Úvod do evropského práva

9. téma: volný pohyb zboží (pro seminář)


Cíle semináře
Tento seminář volně navazuje na přednášku týkající se volného pohybu zboží. Předpokladem je vynikající znalost případů Dassonville, Cassis de Dijon, Keck a Mithouard. Přečíst si je můžete pod externími odkazy níže.
Tip

Nechce se Vám rozsudky číst? To je škoda, ale poslechněte si, prosím, alespoň následující nahrávku. Vezme Vám necelých 20 minut času. Ty Vám ale vrátím zpět na semináři tím, že se již k těmto rozhodnutím nebudeme muset vracet :-)

Děkuji

David Sehnálek

Klíčové pojmy
  • poplatek s rovnocenným účinkem jako je clo
  • vnitřní clo
  • množstevní omezení - kvóta
  • opatření s rovnocenným účinkem jako je množstevní omezení

    Klíčová ustanovení SFEU

    • čl. 30 až 36 SFEU
    • čl. 110 SFEU

    Připomenutí klíčových rozsudků důležitých pro svobodu pohybu zboží

    Chyba: Odkazovaný objekt neexistuje nebo nemáte právo jej číst.
    https://is.muni.cz/el/fss/podzim2024/EVSb1004/118468304/zbozi.video5

    Prostudujte si tyto rozsudky a učebnice

    pozn. stačí dobře znát skutkový stav, řešení si spolu projdeme.

    Povinné rozsudky k nastudování

    Povinné rozsudky

    1. Rozsudek Soudního dvora EU ze dne 9. července 1992, Komise Evropské unie proti Belgickému království. Věc C-2/90 (Valonský odpad) - čl. 34 SFEU; hlavní téma: interpretace pojmu zboží.
    2. Rozsudek Soudního dvora EU ze dne 6. července 1995, Verein gegen Unwesen in Handel und Gewerbe Köln e.V. proti Mars GmbH. Věc C-470/93 (zmrzlina Mars) - čl. 34 SFEU; hlavní téma: opatření s obdobným účinkem. 
    3. Rozsudek Soudního dvora EU ze dne 8. února 1983, Komise Evropské unie proti Spojenému království. Věc 124/81 (UHT mléko) - čl. 34,36 SFEU; hlavní téma: výjimky z čl. 34 SFEU.

    Doporučené rozsudky

    1. Rozsudek Soudního dvora EU ze dne 2. února 1994, Verband Sozialer Wettbewerb eV proti Clinique Laboratoires SNC and Estée Lauder Cosmetics GmbH. Věc C-315/92 (kosmetika Clinique) - čl. 34 SFEU; hlavní téma: kategorické požadavky obecného zájmu.
    2. Rozsudek Soudního dvora EU ze dne 27. února 1980, Komise Evropské unie proti Francouzské republice. Věc 168/78 (Whiskey a koňak) - čl. 110 SFEU; hlavní téma: daňová diskriminace. Pozn. může  být probírán v některých seminárních skupinách v rámci jiného semináře.

    Po přečtení rozsudků se k nim můžete pro rychlé připomenutí vráti v této podkapitole. Je v ní obsaženo jejich stručné shrnutí. 

    Shrnutí klíčových rozsudků
    Přejít

    Povinné účebnice

    Vyberte si prosím jednu z těchto učebnic a nastudujte v ní problematiku nejlépe před seminářem.

    1. TOMÁŠEK, Michal; TÝČ, Vladimír a kol. Právo Evropské unie. Praha: Leges, 2013, s. 212 - 218.
    2. TÝČ, Vladimír. Základy práva Evropské unie pro ekonomy. 6. vyd. Praha: Leges, 2010, s. 162 - 178. 

    Doplňkové (nepovinné) zdroje

    Chcete vědět víc? Podívejte se třeba zde:

    1. SZYDŁO, Marek. Export restrictions within the structure of free movement of goods. Reconsideration of an old paradigm. Common Market Law Review. 2010, vol. 47, s. 753-789.
    2. OLIVER, Peter; ENCHELMAIER, Stefan. Free movement of goods: recent developments in the case law. Common Market Law Review. 2007, vol. 44, s. 649-704. 


