Celestia-R1---OverlayTitleHD.png elections north akkar 1 - Lebanese voters hold up their voting list at a polling station in Akkar.jpg http://2.bp.blogspot.com/_nVGyx975u38/S-ccIkAut5I/AAAAAAAAH-Y/-96wILnsU80/s1600/takeitback+2010+unl ockdemocracy+fairvotes+protest.jpg An Iraqi man registers his name for voting at an election centre in Baghdad ZKOUMÁNÍ VOLEBNÍCH SYSTÉMŮ POL N6000, 1.10. 2024 Celestia-R1---OverlayContentHD.png ZKOUMÁNÍ VOLEBNÍCH SYSTÉMŮ electoral-system-design-the-new-international-idea-handbook-cover_1.jpg Celestia-R1---OverlayContentHD.png DŮVODY VZESTUPU (GROFMAN 2016) Celestia-R1---OverlayContentHD.png JAK SE VYVÍJELO STUDIUM VOLEBNÍCH SYSTÉMŮ (CHYTILEK 2009) http://pictures.abebooks.com/isbn/9780300015188-us-300.jpg Celestia-R1---OverlayContentHD.png VÝZKUMNÉ POLE- JAKÉ OTÁZKY SI KLADEME O VOLEBNÍCH SYSTÉMECH? •Grofman (2006, 2016) rozlišuje 5 směrů/přístupů ke zkoumání voleb a volebních systémů: - -Přístupy sociální volby -Přístupy racionální volby -Sociální/volební fyziku -Empirický (mainstreamový) výzkum -Teorie zakotvenosti 5 směrů výzkumu volebních systémů (přehled) Celestia-R1---OverlayContentHD.png NOVĚJŠÍ POHLED: KLÍČOVÉ OTÁZKY V RÁMCI VÝZKUMU (GROFMAN 2016) •VZTAH HLASŮ A MANDÁTŮ (PROPORCIONALITA) •VOLEBNÍ SYSTÉMY A POČET STRAN •VOLEBNÍ SYSTÉMY A IDEOLOGICKÁ POVAHA STRANICKÉ SOUTĚŽE •VOLEBNÍ SYSTÉMY A VOLEBNÍ ÚČAST Celestia-R1---OverlayContentHD.png VOLEBNÍ SYSTÉMY- ZÁVISLÁ NEBO NEZÁVISLÁ PROMĚNNÁ? Ø ØDebata o kauzalitě vztahu stranických a volebních systémů souvisela původně zejména s rozšířením poměrných volebních systémů v Evropě, kterou rozvinul ve svém díle např. Stein Rokkan. ØJe podoba stranického systému výsledkem působení volebního systému? Ø„Institucionalisté“- Duverger, později Sartori Ø ØJe podoba volebního systému přizpůsobená zájmům, vycházejícím z již existujícího či se formujícího stranického systému? Ø„Sociologisté“- Rokkan, v. Beyme, Colomer ØSměr typický pro období „třetí vlny demokratizace“- pád nedemokratických režimů v zemích jižní Ameriky a střední a východní Evropy. Souvisí s teoretickým i praktickým rozvojem zájmu o ústavní inženýrství. Ø ØNěkdy bývá označováno jako spor „structure vs. culture“ Celestia-R1---OverlayContentHD.png „DUVERGEROVSKÁ AGENDA“ Celestia-R1---OverlayContentHD.png MAURICE DUVERGER A LES PARTIS POLITIQUES ¨Duverger formuloval (1951, upřesněno 1955) následující pravidla: ¨Systémy proporčního zastoupení podporuje systém více (než dvou) stran, které jsou rigidní, nezávislé a stabilní ¨Dvojkolový většinový systém podporuje systém více než dvou, závislých, pružných a relativně stabilních stran ¨Jednokolový většinový systém vede k bipartismu a alternaci vlády mezi oběma nezávislými stranami. ¨ • ¨ ¨O třetím pravidle Duverger píše: „Ze všech hypotéz, které jsem definoval v této knize, se právě tato blíží nejvíce sociologickému zákonu“. Následně testoval D. Rae (1967), došel k tomu, že s tímto pravidlem je v souladu 90% reálně existujících situací. Duverger později vždy tvrdil, že zatímco jeho první dvě pravidla jsou hypotézy, třetí pravidlo se blíží zákonu, přesto jsou jeho zákony většinou posuzovány a zpochybňovány jako celek. duverger Celestia-R1---OverlayContentHD.png FORMATIVNÍ POTENCIÁL VOLEBNÍCH SYSTÉMŮ: MECHANICKÝ A PSYCHOLOGICKÝ ÚČINEK Celestia-R1---OverlayContentHD.png NĚKTERÉ POZNÁMKY K DUVERGEROVU KONCEPTU •Zkreslen častými reinterpretacemi •Prověřován ahistoricky (oba základní pojmy- „volební systém“ a „stranický systém“ mají v různých historických obdobích různý obsah). •Nebere v úvahu změny v okolí volebního a stranického systému (např. financování