Základy psychologického výzkumu

Korelační studie

Čtení k tomuto tématu je Morlingová, kapitoly 8 a 9. Kapitola 8 představuje souvislosti mezi dvěma proměnnými a tvoří tak základ pro všechny další úvahy. Nyní můžete jen lehce přelétnout pasáž o statistické signifikanci (s.214-216) - není příliš zdařilá a my se k náročné otázce statistického testování hypotéz později ještě mnohokrát vrátíme. Kapitola 9 to rozšiřuje o role dalších, "třetích" proměnných, které mohou nějak zasahovat do souvislosti mezi dvěma proměnnými.  Od strany 244 už jděte hlavně po nadpisech a klíčových termínech, protože regrese, do které je to tam rámováno, je celkem pokročilá aplikace korelace, se kterou jsme se právě seznámili. Klíčová je zde myšlenka statistické kontroly nějaké třetí proměnné  - jaká by byla korelace mezi dvěma proměnnými, kdyby do té souvislosti nezasahovala nějaká třetí proměnná (252-254). Dobré je také už nyní mít představu, jaké různé vztahy můžeme uvažovat mezi třemi proměnnými (s. 263).


Seminář

Na semináři jsme si představili dotazníkovou linii naší observační studie. Otázkou zde je, nakolik náš osobní pocit vlivu (personal sense of power, PSoP) může ovlivnit to, jestli dostáváme přednost na přechodu. Různé týmy se skládají z různých osob, a tak by to mohlo zkreslovat výsledky našeho pozorování. Kdyby platilo, že čím vyšší PSoP, tím větší pravděpodobnost dostání přednosti, tak by týmy, jejichž členové mají vyšší PSoP, pozorovaly vyšší relativní četnost dostání přednosti. Protože je ale naší hlavní výzkumnou otázkou je rozdíl mezi situací s navazováním a bez navazování přednosti, nemuselo by PSoP být intervenující proměnnou - k nárůstu/poklesu kvůli PSoP by došlo v obou situacích stejně a rozdíl by se tím nezměnil. Leda by ta korelace PSoP-dostávání přednosti byla jiná  při navazování a při nenavazování....   😉 .

Zadání úkolu ze semináře

1. Ze společných dat si vyfiltrujte řádky lidí z týmů své skupiny. Na těch zreplikujte analýzu, kterou jsme společně dělali na semináři - cílem je zjistit, jestli PSoP souvisí s dostávám přednosti. Můžete k tomu přidat něco navíc, co vám zde dává smysl a co dokážete - např. porovnat tu korelaci v situaci navazování a nenavazování očního kontaktu, nebo se podívat na souvislost PSoP s relativní četností pocitu navázání_ očního kontaktu.  V rámci analýzy se ještě zkuste podívat na rozdíl mezi vaším týmem a ostatními týmy - pamatujte, není cílem najít nějaký/jakýkoli rozdíl, ale zamyslet se, kde bychom rozdíl čekali, podívat se, jestli tam je a cítit se obohacený tím, že mi data "přikývnou" nebo ne.  Výsledky svých analýz přidejte do sekce výsledky v manuscriptu, své interpretace a pochyby pak do diskuze. Určitě dejte do výsledků i bodový graf - řekli jsme si, že samotná korelace může být zavádějící. 
2. Do metod přidejte odstaveček o naší operacionalizaci konstruktu osobní pocit vlivu. Teď, když už znáte korelační koeficient, pro vás bude snazší přidat i jeden argument dokládající validitu či reliabilitu použitého měřítka PSoP - najděte jej v publikované literatuře a zahrňte do tohoto odstavce.

Data vám doktor Širůček vložil do odevzdávárny. Pro rozklíčování, kdo z chodců jste vy, mu prosím napište.

 Termín je zase neděle, jako vždy.    

 Terminologická vysvětlivka: Termínem "dotazník" obvykle míníme celý soubor otázek/položek, který předkládáme respondentovi. Ten se obvykle skládá z různých částí - informovaný souhlas a instrukce, bloky otázek zaměřených na určité téma, demografické otázky apod. Když se bavíme o psychologickém self-reportovém měřítku nějakého konstruktu (např. škála PSoP), neoznačujeme ji slovem "dotazník". Je to škála, měřítko, volněji metoda. Když se tedy bavíme o validitě a reliabilitě měření, vždy tím míníme validitu a reliabilitu nějakého konkrétního měřítka, škály. Proto moc nedává smysl fráze "validita dotazníku" (vyjma snad obecných učebnicových shrnutí typu "dotazník má dobrý potenciál pro reliabilitu").  Zadání výše tedy v bodě (2) míří právě a jen na škálu PSoP (byť v dotazníku bylo spolu s ní více otázek a měřítek).