IZRAELSKO-PALESTINSKÝ KONFLIKT MAREK ČEJKA Blízký východ Izrael a Palestina v současnosti Stát Izrael ◼ Cca 9,5 mil. obyvatel, přibl. 75% židovské obyvatelstvo různého původu, 20% arabské obyvatelstvo – tzv. „izraelští Arabové“ (muslimové, křesťané, drúzové) nikoliv „Palestinci“, kteří nemají izr. občanství a žijí na okupovaných územích Západního břehu a Gazy či jsou uprchlíci), 5% - Čerkesové, Arméni, cizinci, gastarbeitři… ◼ Dlouhodobě konfliktní oblast – izraelsko-arabský konflikt od r. 1948 → postupné zklidňování konfliktů s arabskými státy ▪ podmnožinou je konflikt izraelsko-palestinský (cca po WW1) → řešení dlouhodobě stagnuje, asymetrický konflikt (výrazně odlišná síla stran a taktika) ◼ Ekonomická a vojenská síla, donedávna relativně dobře fungující demokratický systém v multikulturní společnosti, velmi široká svoboda tisku a projevu versus ◼ Vnitřní napětí v izraelské společnosti (ekonomické, religiózní, vnitro-etnické), mezi-etnické problémy, korupce na nejvyšších polit. místech, kolonizační/okupační politika vůči Palestincům Palestina ◼ Před rokem 1948 celé území zahrnující dnešní Izrael, Západní břeh (WB) a pásmo Gazy (G) – tedy teritorium britského mandátu Palestina (1920- 1948) → na základě mírových dohod z Osla jen WB a G (oficiálně „Palestinská národní autonomie“ – tedy postrádající některé aspekty de facto státnosti). ◼ Obyvatelé jsou etnicky a kulturně Arabové – 4,75 mil. (WB a G) – 97% muslimové, 3% křesťané (řec.-ortodox.), samaritáni – jejichž specifická lokální identita se začala formovat na sklonku Osmanské říše a rozvinula se v průběhu konfliktu s Izraelem ◼ Symbolickým centrem Východní Jeruzalém, de facto centrem však Ramalláh (sídlo palestinských institucí) ◼ Poměrně moderní a dynamická, často sekularizovaná arabská společnost (rozdíly mezi WB a G), ekonomické propojení s Izraelem versus ◼ Nedokonalý politický systém, krize demokratické legitimity, klientelismus a korupce, radikalismus a terorismus vůči Izraeli, mj. i jako jeden z důsledků izrealeské okupační a osadnické politiky Charakter blízkovýchodních konfliktů Arabsko-izraelské konflikty od r. 1948 (hlavně s Egyptem, Sýrií, Jordánskem, Libanonem, Saúdy, Irákem) → postupné zklidňování konfliktů s arabskými státy (dnes jen Sýrie a Libanon) - Šlo o víceméně symetrické konflikty – Podmnožinou je izraelsko-palestinský konflikt → vzniká během Britského mandátu Palestina a měl původně charakter občasného násilí, které přerostlo už ve 30. letech do občanské války → po r. 1948 přerostl ve specifický asymetrický konflikt (výrazně odlišná síla stran a taktika) → od r. 1967 (šestidenní válka) počátek okupace, která dodala konfliktu další dimenzi → od 80. let také konflikt s libanonským Hizballáhem DNES TAKÉ DALŠÍ DIMENZE: Posílení konfliktu Izraele s Íránem (ne-arabská země) Blízkovýchodní konflikt nebo konflikty? ◼ Izraelsko-arabský (konvenční války se sousedy od r. 1948 – války v letech 1948-49, 1956, 1967, 1973, 1982, 2006) ◼ Izraelsko-palestinský (od r. 1948, resp. od r. 1920 – asymetrický konflikt s prvky občanské války) ◼ Konflikty v Perském zálivu (1990, od r. 2003) ◼ Občanská válka v Libanonu (1975 – 1990) ◼ Konflikty mezi muslimskými zeměmi navzájem (Irák vs. Irán, Irák vs. Kuvajt, Libye vs. Čad atd.), ◼ Alžírská válka (1954-1962) – až čtvrt miliónu mrtvých ◼ Války v Afghánistánu (války v 19. a 20. stol., hlavně od zač. 80. let 20. století) ◼ Kurdské konflikty (hlavně na území Iráku a Sýrie) ◼ Konflikty po Arabském jaru 2011 (hlavně Libye, Sýrie, Jemen) – sem spadá i konflikt s ISIS (cca 2014-2019) Současné blízkovýchodní konflikty a jejich oběti Přes řadu rozdílů mají konflikty na Bl. Východě důležité spojnice ◼ Většina novodobých konfliktů má kořeny až v 19./20. století, nikoliv v dobách „pradávných“ (biblických, novozákonních atd.) ◼ Ve většině případu NEvznikly primárně kvůli náboženství, ale skrze