Postoje a jejich vztah k chování 10.12.2024 1 Struktura přednášky •Postoje v běžném jazyce •Původ postojů •Definice postojů •Parametry postojů •Souvislost mezi postojem a chováním •Postojová změna •Možnosti zjišťování postojů 10.12.2024 2 Podstata a původ postojů • •Jan vyjádřil, dal najevo svoje přesvědčení... • •Mám jasný názor na to, jak se věci mají •Zformulovali svoje stanovisko.. • •Veřejné mínění je na straně... • •Neopouští mě víra ve spravedlnost soud, • • 10.12.2024 3 Podstata a původ postojů • •Jan vyjádřil, dal najevo svoje přesvědčení... •Mám jasný názor na to, jak se věci mají •Zformulovali svoje stanovisko.. •Veřejné mínění je na straně... •Neopouští mě víra ve spravedlnost soud, • -hodnocení, -vztah • 10.12.2024 4 První práce o postojích •V. I. Thomas & F. Znaniecki (1918) „Polský rolník v Evropě a Americe“. •SP je „vědecké studium postojů“. •Postoje jsou individuální mentální procesy, které určují odpověď jedince v sociální realitě •Postoj vyjadřuje stav mysli zaměřený na nějaký objekt, který má hodnotu - 10.12.2024 5 Práce "Polský rolník v Evropě a Americe" je dílo polského sociologa Thomase Znanieckiho, které napsal společně s Williamem I. Thomasem. Tato práce byla poprvé publikována v roce 1918 a je považována za jedno z klíčových děl v oblasti sociologie. V této práci autoři zkoumali život a sociální podmínky polských rolníků, kteří emigrovali do Spojených států a do různých evropských zemí na začátku 20. století. Zaměřovali se na otázky identity, změny v sociální struktuře a procesy akulturace, kterým polští rolníci čelili v nových prostředích. Autoři věnovali pozornost nejen ekonomickým aspektům života polských rolníků, ale také sociálním, kulturním a psychologickým faktorům, které ovlivňovaly jejich adaptaci a interakce v novém prostředí. Tato práce přispěla k rozvoji sociologie a byla klíčovým textem pro studium migrace, etnicity a sociálních změn. Je důležité si uvědomit, že tato práce je historickým dokumentem a může poskytovat cenné informace o sociálních a kulturních aspektech polských rolníků v dané době, ale může se také odrážet dobové perspektivy a přístupy k výzkumu. První práce o postojích •V. I. Thomas & F. Znaniecki (1918) „Polský rolník v Evropě a Americe“. •SP je „vědecké studium postojů“. •Postoje jsou individuální mentální procesy, které určují odpověď jedince v sociální realitě •Postoj vyjadřuje stav mysli zaměřený na nějaký objekt, který má hodnotu •Postoj určuje: -vztah jedince (subjektu) k sociální realitě -psychologické (vnitřní) prožívání jeho významu - 10.12.2024 6 Práce "Polský rolník v Evropě a Americe" je dílo polského sociologa Thomase Znanieckiho, které napsal společně s Williamem I. Thomasem. Tato práce byla poprvé publikována v roce 1918 a je považována za jedno z klíčových děl v oblasti sociologie. V této práci autoři zkoumali život a sociální podmínky polských rolníků, kteří emigrovali do Spojených států a do různých evropských zemí na začátku 20. století. Zaměřovali se na otázky identity, změny v sociální struktuře a procesy akulturace, kterým polští rolníci čelili v nových prostředích. Autoři věnovali pozornost nejen ekonomickým aspektům života polských rolníků, ale také sociálním, kulturním a psychologickým faktorům, které ovlivňovaly jejich adaptaci a interakce v novém prostředí. Tato práce přispěla k rozvoji sociologie a byla klíčovým textem pro studium migrace, etnicity a sociálních změn. Je důležité si uvědomit, že tato práce je historickým dokumentem a může poskytovat cenné informace o sociálních a kulturních aspektech polských rolníků v dané době, ale může se také odrážet dobové perspektivy a přístupy k výzkumu. G. Allport (1933, 1935, 1965) •latinské aptus – vhodnost, přizpůsobivost, označuje duševní stav přípravy na činnost •díky využití v oblasti umění – viditelný postoj (poloha těla), na obraze/na jevišti • 10.12.2024 7 G. Allport (1933, 1935, 1965) •Na základě obsahové analýzy 16 definic postoje ho charakterizuje jako: •„mentální a nervový stav pohotovosti, který je organizovaný zkušeností, a který má dynamický a direktivní vliv na odpovědi jedince vůči všem objektům a