Vojenství v období mezi světovými válkami •BSSb1102 Dějiny vojenství •(Guernica, Pablo Picasso) Versaillská smlouva Obsah obrázku text •„Ce n'est pas une paix, c'est un armistice de vingt ans.“ (To není mír, to je příměří na 20 let) Ferdinand Foch Základní charakteristika vojenství v meziválečném období •Po válce snaha o regulaci zbrojení, od poloviny třicátých let závody ve zbrojení •Dozvuky první světové války – série konfliktů vyjasňujících poválečné poměry (cca 1918-1922) •Pohraniční a koloniální konflikty •Konflikty předznamenávající druhou světovou válku (španělská občanská válka), nebo do ní přerůstající (japonsko-čínský konflikt) • Nejvýznamnější ozbrojené konflikty meziválečného období •Ruská občanská válka (1917-1922) a polsko-sovětská válka (1919-1921) •Řecko-turecká válka (1920-1922) •Válka o Chaco – Paraguay vs. Bolívie (1932-1935) •Italská válka v Etiopii (Habeši) (1935-1936) •Španělská občanská válka (1936-1939) •Občanská válka v Číně (1925-1949), japonská intervence v Mandžusku (1931-1932) a v Číně (1937-1945) •Japonsko-sovětské boje u jezera Chasan (1938) a u Chalkin Golu (1939) • Snahy o odzbrojení •Společnost národů (1920) – snaha zprostředkovat mírovou spolupráci mezi národy a odzbrojení, postupně obcházena •Briand-Kellogův pakt (1928) – zřeknutí se války jako prostředku (mezi)národní politiky, postupně podepsán 60 státy → přestalo se mluvit o válce •Neúčinné, chyběla sankce za porušení Regulace válek a zbrojení •Ženevská konvence o zacházení se zajatci •Omezení námořního zbrojení –Washingtonská konference (1921-2) •15 let moratorium na výstavbu bitevních lodí •omezení výtlaku a výzbroje křižníků •stanovení poměru bitevních a letadlových lodí mezi pěti mocnostmi (UK, USA, Japonsko, Francie, Itálie) –Londýnská konference (1930) •omezení a stanovení poměrů sil na další kategorie, již bez Francie a Itálie –Neuspěly snahy o zákaz ponorek Hlavní trendy armádním vývoji •Doplňování armády: 1.všeobecná branná povinnost (+ případně milice); 2.profesionální armáda doplňovaná dobrovolníky (vnuceno poraženým státům); 3.profesionální armáda doplněná armádou územní. • •Koncem třicátých let všeobecná branná povinnost (mimo USA) • • Nové typy vojsk – tanky a jak je organizovat – výsadkové vojsko • Ve španělské občanské válce fenomén mezinárodních dobrovolníků (interbrigadisté i podpora Frankovi). Úvahy o dalším vývoji vojenství •G. Douhet – Nadvláda ve vzduchu (1921), důraz na letecké síly, přecenil význam bombardování •Fuller – mechanizovaná armáda •de Gaulle – silná profesionální armáda, využití tanků, nelze se omezit jen na (pasivní) obranu Strategie a taktika pozemní války •V ruské občanské válce a rusko-polské válce naposledy výrazný význam jezdectva •Postupná motorizace pozemních jednotek → vznik motorizovaných, mechanizovaných a tankových divizí → zvyšování mobility, nové nároky na logistiku •Vzrůst palebné síly, zvyšování počtu minometů a děl •V čínské občanské válce a v protijaponské válce formulovány zásady guerillové války (Mao Ce-tung „partyzán jako ryba ve vodě“), ve španělské občanské válce význam vojenského povstání a diverze („pátá kolona“) Fortifikace •Liniová opevnění •Železobetonové pevnosti •Hlavní vliv francouzského fortifikačního myšlení a Maginotovy linie •Československo (pohraniční opevnění), Finsko (Mannerheimova linie), Řecko (Metaxasova linie), SSSR (Stalinova linie), Německo (Západní val/Siegfriedova linie), Belgie (Alexandrova linie)… Pěchotní zbraně •Postupné (pozvolné) zavádění poloautomatických zbraní a zkoušení automatických •Zavádění nových typů samopalů •Snižování váhy lehkých i těžkých kulometů •Rozvoj lehkých minometů Dělostřelectvo •Modernizace výzbroje z první světové války (prodlužování hlavně a zvyšování úsťové rychlosti střely → zvýšení dostřelu) •Více úkolů (kanony, houfnice, specificky protitanková a protiletadlová děla); lze úspěšně spojit část úkolů (protiletadlové dělo použitelné i v boji proti tankům) •Prozatím omezená motorizace •Zkoušení raket (Německo, SSSR) Tanky •Zvýšení rychlosti tanků •„móda“ tančíků (do 4t, často jen kulomety) •Otázka kategorizace (např. pěchotní x jezdecké/křižníkové); vše směřuje k dělení na lehké, střední a těžké •Po španělské občanské válce zesílení pancéřování tanků (zvláště lehké tanky byly zranitelné v boji) •Debaty o strategickém a taktickém využití tanků (průzkum, význam v útoku – podpora útoku pěchoty menšími oddíly x operace větších tankových útvarů) Chemické zbraně •Udržování chemických vojsk ve všech důležitých armádách, nové látky •Nasazení v několika koloniálních konfliktech a občanských válkách (K. Čapek: Bajky a podpovídky: „Zpráva z bojiště Náš hrdinný plynový útok obrátil hordy domorodců na zbabělý útěk“) •Japonsko v Číně využívalo minometné chemické útoky •Obavy z leteckého chemického bombardování, příprava civilistů na obranu proti němu Letectvo •Rozvoj všech druhů letectva, růst rychlosti, doletu, nosnosti •Před druhou světovou válkou přechod od dvouplošníků k jednoplošníkům •Stíhací letadla – rychlost postupně roste k 500 km/h, sílí výzbroj (více kulometů, velkorážné kulomety, kanony) •Lehké, střední i těžké (strategické) bombardéry •Střemhlavá bombardovací letadla •Transportní letadla •V roce 1939 vzlet prvního pokusného raketového letadla a proudového letadla • Námořnictvo •Na konci třicátých let začátek stavby bitevních lodí, mimo limity dané Washingtonskou konferencí •USA, Japonsko a Velká Británie rozvíjely letadlové lodě, ostatní tuto zbraň podcenili •Rozvoj ponorkového loďstva, zvyšuje se akční radius •Novým prvkem letecká torpéda •Aplikace námořní blokády ve španělské občanské válce