    Po semináři se můžete k probírané látce vrátit. Nyní byste měli být schopni odpovědět na následující otázky i vyřešit případy


    1. Ověřte své znalosti na komplexních případech

    Český zákon o odpadech stanoví poplatek 5000 Kč za dovoz ojetých automobilů nesplňujících určité emisní limity předepsané pro ojetá vozidla. Poplatek je předpokladem registrace automobilu a má sloužit zabezpečení likvidace autovraků. 

    Otázky 
    (1) Jak lze hodnotit poplatek ve světle práva EU? 
    (2) Pokud není legální, jak jej lze kvalifikovat? 
    (3) Jak může jednotlivec prosadit právo na dovoz bez poplatku, je-li? 
    (4) Jaké další nástroje slouží prosazení práva EU v takových případech? 
    (5) Jak může stát poplatek obhajovat a bude obhajoba úspěšná?  
    (6) Jak může stát jinak zajistit financování likvidace autovraků? 

    (1) Jakékoli opatření omezující dovoz je třeba považovat za neslučitelné s právem EU. Volný oběh zboží je klíčovou hospodářskou svobodou.  

    (2) Jedná se o dávku s obdobným účinkem jako clo zakázanou čl. 30 SFEU. Dopadá výslovně na dovoz. Nejedná se proto o daňovou diskriminaci podle čl. 110 SFEU. Taková dávka je právem EU absolutně zakázána. 

    (3) Proti rozhodnutí o poplatku (popř. rozhodnutí o odepření registrace) je třeba uplatnit opravné prostředky včetně žalob ke správním soudům (v ČR žaloba ke Krajskému soudu, popř. kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu) a namítat nesoulad s právem EU. Soudy by měly právo EU upřednostnit před českým právem. Pokud si nebudou jisté výkladem práva EU, mohou (event. musejí) položit otázku Soudnímu dvoru (prejudiciální řízení). Zde pro to ale není důvod, věc je zcela jasná.

    (4) Komise sleduje právní praxi členských států, v případě rozporu s právem EU pravidelně zahajuje na základě čl. 258 SFEU správní řízení, které může vést až k žalobě proti členskému státu. Pokud členský stát nerespektuje rozsudek, který konstatoval porušení práva EU, může být pokutován. Žaloba se běžně používá pro prosazování základních svobod. 

    (5) Česko se může pokusit obhajovat poplatek ochranou životního prostředí s poukazem na ustanovení práva EU, která ji zdůrazňují. Nebude nicméně úspěšné, neboť cla a dávky s obdobným účinkem právo EU zakazuje absolutně. 

    (6) Česko může například zpoplatnit užívání všech starších automobilů nebo automobilů nesplňujících emisní limity. Z poplatku se takto stane daň, který je podle čl. 110 SFEU přípustná, ledaže by byla diskriminační.

    Itálie přijala legislativu na ochranu obrazů z vymezeného období vytvořených umělci, které vymezuje jmenný seznam. Tyto obrazy lze legálně vyvést do zahraničí jenom na základě povolení, které se vydáno až po zaplacení vývozního poplatku, který činí 10% z odhadní ceny.  

    Otázky 
    (1) Jak lze hodnotit zpoplatnění vývozního povolení? 
    (2) Jak bude patrně Itálie hájit zpoplatnění vývozního povolení? 
    (3) Jak může chránit stát své kulturní bohatství?  
    (4) Jak může prosazovat stát zákaz vývozu, neprovádí-li se kontroly vyváženého zboží na společných hranicích? 

    (1) Zpoplatnění vývozního povolení odvozené od ceny vyváženého obrazu lze považovat za dávku s obdobným účinkem jako clo zakázanou čl. 30 SFEU. Takové zpoplatnění právo EU nepřipouští. 

    (2) Členský stát bude poukazovat na potřebu ochrany kulturního bohatství. Tato okolnost ale clo nebo srovnatelnou dávku neospravedlní.  

    (3) Členský stát může omezit nebo zakázat vývoz určitých starožitností nebo uměleckých děl, je-li to potřebné kvůli ochraně kulturního bohatství. Potřebnost si zde členské státy posuzují samy. Je tedy potřeba omezit vývoz opatřením, které je sice zakázané čl. 34 SFEU, ale které může být ospravedlněno na základě tzv. kategorických požadavků veřejného zájmu, nebo podle čl. 36 SFEU. Ochrana národního kulturního bohatství mezi hodnoty uznané čl. 36 SFEU patří.