situacím, se kterými je ve vztahu“ •(tedy na chování – pozn. PM) • 10.12.2024 8 Otázka: jakému teoretickému paradigmatu tato definice vyhovuje je to vlastně neobehviorální přístup s – o – r Zdůraznění regulační úlphy postoje Podstata a původ postojů • • •Stav připravenosti odpovídat na určité podněty určitým způsobem •(G.W.Allport) • •Trvalá organizace motivačních, emočních, perceptuálních a kognitivních procesů •(Krech & Crutchfield). • •Postoje jsou pozitivní nebo negativní hodnocení objektů • •Postoje jako průvodci životem: •pomáhají definovat sociální realitu •pomáhají organizovat chování i prožívání • • 10.12.2024 9 Definice postoje •Stav připravenosti odpovídat na určité podněty určitým způsobem •(G.W.Allport) • •Trvalá organizace motivačních, emočních, perceptuálních a kognitivních procesů •(Krech & Crutchfield). • •Psychologická tendence vyjádřená hodnocením určité entity s určitou mírou souhlasu či nesouhlasu •(Eagly & Chaiken) • • ¡ 10.12.2024 10 Definice postoje • •Sociální psychologové definují postoje (attitudes) jako relativně trvalá hodnocení, pozitivní nebo negativní, které se týkají lidí, různých objektů, různých myšlenek či teoretických konceptů, které člověka směřují či podněcují k určité činnosti (chování) • ¡ 10.12.2024 11 Problém vnitřní struktury postoje •V klasické teorii postojů se chápe komplexní pojem/konstrukt, sestávající se z: • -poznávací (kognitivní) složky, zahrnující informace o obsahu postoje, názory, představy a myšlenky, které se váží k objektu postoje -citové (emocionální, resp. afektivní) složky, zahrnující pocity, prožitky a hodnocení, které objakt postoje vyvolává -konativní (behaviorální) složky. S tou je trochu problém... • •Je to jednání nebo tendence jednat (záměr, připravenost, orientace) ? • • • • • 10.12.2024 12 Problém vnitřní struktury postoje • •Koncepce Fishbeina a Ajzena (1975): • -podle jejich názoru je postoj unidimenzionální a vyjadřuje stupeň přitažlivosti daného konání pro osobu. Charakterizují ho jakou soubor přesvědčení (beliefs – 5-9) které se propojují se subjektivní normou a ústí v záměr k jednání • •Třetí alternativu představuje stanovisko R. P. Bagozziho (1978, 1981). Postoje pokládá za dvoudimenzionální strukturu, sestávající z kognitivní a emocionální složky. Obě ovlivňují jak záměr osoby vykonat určité chování, tak i chování samotné. • • • • 10.12.2024 13 Trojkomponentové pojetí postoje Postoje jsou produktem K E B procesů a ty se zase v K E B projevují •Kognitivní procesy 10.12.2024 14 Kognitivní procesy Emoční procesy Behaviorální procesy Behaviorální procesy Emoční procesy Postoj 10.12.2024 15 Příklad systému postoje, v tomto případě k věkové hranici zákonem povoleného podávání alkoholu mladistvím v USA. Postoj působí na záměr chování a následně na chování, současně má určitý racionálně zdůvodněný obsah a zároveň je i zabarvený určitými emocemi Zimbardo, Leippe, (1991) Atributy postoje •Valence – emoční prožívání (pozitivní, negativní, neutrální, ambivalentní) •Kognitivní komplexita – množství a informací, myšlenek, názorů vztahovaných k danému objektu postoje •Konzistence (kognitivní, mezi složkami, ve vztahu k chování) •Nekonzistence na všech úrovních vede k pocitu nesouladu a vnitřním konfliktům •Síla postoje -jako attitude accessibility, tj. snadností, s jakou nám přichází postoj na mysl -jako vysokou stabilitou a rezistencí vůči přesvědčování a vysokou konzistencí s chováním • - • • 10.12.2024 16 Funkce postojů -Kognitivní funkce – postoj organizuje naše poznávání určitým způsobem - -Instrumentální, adjustační nebo utilitární funkce • (pozitivní postoj se asociuje s odměnou, negativní obecný postoj kompenzuje osobní nezdar v dané oblasti života), -Sebeobranná funkce – postoje chrání integritu tím, že redukují úzkost nebo podceňují některé percipované negativní vlastnosti (např. liberalistické postoje vers. vlastní slabost), -Hodnotově expresivní funkce – člověk nachází uspokojení a smysl života v tom, že usiluje o realizaci jednání, které vyjadřuje určité postoje (např. politické chování) - - 10.12.2024 17 Stabilita postojů a jejich změna L. Festinger (1957) – Teorie kognitivní