Úvod do evropského práva

12. téma: Ochrana hospodářské soutěže

Cíle přednášky

Cílem těchto dvou přednášek je poskytnout komplexní přehled o právní úpravě ochrany hospodářské soutěže v rámci Evropské unie. Přednášky budou zaměřeny na analýzu klíčových pojmů, principů a mechanismů, které tuto oblast regulují.

V rámci výkladu se zaměříme na ochranu hospodářské soutěže jakožto základní prvek fungování vnitřního trhu EU. Vysvětlíme si význam pro ekonomický rozvoj a blahobyt spotřebitelů. Vynikne tak důležitost hospodářské soutěže jako hybné síly tržního mechanismu, který umožňuje svobodné rozhodování jednotlivců a podniků a vede k efektivní alokaci zdrojů.

Podrobně probereme systém soutěžního práva EU a jeho členění na část regulační (preventivní zásahy do soutěžního prostředí, např. kontrola fúzí, schvalování státních podpor) a část odpovědnostní (postihování zakázaných dohod, zneužití dominantního postavení).

Klíčová slova a jejich definice

Bloková výjimka: Výjimka ze zákazu kartelů, která se vztahuje na určité kategorie dohod, jež splňují stanovené podmínky.

Dominantní postavení: Situace, kdy podnik má na trhu takovou ekonomickou sílu, že se může chovat nezávisle na konkurentech, zákaznících a spotřebitelích.

Zneužití dominantního postavení: Jednání dominantního podniku, které narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž.

Jediný a pokračující delikt: Protiprávní jednání trvající delší dobu, na kterém se podílí několik podniků a které má jediný hospodářský cíl.

Kartel: Dohoda (rozhodnutí, jednání ve vzájemné shodě) mezi podniky, jejímž cílem je omezení soutěže.

Kontrola spojování podniků: Předběžné posouzení vlivu připravovaných fúzí a akvizic na hospodářskou soutěž.

Narovnání: Postup, kdy účastníci kartelu doznají vinu a Komise jim sníží pokutu.

Podnik: V unijním soutěžním právu je chápán jako ekonomická jednotka, která poskytuje výrobky nebo služby na trhu, bez ohledu na právní formu.

Program shovívavosti: Program, který umožňuje účastníkům kartelu získat imunitu nebo snížení pokuty výměnou za spolupráci s Komisí.

Relevantní trh: Trh, který zahrnuje všechny výrobky nebo služby, které jsou spotřebitelem považovány za zaměnitelné nebo zastupitelné.

Státní podpora: Jakákoli výhoda pro podnik poskytovaná státem, která může ovlivnit obchod mezi členskými státy a narušit hospodářskou soutěž.

Služby obecného hospodářského zájmu: Služby, které jsou považovány za nezbytné pro uspokojování základních potřeb společnosti a jejichž poskytování může být státem podporováno, aniž by to narušovalo soutěž.

Závazek: Povinnost, kterou na sebe podnik dobrovolně vezme, aby Komise schválila fúzi nebo akvizici.

Key words

Bloková výjimka: Block exemption

Dominantní postavení: Dominant position

Zneužití dominantního postavení: Abuse of dominant position

Jediný a pokračující delikt: Single and continuous infringement

Kartel: Cartel

Kontrola spojování podniků: Merger control

Narovnání: Settlement

Podnik: Undertaking

Program shovívavosti: Leniency program

Relevantní trh: Relevant market

Státní podpora: State aid

Služby obecného hospodářského zájmu: Services of general economic interest

Závazek: Commitment

Úvodní otázky:

  1. Zamyslete se nad tím, proč musí právo Evropské unie zajišťovat ochranu hospodářské soutěže. Podívejte se na to zejména v kontextu obchodu se zbožím a možných omezení ze strany členských států a jednotlivců.
  2. Jaká pravidla dopadají na podniky v oblasti soutěžního práva, kdo je vynucuje a kdo zajišťuje soudní přezkum? Je myslitelné, aby toto vše efektivně zajišťovaly členské státy samy?

