ZDROJOVÉ ZAJIŠTĚNÍ
BEZPEČNOSTI: FINANCOVÁNÍ
BEZPEČNOSTI II
12
Ekonomika obrany a bezpečnosti
CÍL
seznámit se s metodami a nástroji financování
odvětví bezpečnosti a obrany ve specifických
situacích
vysvětlit důvody a nástroje kontroly vojenských
výdajů v systému mezinárodní bezpečnosti
2
Ekonomikaobranyabezpečnosti
⌖
OSNOVA:
Vojenské výdaje
Metody financování výdajů na bezpečnost a
obranu
⚫ daně
⚫ dluh
⚫ znehodnocení měny
⚫ měnový kurs
Mezinárodní srovnatelnost výdajů na obranu a
bezpečnost
Ekonomikaobranyabezpečnosti
Klíčová slova: dluh, úroková míra, státní pokladniční poukázky, státní
dluhopisy, dluhopisový program, princip subsidiarity, inflace, parity kupní
síly (PPP), měnový kurs, mezinárodní srovnatelnost vojenských výdajů.
3
DOPORUČENÁ LITERATURA
HITCH, Ch., J., McKEAN, R., N. The Economics of Defense
in the Nuclear Age. 1st ed. Santa Monica: RAND, 1960.
(http://www.rand.org/pubs/reports/R346.html)
FUČÍK, Josef. K významu českých zemí pro vznik stálé
habsburské armády. Historie a vojenství. 2000, roč. 49, č. 2,
s. 335-344
Armáda a národ. 1.vyd. Praha: Národní rada
československá, 1938.
KÖLLNER, L. Militär und Finanzen. 1. Aufl. München:
Bernard&Grafe, 1982. ISBN 3-7637-5405-9.
Ekonomikaobranyabezpečnosti
4
válečný poklad = zásoba platebních prostředků
pro vedení války
válečná daň = mimořádná daň sloužící k úhradě
potřeb války
„K vedení války jsou potřeba tři věci: peníze, peníze a ještě
jednou peníze.“
Gian Giacomo Trivulzio
VOJENSKÉ VÝDAJE
Ekonomikaobranyabezpečnosti
5
Funkce
veřejné finance vojenské výdaje vojenské výdaje vojenské výdaje
(obrana) (expediční nasazení:
útočná operace)
(expediční nasazení:
neútočná operace)
• alokační veřejný statek národní
obrana/obrana
státu/vnější
bezpečnost
destrukce protivníkovi
veřejné politiky
(omezení volby
veřejné politiky)
destrukce protivníkovi
ekonomiky (zatížení
náklady války)
nástup do alokační
funkce veřejných
financí státu v místě
nasazení (zpravidla
vnitřní bezpečnost)
• distribuční (branná povinnost) - •
stabilizační podpora domácího
vojensko-
průmyslového
komplexu
podpora domácího
vojensko-
průmyslového
komplexu
podpora (domácího)
vojensko-
průmyslového
komplexu
ÚČINKY VOJENSKÝCH VÝDAJŮ
Ekonomikaobranyabezpečnosti
6
Forma:
⚫ fondové (soustředění prostředků pro účel, určeny
zdroje příjmů)
⚫ rozpočtové (přerozdělení všech příjmů a alokování bez
ohledu na pojmenování příjmů)
Zdroje:
⚫ uvalení povinnosti platit (daň)
⚫ prodej majetku
⚫ zadlužení
⚫ inflace (tisk peněz, znehodnocení hodnoty peněz)
FINANCOVÁNÍ VOJENSKÝCH VÝDAJŮ
Ekonomikaobranyabezpečnosti
7
VOJENSKÉ A STÁTNÍ VÝDAJE DŮLEŽITÝCH ZEMÍ
II. SVĚTOVÉ VÁLKY V LETECH 1940 A 1944
vojenské výdaje vzrůst státní výdaje vzrůst
USA
(mld. USD)
1940 1944 % 1940 1944 %
2,2 87,4 3 972 9,0 94,9 1 054
Velká
Británie
(mld. L)
1938 1944 1938 1944
0,34 4,73 1 350 0,94 5,25 558
Japonsko
(mld. Y)
1938 1944 1938 1944
5,9 73,5 1 245 8,0 93,3 1 166
Německo
(mld. RM)
1938-39 1943-44 1938-39 1943-44
17,2 99,4 577 31,8 149,4 470
SSSR
(mld. R)
1940 1944 1940 1944
56,8 137,8 242 174,4 264,0 151
pramen: KÖLLNER, L. Militär und Finanzen. 1.ed. München: Bernard a Grafe, 1982.
