ZAČLEŇOVÁNÍ ČR DO NATO A OBRANNÉ PLÁNOVÁNÍ Procházka J. 1.VYMEZIT OBRANNÉ PLÁNOVÁNÍ •Účel •Teoretické přístupy •CBP; •Ends, Ways and Means •Nejistota a její zmírňování 2. 2.PŘEDSTAVIT VÝVOJ PŘÍSTUPŮ K OBRANNÉMU PLÁNOVÁNÍ V NATO A ČR Procházka J. CÍLE LITERATURA •Objasnění SŘO •Funkce SŘO v podmínkách ReMO •Ekonomické řízení •Vyzbrojování •Řízení lidských zdrojů •Výzkum a vývoj •Audit • •Dostupné z: Strategicke-rizeni-obrany.pdf (unob.cz) Procházka J. LITERATURA •Dostupné z: • •23-obranna-politika-ceskoslovenske-a-ceske-republiky-1989_2009.pdf (army.cz) • • •22-vojenska-strategie.pdf (army.cz) Procházka J. LITERATURA •BAXA, Fabian, MELICHAR, Josef, PETRÁŠ, Zdeněk, PROCHÁZKA, Josef, PROCHÁZKA, Dalibor, MIČÁNEK, František. Obranné plánování - plánování za nejistoty. Praha: Ministerstvo obrany ČR, 2018. 139 s. ISBN 978-80-7278-710-4. • • Procházka J. ŘÍZENÍ OBRANY VYTVÁŘENÍ A PŘÍPRAVA SIL SCHOPNOSTI PŘIPRAVENOST POHOTOVOST Plánování připravenosti a rozvoje systému obrany státu POUŽITÍ SIL OPERACE Plánování operací OBRANA Procházka J. 21.05.2019 •KONTEXT: determinováno vývojem strategického prostředí •Studená válka: založeno na hrozbě – vojenská konfrontace, globální konflikt, všechny zdroje státu, zaručené zničení •Období do roku 2014: založeno na schopnostech – mezinárodní krizové řízení, lehké expediční síly, potlačení obrany teritoria •Po roce 2014: založeno na schopnostech, informováno hrozbami – soupeření, hybridní hrozby, odstrašení a teritoriální obrany nabývá na významu •Současnost: plánování na hrozby? •SYSTÉM A PROCES: •mezinárodní (NDPP, EU CDM) •národní (zákon 222/1999 Sb., o zajištění obrany) •rezortní úroveň (RMO 66/2012, plánování činnosti a rozvoje) •OBSAH: ends, ways, means • OBRANNÉHO PLÁNOVÁNÍ J. Procházka Existuje přibližně stejné množství definic plánování, jako odborných knih o managementu. Plánování je základní funkcí řízení. Společným jmenovatelem je jeho cílové směřování na budoucnost, je to rozhodovací proces o způsobu volby cílů a jejich naplnění v čase a v rámci zdrojových možností. VÝVOJ PŘÍSTUPŮ K PLÁNOVÁNÍ •1999: Vstup ČR do NATO •ČR neměla funkční systém plánování. Krátkodobé plánování činnosti a řízení rozpočtem. 1998 – BRS!! •2004: Vydán RMO č.33 •První pokus o opětovné systémové nastavení plánování do podmínek rezortu obrany. Norma nebyla dodržována. Nestabilita zdrojových rámců znemožňovala plánování v delším časovém horizontu. Nezájem managementu. •2010: Vydání RMO č.24 • Aplikace metody řízení podle cílů a plánování schopností (funkční oblasti). Změny v odpovědnosti za plánování – nebyly k dispozici požadované výstupy – SdP) •2011: Bílá kniha o obraně •Zřízení Rady MO pro plánování a zavedení soustavy cílů jednotné pro plánování i rozpočtování •2012: Vydání RMO č. 66 •Plánování generuje výstupy, chybí dlouhodobý přístup a metodické rozpracování plánování schopností. Optimalizace podpůrných IS Demokratizace Integrace Reformy Transformace Připravenost Cíle obranné politiky Vznik AČR Vstup do NATO Zánik vojenské základní služby Profesionalizace CRO, expediční schopnosti Plnění závazků NATO, obrana ČR Vojenská strategie Obrana státu ze všech směrů proti neznámém nepříteli Orientace na vojensko-strategické cíle NATO 4xM, kolektivní obrana, operace Výstavba organizačních struktur v souladu s NATO Vyvážené schopnosti, příprava pro operaci dle čl. 5 Plánování Krátkodobé (max. střednědobé) SPPR Plánování cílů výstavby podle schopností CBP, cílově orientované plánování LTP, renesance plánování obrany HRM Odpolitizování armády Příprava personálu pro NATO Nová legislativa pro službu v OS ČR Odřezání sádla i s částí mozku Pozice-Hodnost-Plat, zavedení KŘ Ekonomické řízení Ukončení centralizovaného plánování, řízení rozpočtem Implementace principu tržního hospodaření, 2% HDP Postupný nesoulad mezi cíli a zdroji Omezování výdajů, důraz na 3E, Politická vůle k zvyšování výdajů, Vyzbrojování Rozpad zbrojního průmyslu v ČR Přechod na normy NATO Útlum vyzbrojování z post sovětského trhu SMART akvizice jen na papíře Pomalý akviziční proces, bezpečnost dodávek Volitelná poznámka uživatele titul, jméno,příjmení, funkce Procházka J. OBRANNÉ PLÁNOVÁNÍ NATO A ČR PG LoA INT Pol – Mil Analysis PS Operations Lessons Learned Future Trends Minimum Capabilities Requirements (MCR) Compare Fulfilment Exercise Surplus Capability Capabilities to be Maintained Capability Shortfalls RISK Analysis Priority Shortfall Areas Note Synopsis of MCR including PSA Determine Capability Shortfall Solutions Develop Targets – apportion National Targets Multi-National Targets NATO Targets Fair Burden sharing Reasonable Challenge Associated Risk National / Multi-National Implementation NATO Implementation Monitor / Facilitate Support NATO Capability Survey Capability Report Annual Capabilities Report NATO and National Existing and Planned Capabilities Krok: 1 3 4 5 Agree Targets 2 12 PLÁNOVÁNÍ OBRANY ČR Zákon 222 –Nástroj realizace obranné politiky státu –Gestor: MO ČR; –Výstup: Ústřední plán obrany ČR. Plánování operací Obranné plánování Mobilizační plánování Plánování připravenosti obranného systému Plánování příprav k záchranným a humanit. úkolům Specifické cíle Soustava cílů Strategické cíle Směrnice ministra Střednědobé plánování Střednědobý plán Krátkodobé plánování Roční plán 1. úroveň 2. úroveň 3. úroveň Opatření a úkoly Činnosti Programy a projekty Realizace Realizační plány Dlouhodobý výhled, Koncepce výstavby AČR Politicko – vojenská úroveň Politická úroveň Zákony, bezpečnostní a obranné strategie, mezinárodní závazky RMO 66/2012 Systémové nastavení plánování činnosti a rozvoje rezortu obrany (RMO 66/2012) 14 Na tomto snímku jsou znázorněny hlavní kategorie dokumentů, zahrnující resortní a koaliční dokumenty v oblasti obranného plánování. Jedná se o: •Vojensko-politické dokumenty – národní a koaliční; •Strategické a koncepční materiály – kam patří i Dlouhodobý výhled; •Plánovací dokumenty; •Příslušné hodnotící dokumenty, tvořící „zpětnou vazbu“ celého plánovacího procesu Většinu z nich již máme, resp. je periodicky v rámci jednotlivých plánovacích cyklů aktualizujeme. K plné funkčnosti ještě musíme dokončit především soustavu strategických a koncepčních dokumentů. •Dlouhodobý výhled je dokončen a je těsně před projednáním ve vládě. •Rovněž KVAČR se nachází v konečné fázi zpracování. Na něj pak musí navázat další chybějící koncepce. V této souvislosti inicioval NŘ SOPS MO zpracování přehledu existujících koncepcí s cílem posoudit, které dokumenty jsou aktuální, které je potřeba upravit a které zatím chybí a bude je nutno dopracovat. NÁVRH HIERARCHIE KONCEPCÍ 2020 (ReMO) Strategická východiska Bezpečnostní strategie ČR Obranná strategie ČR Dlouhodobý výhled pro obranu 1.4 Koncepce AZ Koncepce OPSÚ Koncepce mobilizace KVAČR 1.2 Koncepce MV 1.3.1 Koncepce SVŘ 1.3 Koncepce PozS 2.1 Koncepce VzS 2.2 Koncepce TER 2.4 Koncepce SPEC 2.5 Koncepce Rozvoje letištní sítě 2.2.1 Programy pořizování majetku a služeb (PGRM) Koncepce zprav. zab. 3.1 Koncepce log. 3.2 Koncepce spoj. voj. 3.3 Koncepce VZdr 3.4 Koncepce ÚVZ 3.5 Koncepce práv. sl. 3.6 Koncepce informatizace rezortu Strategie informatizace rezortu Akční plán informatizace rezortu Záměr použití AČR 1.1 Koncepce KySIO 2.3 RIZIKA ÚSPĚŠNÉHO PLÁNOVÁNÍ •Neschopnost stanovit realistické potřeby po výstupech organizace. •Neadekvátní reflexe vývoje vnějšího prostředí, jeho příležitostí a hrozeb pro dlouhodobý rozvoj organizace. •Přecenění či nedocenění vlastních schopností a dostupných zdrojů (lidé, materiál, infrastruktura, finance, informace). •Neschopnost zabezpečit přípravu a rozvoj lidských zdrojů. •Neschopnost účelného, hospodárného a efektivního řízení a tvůrčí implementace strategie. •Neschopnost koordinovat aktivity (nepružná organizační struktura). •Nedostatečná motivace manažerů a zaměstnanců plány realizovat. •Omezené možnosti komunikace uvnitř organizace (byrokratické překážky). •Podcenění časových nároků na implementaci plánů. •Neschopnost monitorovat plnění plánů v čase (chybějící zpětnovazební mechanismy a kritéria). • Procházka J. ZÁVĚR •Plánování: adaptace systému obrany státu a OS na výzvy prostředí – kontext!! •Systém a procesy obranného plánování – mezinárodní, národní a rezortní úroveň •Udržení vojenské relevantnosti a dlouhodobé zdrojové udržitelnosti OS. •Komplexní přístup k zajišťování obrany zahrnující vojenské i nevojenské nástroje. •Rovnováha mezi úkoly, způsoby jejich dosažení a zdroji.