Základní přehled problematiky

Regulace vychází z významu ochrany hospodářské soutěže pro fungování tržního mechanismu a svobodný rozvoj individua v demokratických systémech. Plánované státní ekonomiky v totalitních režimech jsou neefektivní. Úplná volnost obchodu bez jakékoliv regulace ale rovněž nemůže existovat.


Ochrana hospodářské soutěže je v unijním právu zajišťována od primárního práva Smlouvy o fungování EU (SFEU) až po sekundární právo. Používány jsou zejména nařízení, Unie má totiž pro vnitřní trh výlučnou pravomoc.

Regulovány (a postihovány) jsou:

  1. Zakázané dohody (kartely): demonstrujeme si jejich dopad na hospodářskou soutěž a uvedeme příklady typických kartelových ujednání. Dále se budeme věnovat individuálním a blokovým výjimkám, které unijní právo připouští.
  2. Zneužití dominantního postavení. Podnik je v dominantním postavení nikoliv, má-li určitý podíl na trhu, ale pokud má na trhu takovou ekonomickou sílu, že se může chovat nezávisle na konkurentech, zákaznících a spotřebitelích.
  3. Kontrola spojování podniků (koncentrací): ne každá koncentrace je nepřípustná, jsou stanovena kritéria pro posouzení unijního významu spojení a upraven je též proces kontroly spojování podniků Komisí.
  4. Státní podpory: Narušování hospodářské soutěže podporami státu je rovněž zakázáno. Proto byl zaveden mechanismus notifikace a možnost schválení nebo zákazu státních podpor Komisí. Ze zákazu jsou vyňaty určité státní podpory, jsou-li ve veřejném zájmu.
Unijní právo zavedlo systém sankcí v soutěžním právu: Mají podobu pokut, penále a nápravných opatření. Nezanedbatelná je i trestní povaha sankcí z hlediska judikatury Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) - "Přestože se jedná o sankce správní, ..., neobstojí tato kvalifikace z hlediska ochrany lidských práv v úhlu pohledu Evropského soudu pro lidská práva (ESLP)."

Program shovívavosti: Na podporu vyšetřování deliktů v oblasti hospodářské soutěže byl zaveden program imunity nebo snížení pokut (shovívavost), který Komise uplatňuje v případech kartelů a který má motivovat k oznámení protiprávního jednání - naděje na imunitu nebo snížení pokuty může motivovat účastníky zakázané dohody ke spontánnímu oznámení protiprávního jednání Komisi.

Zakotvena je též odpovědnost za škodu - zavedeno bylo právo na náhradu škody způsobené protisoutěžním jednáním.

Další důležité aspekty, kterým byste měli věnovat pozornost:

  • Rozdělení kompetencí mezi orgány Unie a orgány členských států v oblasti ochrany hospodářské soutěže.
  • Zvláštní pravidla pro veřejné podniky pověřené poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu.
  • Vliv judikatury Soudního dvora EU na interpretaci a uplatňování pravidel ochrany hospodářské soutěže.
  • Skutečnosti, že přes řadu zákazů existují též mnohé výjimky
  • Skutečnosti, že v oblasti hospodářské soutěže hraje velkou roli soft law vydávaného Evropskou komisí.


Významná ustanovení právní úpravy (na úrovni primárního práva)

Zákaz kartelů

Článek 101 (bývalý článek 81 Smlouvy o ES)

 1.   S vnitřním trhem jsou neslučitelné, a proto zakázané, veškeré dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě, které by mohly ovlivnit obchod mezi členskými státy a jejichž účelem nebo důsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu, zejména ty, které

a) přímo nebo nepřímo určují nákupní nebo prodejní ceny anebo jiné obchodní podmínky;

b) omezují nebo kontrolují výrobu, odbyt, technický rozvoj nebo investice;

c) rozdělují trhy nebo zdroje zásobování;

d) uplatňují vůči obchodním partnerům rozdílné podmínky při plnění stejné povahy, čímž jsou někteří partneři znevýhodněni v hospodářské soutěži;

e) podmiňují uzavření smluv tím, že druhá strana přijme další plnění, která ani věcně, ani podle obchodních zvyklostí s předmětem těchto smluv nesouvisejí.

