Adobe Systems SKLENÍKOVÝ EFEKT ATMOSFÉRY Mgr. Jarmila Burianová, Ph.D. Geografický ústav PřF 14941@muni.cz Adobe Systems MAREK, M. V. a kol. (2022): Klimatická změna - příčiny, dopady a adaptace. Academia, Praha. Obsah obrázku vzor, čtverec, pixel, steh Popis byl vytvořen automaticky Adobe Systems https://www.klimatickazmena.cz/cs/ Obsah obrázku vzor, čtverec, pixel Popis byl vytvořen automaticky Adobe Systems https://faktaoklimatu.cz/ Obsah obrázku vzor, čtverec, pixel Popis byl vytvořen automaticky Adobe Systems https://mjuni.cz/on/tema/zmena-klimatu Obsah obrázku vzor, čtverec, pixel Popis byl vytvořen automaticky Adobe Systems https://www.ipcc.ch/ Obsah obrázku vzor, čtverec, Symetrie, umění Popis byl vytvořen automaticky Adobe Systems ̶ CORE027 Klimatické změny - příčiny, dopady a možnosti řešení Adobe Systems https://www.facebook.com/KlimatologienaMUNI Obsah obrázku vzor, čtverec, pixel Popis byl vytvořen automaticky Adobe Systems Klimatický systém atmosféra pedosféra hydrosféra kryosféra biosféra Existence klimatického systému (obr. 1.1) je vázána na vznik Sluneční soustavy a planety Země, cca před 5,5 mld. lety. Klima se utvářelo změnami ve složení atmosféry (vzdušný obal Země), hydrosféry (vodstvo) a litosféry (půda) včetně kryosféry (oblasti ledu). Jeho výrazná změna nastala s objevením se biosféry (oblast, ve které se nachází život). Vzájemné interakce všech sfér vykrystalizovaly až do současné podoby podnebí (klimatu). Jeden z nejcharakterističtějších rysů klimatického systému je jeho proměnlivost a nestabilita. Proměnlivost podnebí je z pohledu desítek let menší než proměnlivost počasí. Např. v našich podmínkách můžeme vždy očekávat nástup čtyř ročních období a tím daný charakteristický průběh podnebí. Naopak z hlediska počasí si lze jen těžko představit shodu hodnot meteorologických prvků ve dvou dnech mající stejné datum v různých letech. Podnebí skutečně není to co počasí. Pod pojmem počasí se rozumí aktuální stav atmosféry charakterizovaný souborem vybraných meteorologických prvků (teplota vzduchu, oblačnost, tlak vzduchu, vlhkost vzduchu, směr a rychlost větru, apod.), zatímco podnebí je dlouhodobý (alespoň třicetiletý) průměr stejných meteorologických prvků. Hlavní rozdíl mezi počasím a podnebím je tedy v čase. Pokud bychom chtěli charakterizovat klima na libovolném místě, je nutné posoudit v dané lokalitě stav tzv. klimatotvorných faktorů. Adobe Systems ̶ Zpětné vazby (feedbacks) pozitivní = zesilující efekt negativní = stabilizující efekt Obsah obrázku text, Písmo, snímek obrazovky, logo Popis byl vytvořen automaticky Klimatický systém se mění vlivem proměny vnějších podmínek, tedy faktorů, které na něj působí. V rámci systému existuje celá řada zpětných vazeb – negativních a pozitivních. Pozitivní vazby se podílejí na zesilování proměn klimatu, negativní ho stabilizují. Pozitivní zpětnou vazbu si můžeš představit tak, že pokud změníš jeden parametr systému, vyvolá to reakci druhého parametru, který pozitivně ovlivní znovu první parametr. Takže dojde k jeho nárůstu, navýšení apod. Příkladem pozitivní zpětné vazby je vazba mezi teplotou vzduchu a množstvím sněhu. Sněhová pokrývka má bílou barvu a díky ní se většina dopadajících slunečních paprsků odrazí zpět do atmosféry. Pokud