̶Doktorandka - Katedra mediálních studií
   a žurnalistiky, FSS, MU
̶Digital skills, E-health literacy, Adolescenti
̶Background – media studies + poradenství v sociální práci
̶FG: akademický výzkum, dospívající participanti, mixed methods
̶Kvantitativní i kvalitativní metody
   (psych/media)
Obsah obrázku zeď, interiér, osoba, vlasy Popis se vygeneroval automaticky. Obsah obrázku osoba,
zeď, oblečení, interiér Popis se vygeneroval automaticky.

Adobe Systems
4
Štěpán Žádník
Kdo jsme
̶Doktorand  a výzkumník
̶KMSŽ a KSOC MUNI
̶Agentura Median
̶Media skills a literacy, aspekt pomoci
̶Kvantitativní i kvalitativní metody (individuální rozhovory, skupinové diskuse)
̶

Adobe Systems
5
Sylabus, účel, požadavky
̶Naučit se všechny logické kroky výzkumné techniky fokusních skupin
̶zakotvení v kvalitativním výzkumu
̶definice výzkumného problému
̶příprava a realizace FG
̶analýza dat
̶report výsledků: výzkumná zpráva
̶

Adobe Systems
6
Zkušenosti s kvalitativním výzkumem
Rozehřívačka
Co si myslím/vím o technice FG
̶
̶

Adobe Systems
7
O čem to dnes bude?
̶Přehled filozoficko-teoretických zdrojů kvalitativního a kvantitativního výzkumu
̶Logika kvalitativního výzkumu
̶Nastínění problému zobecnitelnosti

Adobe Systems
8
Pozitivismus
Kdo je „Ten první“?
̶myšlenkový směr odrážející se ve filozofii a vědě
̶původ v osvícenství, jeho myšlenkové vyvrcholení
̶vrcholí v době úpadku premoderních institucí (náboženství, feudalismus, rodina)
̶zakladatel Auguste Marie Francois Xavier Comte (1798-1857)
̶reakce na proměnu společnosti i tehdejší myšlenkové vlivy
•baron de Montesquieu O duchu zákonů (1748) – vývoj společnosti a její koheze závisí na
„neviditelných“ zákonitostech vývoje a typech lidské morálky
•Baron Jacques Turgot (sociální myslitel a ministr financí
Francie – náboženství umožňuje vývoj společnosti k dalším
fázím (dokonalejším), důležitá je sociální integrace
•konzervativci – nelze jen bořit, je třeba
budovat i řád (morální a strukturální)
•Adam Smith – dělba práce jako pojivo společnosti
•Jean Baptista Say - průmyslníci jako moderní hrdinové
̶
̶

Adobe Systems
9
Pozitivismus
̶Snaha nalézt „řešení“ pro turbulentní společnost:
̶Zákon tří stádií:
Týká se společnosti, individua, i morálky/ducha, jde o popis nezvratné evoluce směrem k „pravdě“:
teologické – příčiny v nadpřirozenu (vládne náboženství)
metafyzické – příčiny v abstraktních silách, počátky jednoduchých mechanismů (vládne metamatika,
fyzika, chemie)
pozitivní – o příčiny již nejde, kumulativně hledáme zákonitosti (vládne sociologie)
̶Předmět a cíl zkoumání:
sociální statika: zákonitosti sociální stability
sociální dynamika: zákonitosti vývoje a pokroku směrem k pozitivismu
=> nalézání neměnných zákonitostí vývoje, posloupností a zákonů fungování společnosti (snaha
prohlédnout a urychlit vývoj k pozitivismu a redukovat negativní externality vývoje)
̶Metoda:
inspirace přírodními vědami
důraz na přímo pozorovatelné jevy
metoda experimentu a nástroj kvantifikace
zkoumání formou testování hypotéz (doměnka ->konfrontace s pozorovaným jevem => vyhodnocení její
správnosti)
objektivita reality i zkoumajícího
̶

Adobe Systems
10
Pozitivismus (ale už jen rychle J)
̶Herbert Spencer (1820-1903)
̶důraz na evolucionismus
společnosti se vyvíjí podle zákonů evoluce od stavu nevymezenosti, nekoherence a homogenity k
vymezenosti, koherenci a heterogenitě
je třeba zkoumat míru těchto znaků a jejich typy
podle komplexty: jednoduchá, složená, vícenásobně složená společnost
podle typu integrace: vojenská, industriální
̶úloha sociologie jako vědy:
zkoumat proces sociální evoluce stejně, jako evoluci biologickou
cílem je porozumění zákonů evoluce
to ale neopravňuje k ovlivňování sociálního vývoje (objektivita i po odhalení zákonitostí), aby
nedocházelo k nezamýšleným důsledkům