ISBN 3–7637–5405–9. S. 38
Ekonomikaobranyabezpečnosti
8
NĚMECKÉ VÁLEČNÉ FINANCE VE II.
SVĚTOVÉ VÁLCE (KONEČNÝ ÚČET)
Domácí zdroje 563,0 mld. RM 85,1%
daně a cla 184,8 mld. RM 27,5%
dluh: 378,2 mld. RM 57,6%
- dlouhodobé půjčky 66,5 mld. RM
- dl. a střednědobé pokladční poukázky 77,0 mld. RM
- krátkodobé neúročené pokladníční poukázky 104,0 mld. RM
- říšská výměna 130,0 mld. RM
- ostatní 9,7 mld. RM
Zahraniční zdroje 100,0 mld. RM 14,9%
- kontribuce 66,0 mld. RM
- clearingový dluh 25,2 mld. RM
- hotovostní úvěry 3,0 mld. RM
- zlaté rezervy 0,7 mld. RM
- ostatní 5,1 mld. RM
pramen: KÖLLNER, L. Militär und Finanzen. 1.ed. München: Bernard a Grafe, 1982.
ISBN 3–7637–5405–9. S. 38
Ekonomikaobranyabezpečnosti
9
SOCIÁLNÍ ZÁTĚŽ VLIVEM VÁLKY V SRN V
LETECH 1949 AŽ 1956 (V MIL. DM)
pramen: KÖLLNER, L. Militär und Finanzen. 1.ed. München: Bernard a Grafe, 1982.
ISBN 3–7637–5405–9. S. 59.
Ekonomikaobranyabezpečnosti
10
1949 1950 1951 1952 1953 1954 1955 1956
péče o oběti války 1 906 2 655 3 316 3 234 3 169 3 060 3 452 3 947
odškodnění válečných
zajatců - - - - - 65 198 618
pomoc v důsledku války 812 810 505 585 1 009 880 1 139 1 205
přesídlení 6 15 50 205 35 29 27 28
zab. propuštěných
zaměstnanců státu (vč.
Wehrmachtu) 243 433 553 806 961 1 075 1 139 1 261
ostatní zátěže v důsledku
války 109 93 175 143 - - - závazné
vyrovnání zátěží 957 1 801 2 410 2 496 3 447 4 296 3 948 3 746
celkem 4 033 5 807 7 069 7 469 8 621 9 405 9 903 10 805
v % národního důchodu 6,3 7,8 7,8 7,4 7,9 8,0 7,4 7,4
pramen: FUČÍK, Josef. K významu českých zemí pro vznik stálé habsburské armády.
Historie a vojenství. 2000, roč. 49, č. 2, s. 335-344.
0
500 000
1 000 000
1 500 000
2 000 000
2 500 000
3 000 000
3 500 000
1657
1661
1665
1669
1673
1677
1681
1685
1689
1693
1697
1701
1705
1709
1713
1717
1721
1725
1729
1733
1737
quantum militare daň na válku s Turky
ČESKÝ PŘÍSPĚVEK HABSBURSKÉ
MONARCHII
Ekonomikaobranyabezpečnosti
11
pramen: KÖLLNER, L. Militär und Finanzen. 1.ed. München: Bernard&Grafe, 1982. ISBN 3–
7637–5405–9. S. 49-50.