dojde ke zvýšení teploty vzduchu, část sněhu roztaje. V těchto místech se pak sluneční paprsky místo odrazu pohltí, čímž dojde k zahřátí samotného povrchu a pak i vzduchu. Toto oteplení povede k dalšímu tání, atd. Negativní zpětnou vazbu si můžeš představit tak, že pokud změníš jeden parametr systému, vyvolá to reakci druhého parametru, který ztlumí první parametr. Příkladem negativní zpětné vazby je vazba mezi teplotou vzduchu a změnou zalednění oceánu. Při zvýšení teploty vzduchu roztaje část ledovce. Tím se naředí slaná oceánská voda sladkou z roztátého ledovce. A protože méně slaná voda zamrzá i při menších mrazech, může se rychleji vytvořit nová vrstva ledu. Ta bude další sluneční paprsky odrážet a dojde k poklesu teploty vzduchu. Důležitou vlastností klimatického systému je jeho cykličnost (koloběh; pravidelné střídání). Klimatický systém se mění vlivem proměny vnějších podmínek, tedy faktorů, které na něj působí. V rámci systému existuje celá řada zpětných vazeb – negativních a pozitivních. Pozitivní vazby se podílejí na zesilování proměn klimatu, negativní ho stabilizují. Pozitivní zpětnou vazbu si můžeš představit tak, že pokud změníš jeden parametr systému, vyvolá to reakci druhého parametru, který pozitivně ovlivní znovu první parametr. Takže dojde k jeho nárůstu, navýšení apod. Příkladem pozitivní zpětné vazby je vazba mezi teplotou vzduchu a množstvím sněhu. Sněhová pokrývka má bílou barvu a díky ní se většina dopadajících slunečních paprsků odrazí zpět do atmosféry. Pokud dojde ke zvýšení teploty vzduchu, část sněhu roztaje. V těchto místech se pak sluneční paprsky místo odrazu pohltí, čímž dojde k zahřátí samotného povrchu a pak i vzduchu. Toto oteplení povede k dalšímu tání, atd. Negativní zpětnou vazbu si můžeš představit tak, že pokud změníš jeden parametr systému, vyvolá to reakci druhého parametru, který ztlumí první parametr. Příkladem negativní zpětné vazby je vazba mezi teplotou vzduchu a změnou zalednění oceánu. Při zvýšení teploty vzduchu roztaje část ledovce. Tím se naředí slaná oceánská voda sladkou z roztátého ledovce. A protože méně slaná voda zamrzá i při menších mrazech, může se rychleji vytvořit nová vrstva ledu. Ta bude další sluneční paprsky odrážet a dojde k poklesu teploty vzduchu. Důležitou vlastností klimatického systému je jeho cykličnost (koloběh; pravidelné střídání). ● Obsah obrázku text, snímek obrazovky, Písmo, číslo Popis byl vytvořen automaticky Citlovost klimatu („climate sensitivity“) ●udává, o kolik stupňů Celsia se zvýší průměrná globální teplota vzduchu, pokud dojde ke zdvojnásobení koncentrace skleníkových plynů v atmosféře (z 280 ppm na 560 ppm) ●2–4,5 °C s nejpravděpodobnější hodnotou 3 °C Obsah obrázku text, Písmo, Grafika, klipart Popis byl vytvořen automaticky Klimatická citlivost je klíčovým měřítkem ve vědě o klimatu a popisuje, o kolik se oteplí zemský povrch při zdvojnásobení koncentrace oxidu uhličitého ([CO2]) v atmosféře.^[1]^[2] Její formální definice zní: „Změna povrchové teploty v reakci na změnu koncentrace oxidu uhličitého ([CO2]) v atmosféře nebo jiné radiační síly.