HODNOCENÍ PŘÍPADOVÉ STUDIE: STRATEGIE 2024 Předmět: Tvorba strategie (BSSn4493) STRATEGIE TECHNOLOGICKÉ SUVERENITY ČESKÉ REPUBLIKY ŠTĚPÁN DANĚK, KAROLÍNA MRÁZKOVÁ, NATALIA PETERKOVÁ, JAKUB ŠKRABAL Celkově 27 b – velmi pěkná strategie, dílčí nedostatky vymezeny níže, jsem velmi spokojen s cíli a opatřeními, trošičku horší je SWOT analýza. 1. Úvod (10 %) – 3b · Základní informace o strategii a kontextu jejího vzniku o Technologická suverenita je vysoce aktuální téma - velmi dobře zvolené téma práce, o Smyslem strategie je omezení závislosti na rizikových dodavatelích především v telekomunikacích a energetice, návrh opatření k minimalizaci souvisejících rizik, o Strategie je velmi dobře zarámována, vsazena do kontextu BS ČR, naznačena je potřeba celovládního přístupu. 2. Analytická část (20 %) 5 b · Národní zájem o Velmi dobře vymezena rizika vyplývající ze závislostí, naznačen je i dlouhodobý výhled těchto rizik, správně zmíněn je i konkrétní bezpečnostní aktér (je jich však více) o Jen bych příště dával pozor na název kapitoly – národní zájem je komunikován pod pojmem strategická analýza, ta se hodí více až k analýze SWOT o Z jakého hodnotového systému vychází (svoboda, demokracie, právní stát,…) · Definice problému o Problém je vymezen jednoznačně, představuje vysoké riziko o Předcházející strategie nejsou uvedeny · Analýza SWOT o Silné stránky – to, že je zájem problematiku řešit je spíše příležitostí než silnou stránkou systému, existující projekty jsou uvedeny bezesporu správně o Slabé stránky – byrocracii a výši investic bych vnímal spíše jako hrozby, které brání využít potenciálu inovativních firem, v ČR je problém s tím, že každý očekává od státu příliš mnoho, chybí zde soukromí kapitál do vědy a výzkumu o Hrozby – u hodnocení hrozeb je zajímavé, že dvě nejvýznamnější hroby mají stejný výsledek hodnocení (16), přičemž ale jedna z hrozeb je hodnocena významnější z pohledu dopadů – to by se mělo odrazit i v číselném ohodnocení o Příležitosti – vyhodnoceny velmi dobře, mezinárodní vlivy a možnosti jsou tradičními příležitostmi ve většině oblastech společnosti – ČR je mezinárodně zakotvená a z této spolupráce jí pramení jasné příležitosti ( ne všichni to tak bohužel vnímají) o Velmi dobře zargumentovaná analýza – o některých silných a slabých stránkách by se dalo ještě diskutovat – spíše se věnujete kybernetické bezpečnosti než zěm telekomunikacím a kybernetice. V jakém stavu je naše legislativa, jak si stát hlídá, že k nám nepronikají technologie zatížené uvedenými riziky – je na to nějaký systém? Třeba ze strany ministerstva obchodu či dalších úřadů? · Nulová varianta o Dopady, pokud by se problém neřešil jsou vyargumentovány přesvědčivě, není pochyb o tom, že je problém potřebné řešit STRATEGICKY · Závěrem analýzy SWOT by měla být matice SWOT – která by shrnula do jednoho obrázku slabiny, silné stránky, hrozby i příležitosti, takto vytvořená matice pak umožňuje volit alternativní strategie po kvadrantech – využití, vyhýbání se, ... · Velmi pěkně nastaveny hodnot, na kterých bude strategie postavena. 3. Strategická část (40 %) 12 b · Grafy ukazující na výši výdajů na VaV patří spíše do analytické části strategie – pokud chcete ukázat na nějaké číslo, tak by v tomto případě bylo lepší ukázat vývoj těchto výdajů v čase, a nejen jeden rok · Dlouhodobá vize se mi líbí, odpovídá potřebám země, je asi vysoce ambiciózní a dosažitelná v dlouhém výhledu · Strategické cíle o Vymezení cílů je uděláno velmi přehledně, s využitím přístupu SMART o Pokud si vezmu například mapování dodavatelských řetězců, tak právě tato oblast klidně mohla být uvedena jako slabá stránka a tímto cílem by byla léčena · Opatření k dosažení cílového stavu