ŘÍŠSKÝ ROZPOČET A ŘÍŠSKÝ DLUH V ROZPOČTOVÝCH
LETECH 1933/34 AŽ 1944/1945 (V MLD. RM)
1933/34 1934/35 1935/36 1936/37 1937/38 1938/39 1939/40 1940/41 1941/42 1942/43 1943/44 1944/45
Výdaje celkem 8,1 10,4 12,8 15,8 20,1 31,8 52,1 78,0 101,9 128,6 153,0 171,3
Wehrmacht 1,9 1,9 4,0 5,8 8,2 18,4 32,3 58,1 75,6 96,9 117,9 128,4
Obživa rodin - - - - - - NA NA 4,8 5,5 6,5 8,1
Úroky z dluhu 0,2 0,2 0,3 0,4 0,9 1,3 1,9 2,8 4,2 5,9 6,6 10,5
Umořování dluhu 0,3 0,4 0,4 0,7 0,7 1,0 1,3 1,7 1,9 2,1 1,8 2,8
Transfery zemím a
obcím 1,8 2,2 2,6 2,6 2,8 2,6 2,6 2,6 3,0 3,7 7,9 8,3
Příjmy celkem 7,8 10,0 12,8 16,0 20,1 28,8 39,5 57,6 75,0 91,6 96,2 89,7
Daně a cla: 6,9 8,3 9,7 11,6 14,0 18,2 24,2 27,5 32,3 42,7 38,0 37,5
a) daně z příjmů 1,5 2,1 3,1 4,3 5,6 7,8 11,8 14,2 18,6 21,0 21,3 22,1
b) spotřební daně 1,7 2,1 2,2 2,3 2,5 2,8 4,4 5,6 6,2 6,2 5,9 5,2
c) daň z obratu 1,5 1,9 2,0 2,4 2,8 3,4 3,7 3,9 4,1 4,2 4,2 3,8
Válečné příspěvky od
zemí a obcí - - - - - - 0,8 1,4 1,4 1,6 2,0 2,5
Příjmy z dluhů 0,1 - 2,1 2,2 3,1 7,5 6,6 18,5 22,9 22,0 28,4 21,0
Ostatní (obsazená
území) - - - - - - - 6,1 12,2 18,9 20,3 23,6
Saldo -0,3 -0,4 0,0 0,2 0,0 -3,0 -12,6 -20,4 -26,9 -37,0 -56,8 -81,6
Kumulované saldo -1,9 -2,3 -2,3 -2,1 -2,1 -5,1 -17,6 -38,0 -64,9
-
101,9
-
158,7
-
240,3
12
Ekonomikaobranyabezpečnosti
PŘIJMY TŘETÍ ŘÍŠE, MLD. RM
13
-100
-90
-80
-70
-60
-50
-40
-30
-20
-10
0
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
1933/34
1934/35
1935/36
1936/37
1937/38
1938/39
1939/40
1940/41
1941/42
1942/43
1943/44
1944/45
Other (annexed teritories)
Income from debts
War contribution from regions
Tax revenues
balance
Příjmy Daňové příjmy
-100
-90
-80
-70
-60
-50
-40
-30
-20
-10
0
0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
50
1933/34
1934/35
1935/36
1936/37
1937/38
1938/39
1939/40
1940/41
1941/42
1942/43
1943/44
1944/45
c) turnover tax
b) consumption taxes
a) income taxes
balance
pramen: KÖLLNER, L. Militär und Finanzen. 1.ed. München: Bernard a Grafe,
1982. ISBN 3–7637–5405–9. S. 38
DLUHOVÉ FINANCOVÁNÍ
tuzemské a zahraniční zdroje
přímé: půjčka od jiného státu
zprostředkované:
⚫ finanční trh (krátkodobé/do 12 měsíců cenné papíry –
pokladniční poukázky)
⚫ trh cenných papírů (střednědobé, dlouhodobé cenné
papíry – obligace)
Ekonomikaobranyabezpečnosti
14
DLUH TZV. III. ŘÍŠE (MLD. RM)
1933/341934/35 1935/36 1936/371937/38 1938/39 1939/40 1940/411941/42 1942/43 1943/44 1944/45
I. CELKEM 11,8 12,5 14,4 16,1 19,1 30,7 47,9 86,0 137,7 195,6 273,4 379,8
Starý dluh (před
1.4.1924) 4,2 4,0 3,8 3,7 3,5 3,4 3,2 2,9 2,7 2,6 2,4 2,1
Nový dluh 7,6 8,5 10,6 12,4 15,6 27,4 44,7 83,1 135,0 193,0 271,0 377,7
zahraniční zadlužení 2,0 1,8 1,7 1,4 1,3 1,3 1,2 1,2 1,2 1,2 1,2 1,3
domácí zadlužení: 5,5 6,8 8,9 11,0 14,3 26,1 43,5 81,9 133,8 191,9 269,8 376,4
a) dlouhodobé a
střednědobé 3,6 4,4 6,0 8,6 12,0 19,6 25,5 43,7 66,9 88,4 115,6 135,4
b) krátkodobé 1,9 2,4 2,9 2,4 2,3 6,5 18,0 38,2 66,9 103,5 154,2 241,0
- pokladniční poukázky 1,5 2,0 2,4 2,0 1,9 6,1 11,3 21,3 35,1 57,5 88,9 102,7
- říšské směnky 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 6,5 14,9 26,0 37,3 61,2 116,0
II. ostatní dluhy 2,6 1,8 1,4 0,9 0,6 0,2 4,2 3,7 4,4 2,1 1,9 2,0
III. Oběh Mefo-směny - - 4,9 9,3 12,0 11,9 11,4 10,8 10,1 9,5 8,8 8,1
pramen: KÖLLNER, L. Militär und Finanzen. 1.ed. München: Bernard&Grafe, 1982.