“^[3]^: 2223Tento koncept pomáhá vědcům pochopit rozsah a velikost účinků změny klimatu. Přirozená změna klimatu •změny slunečního záření, orbitální dráhy •rozložení pevnin a oceánů, sopečná činnost •vztah atmosféra x oceán •změny ve složení zemské atmosféry Přirozená změna klimatu •změny slunečního záření, orbitální dráhy •rozložení pevnin a oceánů, sopečná činnost •vztah atmosféra x oceán •změny ve složení zemské atmosféry Přirozená změna klimatu •změny slunečního záření, orbitální dráhy •rozložení pevnin a oceánů, sopečná činnost •vztah atmosféra x oceán •změny ve složení zemské atmosféry Přirozená změna klimatu •změny slunečního záření, orbitální dráhy •rozložení pevnin a oceánů, sopečná činnost •vztah atmosféra x oceán •změny ve složení zemské atmosféry Adobe Systems ̶ Klaus označil skleníkový efekt za nesmysl Mladá fronta Dnes, 14. 6. 1997 B í l ý K ř í ž – Premiér Václav Klaus včera předhodil další argument těm, kteří jej obviňují, že nerozumí problémům ohrožujícím životní prostředí a že se je snaží bagatelizovat. Před zraky desítek novinářů a odborníků české Akademie věd včera na Bílém Kříži v Beskydech označil za nesmyslnou teorii takzvaného skleníkového efektu, který odborníci řadí k nejvážnějším ekologickým hrozbám. "Vy opravdu podléháte těmto módním antivědeckým teoriím? My vědci přece víme, že pro ně nemáte žádné důkazy. Jsou to jen šarlatánské hypotézy," zpražil hned v úvodu skupinku odborníků, když mu chtěli vysvětlit, že se pokoušejí zjistit, jaký vliv by mohl mít skleníkový efekt na smrkové lesy v Beskydech. V rámci projektu Evropské unie postavila Akademie v Beskydech dva skleníky, do kterých odborníci pumpují oxid uhličitý. Chtějí tak napodobit složení atmosféry, které by mohlo nastat za padesát let. Obsah obrázku vzor, steh Popis byl vytvořen automaticky Adobe Systems Skleníkový efekt Obsah obrázku text, snímek obrazovky, Elektricky modrá, Písmo Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku snímek obrazovky, Barevnost, Grafika, grafický design Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku kreslené Popis byl vytvořen automaticky se střední mírou spolehlivosti Adobe Systems +15 °C -18 °C krátkovlnné záření dlouhovlnné záření 161+333=494 396+97=493 -18 °C bez skleníkového efektu; +15 °C současná průměrná teplota Adobe Systems Adobe Systems Existenci skleníkového efekt v roce 1824 předpověděl francouzský fyzik a matematik Joseph Fourier. Venuše - Ve složení atmosféry je dominantní oxid uhličitý, jímž je tvořena z 96 %. Dále pak je 3 % zastoupen dusík a v 1 % atmosféry jsou schovány další molekuly, jako například oxid siřičitý, vodní pára, oxid uhelnatý, argon, hélium, neon, chlorovodík a fluorovodík. Vysoká koncentrace oxidu uhličitého je příčinou silného skleníkového efektu, jevu, kdy sluneční paprsky procházejí skrze atmosféru, ale teplo, které se vytvoří jejich dopadem, již atmosféra ven nepustí. Bylo vypočítáno, že Venuše odráží pouhé 2 % slunečního světla, všechno ostatní je přeměněno na záření v jiných vlnových délkách. V případě Venuše především v teplo, tedy v infračervené záření, které je polapeno v mracích oxidu uhličitého. Situaci ozřejmuje obrázek, na kterém je vidět povrchová teplota kolem 460 °C (860 °F) a postupné ochlazování ve vyšších vrstvách. Adobe Systems Složení atmosféry Obsahuje přibližně 78 % dusíku, 21 % kyslíku a 1 % ostatních plynů (argon, oxid uhličitý, vodík, helium, neon, radon, xenon, ozon a stopové