2.   Dohody nebo rozhodnutí zakázané podle tohoto článku jsou neplatné od počátku.

3.   Odstavec 1 však může být prohlášen za neúčinný pro:

  • dohody nebo kategorie dohod mezi podniky,
  • rozhodnutí nebo kategorie rozhodnutí sdružení podniků a
  • jednání ve vzájemné shodě nebo jejich kategorie,

které přispívají ke zlepšení výroby nebo distribuce výrobků anebo k podpoře technického či hospodářského pokroku, přičemž vyhrazují spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho vyplývajících, a které

a) neukládají příslušným podnikům omezení, jež nejsou k dosažení těchto cílů nezbytná;

b) neumožňují těmto podnikům vyloučit hospodářskou soutěž ve vztahu k podstatné části výrobků tímto dotčených.

 

Zneužití dominantního postavení

Článek 102 (bývalý článek 82 Smlouvy o ES)

 S vnitřním trhem je neslučitelné, a proto zakázané, pokud to může ovlivnit obchod mezi členskými státy, aby jeden nebo více podniků zneužívaly dominantního postavení na vnitřním trhu nebo jeho podstatné části.

Takové zneužívání může zejména spočívat:

a) v přímém nebo nepřímém vynucování nepřiměřených nákupních nebo prodejních cen anebo jiných nerovných obchodních podmínek;

b) v omezování výroby, odbytu nebo technického vývoje na úkor spotřebitelů;

c) v uplatňování rozdílných podmínek vůči obchodním partnerům při plnění stejné povahy, čímž jsou někteří partneři znevýhodňováni v hospodářské soutěži;

d) v podmiňování uzavření smluv tím, že druhá strana přijme další plnění, která ani věcně, ani podle obchodních zvyklostí s předmětem těchto smluv nesouvisejí.

 

Státní podpory

1.   Podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak.

2.   S vnitřním trhem jsou slučitelné:

a) podpory sociální povahy poskytované individuálním spotřebitelům za podmínky, že se poskytují bez diskriminace na základě původu výrobků;

b) podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi;

c) podpory poskytované hospodářství určitých oblastí Spolkové republiky Německo postižených rozdělením Německa, pokud jsou potřebné k vyrovnání hospodářských znevýhodnění způsobených tímto rozdělením. Pět let po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost může Rada na návrh Komise přijmout rozhodnutí, jímž se toto písmeno zruší.

3.   Za slučitelné s vnitřním trhem mohou být považovány:

a) podpory, které mají napomáhat hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností, jakož i rozvoji regionů uvedených v článku 349 s ohledem na jejich strukturální, hospodářskou a sociální situaci;

b) podpory, které mají napomoci uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu anebo napravit vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu;

c) podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem;

d) podpory určené na pomoc kultuře a zachování kulturního dědictví, jestliže neovlivní podmínky obchodu a hospodářské soutěže v Unii v míře odporující společnému zájmu;

e) jiné kategorie podpor, které určí Rada na návrh Komise rozhodnutím.

Prezentace k přednášce


Videozáznam přednášky


Otázky pro samostudium

Co je to "podnik" v kontextu unijního soutěžního práva a jak se liší od "společnosti"?

Pojem "podnik" v unijním soutěžním právu označuje ekonomickou jednotku, která poskytuje výrobky nebo služby na trhu. Na rozdíl od "společnosti", která je právním subjektem, "podnik" právní subjektivitou nedisponuje a může se skládat z jedné nebo více fyzických či právnických osob. Do "podniku" se zahrnují i řídící společnosti, ačkoliv z pohledu českého práva vlastník není součástí "podniku" (obchodního závodu). V praxi to znamená, že odpovědnost za protiprávní jednání "podniku" nese společnost, která jej řídila v době spáchání deliktu.

Co je to "relevantní trh" a proč je jeho určení důležité pro aplikaci soutěžního práva?

"Relevantní trh" je oblast, kde se střetává nabídka a poptávka po určitých výrobcích nebo službách. Jeho určení je klíčové pro aplikaci soutěžního práva, jelikož definuje prostředí, ve kterém podniky působí a kde se posuzuje dopad jejich chování na hospodářskou soutěž. Relevantní trh má dva rozměry:

  • Zeměpisný: Může zahrnovat celou Unii, její část, jeden či více států, nebo i lokální oblast.
  • Produktový: Zahrnuje všechny výrobky nebo služby, které jsou spotřebitelem vnímány jako zaměnitelné či zastupitelné.

