Úvod do evropského práva

8. téma: vnitřní trh, harmonizace práva, volný pohyb zboží

Cíl přednášky

Přednáška je zaměřena na právní aspekty volného pohybu zboží v rámci Evropské unie. V rámci tohoto tématu nás bude zajímat vznik a vývoj vnitřního trhu EU, jeho základní svobody a právní rámec, který zajišťuje volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu. 

Dále se budeme věnovat specifickým omezením a překážkám volného pohybu zboží, jako jsou cla a obdobné dávky, kvóty a obdobná opatření, a jejich právnímu řešení. 

Součástí přednášky je rovněž analýza role Soudního dvora EU při interpretaci a aplikaci pravidel upravujících pohyb zboží v EU. Představeny budou též možnosti odůvodnění omezení volného pohybu zboží na základě veřejného zájmu a kategorických požadavků.

Cílem je tudíž pochopení, jak úprava upravující svobodu pohybu zboží v praxi funguje a jaký prostor členské státy mají pro ochranu hodnot, které považují za důležité, a které mohou být dovozy ohroženy. 

Téma přednášky bude dále procvičeno na semináři.

Klíčová slova

  • Společný trh a vnitřní trh
  • Volný pohyb zboží
  • Celní unie
  • Přímá a nepřímá diskriminace
  • Harmonizace vnitrostátních standardů
  • Opatření s rovnocenným účinkem
  • Dávka s rovnocenným účinkem
  • Kategorické požadavky veřejného zájmu

Key Words

  • Common market and internal market
  • Free movement of goods
  • Customs union
  • Direct and indirect discrimination
  • Harmonization of national standards
  • Measures having equivalent effect
  • Charges having equivalent effect
  • Imperative requirements in the general interest


Úvodní otázky

  1. Co je to vnitřní trh Evropské unie a kdy vznikl?
  2. Jaký je rozdíl mezi společným trhem a vnitřním trhem?
  3. Kde a jak je upravena svoboda pohybu zboží?
  4. Je zákaz omezování pohybu zboží absolutní, nebo existují přípustné omezení?

Důležité definice

  • Volný pohyb zboží: Přechod zboží přes hranice členských států bez diskriminace podle původu zboží či jiného nepřípustného omezování.
  • Celní unie: Jednotný celní prostor s jednotnými vnějšími cly vůči třetím zemím a zákazem vnitřních cel mezi členskými státy.
  • Diskriminace: Nerovné zacházení se zbožím, osobami, službami nebo kapitálem z jiných členských států.
  • Případ Dassonville (8/74): Jakákoliv opatření, která mohou narušit obchod uvnitř EU, jsou považována za opatření s rovnocenným účinkem jako množstevní omezení.
  • Případ Cassis de Dijon (120/78): Princip vzájemného uznávání, kdy zboží legálně vyrobené a obchodované v jednom členském státě by mělo být volně obchodovatelné v ostatních členských státech.

Významná ustanovení právní úpravy


HLAVA II VOLNÝ POHYB ZBOŽÍ

Článek 28

1.   Unie zahrnuje celní unii, která pokrývá veškerý obchod zbožím a která zahrnuje jak zákaz vývozních a dovozních cel a všech poplatků s rovnocenným účinkem mezi členskými státy, tak i přijetí společného celního sazebníku ve vztahu ke třetím zemím.

2.   Článek 30 a kapitola 3 této hlavy se týkají výrobků, které pocházejí z členských států, jakož i těch výrobků pocházejících ze třetích zemí, které jsou v členských státech ve volném oběhu.

Článek 29

Za výrobky ve volném oběhu v členském státě se pokládají ty výrobky, které pocházejí ze třetích zemí, u kterých byly v tomto členském státě splněny dovozní náležitosti a zaplacena cla a poplatky s rovnocenným účinkem a u kterých nedošlo k plnému ani částečnému navrácení těchto cel a poplatků.

KAPITOLA 1 CELNÍ UNIE

Článek 30

Dovozní nebo vývozní cla a poplatky s rovnocenným účinkem jsou mezi členskými státy zakázány. Tento zákaz se vztahuje také na cla fiskální povahy.

...

KAPITOLA 3 ZÁKAZ MNOŽSTEVNÍCH OMEZENÍ MEZI ČLENSKÝMI STÁTY

Článek 34

Množstevní omezení dovozu, jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem, jsou mezi členskými státy zakázána.

Článek 35

Množstevní omezení vývozu, jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem, jsou mezi členskými státy zakázána.

Článek 36 [výjimky - pozn. DS]

Články 34 a 35 nevylučují zákazy nebo omezení dovozu, vývozu nebo tranzitu odůvodněné veřejnou mravností, veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností, ochranou zdraví a života lidí a zvířat, ochranou rostlin, ochranou národního kulturního pokladu, jenž má uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu, nebo ochranou průmyslového a obchodního vlastnictví. Tyto zákazy nebo omezení však nesmějí sloužit jako prostředky svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi členskými státy.

Prezentace z přednášky

Volny pohyb zboží
slajdy z přednášky


Záznam z přednášky

Přednáška - volný pohyb zboží


Samostudium

Diskuzní otázky:

  1. Uveďte několik typických překážek volného pohybu zboží v rámci EU?
  2. Jakou roli hraje Soudní dvůr EU v zajištění volného pohybu zboží? Vyjmenujte hlavní rozhodnutí. této oblasti a přibližte jejich právní důsledky.
  3. Jaké jsou možnosti odůvodnění omezení volného pohybu zboží?

Případové studie:

  1. Analýza opatření: Vyberte si jedno opatření z vaší země (klidně i minulé, či jen navrhované zájmovými subjekty), které by mohlo být považováno za překážku volného pohybu zboží, a analyzujte ho podle čtyřfázové analýzy (působnost, omezení, odůvodnění, přiměřenost).
  2. Diskriminační opatření: Najděte příklad přímého a nepřímého diskriminačního opatření a vysvětlete rozdíl mezi nimi.

Další zdroje pro samostudium

Učební text (oficiální)
Přejít

Shrnutí

  • Volný pohyb zboží je klíčovým prvkem vnitřního trhu EU, který zajišťuje ekonomickou integraci členských států.
  • Právní úprava svobody pohybu zboží zahrnuje odstranění technických, daňových a hmotných překážek.
  • Soudní dvůr EU hraje zásadní roli v interpretaci a aplikaci pravidel volného pohybu zboží.
  • Omezení volného pohybu zboží jsou vždy zakázána v případě cel a obdobných dávek, mohou být přípustná v případě množstevních omezení dovozu či vývozu a obdobných opatření, musí však být vždy přiměřená a odůvodněná naléhavým veřejným zájmem, tj. nikoliv z čistě ekonomických důvodů.
  • Přípustná omezení jsou zakotvena v čl. 36 SFEU a dále mohou vyplývat z judikatury SD EU vztahující s k čl. 34 SFEU.




Předchozí
Následující