příměsi dalších plynů). Voda v atmosféře se vyskytuje hojně, a sice ve všech třech skupenstvích (vodní pára, vodní kapky i ledové krystaly). Množství vody v atmosféře je proměnlivé jak v prostoru, tak v čase. Např. obsah vodní páry kolísá mezi neměřitelnou hodnotou až po 4 % v oblasti tropů. Suchý vzduch snadněji vychladne, protože voda velice dobře pohlcuje teplo. Proto bývají noci v oblasti tropů, kde je v atmosféře hodně vodní páry, teplejší. Třetí složkou atmosféry jsou různé znečišťující aerosoly (prachové a půdní částice, částečky z vulkanické činnosti, pylová zrna, produkty spalování meteorů, atd.), které jsou běžnou součástí atmosféry, dále sem patří aerosoly antropogenního původu, které vznikají lidskou činností (doprava, spalování uhlí, atd.). Někdy však není možné odlišit, zda se tyto aerosoly do atmosféry dostaly lidskou činnosti či přirozenou cestou. oteplování troposféry a ochlazování stratosféry Atmosféra má hustotu 10 000 kg.m-3 - kolik z toho je CO2? Při koncentracli 390 ppm je to cca 5,9 kg.m-3 Z toho 50 % v prvních 6 km, 90 % v 16 km, 99 % v 30 km Hlavní složky O a N jsou zcela neprůhledné pro veškeré záření Skleníkové plyn jsou pro část IR záření neprůhledné. oteplování troposféry a ochlazování stratosféry Atmosféra má hustotu 10 000 kg.m-2 - kolik z toho je CO2? Při koncentracli 390 ppm je to cca 5,9 kg.m-2 Z toho 50 % v prvních 6 km, 90 % v 16 km, 99 % v 30 km Hlavní složky O a N jsou zcela neprůhledné pro veškeré záření Skleníkové plyn jsou pro část IR záření neprůhledné. Adobe Systems Adobe Systems ̶ https://prezi.com/5byr2-riw116/klimaticke-zmeny-radiacni-transf-1/ Model radiačního transferu 1 Vrstva atmosféry dokonale průhledná pro solární záření, ale dokonale neprůhledná pro IR. když přichází 242, odejít musí taky 242 2 totéž, ale vrstvy dvě 3 A určuje, kolik vrstva pohltí (20 %) 15° C = 288 K https://prezi.com/5byr2-riw116/klimaticke-zmeny-radiacni-transf-1/ Model radiačního transferu 1 Vrstva atmosféry dokonale průhledná pro solární záření, ale dokonale neprůhledná pro IR. když přichází 242, odejít musí taky 242 2 totéž, ale vrstvy dvě 3 A určuje, kolik vrstva pohltí (20 %) 15° C = 288 K https://prezi.com/5byr2-riw116/klimaticke-zmeny-radiacni-transf-1/ Model radiačního transferu 1 Vrstva atmosféry dokonale průhledná pro solární záření, ale dokonale neprůhledná pro IR. když přichází 242, odejít musí taky 242 2 totéž, ale vrstvy dvě 3 A určuje, kolik vrstva pohltí (20 %) 15° C = 288 K Global-warming potential (GWP) je relativní míra toho, kolik tepla skleníkový plyn zachytí v atmosféře. Radiační účinek (Radiative Forcing) Čím více je plyn radiačně účinný (tj. čím více ovlivňuje energetickou bilanci atmosféry v přepočtu na jednotku hmotnosti), tím menší množství stačí k ovlivnění procesů v atmosféře. Zvýšení radiačního účinku o 1 W/m^2 zvýší teplotu povrchu o 0,5°C. Globální tepelný potenciál (Global warming potential) Global-warming potential (GWP) is a relative measure of how much heat a greenhouse gas traps in the atmosphere. Ekvivalent CO[2] - vyjadřuje globální tepelný potenciál kteréhokoli skleníkového plynu množstvím či koncentrací CO[2], které by po stejný časový úsek vykazovalo stejné radiační působení. Obsah obrázku text, snímek obrazovky, Paralelní, Písmo Popis