Geopolitika: teorie a reálie1 Neoklasická geopolitika Mgr. Martin Jirušek, Ph.D. 2 Než začneme, zamysleme se... ̶ Relevance geopolitiky po CW? ̶ Zvládla se geopolitika vypořádat s novou realitou (globální hrozby, technologie, dosah jad. zbraní)? ̶ Jak vysvětlujete stabilitu myšlenek (neo)klasické geopolitiky v západních zemích? ̶ Proč nacházela stabilní odezvu v zahr. politice USA? ̶ Byly principy (neo)klasické geopolitiky schopné reagovat na situaci po CW a na počátku 21. století? ̶ Kde se (ne)trefili? 3 Rekapitulace – klasická geopolitika ̶ Hlavní myšlenky? ̶ Historické zakotvení? ̶ Implikace pro mezinárodní politiku? ̶ Proč to je/bylo důležité? 4 Neoklasická geopolitika ̶ H. Kissinger ̶ C. Gray, ̶ S. Huntington ̶ Z. Brzezinski 5 (Neo)klasická geopolitika ̶ Pojem geopolitiky po WW II zatížen negativním dědictvím ̶ Nacionalismus ̶ Sociální Darwinismus ̶ Organická teorie státu ̶ Rasismus ̶ „Přirozené“ nároky na geografické oblasti ̶ Z definice podporující výbojné chování ̶ Vnucené, umělé koncepty, založené často na etnocentrickém vnímání světa ̶ Svázáno s uvažováním nacistického Německa a násilnou expanzí 6 Neoklasická geopolitika ̶ Kritika klasické geopolitiky: Rozvoj technologií zdánlivě snížil vlivu geografie na projekci moci ̶ Geograficky svázané koncepty v jaderné éře měly dávat čím dál menší smysl ̶ Důraz na technologie a upozadění geografického determinismu silových kapacit (power projection) zejména v prvních dekádách studené války ̶ Odvrhnutí geopolitiky jako pojmu („Geopolitik“ - byť ne všech myšlenek) v poválečných letech ̶ Nikoli však témat (viz dále) ̶ Příklon k pojetí politické geografie ̶ Přistupující k tématu „zevnitř“ ̶ Stopy ve studenoválečném uvažování (např. zadržování) ̶ Spykmanův vnitřní půlměsíc ̶ George F. Kennan, Trumanova doktrína ̶ (Neo)klasická geopolitika slaví návrat v 70. letech ̶ Strategický význam území v rozděleném světě 7 Neoklasická geopolitika ̶ Návrat pojmu - relevance geop. myšlenek (některých) pro zahr. politiku, zvláště v období studené války ̶ Spojené se strategií zadržování – obrana „perimetru“ a hradba vůči geografickému šíření komunismu ̶ Důraz na praktickou politiku na úkor teorií ̶ Přesun k politické geografii nezatížené historií (německé) geopolitiky ̶ Přirozená dominance geografického determinismu ̶ Raná fáze vývoje politických věd, „přirozená“ prevalence přírodních faktorů a přístupů (širší diskuse o superioritě kvanti/kvali metod) ̶ Stát již není vnímán jako organismus s organickými hranicemi 8 Návrat geografie? ̶ Studená válka jako předpoklad návratu některých myšlenek geopolitiky ̶ Geografický (nikoli biologický!) determinismus ̶ Přesto kontroverzní myšlenky: klima determinující povahu (SSSR) ̶ Geografické předpoklady stále hrají roli, navzdory globalizaci a de facto neomezenému dosahu strategických zbraní (R. Kaplan – jako příznivec geografického determinismu). ̶ New Look (Eisenhower) – důležitost strategických jaderných zbraní ̶ Omezená flexibilita jaderné deterence v konfliktech regionálního (neglobálního) dosahu ̶ Navíc – dekolonizace, hnutí nezúčastněných, sféry vlivu, pronikání komunismu atd. ̶ Studená válka jako potvrzení důležitosti geografických faktorů 9 Henry Kissinger ̶ National Sec. Advisor, Sec. of State ̶ Kissinger jako faktor a hybatel oživení pojmu geopolitiky ̶ Spojení geopolitického pohledu s rovnováhou sil a reálpolitikou své éry ̶ Mj. navázání vztahů s Čínou – vyvažování SSSR ̶ Obava z úpadku moci USA a tudíž zničení rovnováhy sil ̶ Chápal jaderné zbraně ne jako konec geopolitiky, ale jako výsledek rozložení geopolitických sil ̶ Z jeho pohledu obsese jadernými zbraněmi potlačila reálpolitiku ̶ Restauroval pojem geopolitika 10 Colin S. Gray ̶ Profesor IR, poradce pro kontrolu zbrojení (Reagan) ̶ Navazuje na Kissingera, ale i Mahana a Spykmana ̶ Důležitost námořní moci USA vs omezená pozemní moc Ruska ̶ Rusko přirozeně expanzionistické – tuto povahu nelze ignorovat ̶ Kritika uspokojení se stavem „mocenské rovnováhy“ ̶ Pro RUS důležitost ovládnutí Eurasie, resp. zabránění USA v intervenci ̶ Důležitost eurasijského „Rimlandu“ izolujícího ruský