disonance •Základní myšlenka kognitivní disonance: •dění v naší mysli lze chápat prostřednictvím tzv. kognitivních reprezentací (kognicí) •nekonzistence mezi dvěma kognicemi vyvolává nepříjemný motivační stav (drive), který vyžaduje svou redukci •redukce může být dosaženo změnou některé z kognicí, přidáním další kognice či snížením důležitosti připisované daným kognicím • 10.12.2024 18 Stabilita postojů a jejich změna L. Festinger (1957) – Teorie kognitivní disonance • ¡Získáváme-li rozporuplné informace, které se vztahují k objektu postoje, zažíváme kognitivní disonanci. ¡ ¡Jiný typ disonance je nesoulad mezi postojem a chováním ¡ ¡Disonance je nepříjemný, motivační stav (drive) o určité síle • •Disonance je obvykle je spojena se snahou ji redukovat ¡ 10.12.2024 19 Teorie (kognitivní) disonance •Redukce nesouladu „uvnitř“ postoje •- změna obsahu kognice – ta vede ke změně interpretace dané situace •Redukce nesouladu mezi postojem a a chováním •změna postoje •změna chování • 10.12.2024 20 Př.: Já, dieta a zákusek •Změna kognice: •Přehodnocení aktuální vnímané situace •„Je to velká výjimka, tento jeden zákusek“ •Využití dodatečné , vyrovnávací informace „Čokoláda je velmi zdravá“ •Změna postoje •„Nemusím držet dietu“ •Znevážení důležitosti/významu postoje •„Život je tak krátký“ • • • • • • 10.12.2024 21 Za kolik se nechají koupit názory? (Festinger, Carlsmith, 1959) •1. PO (studenti) prováděli nudné náročné úkoly (třídění barevných kartiček na čas...) • náhodně byli rozděleni do : -experimentální skupiny: A a B -kontrolní skupiny: C •2. PO z experimentálních skupin byl nabídnut finanční obnos: •1 $ skupině A •20 $ skupině B • •3. Obě skupiny byli požádány, aby sdělili dalším studentům, že experiment je „velmi zajímavý“. • • •Po určitém čase následoval dotaz pro všechny PO (skupiny A,B, C): •Jaký byl experiment (úkol) , který jste před časem prováděli? – nudný nebo zajímavý? • • 10.12.2024 22 Př.: Za kolik se nechají koupit názory? (Festinger, Carlsmith, 1959) • Jak to vysvětlíme? 23 Paradigma indukovaného vyhovění (induced compliance paradigm, Festinger, Carlsmith, 1959) •Odměna 20 USD: dostatečná částka, aby ospravedlnila to, že novým účastníkům lhali. Nezažívali tak velkou disonanci (rozpor mezi skutečností a jejich lživým tvrzením) – i po čase trvali na svém původním stanovisku – úkol je nudný • •Odměna 1 USD: disonance v nich zůstala (přece se nedám zaplatit za 1 $), potřebovali se s ní nějak vyrovnat a tak změnili svůj názor/postoj. • •Situace, kterou Festinger a Carlsmith vytvořili, aby vyvolali disonanci v •laboratoři, se stala známou jako paradigma indukované vyhovění. •Jedinec je přiměn (indukován), aby jednal v rozporu se svým postojem (přesvědčením), což často vede ke změně jeho postoje • 10.12.2024 24 Induced compliance •Vede k tezi o paradoxních důsledcích odměn a trestů na postoj. e Ta byla podpořena u dětí odpořena například u dětí (Aronson & Carlsmith, 1963) • •Dětem byly ukázány atraktivní hračky a bylo jim zakázáno si s nimi hrát. • •Děti byly rozděleny do dvou skupin: •Skupina s mírným trestem: Bylo jim řečeno, že pokud si s hračkou budou hrát, dostanou jen mírné napomenutí. •Skupina s přísným trestem: Bylo jim řečeno, že pokud si s hračkou budou hrát, bude následovat tvrdý trest. • •Výsledek: •Děti, kterým hrozil mírný trest, vykazovaly výraznější snížení atraktivity zakázané hračky. Jinými slovy, začaly hračku hodnotit jako méně zajímavou. •Děti, kterým hrozil přísný trest, si svůj postoj k hračce nezměnily – hračku stále považovaly za velmi atraktivní. • •Interpretace: Mírný trest nestačil k ospravedlnění poslušnosti. Děti proto měnily svůj postoj k hračce (začaly si myslet, že není tak atraktivní), aby snížily kognitivní disonanci. Naopak přísný trest byl dostatečnou vnější motivací, takže postoj k hračce nebylo třeba měnit. • • – – Aronson & Carlsmith (1963): Experiment s dětmi 1.Cíl: Zjistit, jak odměny a tresty ovlivňují změnu postojů, konkrétně u dětí ve vztahu k hračkám. 2.Metoda: 1.Dětem byly ukázány atraktivní hračky a bylo jim zakázáno si s nimi hrát. 2.Děti byly rozděleny do dvou skupin: 1.Skupina s mírným trestem: Bylo jim řečeno, že pokud si s hračkou budou hrát, dostanou jen mírné napomenutí. 