byl vytvořen automaticky Radiační účinek (Radiative Forcing) Čím více je plyn radiačně účinný, tím menší množství stačí k ovlivnění procesů v atmosféře. Zvýšení radiačního účinku o 1 W/m2 zvýší teplotu povrchu o 0,5°C. Adobe Systems Vodní pára ̶největší podíl na skleníkovém efektu ̶obsah v atmosféře stálý pozitivní zpětná vazba negativní zpětná vazba intenzivní výzkum Adobe Systems Co je CO2? ̶plyn; hustota 1,977 g/l (vzduch 1,3 g/l) ̶koncentrace 422 ppm ̶dobře rozpustný ve vodě ̶se zvyšujícím se tlakem množství rozpuštěného CO2 ve vodě roste ̶se zvyšující se teplotou rozpustnost klesá ̶vzniká při spalování (dýchání) - spotřebovává se kyslík, vzniká CO2 ̶škodlivé účinky na zdraví člověka koncentrace 1000 ppm - pocit ospalosti a vydýchaného vzduchu; nad 2000 ppm - nastává horší schopnost koncentrace a u některých osob i bolest hlavy; nad 5000 ppm se objevuje zrychlený tep; koncentrace přesahující 45 000 ppm vedou ke ztrátě vědomí a smrti Uvádí se, že při překročení koncentrace 1000 ppm se může objevit pocit ospalosti a vydýchaného vzduchu, nad 2000 ppm nastává horší schopnost koncentrace a u některých osob i bolest hlavy. Nad 5000 ppm se objevuje zrychlený tep. Koncentrace přesahující 45 000 ppm vedou ke ztrátě vědomí a smrti. Adobe Systems Kolik CO2 je v atmosféře? Obsah obrázku vzor, pixel Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku vzor, steh, pixel Popis byl vytvořen automaticky CO[2] - při 400 ppm cca 6 kg/m^3 Adobe Systems CO[2] - při 400 ppm cca 6 kg/m^2 Adobe Systems CO[2] - při 400 ppm cca 6 kg/m^2 ● Obsah obrázku vzor, čtverec, pixel Popis byl vytvořen automaticky ● Obsah obrázku vzor, čtverec, pixel, steh Popis byl vytvořen automaticky ● Obsah obrázku vzor, čtverec, pixel Popis byl vytvořen automaticky ● Obsah obrázku vzor, čtverec, pixel Popis byl vytvořen automaticky Adobe Systems Metan ̶20x účinnější pohlcovač dlouhovlnného záření ̶koncentrace cca 1,8 ppm ̶zvýšení koncentrace o 0,05 ppm se může projevit zvýšením teploty o 1°C ̶hlavní zdroje: střevní fermentace skotu a hmyzu (30 %) spalování biomasy a skládky odpadu (15 %) uhelné sloje, úniky plynu (10 %) rýžová pole (25 %) močály a tundra (20 %) https://www.epa.gov/climate-indicators/climate-change-indicators-atmospheric-concentrations-greenho use-gases Anglické slovo BILLION odpovídá české miliardě. Adobe Systems Oxid dusný ̶200x–300x účinnější v pohlcování dlouhovlnného záření než oxid uhličitý ̶současná koncentrace cca 0,33 ppm ̶doba setrvání v atmosféře 100 let ̶zdroje: zemědělská hnojiva spalování fosilních paliv spalování biomasy změny využívání půdy Adobe Systems Ozón troposférický ozón →vzniká působením slunečního záření na oxidy dusíku →koncentrace 40-50 ppm →od r. 1900 zdvojnásobení koncentrace →nedostatek spolehlivých měření https://www.epa.gov/climate-indicators/climate-change-indicators-atmospheric-concentrations-greenho use-gases Tento ozon je minoritní složkou nízké atmosféry, zejména fotochemického smogu. Troposférický ozon vzniká složitými chemickými reakcemi oxidů dusíku s těkavými organickými sloučeninami za horkých letních dnů a bezvětří, a to především v městských a průmyslových oblastech.