Zjištění "relevantního trhu" je nezbytné pro posouzení zneužití dominantního postavení, spojování podniků a státních podpor.

Jaký je rozdíl mezi "zakázanými dohodami" a "zneužitím dominantního postavení"?

Zakázané dohody (kartely) vznikají, když se dva nebo více podniků dohodnou na omezení hospodářské soutěže, např. stanovením cen, rozdělením trhu nebo omezením produkce. Tyto dohody jsou zakázány a od samého počátku absolutně neplatné, i když nedošlo k jejich formalizaci.

Zneužití dominantního postavení nastává, když podnik s dominantním postavením na trhu zneužije své silné pozice k omezení soutěže, např. vynucováním nevýhodných cen, omezením produkce na úkor spotřebitelů nebo diskriminací obchodních partnerů. Na rozdíl od kartelů dominantní postavení samo o sobě není zakázáno, pouze jeho zneužití.

Pro zakázané dohody je typická mnohost podniků a jsou zakázány. Dominantní postavení samo o sobě nevadí, zakázáno je až jeho zneužití. Obojí má společné to, že směřuje k omezení soutěže na vnitřním trhu.

Co je to "program shovívavosti" a jak funguje?

Program shovívavosti umožňuje účastníkům kartelu uniknout sankcím nebo dosáhnout jejich snížení výměnou za spolupráci s Komisí při vyšetřování. První podnik, který poskytne Komisi důkazy o existenci kartelu, může získat imunitu, ostatní účastníci pak mohou dosáhnout snížení pokuty v závislosti na závažnosti jejich jednání a míře spolupráce.

Jaké sankce může Komise uložit za porušení soutěžního práva?

Komise může za porušení soutěžního práva uložit:

  • Pokuty: Až do výše 10 % z celkového obratu podniku za předchozí rok.
  • Penále: Až do výše 5 % z průměrného denního obratu za každý den prodlení s plněním rozhodnutí Komise.
  • Nařízení k ukončení protiprávního jednání: Povinnost podniků ukončit protiprávní jednání.
  • Předběžná opatření: Kroky k zamezení vzniku nenapravitelné škody během šetření Komise.
  • Nápravná opatření: Změna struktury podniku (např. rozdělení, prodej části) nebo tržního chování.

Co je to "státní podpora" a jak je regulována?

"Státní podpora" je jakákoli výhoda poskytovaná státem nebo ze státních prostředků, která zvýhodňuje určité podniky nebo odvětví a může narušit hospodářskou soutěž. Její poskytování podléhá kontrole Komise, která posuzuje, zda je podpora slučitelná s vnitřním trhem. Komise může schválit, podmínit nebo zakázat poskytnutí podpory. Pokud je podpora poskytnuta v rozporu s rozhodnutím Komise, může být stát povinen ji od příjemců vybrat zpět.

Co jsou to "služby obecného hospodářského zájmu" a jak se na ně aplikují pravidla soutěžního práva?

"Služby obecného hospodářského zájmu" jsou služby, které stát pověřil určitý podnik poskytovat, i když by to za běžných tržních podmínek nebylo rentabilní. Na tyto služby se pravidla soutěžního práva aplikují v omezené míře, pokud by jejich plná aplikace bránila plnění úkolů pověřeného podniku. Stát ovšem musí jasně definovat, o jakou službu se jedná a nesmí poskytovat podniku nadměrné kompenzace, které by mu dávaly nekalou výhodu nad konkurencí.

Jaké má poškozený podnik možnosti, pokud mu byla způsobena škoda protisoutěžním jednáním?

Poškozený podnik se může domáhat náhrady škody způsobené protisoutěžním jednáním u národního soudu. Důkazní břemeno ovšem leží na poškozeném podniku a prokázání výše škody může být v praxi komplikované. Směrnice 2014/104 a český zákon č. 262/2017 Sb. o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže usilují o sjednocení podmínek pro uplatnění náhrady škody v celé Unii a o zjednodušení procesu dokazování.