politických stran státem, které velí obsazovat i beznadějné obvody) Celestia-R1---OverlayContentHD.png REFLEXE DUVERGERA •1. Významná část politologů zcela odmítá jím narýsovaný příčinný vztah. Kauzální řetězec je podle nich třeba obrátit a volební systémy zkoumat jako závislou proměnnou, závislou na zájmech aktuálních politických elit. •2. Část výzkumníků souhlasí s tím, že volební systémy mohou být nezávislou proměnnou, zatímco stranické systémy závislou proměnnou. Pro výzkum tohoto fenoménu však využívají zcela odlišnou (kvantitativní) metodologii. •3. Afirmativní pozice, snažící se rozpracovat původní Duvergerovy návrhy (např. lepší operacionalizací jeho základních konceptů). Celestia-R1---OverlayContentHD.png SOCIOLOGISTÉ Celestia-R1---OverlayContentHD.png COLOMEROVA REFLEXE •Josep Maria Colomer (2001,2005, empirická práce, makrokomparace): •Typ volebního systému a některé další charakteristiky politického systému (např. velikost voleného shromáždění) závisí na tom, kolik je ve stranickém systému přítomno stran (dokumentuje i historicky, multipartismus podle něj nebyl výsledkem, nýbrž důvodem k zavedení proporční reprezentace). •Efekt (nového) volebního systému je podle něj postupný, v prvních volbách obvykle nedochází ke změně oproti situaci před reformou, pak dochází ke zvyšování počtu stran, resp. jejich větší fragmentaci, což generuje pobídky k přechodu k proporčním pravidlům. Josep Maria Colomer Celestia-R1---OverlayContentHD.png INSTITUCIONALISTÉ (KVANTITATIVNÍ) Jak působí volební systémy? (Taagepera 2007): smiřuje sociologisty a institucionalisty • lDISTRIBUCE MANDÁTŮ l lVOLEBNÍ SYSTÉM l lDISTRIBUCE HLASŮ l lAKTUÁLNÍ POLITICKÁ SITUACE, KULTURA A HISTORIE l lPSYCHOLOGICKÝ EFEKT l lMECHANICKÝ EFEKT l LAAKSO- TAAGEPERŮV „EFEKTIVNÍ POČET STRAN“ •Laakso-Taageperův index efektivního počtu stran (N) vychází z indexu frakcionalizace Douglase Raeho F (F= 1- ∑Pi2 , kde p jsou podíly jednotlivých stran ve volbách). Vypočítá se dle vzorce: •N= 1/∑pI2 • •a jeho výsledná hodnota představuje (hypotetický) počet stran o stejné velikosti, které by způsobily stejnou hodnotu F jako strany o nestejné velikosti, které jsou v systému reálně přítomny. • •N má smysl používat zejména při diachronních a synchronních komparacích výhradně jako indikátor stranické fragmentace, nikoli např. jako indikátor typu stranického systému. • •Taagepera je představitelem směru, který bývá označován jako sociální/volební fyzika. Ten sází na popis a predikci účinků volebních systémů pomocí několika veličin a ustavení vztahů mezi nimi. •Snaží se odhalit nikoliv konkrétní účinek volebního systému vzhledem ke svému okolí, nýbrž jeho centrální hodnotu (zjištění o obtížné predikci efektů některých volebních systémů a naopak dobré možnosti predikce u jiných- The Logic of Simple Electoral Systems 2007). Taagepera DUVERGERIÁNI •Hlavním představitelem duvergerovské tradice je dnes italský politolog Giovanni Sartori. Jeho práce (je sofistikovaným pokusem o smíření s větví politologů, odmítající původní Duvergerovu práci. Sartori např. nepopírá, že tvorba volebních designů se řídí aktuálními zájmy politických elit, které je prosazují, avšak dodává, že volební reformy se stávají součástí každodenního politického provozu zejména z toho důvodu, neboť zpětně ovlivňují složení politických elit, které je přijímaly. •Sartori na jedné straně Duvergera oceňuje za snahu o elaboraci vztahů mezi stranickými a volebními systémy, na druhé straně mu vytýká pojmovou neujasněnost a to i ve věci základních konceptů (např. velmi nejasnou definici konceptu „počtu politických