Adobe Systems 1 Etiologie kriminality III: Sociologické teorie kriminality Kriminologie (BSSb1166), 18. 11. 2024 Vendula Divišová, FSS MU Adobe Systems Zápatí prezentace 2 SOCIOLOGICKÉ TEORIE - ČÁST II Adobe Systems 3 Sociologické teorie kriminality ̶odmítání individualistických vysvětlení (ale i sociologický pozitivismus) ̶chování co vybočuje z norem ̶význam sociální struktury, sociálních podmínek a procesů Adobe Systems Obsah obrázku černá, tma Popis byl vytvořen automaticky 4 Teorie diferenčních asociací ̶Edwin SUTHERLAND - „depatologizuje“ kriminální oblasti - normativní pluralita → sousedství organizována jiným způsobem x dezorganizovaná ̶1937: zločin bílých límečků - kritika spojování zločinu s chudobou a přílišného důrazu na of. statistiky ̶nutnost nové teorie → teorie diferenčních asociací ̶zločin jako dominance definic příznivě nakloněných porušování zákona ̶procesem učení se skrze vztahy s dalšími osobami (techniky i motivy) ̶ Adobe Systems 5 Delikventní subkultury ̶teorie subkultur - hodnoty a postoje určitých skupin podporující kriminalitu (kolektivní řešení) ̶Albert COHEN: „Delinquent Boys: The Culture of the Gang“ (1955) ̶zabývá se zejména delikvencí mladistvých v rámci nižší třídy ̶předpoklady: (1) lidské jednání jako neustálé úsilí řešit problémy + (2) ale různé prostředky dosahování cílů v závislosti na třídě Obsah obrázku venku, oblečení, osoba, boty Popis byl vytvořen automaticky Adobe Systems 6 Delikventní subkultury ̶hodnoty střední třídy dominantní → problém přizpůsobení - statusová frustrace ̶možné odpovědi: „college boy“ /„stable corner boy“ / „delinquent boy“ ̶vznik subkulturního řešení - interakcí s jedinci se stejnými problémy ̶zisk statusu v této skupině typicky doprovázen ztrátou statusu mimo skupinu Znaky delikventní subkultury: 1) neutilitářská - (x Merton - materiální orientace) 2) zlomyslná 3) negativistická (postavení hodnot střední třídy „na hlavu“) 4) všestrannost 5) krátkodobý hédonismus 6) autonomie skupiny – Adobe Systems 7 Delikventní subkultury ̶džihádismus v Evropě - frustrace ohledně statusu a identity → kolektivní řešení sociálního napětí ̶2. a 3. generace muslimských evropeizovaných mužů - nižší věk a status (vzdělání, zaměstnání, socioekonomická pozice, diskriminace… ) ̶vytvoření specifické subkultury - jiný hodnotový rámec, odklon od materiálních hodnot → spirituální (x jiná situace muslimů v USA) Adobe Systems 8 Neutralizační techniky ̶SYKES Gresham M., MATZA David (1957 – Techniques of Neutralization: A Theory of Delinquency) ̶návaznost na teorii diferenčních asociací ̶kritika teorie delikventních subkultur (stále částečná konformita!) ̶otázka - proč lidé porušují zákony, ve které věří a zda je možné vyhnout se morální odpovědnosti za kriminální jednání? → neutralizační techniky ̶cílem ochrana před obviňováním sebe i jiných po spáchání aktu + umožnění jeho spáchání 1.popření odpovědnosti 2.popření újmy 3.popření oběti 4.odsouzení odsuzujících 5.apel k vyšším loajalitám Adobe Systems 9 Delikvence jako status ̶David MATZA - kritika deterministických přístupů → „měkký“ determinismus (částečná svoboda volby) ̶delikvence jako status a delikventi jako „herci“ ̶pohybují se mezi delikventním a konvenčním chováním („drift“) - díky uvolnění sociální kontroly (neutr. techniky) ̶svobodně se rozhodují vydat se jedním / druhým směrem ̶popírá existenci specifické deviantní subkultury - jen subkultury, jejichž členové se účastní kriminálního chování (ale nemusí, většina aktivit konvenčních) Adobe Systems 10 Teorie sociálních vazeb ̶Travis HIRSCHI: zločin je normální, je třeba vysvětlit konformitu ̶konformita jako výsledek učení, socializace ̶vnější kontrola (Hirschi 1969) – narušení sociálních vazeb u delikventů •vazby - ve vztahu k ostatním lidem, význam jejich názorů •oddanost - ve vztahu ke společensky uznávaným cílům (vzdělání, práce...) •zapojení - míra zapojení do konvenčních, nezávadových aktivit •víra - v morální platnost hodnot, norem společnosti ̶x sebe-kontrola (HIRSCHI a GOTTFREDSON 1990) - na úrovni jednotlivce ̶zločin = slabá sebekontrola + vhodné příležitosti + lákavé cíle ̶vývoj sebekontroly v dětství skrze sociální učení Adobe Systems 11 Teorie etiketizace [Labelling theory] ̶jak a proč je určité jednání označeno jako deviantní / kriminální? → kriminalita jako produkt sociální interakce –Howard S. BECKER - studie „Outsiders“ (1966) –relativita pojmu deviant a deviace - nutné zahrnout posuzovací proces –přijímání „sociálních pravidel“ (mocenská záležitost) a jejich vynucování - narušitel onálepkován jako „outsider“ –deviace není vlastností spáchaného aktu x důsledek aplikování pravidel a sankcí (produkt transakce) –deviant jako někdo, kdo byl úspěšně onálepkován ̶ „sociální skupiny vytvářejí deviaci přijímáním pravidel, jejichž porušení utváří deviaci, a aplikací těchto pravidel na konkrétní lidi a jejich onálepkováním jako outsiderů“ Adobe Systems 12 Teorie etiketizace [Labelling theory] ̶typy deviantního chování ̶porušení pravidla - dopadení a „onálepkování - změna sebe-pojetí a „veřejné“ identity jedince - deviantní status jako dominantní → vstup do deviantní skupiny/subkultury (společný status, učení se technik, racionalizací atd.) ̶riziko sebenaplňujícího se proroctví (falešná obvinění) ̶Edwin Lemert (1951) - primární (různé motivace) x sekundární deviace - pod vlivem reakce společnosti (stigma) Adobe Systems 13 Morální panika ̶WILKINS (1964) - spirála zesílení deviace (deviance amplification) + S. COHEN (1972) ̶osoba/skupina konstruována jako hrozba hodnotám a zájmům společnosti ̶role médií (předávání informací i definování soc. problémů) - přehánění, zkreslování ̶pobouření veřejnosti → zvýšení kontroly ze strany policie → více případů deviace → potvrzení informací z médií - prosazování nových opatření → další marginalizace a stigmatizace deviantů Adobe Systems 14 Kritické přístupy v kriminologii ̶problematizuje pojem zločin a proces kriminalizace ̶koncept zločinu nelze oddělit od konceptu moci - zločin je produktem (x objektem) trestní politiky ̶kriminalizace jako útlak - marginalizace až vyloučení určitých skupin + nadreprezentace mladých mužů a chudých v krim. statistikách ̶cílem částečná dekriminalizace, ale zároveň postihování zločinu „mocných“ ̶posun k sociální újmě (social harm) nebo lidským právům → „za kriminologii“? ̶nová témata - rasismus, sexismus, imperialismus, ekonomické vykořisťování Adobe Systems 15 Konfliktní kriminologie ̶v komplexních společnostech skupiny s rozličnými hodnotami a zájmy → vliv na vzorce chování ̶přijímání zákonů výsledkem procesu konfliktu a kompromisu (většinou kombinace zájmů a hodnot více skupin) ̶čím vyšší politická a ekonomická pozice skupiny → tím více ji zákon reprezentuje / tím náročnější jedince z této skupiny odsoudit ̶= kriminální statistiky nadreprezentují jedince z „nižších“ politických a ekonomických skupin autoři: George Vold, Austin Turk, dřívější práce: Richard Quinney, William Chambliss Adobe Systems 16 Radikální kriminologie ̶absence konsensu ve společnosti - třídy s podobnými hodnotami a zájmy ̶základní konflikt vládnoucí x pracující třída ̶zločin: společensky škodlivé aktivity, které porušují základní lidská práva ̶zákon jako nástroj vládnoucí třídy proti pracující třídě ̶příčinou zločinu: rozpory v kapitalistickém ekonomickém systému (lidé racionálně reagují na svou pozici v systému) ̶řešení - svrhnutí kapitalismu a nastolení socialismu (= postupné vyřešení třídních konfliktů) autoři: Richard Quinney, Herman Schwendinger, Tonny Platt, William Chambliss, Ian Taylor Adobe Systems 17 Feministická kriminologie ̶souhrn různých teoretických perspektiv ̶patriarchát jako dominantní konfliktní linie ve společnosti ̶muži jako ti, co vytváří i vynucují pravidla ̶kritika „androcentrismu“ kriminologie - opomíjí roli žen ̶růst kriminality žen (70. léta) - důsledek emancipace? ̶menší kriminalita důsledkem větší kontroly (zejména v rodině) ̶témata - znásilnění a domácí násilí ̶ Obsah obrázku text, útes, snímek obrazovky, grafický design Popis byl vytvořen automaticky Adobe Systems 18 Kulturní kriminologie ̶inspirace: subkulturní teorie, teorie etiketizace, teorie postmodernismu, existenciální filozofie ad. ̶snaha zpochybnit ortodoxní kriminologii (kritika zejména pozitivismu, ofic. statistik) a současný systém kontroly kriminality ̶pozdní modernita - nejistota; zvyšující se poptávka po vzrušení; vzrůstající nerovnost a stigmatizace, marginalizace určitých skupin ̶prolínání kultury a zločinu (zločin jako kultura a kultura jako zločin) ̶mediální konstrukce zločinu ̶důraz na roli emocí - u „zločinců“ i společnosti reagující na zločin autoři: Mike Presdee, Jeff Ferrell, Keith Hayward, Jock Young, Simon Cottee