^[1] V Evropské unii je podle Evropské agentury pro životní prostředí nadlimitním koncentracím ozonu vystaveno 6 z 10 obyvatel evropských měst. Fotochemický smog - Jde o znečištění vzduchu, které vzniká v městských oblastech vlivem působení slunečních paprsků na některé složky dopravních exhalací. Jeho součástí jsou převážně vysoké koncentrace přízemního ozónu, díky kterému může být pozorován jako namodralý opar, a směs uhlovodíků, peroxyacetyltrinitrátu, oxidů dusíku (NO, NO[2]) a uhlíku (CO, CO[2]). Adobe Systems Halogenované chlorfluoruhlovodíky (freony) ̶syntetické látky ̶koncentrace 0,001 ppm ̶účinnost 5000–10000x vyšší než CO2 ̶pohlcují ve vlnových délkách, kde nepohlcují další skleníkové plyny ̶Montrealský protokol ̶Zdroje: aerosoly, chladničky, plastické pěny rozpouštědla, farmaceutický průmysl Adobe Systems Klimatický model ̶ Klimatické scénáře ●popisují možné budoucí klimatické podmínky s ohledem na přirozenou variabilitu systému a antropogenní působení ●nejde o předpověď budoucího klimatu, spíše o popis alternativ pravděpodobné budoucnosti se zřetelem na podmínky, za nichž se mohou vyskytnout ●poskytují ucelený obraz o tom, jak se budoucí klima může lišit od současného a jakými směry se klima může v budoucnu vyvíjet Emisní scénáře SSP – Shared Socioeconomic Pathways ● Obsah obrázku vzor, steh, černobílý Popis byl vytvořen automaticky Scénáře socioekonomického vývoje někdy též Společné socioekonomické trajektorie (zkratka SSP z anglického Shared Socioeconomic Pathways) jsou scénáře předpokládaných socioekonomických změn v celosvětovém měřítku do roku 2100, které jsou použity při tvorbě Šesté hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (AR6), která vyšla v srpnu 2021. Používají se k odvození scénářů emisí skleníkových plynů při různých klimatických politikách.[2] Popisují pravděpodobný hlavní globální vývoj, který by v budoucnu společně vedl k různým výzvám v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se jí. Byly také popsány jako „příběhy, které se staly v budoucnosti“. SSP jsou založeny na pěti popisech (příbězích) popisujících alternativní socioekonomický vývoj, včetně udržitelného rozvoje, regionální rivality, nerovnosti, rozvoje založeného na fosilních palivech a rozvoje uprostřed cesty: SSP poskytují popisy popisující alternativy socioekonomického vývoje. Tyto popisy jsou kvalitativním popisem logiky vztahující prvky popisů k sobě navzájem. Pokud jde o kvantitativní prvky, poskytují údaje doprovázející scénáře vývoj počtu obyvatel, urbanizaci a hrubý domácí produkt (na obyvatele).^ SSP lze kombinovat s různými modely integrovaného posuzování (IAM), aby bylo možné prozkoumat možné budoucí cesty jak s ohledem na socioekonomický i klimatický vývoj. Část vědců vypracovala „Reprezentativní směry vývoje koncentrací“ (RCP), které popisují různé úrovně skleníkových plynů a dalších radiačních vlivů, které by se mohly v budoucnu vyskytnout. Vypracovali čtyři cesty, které pokrývají široký rozsah zesílení radiačního působení v roce 2100 (2,6, 4,5, 6,0 a 8,5 wattu na metr čtvereční), ale záměrně k nim nepřipojili žádné socioekonomické faktory. Další část vědců pracovala na modelování toho, jak se mohou socioekonomické faktory v průběhu příštího století změnit. Mezi ně patří například změny počtu obyvatel, hospodářský růst, vzdělání, urbanizace a rychlost technologického rozvoje. Tyto „Scénáře