2.Skupina s přísným trestem: Bylo jim řečeno, že pokud si s hračkou budou hrát, bude následovat tvrdý trest. 3.Výsledek: 1.Děti, kterým hrozil mírný trest, vykazovaly výraznější snížení atraktivity zakázané hračky. Jinými slovy, začaly hračku hodnotit jako méně zajímavou. 2.Děti, kterým hrozil přísný trest, si svůj postoj k hračce nezměnily – hračku stále považovaly za velmi atraktivní. 4.Interpretace: Mírný trest nestačil k ospravedlnění poslušnosti. Děti proto měnily svůj postoj k hračce (začaly si myslet, že není tak atraktivní), aby snížily kognitivní disonanci. Naopak přísný trest byl dostatečnou vnější motivací, takže postoj k hračce nebylo třeba měnit. Závěr a důsledky: Tento experiment podporuje názor, že příliš velké odměny a tresty mohou být kontraproduktivní, pokud jde o změnu postojů. Malé odměny nebo mírné tresty často vedou k větší vnitřní změně, protože jedinec si musí ospravedlnit své chování sám, bez silného vnějšího nátlaku. 4o Induced compliance •Na druhou stranu se zdá, že disonance účinkuje pouze v případech, kdy člověk … –věří, že se pro nekonzistentní chování svobodně rozhodl –nemůže nekonzistentní chování nijak vzít zpět –nekonzistentní chování má nežádoucí důsledky – – Aronson & Carlsmith (1963): Experiment s dětmi 1.Cíl: Zjistit, jak odměny a tresty ovlivňují změnu postojů, konkrétně u dětí ve vztahu k hračkám. 2.Metoda: 1.Dětem byly ukázány atraktivní hračky a bylo jim zakázáno si s nimi hrát. 2.Děti byly rozděleny do dvou skupin: 1.Skupina s mírným trestem: Bylo jim řečeno, že pokud si s hračkou budou hrát, dostanou jen mírné napomenutí. 2.Skupina s přísným trestem: Bylo jim řečeno, že pokud si s hračkou budou hrát, bude následovat tvrdý trest. 3.Výsledek: 1.Děti, kterým hrozil mírný trest, vykazovaly výraznější snížení atraktivity zakázané hračky. Jinými slovy, začaly hračku hodnotit jako méně zajímavou. 2.Děti, kterým hrozil přísný trest, si svůj postoj k hračce nezměnily – hračku stále považovaly za velmi atraktivní. 4.Interpretace: Mírný trest nestačil k ospravedlnění poslušnosti. Děti proto měnily svůj postoj k hračce (začaly si myslet, že není tak atraktivní), aby snížily kognitivní disonanci. Naopak přísný trest byl dostatečnou vnější motivací, takže postoj k hračce nebylo třeba měnit. Závěr a důsledky: Tento experiment podporuje názor, že příliš velké odměny a tresty mohou být kontraproduktivní, pokud jde o změnu postojů. Malé odměny nebo mírné tresty často vedou k větší vnitřní změně, protože jedinec si musí ospravedlnit své chování sám, bez silného vnějšího nátlaku. 4o Disonance mezi postojem a jednáním – zpřesňující teze (Cooper, Fazio, 1984) •1) Člověk si musí uvědomovat, že diskrepance mezi postojem a jednáním má skutečné praktické negativní důsledky a nemůže vzít svoje jednání • •2) Člověk musí přijmout osobní zodpovědnost za jednání, resp. se pro jednání svobodně rozhodl • •3) Člověk musí prožívat fyziologicky nepříjemný pocit (napětí, tlak v žaludku atd..) • •4) Tento nepříjemný pocit musí přisoudit (spojit si ho) s jednáním, které je v rozporu s postojem • • 10.12.2024 27 Faktory ovlivňující velikost disonance •prakticky každé konkrétní chování, které člověk koná, je nekonzistentní s nějakým poznáním (nejistota správnosti je vždy nějak přítomná) •často si ani neuvědomujeme, že konáme nekonzistentně (uvědomění je důležité) • záleží na tom, jak silné/slabé je externí ospravedlnění (důležitost zdroje informací..) •svoboda volby rozhodování při řešení disonance •„nechutné, odporné“ (aversive) důsledky jednání •Čím averzivnější jsou předvídatelné důsledky jednání, tím důležitější je nekonzistentní poznání, a tedy tím větší disonance. •závazky /commitment) •Čím víc je člověk k něčemu zavázán (že se bude nějak chovat, něco dělat), tím větší disonanci zažívá (a změní postoj) •potřeba udržet konzistentní sebepojetí/sebehodnocení •když jednání v rozporu s mými normami, zásadami, přesvědčením, kdo a jaký jsem. „Považuji se za čestného člověka a dělám něco, co příliš čestné není (podvádím)“ • 10.12.2024 28 Představte si, že