EU A ZEMĚ BRIC Listopad 2024 BRIC ¢Zakládající země Brazílie, Rusko, Indie, Čína ¢Někdy BRICS – zahrnuje i Jižní Afriku ¢Termín Goldman Sachs z roku 2001 ¢4 ekonomiky, které v budoucnosti budou velmi významné ¢Od roku 2006 kooperují, ale nepříliš úzce ¢Liší se v mnoha ohledech – populace, velikost, ekonomiky, HDP na hlavu, politické a společenské systémy, mezinárodní ambice ¢Společné mají to, že představují vyzyvatele pro stávající „rulemakers“ DŮVODY SPOLUPRÁCE BRICS ¢Společné mají to, že představují vyzyvatele pro stávající „rulemakers“ ¢Požadují změny v mezinárodních organizacích jako je OSN, MMF, Světová banka či WTO ¢Spolupráce značně účelová ¢V roce 2024 se rozšíření – přistoupily Saudská Arábie, Írán, Spojené arabské emiráty a Etiopie – Argentina přihlášku stáhlas ¢Zájem o přistoupení mají desítky států – Turecko, Indonésie, Thajsko… - otázka koherence ¢ BRICS V ČÍSLECH ¢V roce 1980 představovaly Čína a Indie jen 5 procent světového HDP, nyní 23 procent ¢BRIC země dohromady představují po rozšíření celkem 30 procent světového HDP ¢Vysoký Giniho koeficient ¢Otázka společenské, ekonomické a politické stability BRICS GDP PER CAPITA CHINA SHARE GLOBAL GDP BRICS-rust.png POLITIKA VŮČI ZEMÍM BRICS ¢EU nepotřebuje ucelenou politiku – skupina není koherentní ¢Hlubší integrace mezi zeměmi BRICS je velmi nepravděpodobná ¢EU přistupuje k jednotlivým zemím individuálně - summity RUSKO ¢Nástupnický stát SSSR – stíny minulosti ¢ES bylo jednou z prvních entit, které podporovaly Gorbačovovu „perestroiku“ ¢V 90. letech EU možná propásla možnost svázat Rusko blíže s evropským integračním procesem ¢Část stávajících členů EU se dříve nacházelo v sovětské sféře vlivu ¢Některé státy (Polsko) dlouhodobě otevřeně nepřátelské, některé více pragmatické – v minulosti komplikace pro vznik skutečného společného postupu směrem k Rusku ¢ VZTAHY EU A RUSKA V MINULOSTI ¢Mnohdy připomínaly spíše strategickou soutěž než strategické partnerství ¢Problematika budování sfér vlivu v postsovětských zemích ¢Neshoda ohledně Východního partnerství ¢Války v Čečensku blokovaly rozvoj vzájemných vztahů ¢Rozdílné názory na Kosovo v roce 1999 ¢ SMLUVNÍ PODOBA VZÁJEMNÝCH VZTAHŮ ¢Základ tvoří dohoda o partnerství a spolupráci z roku 1994 ¢Od roku 2007 vyjednávána nová dohoda, vyjednávání nakrátko přerušené kvůli Gruzii ¢Rusko odmítlo stát se součástí Východního partnerství RUSKÉ SANKCE PO KRYMU ¢Zavedeny ze strany EU a USA, nedávno prodlužovány až do 2022 (pak nahrazený novými, silnějšími) ¢Např. omezení kapitálového trhu (dluhopisy), zbraní či některých technologií ¢Rusko odvetně zakázalo například dovoz potravin z EU ¢Výsledkem propad rublu a inflace ¢Dopad i na ekonomiku jako celek RUSKÉ HDP ENERGETIKA VE VZTAZÍCH EU A RUSKA ¢Rusko představovalo před válkou čtvrtinu dodávek ropy do EU a 40 procent plynu ¢Na druhou stranu Rusko potřebuje trh EU (exportovalo sem přes 70% své produkce) – závislost vzájemná ¢Nové energovody směrem do Asie ¢Na Rusku více závisí nové ČS než ty staré, z Ruska se pořád masivně dováží, např. zkapalněné LNG ¢Po začátku konfliktu energetická krize v Evropě VÁLKA NA