EU A ZEMĚ V SOUSEDSTVÍ Říjen 2024 ROZŠIŘOVÁNÍ EU ¢Řada zemí v okolí EU má ambice do Unie vstoupit ¢Rozšiřování a vyjednávání o něm je velmi silným nástrojem zahraniční politiky ¢Země, které do EU chtějí vstoupit, jsou motivovány k reformám a ochotné spolupracovat ¢ VÝCHODNÍ ROZŠÍŘENÍ EU ¢Přineslo do Unie řadu států – názorové rozmělnění, přesun rovnováhy více na východ ¢Dvě vlny – 2004 a 2007, pak Chorvatsko 2013 ¢Pro Rumunsko a Bulharsko jiné podmínky ¢Unie na tyto státy působila už od 90. let, aby „nesešly ze správné cesty“ ¢Nyní vidět jisté dělení Východ x Západ ¢ ¢ KODAŇSKÁ KRITÉRIA ¢Vznik 1993, jasně daná kritéria, co musí stát splňovat, aby mohl vstoupit do EU ¢Politická – institucionální stabilita, demokracie a právní stát, dodržování lidských práv ¢Ekonomická – tržní hospodářství, konkurenceschopnost ¢Acquis – schopnost dostát závazkům, včetně podílení se na HMU ¢Kapacita EU nový stát přijmout ¢ KONDICIONALITA A ČLENSTVÍ ¢Členství v Unii velmi atraktivní ¢V rámci přístupu musí státy přebírat evropské aquis ¢Koncept „transformativní síly“ - „Power of attraction“ – Unie si členstvím dokáže vynutit reformy ¢Možnost členství musí být uvěřitelná ¢Pro mnoho zemí je v současné chvíli členství velmi vzdálené („far shot“) – Macron přišel s myšlenkou vícerychslostní Evropy ¢ KANDIDÁTSKÉ ZEMĚ EU ¢Černá hora (2010/2012 otevřeny přístupové rozhovory) ¢Severní Makedonie (od 2005, blokováno Bulharskem, otevřeno až 2022) ¢Island (2010/pozastaveno) ¢Srbsko (2012/2014) – problém s Kosovem ¢Turecko (1999/2005) ¢Albánie (2014/záviselo na Makedonii - 2022) ¢Bosna a Hercegovina (status prosinec 2022) ¢Finančním nástojem Instrument for pre-Accession Assistance (IPA) ¢Zprávy o pokroku většinou spíše kritické ¢ KANDIDÁTSKÉ ZEMĚ – NOVÁ VLNA ¢Moldávie (červen 2022) – důsledek ruské agrese na Ukrajině, problém Podněstří a Gagauzsko ¢Bosna a Hercegovina (status prosinec 2022) ¢Ukrajina (prosinec 2022) ¢Gruzie (prosinec 2023, v červenci 2024 pozastaveno kvůli politické situaci) KANDIDÁTSKÉ ZEMĚ K 2024 PRAKTICKÝ PROCES ROZŠIŘOVÁNÍ ¢Jádrem jsou přístupové rozhovory ¢Screening ¢Poté otevírány jednotlivé kapitoly ¢Uzavírání kapitol TURECKO ¢Vztahy od 1963 ¢Partnerská země v NATO ¢Aplikace 1987, kandidátská země od 1999 ¢Rozhovory prakticky neprobíhají ¢Od 2016 zhoršené vztahy, ale zároveň existence migrační dohody ¢Problém v oblasti demokracie ¢Spory ve Středomoří – Řecko, Kypr ¢Stále poměrně chudá země, nyní velké ekonomické problémy ¢Velké zemědělství ¢Islámská země ¢ ¢ EU A ZÁPADNÍ BALKÁN ¢1991-1995 – válka na Balkáně ¢Po válce zahájen tzv. regionální přístup a finanční pomoc skrze PHARE ¢Snaha o bezpečnost a stabilitu ¢2000 – summit ve Feiře – zemím západního Balkánu přislíbena perspektiva členství ¢Zahájen Stabilizační a asociační proces (SAP) ¢Hlavním nástrojem Stabilizační a asociační dohody ¢Země