jste napsali esej, ve které byste tvrdili, že kouření cigaret je dobrá věc (je to legální způsob, jak si šlehnout, vypadáte v pohodě) a buď (a) jste ji vyhodili, nebo (b) jste ji přečetli svému desetiletému synovi/ bratranci. Nabádat dítě ke kouření? velká disonance.... Výzkum ukázal (Cooper Fazio), k pozitivnějšímu pohledu na kouření... Unikátnost teorie •poskytuje jednoduchý model, jak uvažovat o našem duševním životě •zavádí představu nekonzistence prožívané jako určitý nepříjemný motivační stav (drive) o určité síle – odlišnost od jiných „balančních“ teorií Teorie kognitivní rovnováhy (balanční teorie) (F. Heider, 1944) •Bere v úvahu interpersonální kontext. Stabilita postoje je součástí stability triády: •Já a můj postoj k určitému objektu •Druhá (pro mě významná) osoba a její postoj k objektu •Vztah mezi mnou a druhou osobou • •Jinak řečeno, stabilitu zaručuje rovnováha mezi: •vlastním hodnocením a hodnocením druhé osoby •vztahy mezi hodnotiteli • 10.12.2024 30 Balanční teorie (F. Heider, 1944) • 10.12.2024 31 P O S - - - P O S + - + P O S - + + P O S + + - Příklady rovnováhy Příklady nerovnováhy P O S + + + P O S - - + P O S - + - P O S - - + Sebepercepční (atribuční) teorie (Bem, 1967) •„Postoj je individuální sebepopis přitažlivost nebo odporu , který člověk prožívá ve vztahu k určitému aspektu (objektu) jeho prostředí“ •Postoje jsou důsledkem percepce a atribuce vlastního chování a okolností chování (interpretace chování) •I když autor nezpochybňuje směr kauzality postoj – chování, nevylučuje ani opačnou sekvenci: chování - postoj • •Platí: -u nevyhraněných a předem nedefinovaných postojů, • • • 10.12.2024 32 LaPierův paradox (1934) •V roce 1930 – 1932 cestoval Richard T. Lapier po USA a navštívil s čínským manželským párem 251 hotelů a restaurací a sledoval, jak bude čínský pár obsloužen. Pouze v jednom případě byl odmítnut. O šest měsíců později se Lapiere dotázal stejných restauratérů a hoteliérů, zda by obsloužili čínský pár. Ze 128 odpovědí byla převážná většina ( 92 %) zamítavá •LaPiere uzavírá: dotazník je laciný, snadno administrovatelný a mechanický. Studium reálného lidského chování je časově náročné, intelektuálně obtížné a jeho výsledek často závisí na badateli. 10.12.2024 33 V roce 1930 – 1932 cestoval Richard T. Lapier po USA a navštívil s čínským manželským párem 251 hotelů a restaurací a sledoval, jak bude čínský pár obsloužen. Pouze v jednom případě byl odmítnut. O šest měsíců později se Lapiere dotázal stejných restauratérů a hoteliérů, zda by obsloužili čínský pár. Ze 128 odpovědí byla převážná většina ( 92 %) zamítavá LaPiere uzavírá: dotazník je laciný, snadno administrovatelný a mechanický. Studium reálného lidského chování je časově náročné, intelektuálně obtížné a jeho výsledek často závisí na badateli. Podobný výzkum B. Kutner, C. Wilkins a P. R. Yarrow (1952). •V 11 restauracích na severovýchodě USA vždy dvě ženy bílé pleti vstoupily do restaurace první, požádaly o místo pro tři a posadily se. • •Po chvilce přišla žena černé pleti, informovala číšníka, že tu má společnost a posadila se. • •Autoři uvádějí, že ve všech případech byly osoby normálně obslouženy. Po dvou týdnech se autoři ohlásili v uvedených restauracích telefonicky a požádali o rezervaci stolu pro „smíšenou“ společnost. • •Ve všech případech byli odmítnuti. • 34 Přehledová studie (Wicker, 1969) •Výzkumy (47) poukazují spíše na to, že postoje častěji nemají nebo mají jen slabý vztah k aktuálnímu chování. Identifikuje zároveň dvě základní příčiny - podle jeho názoru to jsou „osobní a situační faktory“. •Osobní faktory: -ostatní postoje - danému postoji je relevantních více postojů a pokud se neberou v úvahu, vztah mezi jediným postojem a konkrétním chováním se může stát příčinou jejich nesouladu; -soupeřivost motivů - motivy konkrétního chování mohou být silnější než motivy vztahující se k měřenému postoji; -verbální, intelektuální a sociální schopnosti - nesoulad mezi postojem a chováním může být výsledkem neschopnosti jedince dát přiměřenou verbální odpověď nebo odpověď ve formě specifického chování. Např. lidé se nemusí přátelsky chovat i proto, že