Životní hodnoty starověkých civilizací a environmentální krize (zimní semestr 2024)


Charakteristika kursu:

-          povinně volitelný

-          ukončení kursu: zápočet

-          předpoklady úspěšného ukončení: přednesení referátu/prezentace nebo zpracování seminární
práce (esej v rozsahu 3 až 5 stran nebo recenze v rozsahu 2 až 3 strany)


Vyučující: Doc. PhDr. Lubor Kysučan, Ph.D.


Anotace:

   Civilizační krize v lidské historii jsou projevem narušení ustáleného souboru hodnot,
udržujících společnost v rovnováze. Cílem semináře je představit základní životní hodnoty
starověkých civilizací na úrovni individuální i společenské a odpovědět na otázku, nakolik dobové
společenské zřízení bylo s danými hodnotami v souladu a nakolik mohou hodnoty starověkých
civilizací inspirovat současné hledání cest k trvalé udržitelnosti.

   Zvláštní pozornost bude věnována environmentální etice starověkého člověka, významu skromnosti v
dobových etických kodexech, jejímu dobrovolnému praktikování v životě jednotlivce i společnosti a
otázce, nakolik tyto hodnoty byly s to zamezit environmentálním krizím a kolapsům, které zasáhly
řadu starověkých civilizací. Základem práce v semináři bude analýza dobových literárních pramenů z
oblasti mytologie, náboženství, filozofie a práva a společná diskuse vyučujících a studentů nad
těmito prameny. Výuka bude doplněna filmovými projekcemi.


Obsah kursu:

1/ Civilizační krize v lidské historii a paralely se soudobou "globální krizí". Krize hodnot jako
projev a důsledek civilizačních změn


2/ Nejstarší starověké státy a jejich úkoly vůči obyvatelstvu – základní charakteristika
společenského zřízení ve státech starověkého Egypta, Mezopotámie, Malé Asie, Palestiny, Indie a
Číny.


3/ Duchovní svět starověké společnosti a její hodnoty – svoboda, spravedlnost, autorita, humanita,
stát.


4/ Sociální vztahy a ideologie skromnosti a uměřenosti ve světle náboženství starověkého Egypta a
Předního východu – paralela staroegyptských, mezopotamských a starozákonních etických představ,
právní ochrana sociálně slabých, etické hodnocení skromnosti a štědrosti.


5/ Východní náboženství a jejich myšlenkový svět – člověk, společnost a příroda v pojetí hinduismu,
buddhismu, taoismu a islámu, dobrovolná skromnost jako součást duchovní cesty.


6/ Židovsko-křesťanský etický ideál a jeho význam pro evropskou civilizaci – osobní skromnost a
štědrost vůči chudým jako základ židovsko-křesťanské etiky, "environmentální hřích"
židovsko-křesťanské civilizace.


7/ Antická společnost a její instituce – řecký a římský právní řád a jeho souvislost s vyšším řádem
garantovaným bohy, řecká polis a římská republika jako první pokusy o občanskou společnost.


8/ Antická etika a její proměny – starořecká aristokratická morálka, polis, její hodnotový svět a
sociální úkoly, míra věcí jako základní postulát antické etiky.


9/ Helénismus – vznik univerzalistické kosmopolitní etiky, změněný obraz světa.


10/ Etika skromnosti ve světle antické mytologie, náboženství a filozofie – ideální způsob života
podle řeckého náboženství a filozofie (presokratikové, Sókratés, Platón, Aristotelés, stoicismus,
epikurejismus, novoplatonismus).


11/ Environmentální problémy starověkých civilizací: Nejstarší říční civilizace (srovnání Egypt –
Mezopotámie). Environmentální migrace v historii (starověký Přední východ, předkolumbovské
civilizace). Přírodní katastrofy a jejich vliv na vývoj starověkých civilizací. Environmentální
problémy starověkého Řecka a Říma (odlesňování, degradace půdy, život ve městech).


12/ Archetyp zlatého věku – idealizace minulosti, bukolský ideál, "vita primitiva", hledání
harmonie ve vztahu k přírodě a ve společnosti, nejstarší sociální utopie.


13/ Duchovní svět pozdní antiky – hodnotová krize antické společnosti, nová religiozita.


14/ Setkání antické společnosti s hodnotovým světem "barbarů".


15/ Mezi starověkem a 21.stoletím – hledání "univerzálních hodnot" v historii, paralely mezi
mentalitou antického a postmoderního člověka.



Literatura:

a/ základní

Duchovní prameny života. Stvoření světa ve starých mýtech a náboženstvích. Praha: Vyšehrad 1997.

Eliade, M. Posvátné a profánní. Praha: Křesťanská akademie 1994.

Krejčí, J. Lidský úděl a jeho proměnlivá tvář. Duchovní základy civilizační plurality. Praha:
Karolinum 1996.

Librová, H.  Je judaismus a křesťanství arogantní vůči přírodě? In: Dialog Evropa XXI, 1993/2, s.
21-25.

Zlomky předsokratovských myslitelů. Vybral a přeložil Karel Hrdina. Česká akademie věd a umění,
Praha 1944.


b/ doporučená

Diamond, J. Kolaps. Proč společnosti zanikají a přežívají. Praha: Academia, 2008.

Goldsmith, E. Náboženství stabilní společnosti. In: Sedmá generace, 2000/7, s. 4-7.

Hadot, P. Plótinos čili prostota pohledu.  Praha: Oikumené 1993.

Novotný, F. Řečtí filozofové a mystici. Praha: Společnost přátel antické kultury 1926.

Písně pastvin a lesů. Praha: Svoboda 1977.

Platón, Ústava. Přeložil Radislav Hošek. Praha: Svoboda 1993.

Religion and Conservation. New Delhi: World Wide Fund for Nature-India. Full Circle 1999.

Sociální studia č.2. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity – ročník XLVI, řada
sociálně-vědná, G 39.

Toynbee, A. Hellenism - The History  of Civilization. London: Oxford University Press 1966.

Vernant, J.P. Počátky řeckého myšlení. Praha: Oikumené 1995.

Vidman, L. Od Olympu k Pantheonu. Praha: Vyšehrad 1986.