socioekonomického vývoje“ (Shared Socioeconomic Pathways, SSP) se zabývají pěti různými způsoby, jak by se svět mohl vyvíjet, pokud by neexistovala opatření v oblasti klimatu, a jak by bylo možné dosáhnout různých úrovní zmírnění změny klimatu, pokud by se zmírňovací cíle RCP kombinovaly se SSP. Tyto dva směry výzkumu byly navrženy tak, aby se vzájemně doplňovaly. RCP stanovují směry vývoje koncentrací skleníkových plynů a fakticky i míru oteplení, k němuž by mohlo dojít do konce století a SSP určují, jak dalece bude – nebo nebude – dosaženo snížení emisí. SSP také definují různé základní situace, které by mohly nastat, pokud by neexistovalo žádné společné mezinárodní úsilí o řešení změny klimatu, kromě těch, které již země přijaly. SSP obsahují více výchozích stavů, protože základní faktory, jako je populační, technologický a hospodářský růst, by mohly vést k velmi odlišným budoucím emisím a výsledkům oteplování, a to i bez politiky v oblasti klimatu. Zatímco RCP byly dokončeny včas, aby mohly být použity v Páté hodnotící zprávě IPCC, vypracování složitějších SSP bylo mnohem delším a náročnějším procesem. SSP byly poprvé zveřejněny v roce 2016, ale teprve nyní se začínají používat v dalším kole modelování klimatu – známém jako Coupled Model Intercomparison Project verze 6 neboli CMIP6^[7] – v rámci přípravy Šesté hodnotící zprávy IPCC.^[4] SSP1: Udržitelný vývoj (zelená cesta) Svět se postupně, ale ve všech oblastech posouvá směrem k udržitelnějšímu rozvoji, který klade důraz na inkluzivnější rozvoj respektující předpokládané environmentální hranice. Pomalu se zlepšuje správa globálních společných statků, investice do vzdělávání a zdravotnictví urychlují demografický přechod a důraz na hospodářský růst se přesouvá k širšímu důrazu na lidský blahobyt. Díky postupnému směřování k dosažení rozvojových cílů se snižuje nerovnost mezi jednotlivými zeměmi i uvnitř nich. Spotřeba se orientuje na nízké materiální nároky a nižší náročnost na suroviny a energie. ● https://czwiki.cz/Lexikon/Sc%C3%A9n%C3%A1%C5%99e_socioekonomick%C3%A9ho_v%C3%BDvoje SSP5: Rozvoj založený na fosilních palivech (cesta po dálnici) Tento svět stále více věří v konkurenční trhy, inovace a participativní společnosti, které mají přinést rychlý technologický pokrok a rozvoj lidského kapitálu jako cestu k udržitelnému rozvoji. Globální trhy jsou stále více integrovány. Rovněž se výrazně investuje do zdravotnictví, vzdělávání a institucí s cílem posílit lidský a sociální kapitál. Současně je tlak na hospodářský a sociální rozvoj spojen s využíváním hojných zdrojů fosilních paliv a zaváděním životního stylu náročného na zdroje a energii po celém světě. Všechny tyto faktory vedou k rychlému růstu světové ekonomiky, zatímco světová populace v 21. století dosáhne svého maxima a bude klesat. Lokální problémy životního prostředí, jako je znečištění ovzduší, jsou úspěšně zvládány. Existuje víra ve schopnost účinně řídit sociální a ekologické systémy, v případě potřeby i pomocí geoinženýrství. ● Obsah obrázku mapa Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku mapa Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku mapa Popis byl vytvořen automaticky ● Obsah obrázku vzor, čtverec, pixel Popis byl vytvořen automaticky Adobe Systems