UKRAJINĚ ¢Nenávratně poškodila vztahy na dlouho dopředu ¢Vztahy s Evropou chladly již před konfliktem na Ukrajině, nyní u bodu mrazu ¢Vnímání EU/NATO jako slabých ¢Otázka poválečného uspořádání? ¢Hybridní hrozby? ¢Zatím to vypadá na dlouhý konflikt – otázka přístupu USA po volbě Donalda Trumpa ¢ ČÍNA ¢Historicky bezprecedentní růst ekonomiky ¢Nárůst vnitřních diferencí ¢Otázka, jakým aktérem vlastně Čína je ¢Jaké jsou ambice Číny v blízkém okolí a ve světě? ¢Může Čína ohrozit dominanci USA ve světě? EU A ČÍNA ¢Formální vztahy od 1975, od 1985 smlouva o obchodu a spolupráci ¢1989 – masakr na Tiananmen – zbrojní embargo a zhoršení vztahů ¢Čína je od 2001 členem WTO ¢Po několik let sbližování mezi EU a Čínou ¢Nyní je „milostná aféra“ pryč, řada států kritičtější k Číně ¢V roce 2021 sankce ohledně situace v Sin-ťangu – protireakce, ohrožení vzájemné investiční dohody ¢Neexistence geopolitické soutěže, EU nemá silné zájmy v Asii (na rozdíl od USA) NĚMECKO A ČÍNA ¢Speciální vztah ¢Čína pro Německo představuje pro Německo stále důležitější trh (8 procent exportu) a celkově největšího obchodního partnera po USA ¢Čína potřebuje technologii, Německo trhy ¢Německá zahraniční politika je tržně orientovaná – ekonomický rozvoj vede k politickým a societálním změnám ¢Pro Čínu je Německo důležité pro svou dominantní roli v EU ¢Může Německo vytvořit opravdovou evropskou strategii vůči Číně? EU – ČÍNA FTA? ¢Navržena UK v 2013 ¢Čína souhlasí ¢Opozice EK – strach z laciných importů ¢Označeno jako předčasné ¢Opozice – Francie, Itálie ¢Úvahy o možnosti oživení tématu v souvislosti s obchodní válkou s USA OBOR.jpg OBOR A EU ¢Evropa cílovou destinací dvou větví OBOR ¢Část členů EU zakladateli Asijské průmyslové investiční banky (AIIB) ¢Snaha o šíření vlivu především přes východní Evropu ¢Iniciativa 16+1 ¢ VZTAHY EU A INDIE ¢Bývalá kolonie Británie, vztahy se začaly hodně rozvíjet po vstupu Britů do EU ¢Ze zemí BRIC do Indie plyne z EU nejvíc prostředků na rozvojovou pomoc, ale ty dlouhodobě klesají ¢Investice z EU poměrně malé ¢EU třetí největší obchodní partner ¢Rozhovory ohledně FTA zatím selhávají – zemědělství, služby – v roce 2013 pozastaveny, ale 2022 znovuobnoveny ¢Další překážky práva duševního vlastnictví či environmentální část udržitelného rozvoje ¢2024 uzavřena FTA se zeměmi EFTA PROBLÉMY VZTAHŮ EU-INDIE ¢Neschopnost dohodnout se na strategických prioritách ¢Indie výrazně staví na národní suverenitě, zvláště nyní pod Módím ¢Neshody v rámci WTO ¢USA chápány jako strategičtější partner BRAZÍLIE ¢Zdaleka největší ekonomika LatAm ¢Regionální lídr, ale s problémy ¢V nedávné době poměrně hluboká hospodářská krize ¢Ambice na globální úrovni, především v multilaterálních platformách jako je WTO, ale i v OSN ¢ EU A BRAZÍLIE ¢Na důležitosti narostla po roce 1986 po vstupu Portugalska ¢LatAm vynechána z rozvojové pomoci ¢Sdílení určitých společných hodnot – multilateralismus, udržitelná energetika, klima – narušení přišlo po zvolení Bolsonara, nyní s Lulou opět o něco lepší ¢Rozdílný názor na zemědělství – spory brání FTA EU-MERCOSUR ¢Brazílie vedoucí stát v boji proti chudobě