ISBN 3–7637–5405–9. S. 45-50.
Ekonomikaobranyabezpečnosti
15
THE THIRD REICH´S DOMESTIC DEBT, RM BN
0
50
100
150
200
250
300
350
400
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
1933/34
1934/35
1935/36
1936/37
1937/38
1938/39
1939/40
1940/41
1941/42
1942/43
1943/44
1944/45
Bonds treasury bills Reich bill s of exchange Total 16
source: KÖLLNER, L. Militär und Finanzen. 1.ed. München: Bernard a Grafe,
1982. ISBN 3–7637–5405–9. S. 38
HODNOTA NĚMECKÉHO DLUHU (MLD. M,
RM, DM)
0
50
100
150
200
250
300
350
400
450
1914
1915
1916
1917
1918
1919
1925
1939
1940
1941
1942
1943
1944
1945
1950
Měnováreforma
Měnováreforma
pramen: KÖLLNER, L. Militär und Finanzen. 1.Aufl. München: Bernard a Grafe,
1982. ISBN 3–7637–5405–9. S. 60.
Ekonomikaobranyabezpečnosti
17
3MĚSÍČNÍ PRIBOR/DENNÍ (V %)
0
5
10
15
20
25
30
35
40
05.01.1993
05.01.1994
05.01.1995
05.01.1996
05.01.1997
05.01.1998
05.01.1999
05.01.2000
05.01.2001
05.01.2002
05.01.2003
05.01.2004
05.01.2005
05.01.2006
05.01.2007
05.01.2008
05.01.2009
05.01.2010
05.01.2011
05.01.2012
05.01.2013
05.01.2014
05.01.2015
05.01.2016
05.01.2017
05.01.2018
05.01.2019
05.01.2020
05.01.2021
05.01.2022
05.01.2023
Ekonomikaobranyabezpečnosti
18
Pramen: Fixing úrokových sazeb na mezibankovním trhu depozit – PRIBOR. Praha, ČNB. Dostupné na
https://www.cnb.cz/cs/financni-trhy/penezni-trh/pribor/fixing-urokovych-sazeb-na-mezibankovnim-trhu-depozit-
pribor/index.html
CHOVÁNÍ TRHU V ČR (CZK M)
Ekonomikaobranyabezpečnosti
19
0
10 000
20 000
30 000
40 000
50 000
60 000
70 000
20.02.1992
20.02.1995
20.02.1998
20.02.2001
20.02.2004
20.02.2007
20.02.2010
20.02.2013
20.02.2016
20.02.2019
poptáváno prodáno
0
10000
20000
30000
40000
50000
60000
70000
20.02.92
20.02.95
20.02.98
20.02.01
20.02.04
20.02.07
20.02.10
20.02.13
20.02.16
20.02.19
nabízeno prodáno
pokladniční poukázky státní dluhopisy
MEZINÁRODNÍ RATING (MOODY´S)
Ekonomikaobranyabezpečnosti
20
Aaa (Prime) – SWE
Aa1, Aa2, Aa3 (High grade) – CZE od 2019
A1, A2, A3 (Upper medium grade) – CZE do 2019
Baa1, Baa2, Baa3 (Lower medium grade)
Ba1, Ba2, Ba3 (Non-investment grade speculative)
B1, B2, B3 (Highly speculative)
Caa1 (Substantial risks)
Caa2 (Extremely speculative)
Caa3, Ca (In default with little prospect for recovery)
C (In default)
-1,0
0,0
1,0
2,0
3,0
4,0
5,0
6,0
7,0
8,0
2005 2010 2015 2020 2025
STIBOR (SWE)
PRIBOR (CZE)
Mezibankovní sazby
(3měsíční), % p.a.
