Spravedlnost Jan Šerek Sociální psychologie I 3. 12. 2024 Spravedlnost v mezilidských interakcích •Významné téma druhé poloviny 20. století např. ve filozofii, sociologii či sociální psychologii • •Propojení s tématy legitimity, důvěry a obecně společenské stability • •V aplikovaných oblastech: zejména pracovní a politická psychologie • Váhy spravedlnost na modrém pozadí Motivující vs motivovaná spravedlnost •Historicky dvě sociálně psychologické linie uvažování: • 1.Jak spravedlnost ovlivňuje naše postoje a chování (spravedlnost à ???) 2.Jak naše postoje, potřeby, identity apod. ovlivňují naše vnímání spravedlnosti (??? à spravedlnost) • Lind (2020) Motivující vs motivovaná spravedlnost •Historicky dvě sociálně psychologické linie uvažování: • 1.Jak spravedlnost ovlivňuje naše postoje a chování (spravedlnost à ???) 2.Jak naše postoje, potřeby, identity apod. ovlivňují naše vnímání spravedlnosti (??? à spravedlnost) • Lind (2020) Distributivní spravedlnost •Spravedlnost (férovost) výsledků: jaké rozdělení považujeme za spravedlivé • Detailní záběr rukou krájených kousek dortu Distributivní spravedlnost •1949: Stouffer et al. •výzkum amerických vojáků •popis fenoménu relativní deprivace při hodnocení toho, co člověk dostává • Distributivní spravedlnost •1958, 1961: Homans •mezilidské interakce jako sociální směna •lidé si pro ně postupem času vytvářejí normativní očekávání •zavedení pojmu distributivní spravedlnosti – zisky jsou proporční vůči investicím •důraz na jejich relativní (vnímaný) charakter Distributivní spravedlnost •1965: Adams - equity theory •distributivní spravedlnost jako proporcionalita (= equity) mezi vnímanými vstupy a zisky •provádíme srovnání s druhými či s naší historií •inequity vede v souladu s Festingerovou teorií kognitivní disonance k napětí a distresu a snaze obnovit rovnováhu •takové úsilí může mít kognitivní i behaviorální povahu Distributivní spravedlnost •1965: Adams - equity theory •neúměrně nízká odměna à hněv •neúměrně vysoká odměna à pocit viny & větší výkon •problémem určitá vágnost a obtížná falzifikovatelnost • • Distributivní spravedlnost •70. léta: Deutsch, Leventhal •destruktivnost principu equity v některých kontextech •různost alokačních norem, tedy sociálních pravidel, která definují, jaké distribuce jsou spravedlivé •alokační normy jsou navázány na cíle sociální výměny •v praxi jsou nejčastěji různé normy kombinovány • Cíl Spravedlnost posuzována podle … Produktivita Equity Solidarita Equality Péče Need Procedurální spravedlnost •Spravedlnost (férovost) procedur, kterými je dosaženo výsledné distribuce Hledání cesty v bludišti Procedurální spravedlnost •1975: Thibaut, Walker •mezioborový výzkum na pomezí psychologie a právní vědy •míra kontroly na procesem ovlivňuje celkovou spokojenost s výsledkem nad rámec efektu samotného rozhodnutí •instrumentální interpretace tohoto zjištění: procedurální spravedlnost garantuje možnost oboustranně výhodné spolupráce (klíčové je tedy sledování vlastního zájmu) Procedurální spravedlnost •80. a 90. léta: Tyler, Lind •výzkum a systematizace prediktorů vnímané procedurální spravedlnosti –kvalita (férovost) rozhodovacího procesu •příležitost participovat – především ve smyslu možnosti vyjádřit svůj názor a diskutovat, nikoli přímé kontroly nad rozhodnutím •neutrální fórum – nestrannost a nepředpojatost –kvalita interpersonálního zacházení •důvěryhodné autority – jejich zájem, snaha porozumět atd. •důstojnost a respekt, s nimiž je s člověkem nakládáno • Procedurální spravedlnost •80. a 90. léta: Tyler, Lind •doplněna neinstrumentální interpretace – procedurální spravedlnost lidem zprostředkovává důležité vztahové informace, např. o jejich statusu (možnost prezentovat vlastní pozici a být vyslyšen má svou vlastní důležitost nad rámec možnosti přímo proces kontrolovat) Procedurální spravedlnost •1988, 1992: Tyler, Lind – group value model, relational model •procedurální spravedlnost vyjadřuje určité hodnoty •dává člověku informace o povaze jeho skupiny a jeho statusu v této skupině •procedurální spravedlnost vede k vyšší důvěře v autoritu a akceptaci jejích rozhodnutí Procedurální spravedlnost •2000, 2003: Tyler, Blader – group engagement model Kvalita rozhodovacího procesu Kvalita interpersonálního zacházení Procedurální spravedlnost Hrdost Respekt Identifikace Psychologický engagement Behaviorální engagement Procedurální vs distributivní spravedlnost? Vyvážení kamenů na dřevě Procedurální vs distributivní spravedlnost? •Interakční vztah mezi oběma (Brockner & Wiesenfeld, 1996): •na procedurální spravedlnosti záleží zejména tehdy, když není přítomna distributivní spravedlnost •nespokojenost s výsledkem aktivuje proces hledání smyslu a zvýšenou pozornost vůči dalším (procedurálním) informacím •procedurální spravedlnost tak slouží zejména k „neutralizaci“ negativních výsledků Procedurální vs distributivní spravedlnost? •Efekt morálního mandátu (Skitka 2002; Skitka & Mullen, 2002): •pokud má téma silný morální náboj, spravedlnost procedury je více odvozována od výsledku Procedurální vs distributivní spravedlnost? •2001: Lind, Van den Bos, Wilke – fairness heuristic theory •lidé si na základě prvních zkušeností tvoří rychlé posouzení férovosti (judgment phase), kterého se následně poměrně stabilně drží (use phase) •řeší tím tzv. fundamentální sociální dilema, zda někam patřit a s někým spolupracovat •důraz na efekt primárnosti a nahraditelnosti •extrémní narušení očekávání mohou vést k reaktivaci judgment phase • Motivující vs motivovaná spravedlnost •Historicky dvě sociálně psychologické linie uvažování: • 1.Jak spravedlnost ovlivňuje naše postoje a chování (spravedlnost à ???) 2.Jak naše postoje, potřeby, identity apod. ovlivňují naše vnímání spravedlnosti (??? à spravedlnost) • Lind (2020) Motivující vs motivovaná spravedlnost •Historicky dvě sociálně psychologické linie uvažování: • 1.Jak spravedlnost ovlivňuje naše postoje a chování (spravedlnost à ???) 2.Jak naše postoje, potřeby, identity apod. ovlivňují naše vnímání spravedlnosti (??? à spravedlnost) • Lind (2020) Víra ve spravedlivý svět •60. léta: Lerner •série experimentů, které ukazují tendenci přeceňovat, nakolik lidé sami mohou za vlastní úspěchy či utrpení •formulována hypotéza o potřebě věřit, že svět je místem, kde se lidem dostává toho, čeho si zaslouží Víra ve spravedlivý svět •60. léta: Lerner •umožňuje vnímat svět jako stabilní a podléhající nějakému řádu •dává možnost plánovat, sledovat dlouhodobé cíle a obecně být spokojenější •vede nicméně ke zkresleným percepcím a fenoménu tzv. blaming the victim Víra ve spravedlivý svět •Od 70. let: Rubin, Peplau a další •víra ve spravedlivý svět jako individuální proměnná •pozitivně spojená s well-being, copingem, náboženskou vírou, konzervatismem či autoritářstvím In-group bias (Brewer, 2017) •návaznost zejména na sociálně identitní přístup •nižší potřeba spravedlivého světa a menší zájem o distributivní i procedurální spravedlnost v případě out-groups než in-groups •aplikace rozdílných alokačních norem – lepší výkon out-group vede k preferenci equality, zatímco lepší výkon in-group k preferenci equity • System justification theory •1994: Jost, Banaji •máme přirozenou motivaci bránit stávající společenský systém a přeceňovat jeho spravedlnost •činíme tak např. atribucemi viny mimo systém či stereotypy •hlubší příčinou jsou existenční, epistemické a vztahové motivy •existují situace, které tuto motivaci oslabují či posilují (např. závislost na systému, jeho vnímaná nevyhnutelnost či ohrožení) • Budoucí směry (Lind, 2020) 1.Propojení s přírodními vědami 2.Integrovaná teorie motivující a motivované spravedlnosti Technička s ochrannou pokrývkou hlavy a bezpečnostními brýlemi vzhlížející v laboratoři nahoru