o Vymezena jsou velmi racionální opatření, i zde je patrné, že poukazujete na některé slabé stránky dnešního systému, které se mohly objevit v analýze SWOT. · Identifikace nástrojů a zdrojů o Jaké prostředky jsou k dispozici a jakým způsobem je možné je využít při naplnění strategických cílů o Jaká je zdrojová náročnost strategie, jak bude financována její realizace, jaké lidské zdroje budou potřeba k její realizaci 4. Implementační část (20 %) 5b · Časový plán hlavních opatření - skvělý · Vizualizace strategie – velmi pěkná a přehledná · Na jaké překážky může realizace strategie narazit, analýza těchto realizačních rizik a návrh vhodných opatření k jejich snížení – velmi pěkná. · Cíle a opatření mají v sobě zakomponovanou metodu SMART, nicméně by práci slušel přehledný BSC pro měření výkonnosti – nárůst např. startupů, nárůst prostředků v čase, mezinárodní projekty, snižování rizikových dodavatelů v čase, … · Velmi zajímavý a funkční způsob komunikace na základě analýzy zainteresovaných stran 5. Metodologická část (10 %) 2b · Postup tvorby strategie popsán jen částečně, kousek postupu chybí – došly síly! STRATEGIE HZS Štourač, Švestka, Rosická, Nawrath Celkově 27 b – velmi pěkná strategie, dílčí nedostatky vymezeny níže, jsem velmi spokojen s výsledkem SWOT analýzy a návrhem opatření, vize mohla být lepší. 1. Úvod (10 %) – 3b · Základní informace o strategii a kontextu jejího vzniku o Potřebnost adaptace HZS na nové výzvy je velmi dobře odkomunikována a strategie je velmi dobře provázána s dalšími strategickými dokumenty, možná by se hodila zmínka o BS ČR. o Vyjádřený je hodnotový systém, ze kterého se vychází. 2. Analytická část (20 %) 6 b · Národní zájem o Zájmy HZS jsou vyjádřeny dostatečně a zájmy státu implicitně v úvodu rovněž · Definice problému o Problém je vymezen jednoznačně, ukázány jsou hlavní výzvy a rozsah nových úkolů ve vazbě na změnu klimatu, možnosti vzniku pandemií a technických poruch. o Předcházející strategie nejsou uvedeny – co tam fungovalo a co se nepodařilo vytvořit, naznačeno je materiální zastarávání HZS · Analýza SWOT o PESTLE analýza hodnotí hlavní aspekty ovlivňující budoucnost HZS (zdůraznil bych nejen financování, ale i problémy s personálním doplňováním ), PESTLE analýza je zpravidla součástí hodnocení hrozeb a příležitostí v analýze SWOT. o Silné stránky – velmi dobře odargumentované o Slabé stránky – chybí mi argumentace ke druhé slabé stránce, nevím, co přesně si pod tím představit o Hrozby – nárůst četnosti zásahů a jejich charakter je argumentačně dobře podložen, dalo by se zdůraznit, že tradiční role HZS se mění a rostou požadavky na multifunkcionalitu o Příležitosti – EU fondy a technologie ok, podpora veřejnosti rovněž, již nyní je vysoká o Při analýze hrozeb a příležitostí se hodnoty pravděpodobnosti a dopadu násobí a ne sčítají o Správně jsou odlišeny vnitřní a vnější stránky, jen financování je uvedeno na obou stranách, zpravidla se dává do vnějšího prostředí · Nulová varianta o Argumentace je dostačující · Závěrem analýzy SWOT by měla být matice SWOT – která by shrnula do jednoho obrázku slabiny, silné stránky, hrozby i příležitosti, takto vytvořená matice pak umožňuje volit alternativní strategie po kvadrantech – využití, vyhýbání se, ... · Velmi pěkně nastaveny hodnot, na kterých bude strategie postavena. 