VÝVOJ A STRUKTURA STÁTNÍHO DLUHU
(MLD. KČ, % HDP)
0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
50
0
500
1000
1500
2000
2500
3000
3500
1993
1995
1997
1999
2001
2003
2005
2007
2009
2011
2013
2015
2017
2019
2021
2023
%HDP
mld.Kč
Domácí dluh Zahraniční dluh Podíl dluhu na HDP
Ekonomikaobranyabezpečnosti
21
Pramen: Struktura a vývoj státního dluhu. Praha, Ministerstvo financí. Dostupné na
https://www.mfcr.cz/cs/rozpoctova-politika/rizeni-statniho-dluhu/statistiky/struktura-a-vyvoj-statnihodluhu;
Hlavní makroekonomické ukazatele. Praha, ČSÚ. Dostupné na https://csu.gov.cz/produkty/hmu_cr.
ÚROKOVÉ NÁKLADY OBSLUHY ČESKÉHO
STÁTNÍHO DLUHU (MLD. KČ)
0
10
20
30
40
50
60
70
80
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
2023
Domácí dluh Zahraniční dluh
Ekonomikaobranyabezpečnosti
22
VÝVOJ A STRUKTURA DOMÁCÍHO STÁTNÍHO
DLUHU ČR (MLD. KČ)
0
500
1000
1500
2000
2500
3000
3500
1993
1995
1997
1999
2001
2003
2005
2007
2009
2011
2013
2015
2017
2019
2021
2023
Ostatní zdroje
Střednědobé a
dlouhodobé
státní
dluhopisy
Spořicí státní
dluhopisy
Státní
pokladniční
poukázky
Ekonomikaobranyabezpečnosti
23
Pramen: Struktura a vývoj státního dluhu. Praha, Ministerstvo financí. Dostupné na
https://www.mfcr.cz/cs/rozpoctova-politika/rizeni-statniho-dluhu/statistiky/struktura-a-vyvoj-statniho-
dluhu.
VÝVOJ A STRUKTURA ČESKÉHO STÁTNÍHO
DLUHU (MLD. KČ)
Ekonomikaobranyabezpečnosti
24
0
500
1 000
1 500
2 000
2 500
3 000
3 500
01.01.1993
01.01.1997
01.01.2001
01.01.2005
01.01.2009
01.01.2013
01.01.2017
01.01.2021
 Direct Credits
 Other
Savings government
bonds
Floating rate notes
foreign
Floating rate notes
domestic
Foreign bond issues
 T-Bonds
 T-Bills
3MĚSÍČNÍ PRIBOR (%), SPP A DLUHOPISY
(MLD. KČ)
0
5
10
15
20
25
30
35
0
500
1 000
1 500
2 000
2 500
3 000
3 500
01.01.1993
01.01.1994
01.01.1995
01.01.1996
01.01.1997
01.01.1998
01.01.1999
01.01.2000
01.01.2001
01.01.2002
01.01.2003
01.01.2004
01.01.2005
01.01.2006
01.01.2007
01.01.2008
01.01.2009
01.01.2010
01.01.2011
01.01.2012
01.01.2013
01.01.2014
01.01.2015
01.01.2016
01.01.2017
01.01.2018
01.01.2019
01.01.2020
01.01.2021
01.01.2022
01.01.2023
01.01.2024
střednědobé a dlouhodobé dluhopisy
státní pokladniční poukázky
3měsíční PRIBOR
Ekonomikaobranyabezpečnosti
25
USA: PRŮMĚRNÝ ÚROK 3MĚSÍČNÍCH
POKLADNIČNÍCH POUKÁZEK A VELIKOST
STÁTNÍHO DLUHU
0
2
4
6
8
10
12
14
16
0
20
40
60
80
100
120
140
1920 1930 1940 1950 1960 1970 1980 1990 2000
úrok(%)
%HDP
dluh jako % HDP pokladniční poukázky
Ekonomikaobranyabezpečnosti
26
PENÍZE
prostředek směny, zúčtovací jednotka, uchovatel
hodnoty
komoditní, papírové, bankovní
pravé (drahý kov), neplnohodnotné (obsah kovu
neodpovídá nominální hodnotě), nepravé
(nominální hodnota jako symbol): bankovky,
státovky (nucený oběh), bankovní peníze (účet)
Ekonomikaobranyabezpečnosti
27
KVANTITATIVNÝ POVAHA PENĚZ
měření inflace (kažení měny):
⚫ ceny zboží