stran“). Sartori sám obohatil studium stranickopolitických systémů o některé definice a koncepty (systémová relevance, založená na koaličním a vyděračském potenciálu, typologie stranických systémů), což mu v jeho práci posloužilo jako odrazový můstek k přeformulování původních Duvergerových pravidel. Sartori Celestia-R1---OverlayContentHD.png SARTORIHO REFORMULACE DUVERGERA •Sartori souhlasí s Duvergerem v tom, že volební systémy mají dva separátní účinky. Duvergerovu mechanickému účinku by odpovídal Sartoriho „reduktivní účinek“ (vztahující se k počtu stran) a psychologickému účinku „omezující účinek“ (působící na voliče) volebního systému. Zároveň však dodává, že při posouzení účinků volebního systému je nutné brát v potaz i aktuální podobu stranického systému země, v níž se daný volební systém používá (začal používat). V tomto kontextu zavádí kritérium strukturovanosti stranického systému. Znakem strukturovanosti stranického systému je zejména (Sartori 1976:85, Sartori 2001:59) ochota voličů identifikovat se s „abstraktní představou politické strany“, typická v zemích s vysokou gramotností pro období, v němž masové strany vystřídaly strany honorační. •Sartori zároveň spojuje v evropském prostoru proces stranické strukturace se zamrznutím stranických systémů. Rozmrzání stranických systémů zároveň podle něho nepředstavovalo natolik silný impuls, aby strukturaci stranických systémů narušilo. Pro nestrukturované stranické systémy je naopak typická situace, v níž politické strany nepředstavují ani tak relativně stabilní „části celku“ (tj. systému stran) jako spíše fluidní entity, v nichž souhrn jednotek (politiků- notáblů) je více než celek (strana). Celestia-R1---OverlayContentHD.png SARTORIHO „ZÁKONY“ (ÚČINKY VOLEBNÍCH SYSTÉMŮ) Zákon 1: Existují-li systémová strukturace a voličský rozptyl (jako nezbytné spojené podmínky), relativně většinové jednokolové systémy vedou k dvojstranickému formátu. 1.1. : Anebo je obzvlášť silná systémová strukturace sama o sobě nutnou a zároveň náhradní postačující podmínkou dvojstranického formátu. Zákon 2: Existuje-li systémová strukturace, nikoliv však voličský rozptyl, relativně většinové systémy vedou k eliminaci stran, které ani v jednom obvodu nezískají většinu, nemohou však eliminovat-takže dovolují- existenci tolika stran nad dvojstranický formát, kolik jich umožňují dostatečně velké koncentrace jejich voličů. Zákon 3: Existuje-li systémová strukturace, poměrné zastoupení získává reduktivní účinek, zapříčiněný (jako postačující podmínkou) jeho neproporcionalitou. Čím větší vstupní náklady pro menší strany, tím větší reduktivní účinek a naopak. 3.1.: Anebo je obzvlášť silná systémová strukturace nezbytnou a postačující podmínkou zachování jakéhokoliv stranického systému, který předcházel zavedení systému poměrného zastoupení. Zákon 4: Chybí-li systémová strukturace a předpokládáme-li téměř čisté poměrné zastoupení, tj. rovné vstupní náklady, stran bude tolik, kolik umožní kvóta. Celestia-R1---OverlayContentHD.png MAINSTREAMOVÝ VÝZKUM •Zkoumá, jak volební systémy, případně jejich komponenty, a kontext, ovlivňují nějaký výstup volebního systému •Obvykle komparativní studie, agregovaná data, serovnávají se jak státy mezi sebou, tak účinky uvnitř jednoho státu •Příklad výzkumu: Liší se nějak zastoupení žen v různých volebních systémech? •závislá proměnná- zastoupení žen v parlamentu (reprezentace) •nezávislé proměnné: Volební systém (typ, klauzule, podoba hlasování a kandidátky) •Kontrolní proměnné: etnická heterogenita, zkušenost s demokracií, efektivní počet stran a další) •zkoumaný areál: svět