zapojeny do Nástroje předvstupní pomoci (IPA) ¢Zrušena vízová povinnost SUMMIT V BRDU ¢V říjnu 2021 ¢Atmosféra poměrně skeptická ¢Nedařilo se odblokovat otevření rozhovorů s Albánií a Makedonií ¢ “showcase of duplicity and double talk” (POLITICO) ¢Krize politiky rozšiřování? ¢Von der Leyen trvala na tom, aby slovo „rozšiřování“ bylo v závěrečné deklaraci ¢Charles Michel v roce 2023 hovořil o referenčním roku 2030 pro vstup, ale Komise reagovala, že žádné konkrétní datum není NÁSTROJ PŘEDVSTUPNÍ POMOCI ¢Od roku 2007 sdružuje a nahrazuje předchozí parciální finanční programy (přes 10 mld EUR) ¢5 tématických oblastí: ¢1) pomoc v přechodném období a budování institucí ¢2) přeshraniční spolupráce (se zeměmi EU a ostatními kandidáty a potenciálními kandidáty) ¢3) regionální rozvoj (rozvoj dopravy, životního prostředí a hospodářství) ¢4) rozvoj lidských zdrojů (posilování lidského kapitálu a boj proti jakýmkoliv formám vyloučení ze společnosti) ¢ 5) rozvoj venkova EVROPSKÁ POLITIKA SOUSEDSTVÍ ¢Vytvořena v roce 2004 jako rámec vztahů se sousedními zeměmi ¢Prvním záměrem bylo kapitalizovat vztahy nových členských států se zeměmi Východní Evropy ¢Požadavek jižních zemí EU na zařazení středomořských států ¢Nakonec zahrnuje 16 zemí - Alžírsko, Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Egypt, Gruzie, Izrael, Jordánsko, Libanon, Libye, Moldávie, Maroko, Palestina, Sýrie, Tunisko a Ukrajina ¢Snaha stabilizovat státy v sousedství ¢V zásadě se jedná o bilaterální vztahy mezi EU a danou konkrétní zemí ¢ PRAKTICKÉ FUNGOVÁNÍ EPS ¢Hlavním nástrojem jsou akční plány – programy konkrétních reforem v dané zemi v různých oblastech – demokracie, přístup na trh EU, justice a vnitro ¢Prioritizace oblastí ¢Monitorování pokroku ¢Hlavním finančním nástrojem spolupráce je European Neighbourhood Instrument (ENI) ENI ¢Široké možnosti využití v oblasti politických, hospodářských i sociálních reforem ¢Rozpočet pro roky 2014-2020 byl 15,4 miliard EUR – pro další období už integrováno do NDICI ¢Finanční prostředky z něj nejsou svázány s případnou budoucí kandidaturou země do Unie ¢ VÝVOJ EPS ¢V souvislosti s arabským jarem reforma – princip „more fore more“ ¢V roce 2015 identifikovány 4 klíčové oblasti: ¢1. Vláda práva, demokracie a lidská práva, ¢2. Ekonomický rozvoj pro stabilizaci, ¢3. Bezpečnost ¢4. Migrace ¢ ¢ EU A STŘEDOMOŘÍ ¢Jeden s prvních regionů, se kterými ES navazovaly hlubší vztahy ¢Zlomem rok 1995 – přijetí Barcelonské deklarace ¢Multilaterální platforma pro spolupráci ¢Politická, bezpečnostní, ekonomická, kulturní i sociální úroveň spolupráce UNIE PRO STŘEDOMOŘÍ ¢Navazuje na Barcelonský proces ¢Vytvořena v roce 2008, idea Nicolase Sarkozyho – původně jen státy kolem Středozemního moře a mnohem užší vazby ¢Turecko proti – bálo se alternativy k členství v EU ¢Zahrnuje země EU, Maghrebu a