⚫ mzdy
⚫ množství peněz v oběhu (obsah drahého kovu)
Fisherova (transakční/kvantitativní)
rovnice:
⚫ M.V = P.Q
M… množství peněz v oběhu
V… oběžná rychlost peněz
P… cenová hladina
Q… množství směňované produkce
Ekonomikaobranyabezpečnosti
28
CENA 1 KG CHLEBA V ČESKOSLOVENSKU
(K/KČ/KČS)
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
1914
1924
1928
1932
1936
1946
1950
1954
1958
1962
1966
1970
1974
1978
1982
Ekonomikaobranyabezpečnosti
29
PRŮMĚRNÁ CENA 1 KG CHLEBA/0,5 L
LAHVOVÉHO PIVA V ČR (KČS/KČ)
0
5
10
15
20
25
30
35
40
45
50
1960
1964
1968
1972
1976
1980
1984
1988
1992
1996
2000
2004
2008
2012
2016
2020
Ekonomikaobranyabezpečnosti
30
0,5 l = 185 kcal
100 g = 234 kcal
SPOTŘEBA PIVA A CHLEBA V ČR (HL/KG NA
OSOBU A ROK)
0
20
40
60
80
100
120
140
160
180
1948 1958 1968 1978 1988 1998 2008 2018
1948
19531957
1968
1975
1989
2003
2013
Ekonomikaobranyabezpečnosti
31
2023
Pramen: Spotřeba potravin: 1948–2022. Praha, ČSÚ. Dostupné
https://csu.gov.cz/produkty/spotreba-potravin-1948-2022
PRŮMĚRNÝ TÝDENNÍ PLAT VYBRANÝCH SKUPIN
ZAMĚSTNANCŮ ŠKODOVÝCH ZÁVODŮ V LETECH
1914 AŽ1918 (V K)
pramen: EISENHAMMER Miroslav. Mzdová hladina zaměstnanců
Škodových závodů v Plzni v době první světové války. Historie a
vojenství. 2000, roč. 49, s….
Ekonomikaobranyabezpečnosti
32
1914 1915 1916 1917 1918
zbrojovka 151 139 216 296 munička
- 170 203 283 slévárna
102 158 178 226 ocelárna
90 152 175 224 kovárna
děl 160 147 150 212 úřednici
262 277 283 327 322
úředníci (základ) 219 226 234 237 244
VÁLEČNÁ INFLACE V ČESKOSLOVENSKU
pramen: VENCOVSKÝ, František. Mnichov 1938 - počátek měnové a
finanční devastace české ekonomiky. Finance a úvěr. 1998, roč. 48, č. 9, s.
533-54
Ekonomikaobranyabezpečnosti
33
žiro vklady
stav k hotovost u NBČM celkem domácností
31.12.1939 12,3 1,1 13,4 33,8
31.12.1940 13,2 1,6 14,8 33,9
31.12.1941 16,4 2,8 19,2 38,7
31.12.1942 22,5 1,7 24,2 47,5
31.12.1943 36,1 3,2 39,3 58,7
31.12.1944 48,3 6,4 54,7 79,8
30.4.1945 56,0 17,9 73,9
MĚNOVÉ KURSY, PARITA KUPNÍ SÍLY A
VÝZBROJNÍ PROJEKTY V ČR V LETECH
1993–2020
Ekonomikaobranyabezpečnosti
34
13,0
15,0
17,0
19,0
21,0
23,0
25,0
27,0
29,0
31,0
33,0
35,0
37,0
39,0
41,0
01.01.1993
01.01.1994
01.01.1995
01.01.1996
01.01.1997
01.01.1998
01.01.1999
01.01.2000
01.01.2001
01.01.2002
01.01.2003
01.01.2004
01.01.2005
01.01.2006
01.01.2007
01.01.2008
01.01.2009
01.01.2010
01.01.2011
01.01.2012
01.01.2013
01.01.2014
01.01.2015
01.01.2016
01.01.2017
01.01.2018
01.01.2019
CZK/1 USD CZK/1 USD v PPP CZK/1 EUR
Metodika OSN (nástroj kontroly zbrojení)
⚫ Světová banka (sociální rozvoj)
NATO (nástroj kontroly plnění závazků)
SIPRI (nástroj kontroly zbrojení)
MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ
Ekonomikaobranyabezpečnosti
35
VOJENSKÉ/NÁKLADY VÝDAJE PODLE OSN
výdaje kategorie síly ústředí jiné
CELKEM pozemní,
vzdušné
správa,
velení
civilní
obrana
mandatorní 1.
provozní
náklady
A osobní náklady
- vojáci základní
služby
- ostatní vojenské
osoby, vč. záloh
- civilní zaměstnanci
B provoz a údržba
nemandatorn
í
diskrekční
2. nákup a
výstavba
C nákup
- druhy techniky
D výstavba
3. výzkum
a vývoj
Ekonomikaobranyabezpečnosti
36
VÝDAJE NA VYZBROJOVÁNÍ (MIL. BFR,
NGL, RM)
0
2 000
4 000
6 000
8 000
10 000
12 000
14 000
16 000
18 000
1933 1934 1935 1936 1937 1938 1939
Belgie
Nizozemsko
Německo
pramen: KÖLLNER, L. Militär und Finanzen. 1. Aufl. München: Bernard a
Grafe, 1982. ISBN 3–7637–5405–9. S. 59; Truppendienst. 1996, Nr. 1
Ekonomikaobranyabezpečnosti
37
ČESKÉ A SLOVENSKÉ BOJOVÉ LETECTVO
(DATA OSN, KOSE)
0
20
40
60
80
100
120
140
160
180
0
20
40
60
80
100
120
140
160
180
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
náklady na 1 boj. vrtulník/letoun CZE
náklady na 1 boj. vrtulník/letoun SVK
boj. vrtulníků a letounů CZE
boj. vrtulníků a letounů SVK
pořizování L-159
pronájem JAS-39 Gripen C/D, vyřazení
MiG-21
Ekonomikaobranyabezpečnosti
38
Slovensko nabídlo Česku k ochraně státu
své tři migy (MfD 29. 9. 2012)
BRATISLAVA Slovenským pilotům zbývají
poslední tři bojeschopné stíhačky MiG 29.
Přesto Bratislava učinila Praze nabídku:
Pokud se nedohodnete se Švédy na pronájmu
gripenů, mohli by slovenští letci střežit i české
nebe. Ačkoliv oficiální čísla říkají, že
Slovensko disponuje deseti frontovými stíhači
MiG 29, realita je skromnější. Létají jen tři.
Přesto nyní Slováci nabídli Česku, že se
postarají i o ochranu jeho vzdušného
prostoru…
Ekonomikaobranyabezpečnosti
39
SHRNUTÍ
1. Nejtypičtějším příkladem dodatečné potřeby peněz v
případě mimořádné situace je odvětví obrany,
vojenské výdaje jsou však dnes předmětem
mezinárodní kontroly zbrojení.
2. Dodatečné prostředky fiskální expanze pro potřeby
bezpečnosti lze získat zdaněním, prodejem majetku,
nebo zadlužením.
3. Z hlediska potřeby splatit dluh je zadlužení státu
kombinováno s inflací, která přerozděluje hodnotu od
věřitele k dlužníkovi.
4. Neúměrné zadlužení státu podkopává soukromé
hospodářství, nebo investoři preferují státní
dluhopisy před investicemi do podnikání. Dochází k
tzv. vytěsňování. 40
Ekonomikaobranyabezpečnosti
OTÁZKY A ÚKOLY
Na internetových stránkách MFČR vyhledejte část
věnovanou dluhové statistice. Je dluh ČR podle Vás
velký, anebo malý? Odpověď zdůvodněte.
Významnou položkou státního rozpočtu ČR jsou
náklady obsluhy dluhu. Za jakých podmínek budou
růst/klesat, bude-li se měnit fiskální a měnová
politika? – Co to bude znamenat pro výdaje na obranu
a bezpečnost?
Jakým způsobem do financování státu zasahuje
inflace?
Co znamená pro bezpečnost České republiky
vzrůstající podíl držitelů českého dluhu ze zahraničí?
41
Ekonomikaobranyabezpečnosti
?