neumí iniciovat přátelskou interakci; -úrovně aktivity - v určitých případech je nesoulad postojů a chování pochopitelný při sledování celkové úrovně aktivity jedince (např. apatie). • 10.12.2024 35 Nesoulad postoj – chování (Wicker, 1969) •Situační faktory: • • -skutečná nebo předpokládaná přítomnost jiných osob: jedinec může být vystaven skupinovému tlaku; -autonomní normativní předpisy týkající se vlastního chování; -sociální normy a požadavky vyplývající z role ať už jedincem zvnitřněné, nebo zvnějšku,; -přístupnost alternativního chování - počet možných alternativ chování; -specifičnost objektu postoje - podnět v situacích verbální odpovědi bývá velmi obecný, zatímco podnět v situacích aktuálního chování bývá specifický; -nepředvídatelné vnější vlivy - situační vlivy, nehody, nemoci atd., které mohou podstatně narušit predikční vztah; -očekávané nebo aktuální důsledky různého konání - budoucí nebo předpokládané budoucí důsledky chování mohou vést ke zjevnému nesouladu postojů a chování. • • 10.12.2024 36 Vztah postoj – chování (Model M. Fishbejna a I. Ajzena, 1975, 1980) •M. Fishbejn, I. Ajzen • • • • 10.12.2024 37 Subjekt postoje Přesvědčení (beliefs) Subjektivní norma * Přesvědčení o mínění druhých * Snaha vyhovět * Vědomí důsledků * Přesvědčení o vlastním vlivu * Schopnost modifikovat chování sebe i druhých • • Záměr Chování Antecedenty Vztah postoj – chování (Model M. Fishbejna a I. Ajzena, 1975, 1980) •Podmínkou platnosti je, že chování musí být pod volní kontrolou (přítomnost sebeuvědomění, činného já) • •V pozdější fázi zkoumání mluví o • Teorii odůvodněného chování (theory of reasoned action) •chování je determinované: -záměrem -subjektivní normou, -přesvědčeném (postojem) • Teorii plánovaného chování -přidávají ještě aktivní seberegulaci • 10.12.2024 38 Jsou postoje naučené nebo získané? •A. Tesser (1993) – jednovaječná dvojčata mají podobnější postoje (trest smrti, preference hudebního stylu) než dvojvaječná, i když nevyrůstalli spolu •Kontroverzní, nejednoznačné, korektnější tvrzení je že postoje jsou naučené ale závisí na biologických faktorech •Jako mediátory byly označeny: • •Inteligence - určuje strukturu zájmů a tedy i postoje. V případě protichůdných informací rozhoduje inteligence o řešení problému a zaujmutí nějakého postoje. • •Senzorická strukturace - chuťová citlivost bude ovlivňovat postoj k čokoládě, sluchová citlivost bude ovlivňovat postoj k vážné hudbě. • •Temperament - vliv emocionality a aktivity, extroverze, introverze (postoj k novým lidem • •Potřeby – potřeba blízkosti, sexu, poznávání • 10.12.2024 39 Explicitní a implicitní postoje •Hodnotící reakce na objekt postoje může probíhat vědomě nebo neuvědomovaně •Dřívější výzkum chápal postoje jako vědomou strukturu, lidé si aktivně utvářejí postojový úsudek na základě relevantních informací dostupných v paměti (Hewston, 2003) •Nicméně, již pouhá přítomnost objektu postoje může automaticky vyvolávat hodnotící reakci, dokonce i bez vědomých myšlenek či vzpomínek (Greenwald, Banji, 1995; Bargh, Chaiken, Govender a Pratto, 1992) – je o implicitní postoj •explicitní – vědomá kontrola •implicitní – bez kontroly • 10.12.2024 40 Implicitní postoj •Implicitní postoje přicházejí ke slovu zejména, když nemáme dostatek času či motivace kontrolovat své jednání. •Tyto postoje pak bezprostředně působí na chování tím způsobem, že přímo ovlivňují subjektivní vnímání dané situace. •Implicitní (neuvědomované hodnocení) - • kognitivní interpretace dané situace, chování 10.12.2024 41 Metody na měření postojů •Explicitní •Implicitní • • •Vycházející z chování •Vycházející z hodnocení 10.12.2024 42 Problematika zjišťování a měření postojů • 1. Metody přímé ho dotazování na postoje Postojové škály (Thurstone, 1928) Sebeposuzovací dotazníky • • 2. Pozorované chování ze kterého se usuzuje na postoje (technika „lost letter“) • •3. Nepřímé metody, kde se na postoje usuzuje z ně jakého výkonu •nebo určité odpovědi (metoda „chybné volby“, projektivní metody, implicitní asociační test, bogus pipeline • 10.12.2024 43 Jak funguje bogus pipeline? 1.