3. Strategická část (40 %) 11 b · Poslání dle zákona ok · Dlouhodobá vize by mohla být vybalancovanější, nejde asi jen o moderní technologie, které to vše zajistí, ale technologie mohou posílit významně schopnosti, i dopady by mohly být vyjádřeny explicitně – např. dopady na obyvatelstvo · Strategické cíle o Vymezení cílů je uděláno přehledně, s částečném využitím přístupu SMART o U třetího cíle si nejsem jist, zda je možné u plošně rozmístěných jednotek HZS vymezit nějakou jejich specializaci, aby pak nedocházelo k nějakému zprodlení při zásahu? Muselo by se vycházet z hrozeb v daném regionu. Spíše bych ale šel cestou multifunkcionality každé jednotky. o U čtvrtého cíle je zlepšení komunikace i prevence ok, ale již dnes se v rámci vzdělávání dělá poměrně hodně – na webu jsou vzdělávací texty, chodí se do škol, je prevence požárů i technických závad v rizikových provozech · Opatření k dosažení cílového stavu o Opatření jsou vymezena velmi dobře, komplexně a karta opatření je zcela jasná z pohledu, co a proč se má učinit. o Doplnil bych zavedení vlastních programu na výzkum a vývoj a zavádění moderních technologií o Jen u jejich časového rozvržení postrádám trochu logiku – protože celá řada opatření by se dala realizovat mnohem rychleji – prevence, vzdělávání · Identifikace nástrojů a zdrojů o Zdrojové dopady jsou řešeny především z pohledu vstupů 4. Implementační část (20 %) 5b · Časový plán hlavních opatření – přehledný, chybí mi logika v časové návaznosti opatření · Vizualizace strategie – velmi pěkná a přehledná · Na jaké překážky může realizace strategie narazit, analýza těchto realizačních rizik a návrh vhodných opatření k jejich snížení – dostačující, i zde by bylo možné řešit i ty pojišťovny. · Cíle a opatření mají v sobě zakomponovanou metodu SMART, nicméně by práci slušel přehledný BSC pro měření výkonnosti – stav modernizace, doplňování personálem, vzdělávací programy ve školách a jejich dopad, včasné zachycení MU, .. (v kapitole hodnocení částečně naznačeno v čase, ale bez hodnot) · Strategická komunikace na základě analýzy zainteresovaných stran je racionální, chybí mi tam komunikace s pojišťovnami 5. Metodologická část (10 %) 2b · Postup tvorby strategie popsán částečně, kousek postupu chybí – rizika, komunikace Strategie České republiky pro boj s hybridními hrozbami 2024-2030 Vojtěch Šimeček (520101) Lukáš Polický (520494) Michaela Pavlisová (520321) Katka Mutlová (520570 Celkově 29 b – velmi pěkná strategie, v zásadě nejsou nedostatky (možná vize by mohla být srozumitelnější pro širokou veřejnost), chybí popis obrázků dle standardu, pěkné KPIs, dokonce i zamyšlení se nad alternativním přístupem ke strategii. 1. Úvod (10 %) – 3b · Základní informace o strategii a kontextu jejího vzniku o Problematika velmi dobře uvedena, provázána s existujícími dokumenty 2. Analytická část (20 %) 6 b · Národní zájem o Zájmy státu jsou vyjádřeny velmi přehledně včetně hodnotového systému, který chceme chránit – jen obrázek mohl být správně popsán · Definice problému o Problém je vymezen explicitně, líbí se mi rovněž kritický pohled na některé omezenosti současné strategie a naznačení, na co se chce nová strategie zaměřit – integrovaný komplexní přístup · Analýza SWOT o Analyticky i věcně velmi pěkně vypracovaná analýza, nemám připomínek · Nulová varianta o Argumentace je velmi zdařilá, líbí se mi poslední odstavec jasně komunikující potřebu strategie v této oblasti 3. Strategická část (40 %) 11 b · Vize je z mého pohledu sice jasná, ale je otázkou, zda by ji rozuměli všichni občané tohoto státu -příliš mnoho cizích slov – srozumitelnost je zásadním atributem vize · V obrázku máte globální cíl, ale v textu ho uvedený explicitně nemáte · Strategické cíle o Vymezení cílů je uděláno přehledně, s využitím přístupu SMART o Vidím jasnou linku mezi strategickou analýzou a nastavením cílů a opatření!! · Opatření k dosažení cílového stavu o U opatření T1 popisujete vytvoření vnitřních předpisů a jejich implemenatce do zákonů, toto je nesprávný postup. Je potřebné vytvořit právní rámec a ten rozpracovat do