expansionismus ̶ Zdůrazňoval vzájemnou interdependenci rovnováhy sil v Evropě na situaci v Asii ̶ Rovněž interdependenci USA a evropských spojenců (US - alliance by choice vs. SSSR - enforced alliance) 11 Colin S. Gray ̶ Rehabilitace geopolitiky jako oboru (nikoli pojmu) ̶ Geografický determinismus státních politik ̶ Rusko jako přirozeně expansionistické ̶ Kritika „konce dějin“ a zdánlivé prevalence liberalismu ̶ Kritika optimistického náhledu, typicky reprezentovaného Fukuyamou (byť ten byl často dezinterpretován) ̶ Myšlenky geopolitiky a technologií měnících hřiště nejsou vzájemně výlučné 12 Zbigniew Brzezinski ̶ Poradce v dem. administrativách, NSA J. Cartera ̶ Realista stavějící na logice Spykmana a Mackindera (zejm. koncept Heartlandu) ̶ Eurasie jako centrum dění po většinu dějin a zásadní politické hřiště (the chessboard) ̶ Geografické determinanty impérií (Rusko rozpolcené mezi Evropou a Asií) ̶ Vzestup USA jako zásadní historická změna, USA jako první skutečně globální (námořní) supervelmoc po pádu SSSR (pozemní velmoci) ̶ Liberalismus a osobní svobody jako klíčový faktor dle Brzezinského ̶ Zdůrazňuje interdependenci a pozici US jako Primus inter pares ̶ Pro bezpečnost USA chápe jako klíčové zabránit vzestupu nové eurasijské velmoci ̶ Pokládá de facto definici moderního impéria, nestojícího (pouze) na teritoriální velikosti, ale i na kulturní dominanci/atraktivitě a institucích (dále viz např. Thayer, 2006) 13 Zbigniew Brzezinski ̶ Eurasijská šachovnice ̶ Z Evropa ̶ Blízký východ, Kavkaz, Indie ̶ Čína a JV Asie ̶ Rusko a zbylá vnitřní část Eurasie ̶ Identifikuje (1997) nastupující (aktivní) hráče: FRA, GER, RUS, CHN, IND ̶ Klíčové (pivot) regiony (pasivní) ̶ UA, AZR, KOR, TUR, IRA 14 Zbigniew Brzezinski ̶ Implikace pro US politiku: ̶ Klíčový vztah s EU v ZE ̶ Stabilní Carterova doktrína na BV ̶ Růst důležitosti Číny (po klíčovém Japonsku v 80s a 90s) ̶ Sám Brzezinski na sklonku života reformuloval strategii směrem k možné spolupráci USA, Ruska a Číny (za souč. zajištění stability na BV) ̶ Rusko bez je Ukrajiny asijskou, nikoli evropskou velmocí (!) ̶ Některé premisy později reformuloval s ohledem na vývoj v Asii 15 Samuel Huntington ̶ Připouští, že ideový vývoj mohl skončit (Fukuyama), ale nevěřil na konec konfliktů ̶ Ty se měly odehrávat podél kulturních/civilizačních/konfesních hranic ̶ Byť není geografie základním kamenem, hraje klíčovou roli v jeho premisách ̶ CW jako změna povahy konfliktu spíše, než jeho vymizení – možná regionalizace konfliktu (namísto globálního charakteru) 16 Samuel Huntington ̶ Geografie jako sekundární, přesto důležitý, faktor ̶ Kritika za západocentrický a zjednodušující pohled na ostatní civilizace ̶ Pojímá civilizace monoliticky a jako „black box“ ̶ Definoval civilizační okruhy a konfliktní (geograficky vymezené) linie 17 Robert D. Kaplan ̶ The Revenge of Geography ̶ Zpětně opět oceňuje základní premisy klasických geopolitiků, zejm. globální dopady dění v klíčových oblastech (Eurasie) ̶ Návrat k Mackinderovi a a Mahanovi ̶ Příklon k realismu a implicitní kritika idealismu ̶ Geografie jako základ pro uvažování nad zahraniční politikou a MVZ ̶ Geografie jako determinanta MVZ, jakož i lokálních událostí, faktorů klimatických změn (a jejich zpětného vlivu), zdrojové základny atd. ̶ Geografie jako „ponorná řeka“ stabilně ovlivňující situaci a události – musí být brána v potaz ̶ Geografie jako faktor nabírající na důležitosti v důsledku globalizace, nikoli naopak ̶ Stát musí zvyšovat své kapacity ̶ Nikoli nekonečný prostor je implicitně zdrojem konfliktů v Eurasii ̶ Zatížení pohledu z USA? ̶ Zaměření na tradiční oblasti, ignorování jiných. 18 Implikace pro světovou politiku po CW? ̶ Relevance geopolitiky po CW? ̶ Zvládla se geopolitika vypořádat s novou realitou (globální hrozby, technologie, dosah jad. zbraní)? ̶ Jak vysvětlujete stabilitu myšlenek (neo)klasické geopolitiky v západních zemích? ̶ Proč nacházela stabilní odezvu v zahr. politice USA? ̶ Byly principy (neo)klasické geopolitiky schopné reagovat na situaci po CW a na počátku 21. století? ̶ Kde se (ne)trefili? 19 Děkuji za pozornost