Úvodní fáze: Účastníci jsou uvedeni v omyl, že jsou napojeni na zařízení, které je schopné přesně měřit jejich skutečné myšlenky a emoce (např. něco jako „detektor lži“). Toto zařízení ve skutečnosti není funkční, ale účastníci tomu věří. 2.Vysvětlení přístroje: Výzkumník vysvětlí, že zařízení dokáže „zjistit pravdu“ na základě fyziologických odpovědí, jako je srdeční frekvence nebo vodivost kůže. 3.Dotazování: Účastníci jsou požádáni, aby odpovídali na otázky, často citlivé nebo spojené s předsudky, postoji či chováním. 4.Efekt: Protože účastníci věří, že jejich pravé myšlenky mohou být odhaleny, mají tendenci poskytovat upřímnější odpovědi, než kdyby odpovídali anonymně nebo bez přítomnosti „přístroje“. Proč se metoda používá? •Problém sociální žádoucnosti: Lidé často zkreslují své odpovědi, aby byli společensky přijatelní, zejména při tématech jako rasové předsudky, sexuální postoje nebo neetické chování. •Vyšší pravdivost: Tím, že se účastníci obávají „odhalení pravdy“ pomocí přístroje, jsou méně motivováni lhát nebo zkreslovat své postoje. Příklad použití: •Výzkum předsudků: Účastníci mohou být dotazováni na jejich postoje k rasovým nebo etnickým skupinám. Bogus pipeline odhalí skryté předsudky, které by jinak nebyly přiznány. •Hodnocení spotřebitelského chování: Používá se k získání upřímných názorů na produkty nebo služby, kde by účastníci mohli odpovídat strategicky. Etické otázky: •Tato metoda zahrnuje klamání účastníků, což vyvolává etické obavy. Proto by výzkumníci měli: •Poskytnout důkladné debriefing (vysvětlení podvodu po experimentu). •Ujistit se, že metoda je eticky zdůvodnitelná a přináší poznatky, které nelze získat jinými způsoby. Význam: Metoda bogus pipeline je užitečný nástroj při studiu skrytých nebo tabuizovaných postojů, které by jinak zůstaly skryté kvůli vlivu sociálních norem. Implicitní asociační test (IAT ) Skládá ze dvou binárních kategorizačních úloh, které jsou kombinovány do asociativně kongruentních a asociativně inkongruentních způsobů (Greenwaldem, McGhee a Schwartzem (1998). Test je založen na předpokladu, že pokud má jedinec pozitivní postoj k určitému objektu např. majoritním bílým Američanům, tak by měl mnohem jednodušeji (mnohem rychleji) asociovat pozitivní slova s charakteristikami (obrázky) majoritních Američanů než s obrázky jiné skupiny, se kterou je porovnáván např. Afroameričané https://implicit.harvard.edu/implicit/takeatest.html 44 •Výsledkem by měly být rychlejší reakce na kongruentní blok pro majoritní Američany, jelikož si lépe spojí pozitiva se svou vlastní rasou a negativa s Afroameričany, než přiřazovat Afroameričanům pozitivní vlastnosti a sobě samým špatné. Vysoké skóry mohou značit implicitní rasismus vůči Afroameričanům (Nosek, Banaji a Greenwald, 2002) •V čem je problém této metody – ve stabilitě měření •A co vlastně měříme? Procesy kategorizace? •Vypovídá to spíše o předsudcích/postojích tam , kde kategorizujeme. Ne už tak pro hodnocení konkrétního jednotlivce •https://implicit.harvard.edu/implicit/czech/ 08.12.2018 45 Přednosti a nedostatky metod na měření postojů • 08.12.2018 46 Metoda Přednosti Nedostatky Likertova škála Snadná aplikace, kvantifikace, přehledné výsledky Sociální žádoucnost, omezená vhodnost pro skryté postoje Sémantický diferenciál Měření emocionálního vztahu, flexibilní Náchylné ke zkreslení, problematická interpretace Bogus pipeline Upřímnější odpovědi Etické problémy, technická náročnost Implicitní asociační test Odhaluje skryté postoje, nezávislý na vědomých odpovědích Sporná validita, složitá interpretace Fyziologická měření Přesné a nezávislé na odpovědích Nákladné, neodhaluje obsah postoje Behaviorální měření Měří skutečné chování, vhodné v přirozeném prostředí Obtížná interpretace, vliv jiných faktorů Aktivní změna postoje - přesvědčování (persvaze, persuase) •ELM (elaboration likelihood model) – Petty & Cacioppo, 1986 • •Centrální a periferní cesta přesvědčování • •Otázky: •Jde při přesvědčování (tj. změně postoje) o něco, co je hodně důležité/nedůležité a srozumitelné/nesrozumitelné? • •Stojí mi za to, se jím důkladně zabývat? • •Centrální: (je-li sdělení hodně důležité) • pečlivé promýšlení • síla argumentů • •Periferní: (je-li sdělení obtížně srozumitelné) •reputace, plynulost, přehlednost, •jasnost, zapamatovatelnost •atribuce o motivech •nálada • • • 10.12.2024 47 Aktivní změna postoje - přesvědčování (persuase) ELM (elaboration likelihood model) – Petty & Cacioppo, 1986 10.12.2024 48 Zobrazit zdrojový obrázek lasting change – trvalá změna, která odoloává protiútokům superficial – povrchní přístup zaměřený ne na obsah sdělení, ale spíše na okolnosti , jako je atraktivita , počet argmentů atd.. dočasná změna náchylná ke změně Aktivní změna postoje - přesvědčování (persuase) •HSM (Heuristic systematic model) - Chaiken •Systematické zpracování informace versus úsudková heuristika (když není čas…) •Heuristické: •řídí se dostupností, přístupností (možnost vyvolat obsah v paměti k použití) a použitelností informací (relevance vzpomínky), •spoléhá se na kontextové informace (např. identita zdroje, expertní názor..) •uplatnění těchto jednoduchých pravidel tam, kde je obsah (téma) méně subjektivně významné nebo tehdy, když se domníváme, že naše rozhodnutí nebude mít věcný dosah • 10.12.2024 49 Aktivní změna postoje - přesvědčování (persuase) •Systematické zpracování: •zahrnuje komplexní a analytické, kognitivní zpracování informací relevantních pro úsudek, •opírá se o spolehlivost zdroje a obsah sdělení, který může mít silnější vliv na přesvědčování •úsudky se do značné míry opírají o hloubkové zpracování informací relevantních pro úsudek a reagují podle toho na sémantický obsah sdělení, •aktivní snaha pochopit a zhodnotit argumenty sdělení. • • 10.12.2024 50 •Volba systematického nebo heuristického přístupu: -mohou probíhat nezávisle na sobě -heuristicko-systematický model zahrnuje hypotézu, že postoje vytvořené nebo změněné s využitím pouze heuristického zpracování budou pravděpodobně méně stabilní, méně odolné vůči protiargumentům a budou méně prediktivní pro následné chování než postoje vytvořené nebo změněné s využitím systematického zpracování • 10.12.2024 51 Persuase – Yaleský model (Janis, Hovland, 1959) 10.12.2024 52 Nezávislá proměnná Vnitřní zprostředkující procesy Pozorovatelné vlivy Faktory zdroje: kompetence, důvěryhodnost, status, oblíbenost, rasa, náboženství pozornost Změna počátečního nastavení, změna názoru Faktory informace: pořadí argumentů, jednostrannost vers. protikladnost, přitažlivost, explicitní vers. Implicitní závěr porozumění Změna percepce a myšlení, emocionální změna Faktory příjemce: ovlivnitelnost, iniciální pozice, inteligence, sebehodnocení přijetí Změna jednání Proměnné zdroje informace •Důvěryhodnost komunikátorů - zdá se, že ovlivňuje naši postojovou změnu jen tak dlouho, dokud si ji pamatujeme. Když už byl jednou zdroj zapomenut, může mít informace od málo důvěryhodného zdroje po čase stejně efektivní - má dočasný efekt (sleeper effect) . • •Expertiza nabídnutá komunikátorem - spíše bereme v potaz experty než jiné lidi, a to i když nevíme nic o jejich skutečné odbornosti v daném oboru. • •Pocit, že se nás někdo úmyslně snaží přesvědčit - někdy nás blokuje a jde přímo proti změně (nedůvěra) • •Atraktivita mluvčího - obecně se spíše necháme přesvědčit informací od atraktivní osoby. • 10.12.2024 53 Proměnné zprávy •Jak je zpráva strukturována a co obsahuje • •Emocionální účinek zprávy • •Důležitost zprávy • •Jendnoznačnost argumentů • 10.12.2024 54 Charakteristiky (proměnné příjemce) •Člověk se obvykle nechá přesvědčit v souhlasu s dosavadní zkušeností (Greenwald) • •Je pravděpodobnější, že lidé budou souhlasit s persuazí, která bude potvrzovat jejich předchozí názory, a že nebudou souhlasit s informacemi, které nejsou konzistentní s jejich předchozími názory • 10.12.2024 55 Proměnné příjemce •Styl poznávání •Podobnost s osobou, která je zdrojem zprávy •Inteligence •Self-esteem •Styly sebedefinování 10.12.2024 56 Vztah postoj - chování •Tradiční pohled: • • •Chování se často ztotožňuje se záměrem, rozpor mezi postojem a chováním je ukazatelem nějakého „narušení“ • •Kontext?? • •Kulturní zvláštnosti?? • •LaPierův paradox (1932), výzkum Kutner, Wilkins a Yarrow (1952), Wicker (1969) • • • • 10.12.2024 57