nižších vnitřních předpisů o Oceňuji snahu vyjádřit opatření SMART přístupem, také vyjádření zdrojových dopadů z pohledu financování a personálního zabezpečení. o U vizualizace strategie opět chybí popis obrázku! · Identifikace nástrojů a zdrojů o Zdrojové dopady jsou řešeny u opatření - skvělé 4. Implementační část (20 %) 6b · Časový plán hlavních opatření – naznačuje časové provedení změny. · Vizualizace strategie – velmi pěkná a přehledná · Analýza realizačních rizik a návrh vhodných opatření k jejich snížení – dostačující. · Je velmi zajímavě vypracován BSC s využitím DOTMLPFI · Strategická komunikace na základě analýzy zainteresovaných stran je racionální 5. Metodologická část (10 %) 3b · Komplexní Národní strategie pro čelení hybridního působení Bc. Matej Baník (UČO 462320) , Bc. Jozef Tábora (UČO 532695), Bc. Pavel Stryk (UČO 483836) Celkově 28 b – velmi komplexní strategie, skvělá SWOT analýza, v zásadě nejsou nedostatky (možná jen lehce zkrátit vizi, u cílů a opatření vytěsnit doplňování armády). Pěkná analýza implementačních rizik, snaha o měření strategie super, doplněno i zamyšlení se nad alternativním přístupem ke strategii. Dávám klobouk dolů, jak dobře jste to vypracovali!! 1. Úvod (10 %) – 2b · Základní informace o strategii a kontextu jejího vzniku o Ve východiscích uvádíte, že RF může použít nástroje hybridního působení proti ČR, ale tomu se přece každodenně děje!! A intenzita působení se postupně zvyšuje (Vrbětice, cyber útoky) o Problematika je dobře zarámována účel strategie je jednoznačný, ale vazba na dokumenty EU a NATO je jen obecná – chybí explicitně názvy takových to dokumentů 2. Analytická část (20 %) 6 b · Národní zájem o Zájmy státu jsou vyjádřeny jednoznačně · Definice problému o Ukazuje se rozměr působení přes všechny nástroje moci státu DIMEFIL – pěkné o Rovněž se mi líbí kritické kritický pohled na některé omezenosti současné strategie · Analýza SWOT o Analýza vnitřního prostředí s využitím DIMEFIl je velmi komplexní a je provedena velmi důsledně, obdobně jako analýza vnějšího prostředí o Analyticky i věcně velmi pěkně vypracovaná analýza, nemám připomínek o Přehledná matice SWOT završující analýzu je v pořádku! · Nulová varianta o Argumentace je odpovídající, potřebu strategie v této oblasti je zřejmá 3. Strategická část (40 %) 11 b · Vize je z mého pohledu trochu delší, nemuselo by tam být slůvko BUDE a chybí mi tam i mezinárodní dimenze · Strategické cíle o Vymezení cílů je uděláno přehledně, jen u specifického cíle 2.2. uvádíte občané a lidé – jako by občané nebyli lidé? o Propojení strategické analýzy a nastavení cílů a opatření je zdařilé!! · Opatření k dosažení cílového stavu o Velmi komplexní soubor opatření – vypadá to až neuvěřitelně promyšleně, hodně práce za tím schované. Jen bych z toho vyjmul opatření týkající se personálního naplnění AČR – to se mi zdá být už trošičku mimo tuto strategii, hasiče tam také neřešíte nebo policii. o Oceňuji snahu vyjádřit opatření SMART - především z pohledu časového. o Vizualizace strategie je v pořádku! · Identifikace nástrojů a zdrojů o Zdrojové dopady jsou řešeny částečně, zmínka o rozvržení nákladů 50, 30, 20 se týká armády, u ostatních složek státní správy to tak nemusí fungovat. 4. Implementační část (20 %) 6b · Časový plán hlavních opatření – velmi pěkné. · Vizualizace strategie – velmi pěkná a přehledná. · Analýza realizačních rizik včetně jejich analýzy je příkladná a návrh vhodných opatření k jejich snížení – dostačující. · Je velmi zajímavě vypracováno hodnocení strategie, vždy je co vylepšovat, ale klobouk dolů. · Strategická komunikace na základě analýzy zainteresovaných stran je racionální 5. Metodologická část (10 %) 3b · V pořádku