    (4) Zákaz vývozu starožitností a uměleckých děl se bez soustavných hraničních kontrol vývozu prosazuje obtížně. Neoprávněný vývoz lze nicméně postihovat správními nebo trestními postihy (pokuty, uvěznění), v úvahu připadají namátkové nebo cílené kontroly v rámci potlačování kriminality. Právo EU usnadňuje vracení zavlečených starožitností a uměleckých děl na základě spolupráce úřadů památkové péče členských států. 

    2. Ověřte své znalosti na jednodušších dílčích otázkách

    Jak Soudní dvůr v případu UHT mléko hodnotí argument Spojeného království, že rozdílnost v právních předpisech členských států ohledně UHT mléka odůvodňuje jeho restriktivní opatření? S jakým principem je zde dána souvislost?

    Soudní dvůr odmítá argument Spojeného království a uvádí, že z důkazů vyplývá, že rozdíly v právních předpisech členských států týkajících se výroby a zpracování UHT mléka jsou ve skutečnosti omezené a že výroba UHT mléka se v různých členských státech řídí velmi podobnými pravidly. S principem proporcionality.

    Proč je podle názoru  Soudního dvora vyjádřeném v případu Clinique důležité interpretovat směrnici 76/768/EHS ve světle pravidel Smlouvy o volném pohybu zboží?

    Protože směrnice jakožto sekundární právní předpisy musí být vykládány ve světle primárních pravidel Smlouvy, jako jsou pravidla o volném pohybu zboží.

    Jaké faktory vzal Soudní dvůr v úvahu při posuzování, zda je zákaz používání názvu "Clinique" v Německu nezbytný k uspokojení požadavků na ochranu spotřebitelů a zdraví lidí?

    Soudní dvůr zohlednil, že kosmetické výrobky byly prodávány výhradně v parfumeriích a kosmetických odděleních obchodních domů, nikoli v lékárnách, a byly prezentovány jako kosmetické výrobky, nikoli léčivé. Dále vzal v úvahu, že v jiných zemích, kde se tyto výrobky běžně prodávají pod názvem "Clinique", zjevně nedošlo k uvedení spotřebitelů v omyl.

    Proč Soudní dvůr v případu zmrzlina Mars usoudil, že zákaz uvádění na trh nanuků s označením "+10 %" v Německu spadá pod působnost článku 34 SFEU?

    Protože takový zákaz, ačkoliv se vztahuje na všechny výrobky bez rozdílu, by mohl dovozce nutit upravovat prezentaci svých výrobků podle místa určení a vynakládat tak dodatečné náklady na balení a reklamu, čímž brání obchodu v rámci EU.

    Jak Soudní dvůr v případu zmrzlina Mars zdůvodnil, že zákaz označení "+10 %" na obalech nanuků není odůvodněn ochranou spotřebitele? 

    Soudní dvůr usoudil, že přiměřeně obezřetní spotřebitelé si musí být vědomi, že mezi velikostí reklamního označení a skutečným zvýšením množství produktu nemusí být přímá souvislost. Vyšel přitom z unijního, nikoliv národního konceptu spotřebitele.

    Jak Soudní dvůr v případu Valonský odpad zdůvodnil, že belgická regulace je v rozporu se směrnicí 84/631/EHS? 

    Soudní dvůr zdůraznil, že směrnice 84/631/EHS zavádí komplexní systém pro nakládání s nebezpečnými odpady, včetně jejich přepravy přes hranice, založený na systému předchozího oznámení a povolování. Belgická regulace zavedením absolutního zákazu dovozu nebezpečných odpadů do Valonska brání uplatňování tohoto systému a je proto s ním v rozporu.


    Materiály mimo rámec předmětu

    Pro pobavení přikládám i dva odkazy na část jedné epizody ze seriálu Jistě, pane ministře. Věcně se to dotýká pohybu zboží a standardizace. A krásně to ukazuje, že některé věci se v čase nemění... :-) 

    https://www.youtube.com/watch?v=OzeDZtx3wUw

    https://www.youtube.com/watch?v=XHuKq22yXH4

    Předchozí
    Následující