Mašriku, Bosnu, Černou horu, Albánii a Mauritánii ¢Výsledky spíše smíšené, spolupráce nutná ¢Kamel (2020) – „doomed to work together and find common solutions“ ¢ UNIE PRO STŘEDOMOŘÍ EU A MAGHREB ¢Surovinově důležité země, především pro jih Evropy ¢Lybijská ropa (pro Itálii 25% v roce 2009 – nyní velmi nízké objemy) a alžírský plyn (do Itálie) ¢Spolupráce v oblasti migrace – Lybie, nyní Tunisko ¢Spolupráce v oblasti boje proti terorismu – potenciálně nebezpečné země ¢ EU A ARABSKÉ JARO ¢Kondicionalita před AJ byla nedostatečná – peníze plynuly, reformy se nekonaly ¢EU podporuje demokratické změny v regionu, nicméně především rétoricky ¢Značný objem peněz pro tyto státy uvolňován v rámci Support to Partnership, Reform and Inclusive Growth Policy (SPRING) ¢Sýrie – problémy EU dosáhnout společné pozice – nejmenší společný jmenovatel EU A IZRAEL A PALESTINA ¢EU ve většině dlouhodobě pro řešení ve formě dvou států ¢Kritika osad ¢EU součástí Kvartetu (spolu s USA, Ruskem a OSN) ¢Přijetí Palestiny do OSN v roce 2012 evropské státy rozdělilo (ČR proti, UK a DE se zdržely) ¢Evropská reakce na útoky z roku 2023 dost nejednotná – Švédsko, Španělsko, Irsko, Slovinsko uznaly Palestinu ¢ VÝCHODNÍ PARTNERSTVÍ ¢Pokrývá 6 východních zemí (Ukrajina, Bělorusko, Moldávie, Gruzie, Arménie, Ázerbajdžán) ¢Iniciováno Polskem a Švédskem ¢Snaha tyto země politicky i ekonomicky stabilizovat ¢Nyní velmi složité s ohledem na ruskou agresi na Ukrajině ¢Nástroje – asociační dohody, FTA, volný pohyb osob ¢Státy se hodně liší, těžko hledat společný postup ¢Integrace bez členství? ¢Soupeření s Euroasijskou unií? (členy Arménie a Bělorusko) VÝCHODNÍ PARTNERSTVÍ UKRAJINA ¢Země mezi EU a Ruskem, dnes v otevřené válce s Ruskem ¢V listopadu 2013 měla podepsat asociační dohodu – to by ji přiblížilo k EU – od roku 2014 přítomnost Rusů na Ukrajině ¢Podpora hlavně od nových členských států ¢Nizozemské odmítnutí přidružení Ukrajiny v dubnu 2016 ¢Nakonec asociační dohoda vstoupila v platnost v roce 2017 ¢Summit EU – Ukrajina v říjnu 2021 – závazek prohloubení ekonomické integrace a posílení politického přidružení ¢Únor 2022 – ruský útok na Ukrajinu vedl k pomoci ze strany EU a nakonec i k získání kandidátského statusu BĚLORUSKO ¢Dlouhodobý problém s demokracií ¢Vyvrcholení na podzim 2020 v souvislosti s volbami ¢EU výsledky voleb neuznává ¢Smart sankce na proponenty režimu ¢Sektor bankovnictví, zbrojařství, potaš ¢Problém migrace na bělorusko-litevské a bělorusko-polské hranici SOUSEDNÍ STÁTY A MIGRACE ¢Spolupráce se sousedními zeměmi je z hlediska migrace klíčová ¢Tvoří nárazníkovou zónu ¢Existence readmisních dohod ¢Nejproblematičtější hranice byla dlouhodobě turecko-řecká – potřeba akce FRONTEX ¢Otázka otevírání kanálů legální migrace ¢Smlouva s Tureckem jako základ ¢Bělorusko jako příklad migrace jako zbraně hybridní války