Adobe Systems
11
Pozitivismus a Novopozitivismus
̶Vilfredo Pareto (1848-1923)
̶Zájem o to, jak lidé jednají (záchvěv důrazu na smysl?)
lidské jednání je z velké části iracionální (mimologické) – prostředek nevede ve skutečnosti k
praktickému cíli
jen menší část je logická (racionální)
̶Úloha sociologie jako vědy:
nezúčastněně zkoumat zákonitosti a typy jakými lidé „ospravedlňují“ motivy svého „iracionální
jednání“
nijak do jednání nezasahovat s cílem jej učinit racionálním
zkoumat jen na základě pozorovatelných projevů jednání
̶
̶Karl Raimund Popper
(1902 – 1994)
̶Novopozitivismus:
pozorování empirické reality může být sice východiskem, ale cílem není testovat hypotézy o
platnosti teorie, ale naopak, její neplatnost.
Snaha řešit problém s nedostatkem pozorování (nikdy nemůžeme definitivně vědět, jestli neexistuje
skutečnost, která rozporuje zjištění).
̶Metoda falzifikace (založená na dedukci):
domněnka o stavu světa
formulace testovatelné hypotézy
snaha o negaci hypotézy na základě dat
̶Úloha vědy:
Kumulativně vylučovat chybná přesvědčení testováním hypotéz.
1)
̶
̶

Adobe Systems
12
Rozumějící přístup
A kdo je ten „Ten druhý“?
̶Reakce na mechaničnost pohledu pozitivismu
̶Problematizace objektivity zkoumání
̶Přesto důraz na kauzalitu
̶Max Weber (1864-1920)
̶historik, právník, ekonom, sociolog
̶reakce na rozvíjející se kapitalismus v Německu a promýšlení rozporu mezi kapitalistickou
společností „příležitostí“ a společností „zděděných výsad“
̶snaha nalézt soulad mezi vědeckým historismem (každá doba je neopakovatelným sledem historických
konfigurací) a pozitivismem (existují obecné zákonitosti)
Wilhelm Dilthey – zkoumání lidského světa lze doáhnout skrze vciťování do zkušenosti (erleben)
aktérů a tedy pochopením motivací a významům (verstehen).
Mladší škola historické ekonomie – logika fungování ekonomiky má vždy kořen v kontextu, ve kterém
se děje (neexistuje jediná zákonitost)
Nietzsche – osvícenství pragmatizuje hodnoty (byrokratizace, kapitalismus, sekularizace)
̶

Adobe Systems
13
Rozumějící přístup
̶Rozumějící přístup a vztažnost k hodnotám:
Jednání lidí je oproti chování orientované na ostatní a je nutné ho tedy vysvětlovat tak, že jeho
vnějším projevům přiřadíme vnitřní motivy, které z jednání vyvodíme.
Použijeme k tomu paletu ideálních typů (vystupňovaných konstrukcí), jednání s nimi porovnáme.
Posoudíme, jak vede jednání ke stanovenému cíli.
Tím jednání pochopíme (verstehen x oproti přírodně-vědeckému vysvětlení – řeklären).
Cílem je stanovit kauzální průběh.
̶Nehodnotící přístup:
I vědci orientují své jednání podle jistých pravidel (je selektivní a vyplývá z vnitřních motivů).
Je legitimní tedy úhel pohledu i zvolený jev vybírat takto selektivně (vztažnost k hodnotám).
Je nelegitimní ale zaujímat „angažovanou“ nebo „hodnotící“ (vyjadřovat se ve smyslu morálního)
pozici.
Proto je třeba svou pozici a roli vždy podrobovat reflexi (narušení neotřesitelnosti objektivity).