nebo jeden kontinent •metoda: regresní analýza • Celestia-R1---OverlayContentHD.png TEORIE RACIONÁLNÍ VOLBY •Volební systémy pro ně představují strukturu příležitostí a omezení, v níž se aktéři snaží maximalizovat zisk. •Výzkumný postup: modely („co je racionální“?). „Racionalita aktérů“ (sama neměřitelná/obtížně měřitelná) je řídícím mechanismem, ovlivňujícím rozhodnutí aktérů v prostředí s určitými volebními systémy. •Klíčové pojmy: racionalita, užitek, koordinace •Vychází z Duvergera (ten uvažoval, co je racionální pro voliče a strany v FPTP) •Klíčová práce G. Cox (v oblasti analýzy racionálního rozhodování v různých volebních systémech): Making Votes Count. making-votes-count-gary-w-cox-hardcover-cover-art.jpg Celestia-R1---OverlayContentHD.png TEORIE SOCIÁLNÍ VOLBY -Klíčové téma: jak jsou individuální preference (zájmy, pocity) převáděny ve veřejné statky (rozhodnutí, hodnocení, volby) -Hledají volební pravidla, které převádějí co nejlépe- generují co největší „sociální užitek“ -Zabývají se převážně volebními pravidly, které mají vybrat jednoho vítěze (kandidáta, alternativu) -Axiomatická logika. Existují žádoucí kritéria, které má volební pravidlo splňovat. Volební pravidla (využívaná, nová) jsou posuzována vzhledem k těmto kritériím. - -Příklad: bakalářka Zuzany Formánkové - Celestia-R1---OverlayContentHD.png JAK SPOLU SOUVISÍ TEORIE RACIONÁLNÍ A SOCIÁLNÍ VOLBY? •Úzce •Teorie sociální volby analyzují, jak jsou volební systémy náchylné k sociálně nežádoucím výsledkům, vznikajícím 1. buďto v důsledku (něšťastné) kombinace volebního pravidla a rozložení preferencí lidí nebo 2.v důsledku strategické manipulace (některých) aktérů (průnik s RC). Celestia-R1---OverlayContentHD.png KLÍČOVÝ KONCEPT TEORIÍ RV: STRATEGICKÉ ÚČINKY VOLEBNÍCH SYSTÉMŮ •Americký politolog Garry Cox konstatuje (v roce 1997), že dosavadní politologie byla zkoumáním mechanických účinků volebních systémů až příliš hypnotizovaná. •Navrhuje věnovat pozornost i psychologickým účinkům. Na rozdíl od Duvergera (a částečně Sartoriho) tvrdí, že psychologický účinek volebních systémů se neprojevuje pouze ve vztahu k voličům, nýbrž působí i na politické strany, které jsou nuceny odhadovat, jak volební systém působí na voliče v návaznosti na to koordinovat své strategie. •Vrací se k problému vztahu mezi jednokolovým systémem a relativní většiny a vznikem dvojstranického systému- ukazuje, že důvody jsou mimo působení volebního systému (= snaží se RC přiblížit dalším směrům). •Důležitou dělící linií volebních systémů je tak možnost a rozsah strategické volby politických stran (na straně jedné) a voličů (na straně druhé). Celestia-R1---OverlayContentHD.png PŘÍKLAD PRÁCE/VÝZKUMNÉ OTÁZKY RC: SNTV V PĚTIMANDÁTOVÉM OBVODĚ • •Jak má volit volič, který chce v SNTV maximalizovat svůj zisk? • •Co má dělat strana, která chce maximalizovat svůj zisk? • • Celestia-R1---OverlayContentHD.png PŘÍKLAD VÝZKUMNÉ OTÁZKY SC: JAK VELKÝ PROSTOR PRO SOCIÁLNĚ NEŽÁDOUCÍ VÝSLEDKY SKÝTAJÍ VOLEBNÍ SYSTÉMY? Celestia-R1---OverlayContentHD.png SHRNUTÍ (KLÍČOVÉ BODY PŘEDNÁŠKY) ØVýzkum volebních systémů se proměňuje, v současné době 5 hlavních směrů Ø4 z nich výrazně ovlivnil M. Duverger, především svým konceptem „účinků“, jeho zákony lze považovat za překonané ØVšechny mají vlastní pohled na roli volebních systémů, jejich význam a účinky ØAnalytické schéma role volebních systémů v rámci volebního procesu (Slide č. 17), představuje sjednocení dřívějších (protikladných) institucionalistických a sociologistických pohledů • Celestia-R1---OverlayContentHD.png CO SE PŘEČÍST, POKUD VÁS PŘÍSTUPY ZAJÍMAJÍ: