Nováčci ve volbách POLn6000 Volební studia Obecný kontext stranické soutěže •30. – 70. léta 20. století „zamrznutí“ stranických systémů •dokončen proces rozšiřování volebního práva na další sociální skupiny (případné pozdější zavedení volebního práva pro ženy nevedlo k vstupu nových aktérů) •silná vazba mezi občany a politickými stranami •případné zásahy produktem vnějších okolností (změna režimu, potrestání subjektů kolaborujících s nacisty…) •Od 70. let „rozmrzání“ •tradiční vazby se oslabují větší ochota voličů měnit preference vč. podpory nových stran •Nestabilita postupně narůstá Měření nestability Problém – co je nová strana? •Mladé víno, nebo staré víno přelité do nové lahve? •Postup zvolený S. Birch: •vytvoření koalice – koalice počítána jako „přetrvávající“ subjekt, pokud se její členové zúčastnili předchozích voleb; •sloučení stran – posouzení záviselo na jméně subjektu, který vznikl fúzí. Předpokládaly se tři možné formy nového názvu: •spojení jmen zakládajících stran – nová strana byla považována za „pokračující“ subjekt zakládajících stran; •přijetí jména jedné ze zakládajících stran – nová strana byla považována za „pokračující“ subjekt strany, jejíž jméno přijala; •přijetí nového jména – nová strana považována za „nový“ subjekt; •rozštěpení stran – opět záviselo na tom, zda vůbec a pokud ano, jakým způsobem byla převzata identita původního stranického subjektu, se dvěma možnými hodnoceními: •všechny následnické strany přijaly nové jméno – všechny strany počítány jako „nové“; •některá z následnických stran zachovala jméno původní strany – strana se „starým“ názvem počítána jako „přetrvávající“ subjekt, všechny ostatní jako „nové“; •přejmenování strany – strana brána jako „přetrvávající“ subjekt. • Příklad – vliv arbitrárních rozhodnutí v případě vzniku SDK a SDKÚ •Party replacement v závislosti na tom, jak bude posuzována „novost“ SDK, resp. SDKÚ Současné trendy I •Vstup nových hráčů je výrazně ovlivněn předchozím vývojem •Nové strany vstupují „do hry“ obvykle poté, co dojde k zásadnímu oslabení či rozpadu existujícího subjektu (často se jedná o nové projekty aktivistů poražených stran) •Velkou roli hraje konkurence a „nasycení trhu“ (stará strana X poražena v souboji s konkurencí na „nasyceném trhu“ rozpad „do hry“ vstupuje subjekt, který je personálně nezanedbatelně spojen se starou stranou X) •Tento proces je pozorovatelný zejména u mainstreamových subjektů, ostatní viz dále Současné trendy II •(nic překvapivého) •Ochota volit nové strany roste •s rostoucí ideologickou vzdáleností voliče a stávajících stran •s pocitem voliče, že stávající strany nereprezentují jeho zájem •s kritickým pohledem na chování politiků •etablování nové strany pomáhá objevení nového tématu Noví voliči •Pozornost věnována v drtivé většině mladým, kteří získali volební právo dosažením předepsaného věku •striktně vzato novým voličem je i osoba, která získala volební právo jinou cestou, nebo volič, který doposud své právo nevyužil •Otázka volebního chování nových voličů •jsou méně aktivní? •jsou méně stálí v podpoře konkrétní straně (a tím zvyšují volatilitu)? •těží z toho vítězná strana, nové strany…? Čtyři předpoklady k volebnímu rozhodování nových voličů •Rozdíl ve stranické loajalitě založený na životním cyklu – stranická loajalita roste s věkem, tj. mladí voliči jsou velmi málo loajální a s rostoucím věkem si tuto loajalitu vybudují •Generační rozdíl ve stranické loajalitě – politická socializace mladších voličů probíhá po „rozmrznutí“ stranických systémů a rozvolnění cleavages, nelze od nich očekávat, že budou k nějaké straně tak loajální jako starší voličské kohorty •Rozdíl v determinantech voličského rozhodování založený na životním cyklu – mladí voliči při svém rozhodování nejméně zohledňují faktory ovlivněné sociálním statutem (dosažené vzdělání, pracovní pozice), neboť ten se u mnoha z nich teprve „usazuje“, resp. ještě není zřejmé, jakého statutu dosáhnou; jejich volební chování se hůře predikuje a snáze se také může změnit situace, která je vede k určitému rozhodnutí •Generační rozdíl v determinantech voličského rozhodování – noví voliči (mj. jako důsledek socializace po „rozmrznutí“) snadněji podléhají krátkodobým vlivům Zjištění •Noví voliči nadprůměrně podporují nové strany (jak levicoví, tak pravicoví), nevedou si u nich špatně ani vítězové •Změny, které byly pozorovány u mladších voličů do jisté míry ovlivní starší voliče v následujících volbách