Adobe Systems
14
Hermeneutika/Fenomenologie
Další vývoj (z rychlíku)
Chicagská škola
̶Edmund Husserl (1859-1938), později A. Schütz (1988-1959)
̶Lidé přetavují konfrontaci s vnějším světem do vnitřních zkušeností, které mají význam (fenomény).
Je třeba je odhalovat, abychom světu vůbec mohli adekvátně porozumět.
̶Svět sám o sobě bez našeho vědomí „neexistuje“.
̶
̶
̶rozvinutí jak pozitivistického tak etnografického zkoumání města, migrace a života ve městě
̶Etnografickou linii představovaly převážně výzkumnice, aktivistky a filantropky vycházející z
centra Hull House v čele s Jane Addams (1860-1935), ale i přímo člen Chicagské školy Louis Wirth
(1839-1952):
̶Hull House:
Extenzivní terénní výzkum životních podmínek chudých obyvatel Chicaga, desripce, důraz na
aplikované řešení (x vymezování katedry sociologie v Chicagu)
Vysvětlení sociálních problémů (kriminalita, spirála chudoby) materiálními podmínkami a bytové
situace (levné soukromé nájmy, nízké platy, absence sociálních sítí).
Angažovaný přístup.
̶Wirth:
Kombinovaný etnografický výzkum způsobů vytváření „přirozených oblastí“ v podobě ghetta.
Sociální vztahy se otiskují v prostoru a mají tendenci se dlouhodobě reprodukovat.

Adobe Systems
15
Symbolický interakcionismus
Další vývoj (z rychlíku)
Sociální antropologie
̶Erving Goffman (1959-1999):
̶dramaturgický přístup:
společnost je možné studovat prostřednictvím studia interakcí, které nabývají podoby „divadelního
představení“ (sociální role, rekvizity, scéna, zákulisí)
tato perspektiva nám umožňuje zkoumat, jaký smysl lidé v interakcích budují a jak tedy budují
sociální instituce
̶totální instituce:
na základě pozorování a rozhovorů pomohl pochopit, jak fungují klíčové instituce moderní
společnosti
jednání jako svorník mezi individuálním self a společenskými účinky
̶
̶
Obsah obrázku muž, pózování Popis byl vytvořen automaticky
̶Mary Douglas (1921-2007):
̶Čistota a znečištění, role rituálu ve společnosti:
Na základě dlouhodobé etnografie a studia širokého spektra textů odhaluje společné základy logiky
fungování „primitivních“ a západních společností.
(Fyzická) Špína je jen malou částí nečistoty, která nás obklopuje a která není ničím jiným než
vedlejším důsledkem existence systémů organizace zkušenosti. To, co často považujeme za důsledek
zavádění hygienických pravidel nebo „barbarství“ je v systému dané společnosti smysluplné jednání k
eliminaci znečištění a ohrožení stability světa.
Rituál pak udržuje hranice těchto systémů nebo ošetřuje jejich porušení. Jde také o způsob, jak se
vyhnout hrozbě a chaosu v našem životě.
̶
̶
̶
Obsah obrázku text, osoba Popis byl vytvořen automaticky

Adobe Systems
16
Epistemické mody podle Isaaca A. Reeda
Jak tato paradigmata budují poznání?
̶profesor sociologie na University of Virginia
̶historická a kulturní sociologie
̶Interpretation and social knowledge: On the use of theory in the human sciences (2011).
̶Vysvětluje, jakým způsobe v sociálních vědách dochází k používání dat a teorie.
̶Ideál sociálních věd: přinášet vysvětlení, ne jen faktická tvrzení.
̶Nepojednává přímo/jen typu výzkumu, ale o produkci vědění.
̶Všechny sociální vědy o něj usilují.
̶Existují 3 teoreticko-empirická paradigmata podle způsobu, jak nakládají s daty a teorií a
dosahují vysvětlení.

Adobe Systems
17
̶Všechny sociální vědy používají:
̶Data/evidenci: indikátory nějakého jednání/události. Existují nezávisle na teoriích.
̶Teorii: abstraktní soubor představ a konstruktů, které striktně řečeno „neexistují“ bez doplnění o
data (teprve pak získávají „váhu“). Povaha teorie je tedy vždy relační (potřebuje se s něčím
spojit): s jinou teorií nebo daty.
̶Snaží se je zřetězit do celků za účelem dosažení interpretace světa.
̶
̶Typy interpretací:
̶Minimální: silná patrnost dat, teorie pomáhá říct, co, se stalo (ukazuje vztahy)
̶Maximální: přechod mezi daty a teorií není patrný, zjišťujeme nejen co se stalo, ale také komu,
kde, za jakých podmínek, na základě jakých motivů a s jakým smyslem.
̶
̶Existují 3 paradigmata budování interpretací:
̶realistické
̶normativní
̶interpretativní