spor o území, resp. dominanci určitého národa/etnika na určitém území, jsou to tedy moderní NACIONALISTICKÉ konflikty ◼ Až do počátku 20. století nebyly mezi muslimy, židy a křesťany na Blízkém východě výraznější problémy ◼ Náboženství začalo hrát v konfliktech výraznější roli až v průběhu politizace náboženství ve 20. století (zhruba od 70. let) ◼ Většina ze současných blízkovýchodních konfliktů má kořeny jak v domácí politice, tak stále nesou důsledky koloniálních aktivit západního světa (první pol. 20. stol.: Británie a Francie) a studené války (1946 – 1990, USA a SSSR) – politika v duchu „rozděl a panuj“, podpora nedemokratických režimů, import západních ideologií atd. ◼ Současná komplikovaná a nebezpečná situace je důsledkem řady okolností a procesů → blízkovýchodní dění tak nelze zjednodušovat do černobílých schémat ◼ K pochopení blízkovýchodního vývoje nestačí pouze sledovat zprávy a noviny, ale je třeba znát jak soudobý kontext dění, tak moderní historii ◼ Jednostranný či tendenční přístup nelze vyčítat těm, kdo mají s konfliktem osobní sepětí, případně od něj nemají odstup ◼ Pokud se však podobné stereotypy a dezinformace začnou objevovat i u některých politiků, historiků, politologů, diplomatů apod., není to v pořádku České pohledy na izraelskopalestinský konflikt ◼ Vyvážené postoje a snaha postihnout konflikt v komplexitě je mezi osobnostmi českého veřejného života, hlavně politiky, velmi výjimečné. Výjimkami jsou např. bývalí ministři zahraničí: Karel Schwarzenberg nebo Zdeněk Petříček. ◼ Většina dnešního politického mainstreamu od Zemana, přes politiky ODS, TOP09, Lidovce zaujímají velmi tendenční postoje. Není překvapující, že na rozdíl od Schwarzenberga žádný z těchto politiků Izrael systematičtěji nezná ani nenavštěvoval. ◼ Specificky jednostranné české postoje vůči Izraeli jsou kombinací různých politických a kulturních českých zkušeností: ▪ pozitivní vazby TGM a disidentů kolem Havla k židům ▪ romantizace česko-židovského soužití ▪ idealizace dějinných událostí (dodávky zbraní Izraeli) ▪ komplexy Čechů z vlastního geopolitického osudu (např. mnichovský komplex) ▪ silná islamofobie (Izrael se může stát přitažlivý i pro antisemity) Výběr z doporučených zdrojů: • Avineri, Š.: Zrození moderního sionismu, Judaika, Praha 2001 • Barša, P.: Západ a islamismus – střet civilizací nebo dialog kultur?, CDK, Brno 2001 • Bureš, Jaroslav; Čejka, Marek; Daniel, Jan Muslimské bratrstvo v současnosti. Praha: Academia, 2017. • Buruma, I; Margalit, A.: Okcidentalismus, Lidové noviny, Praha 2005 • Gilbert, M.: Izrael: Dějiny, BB art, Praha 2002 • Herzl, T.: Židovský stát – pokus o moderní řešení židovské otázky, Academia, Praha 2009 • Chapman, C.: Čí je země zaslíbená? Pokračující krize mezi Izraelem a Palestinci, Volvox Globator, Praha 2003 • Introvigne, M.: Hamás – Islámský terorismus ve Svaté zemi, Vyšehrad, Praha 2003 • Kepel, G.: Válka v srdci islámu, Karolinum, Praha 2006 • Kepel, G.: Boží pomsta – křesťané, židé a muslimové znovu dobývají svět, Atlantis, Brno 1996 • Kropáček, L.: Islám a Západ – Historická paměť a současná krize, Vyšehrad, Praha 2002 • Kropáček, L.: Blízký východ na přelomu tisíciletí – Dynamika přeměn v muslimském sousedství Evropy, Vyšehrad, Praha 1999 • Krupp, M.: Sionismus a Stát Izrael, Vyšehrad, Praha 1999 • Mendel, M.: Náboženství v boji o Palestinu, Atlantis, Brno 2000 • Mendel, M.: Židé a Arabové, Rovina, Prachatice 1992 • Pavlincová, H.; Horyna, B. (eds.): Slovník judaismus, křesťanství, islám, nakladatelství Olomouc, Olomouc 2003 • Tureček, B.: Nesvatá válka o Svatou zemi, Knižní klub, Praha 2011 • Kolektiv autorů: Zahraniční politika České republiky vůči zemím Blízkého východu, Zakavkazska a Střední Asie, Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity, Brno 2001 • Kolektiv autorů: Encyklopedie - světový terorismus, Svojtka & Co., Praha 2001