Adobe Systems
18
Realistické paradigma
̶Metafora výzkumu: rozkládání hodinového strojku
̶
̶Způsob práce: zřetězování teorie a dat k vysvětlení vazeb mezi příčinami a následky.
̶
̶Cíl: Artikulovat abstraktní, univerzální, hodnotově neutrální kauzální vysvětlení mechanismů,
které leží pod pozorovanou realitou.
̶
̶Odpověď: co s čím souvisí.
̶
̶Vyžaduje:
̶Odstup výzkumníka od předmětu zkoumání
̶Neosobní a standardizovaný sběr dat (numerická, školený tazatel)
̶Neosobní a standardizované měřící nástroje
̶Standardizovaná analýza dat
̶Testování hypotéz

Adobe Systems
Zápatí prezentace
19
Realistické paradigma

Adobe Systems
20
Interpretativní paradigma
̶Metafora výzkumu: malování krajiny významu
̶
̶Způsob práce: Rozpouštění dat a teorie v jedné malbě krajiny.
̶
̶Cíl: Porozumět tomu, jak vypadá a funguje síť významů, které aktéři společně tvoří a která v
daných okolnostech a době.
̶
̶Odpověď: Jaký smysl má daný jev. Jak tento smysl formuje (nikoliv podmiňuje nebo vynucuje)
jednání.
̶
̶Vyžaduje:
̶Přístup výzkumníka co nejblíže ke zdroji dat
̶Sběr dat zaměřený na bohatost a hloubku
̶Citlivost ke kontextům a nuancím (stejný motiv může vést k opačný/jiným výsledkům)
̶Analýza dat podle formy významu a způsobu vyprávění
̶Teoretickou kreativitu (v pozitivním slova smyslu)

Adobe Systems
21
Příklad: Malba Žně (1565) - Pieter Bruegel
Krajina významu
̶
̶Krajina významu vypovídá o:
̶Rámci zkoumaného jevu (rám obrazu): je jasné, že pokračuje, jádro je ale v obraze.
̶Je tvořena vrstvami významů: např. pole a kooperace na něm jako klíčový tmel společenství a hlavní
náplň „světského času“, ves, kostel, stromy na poli a hra vesničanů v pozadí jako prvky
„profánního“ času protínajícího kontinuitu práce, kostel na návrší a v pozadí jako instituce
všeobecného, avšak „bodovému“ dohledu.
̶Vztahy: mezi aktéry i jejich kontextem (proč někteří pracují a jiní ne? Proč .
̶Cestami a spojnicemi: mezi kterými se aktéři rozhodují (proč zrovna tato cesta muže se džbánky,
proč zrovna teď odpočinek?)
̶Perspektivou: jde o pohled vesničanů, proto pohled z pole, ne z kostela, a už vůbec ne z továrny
apod.)
̶=> Významem: Všechny předchozí vrstvy mohou např. vysvětlit, proč lidé na obraze baví vtip o
jedení koček. Nebo proč považují stromy na poli za velmi cenné.
̶Krajina významu je:
̶Vždy unikátní zpodobněním (silou tahů štětcem, barvami, tedy konfigurací jednání, kontextů,
institucí, a jejich spojení významem),
̶Ne obsahem (krajina vždy obsahuje něco, co je zpodobněno i v jiné krajině, byť ve více méně
odlišné podobě a pozici) => specifická možnost „zobecňování“.

Adobe Systems
22
Příklad maximální interpretace interpretativního paradigmatu
̶Susan Bordo: americká filosofka, feministka a výzkumnice tělesnosti z pozic kritické teorie
̶Zájem o formování ženských subjektivit kulturou
̶Studium „anorektických deníků“: deníků studujících a poznámek z rozhovorů se studenty od počátku
80. let, ale i trhu s přípravky na hubnutí a bujení „body shapingu“ ve všech podobách.
̶Studie Anorexie nikoliv jako psychiatrická nebo medicínská disfunkce, ale symptom působení
kultury, její povaha je kulturní.
̶Tři osy působení
̶Dualistická:
̶Osa kontroly:
̶Osa genderových mocenských vztahů:
̶
̶
̶
Bordo, S. R. (1995). Anorexia Nervosa: Psychopathology as the Crystallization of Culture. In
Unbearable weight: Feminism, western culture and the body (pp. 139–164). University of California
press.

Adobe Systems
23
Osa dualistická
Anorexia Nervosa
Osa kontroly
̶Vychází z mnoha teoretických zdrojů (sv. Augustin, Platon, Descartes, Foucault)
̶Dvě substance lidské existence: tělesná a duchovní
̶Mají subjektivně formativní povahu
̶Tělo jako něco „cizího/nepřátelského“, „obtěžkávajícího“, „vzpouzejícího se duchu/vůli“
̶Tělo jako stroj, který je možno upravovat, disciplinovat, zanedbávat.
̶=> ideál zkrotit tělo duchem: odstranit hlad a potřebu těla jíst, upravit svou tělesnost tak, aby
nevzbuzovala touhu
̶
̶Rysy západní kultury zaměření na všestranný a bezpodmínečný individuální úspěch v kompetici
̶Přemíra aspirací od raného mládí, individuální odpovědnost
̶Reakce: Pocit života bez kontroly + potřeba nalézt sféru kontroly
̶Zrcadlové dopady: anorexie i vypjatý body-building a cvičení jako body kontroly a zároveň rebélie,
sebekontroly a pocitu uschopnění „ke všemu“.
̶Snaha vyhnout se úpadku „neproduktivitě“ v podobě staří a smrti.
Osa genderových mocenských vztahů
̶Kombinace mnoha teoretických zdrojů o roli ženy ve společnosti (např. Mills, Freud, současné
feministické teorie) i beletrie
̶Průsečík:
̶duálních opozic spojených s genderem (disciplinovaný x podléhající pudům)
̶disciplinační pohled mužů
̶odmítnutí a strach z těl a rolí nevzhledných matek
̶rozpor mezi proklamovanými možnostmi a reálným dopadem genderového řádu
̶devalvace dcery jako potomka
̶Anorexie jako nová podoba hysterie. Je však nebezpečnější, protože zatímco tehdy hysterie
mobilizovala (odmítnutí stigmatu), anorexie je infikovaná uschopněním.
̶Anorexie jako pokračování fyzického zneschopňování (sukně, korzety, šaty).
̶
̶

Adobe Systems
24
Tip
̶Aspekty téhož i jinde:
̶Podcas Alarmu o užívání pervitinu mladými:
https://podcasty.seznam.cz/podcast/alarm/piko-3-dekuji-ti-pikenko-155073
̶na základě rozhovorů s mladými uživateli vysvětlují úlohu pika v životě mladých
̶v kontextu zjištění Bordo zajímavý zejména osud Jany:
piko jako symptom a zároveň nástroj vyrovnávání se se světem

Adobe Systems
25
A ještě jeden z mé zahrádky
Slavík, L., & Pospěch, P. (2019). Youtuberství jako konstrukce, destrukce a reparace soukromí.
Český sociologický časopis, 55(2), 135–160. https://doi.org/10.13060/00380288.2019.55.2.456

Adobe Systems
26
Pozitivismus/kvantitativní výzkum
Porovnání (ideálních typů!)
Interpretativismus/kvalitativní výzkum
̶Předpoklady:
̶Společnost je prodchnuta individuálně neprůhlednými univerzálními mechanismy a zákonitostmi
(nomotetismus)
̶Lidé sice jednají s nějakým úmyslem, ale celková podstata sociálních faktů jim je nepřístupná
̶Cíl:
̶Odhalovat mechanismy v útrobách společnosti
̶Odhalovat „co“ se děje, jak vypadají vztahy mezi jevy, ideálně deskripcí kauzálního nebo
příčinného vztahu (dedukce)
̶Metoda:
̶Experiment
̶Dotazníkové šetření
̶Statistická analýza numerických dat
̶Pozorování
̶Analýza textů (dokumentů)
̶
̶Předpoklady:
̶Společnost je založena na smyslu, který propojuje individua
̶Jeho podoby a variace mohou být velmi různorodé (indiografičnost)
̶Cíl:
̶Odhalovat smysl, okolo kterého lidé orientují své jednání a jeho kontext
̶Odhalovat „proč“ se něco děje a jaké okolnosti a kontexty toto „proč“ obklopují a podmiňují
(indukce)
̶Metoda:
̶Rozhovor
̶Introspekce (autoetnografie)
̶Fokusní skupina
̶Analýza artefaktů (např. i odpad)
̶Pozorování
̶Analýza textů (dokumentů)
̶
̶

Adobe Systems
27
Styčné body obou paradigmat
̶Mezi individuem a sociálními institucemi „něco je“:
̶Pozitivismus/kvantitativní výzkum: neosobní univerzální zákonitosti.
̶Interpretativismus/kvalitativní výzkum: je to smysl a jeho kontext.
̶
̶Lze zkoumat různé počty jednotek (navzdory běžným dichotomiím):
̶Jak malý počet (individuální rozhovory, malé polní výzkumy, experiment).
̶Velký počet jednotek (dotazníková šetření, velké polní výzkumy, rozsáhlé experimenty).
̶Teorie je důležitá na počátku i na konci (navzdory běžným dichotomiím):
̶Pozitivismus/kvantitativní výzkum: Statisticky testovatelné hypotézy, interpretace výsledků.
̶Interpretativismus/kvalitativní výzkum: Teoretická citlivost, výzkumné otázky, analýza,
interpretace.
̶
̶Strukturovanost/flexibilita
̶Pozitivismus/kvantitativní výzkum: vysoká míra systematizace teorie, statistická rigoróznost,
sevřený styl i průběh i nutnost analytické improvizace a pružnosti.
̶Interpretativismus/kvalitativní výzkum: vysoká míra reflexivity (neustálá kontrola designu,
nástrojů, „dat“, své pozice a smysluplnosti výsledků i nutnost analytické i teoretické improvizace
a pružnosti.
̶
̶

Adobe Systems
28
Dá se tedy u kvalitativního výzkumu zobecňovat?
̶Ano, zobecnitelnost je v zásadě neparadigmatická, jde o formulování obecných a širokých výroků o
na základě specifických případů (Carminati, 2018).
̶Hegemonie pozitivismu ale tento pojem spojila se statistickou zobecnitelností.
̶Zobecnitelností ale existuje více.

Adobe Systems
29
Pozitivismus/kvantitativní výzkum
Dá se tedy u kvalitativního výzkumu zobecňovat?
Interpretativismus/kvalitativní výzkum
̶Zobecnitelnost měřítkem užitečnosti a validity.
̶Statistická zobecnitelnost = statistický odhad jistoty, že naše zjištění platí pro cílovou
populaci.
Vyžaduje náhodný výběr z cílové populace.
Numerická data a statistickou analýzu.
Stojí a padá na kvalitě vzorku, nástrojů, dat a analýzy.
̶
̶Navzdory očekávání také měřítkem užitečnosti.
̶Analytická/Teoretická zobecnitelnost:
̶Vychází ze Zakotvené teorie
̶Jde o vyjádření kontextuální podmíněnosti zjištěných výsledků (soudržnost významu a jeho kontextu
a bohatost tohoto kontextu).
̶Vyžaduje pečlivé zdůvodnění zkoumané populace, pečlivý sběr dat až do okamžiku teoretického
nasycení, analýzu a ideálně její výsledky konfrontovat s další studií na jiném ale podobně
strukturovaném vzorku (např. mladí se studijními problémy), nebo na jiné aktéry v podobném kontextu
(např. na maloměstě).
̶Jiní navrhují spíše pojem přenositelnost
̶Zhodnocení/vyjádření kontextuální podobnosti prostředí a jevu samotného. Na základě předvýzkumu a
analytické úvahy.
Vyžaduje detailní popis cílového jevu, zvoleného vzorku a zdůvodnění vazby mezi vzorkem a jevem i
kritérií výběru vzorku, vč. zvolené analytické metody a procesu analýzy. Zejména pak vazby mezi
„významem“ a kontextem (dobrá krajina významu).
̶

Adobe Systems
30
Shrnutí
̶Existují dvě výzkumné tradice (pozitivismus a interpretativismus) s rozdílnou představou o světě a
společnosti.
̶S nimi jsou spřízněny dva trsy výzkumných metod.
̶Navzdory rozdílnostem a „povídačkám“ mají společné styčné plochy a mohou se doplňovat.
̶Oba však podávají o společnosti poněkud jiný obrázek.
̶univerzální zákonitosti a kauzální vysvětlení
̶kontextuální význam