library(haven)
library(betaDelta)
library(car)
library(broom)
library(tidyverse)

df <- haven::read_sav("https://is.muni.cz/go/moixq6")
df <- df %>% 
  mutate(protest = as_factor(protest))


# Data pocházejí ze studie Garciové et al. týkající se genderové diskriminaci, 

# Autoři se zabývala tím, jak ženy vnímají jiné ženy, které se ohradily proti 
# genderové diskriminaci. Respondentky si přečetly popis jedné situace 
# v právnické firmě, kdy byl muž-právník povýšen na úkor očividně 
# kvalifikovanější ženy (celá situace byla úmyslně popsána tak, aby bylo jasné, 
# že jde o diskriminaci).

# Vyprávění mělo tři možná pokračování: diskriminovaná žena (Catherine) buďto 
# neprotestovala (i když byl zklamaná, s rozhodnutím se smířila), 
# vznesla „individuální protest“ (souhlasila s tím, že většina žen možná 
# není dostatečně kompetentní na danou pozici, ale ona ano), 
# nebo „kolektivní protest“ (stěžovala si na to, že firma se chová celkově 
# k ženám nespravedlivě). Každé z žen četla vždy ale pouze jedno z pokračování, 
# čímž vznikly tři výzkumné skupiny. 

# Kromě toho respondentky vyplňovaly Modern Sexism Scale (MSS), 
# čítající 8 položek a měřící přesvědčení o rozšířenosti sexismu 
# (diskriminace žen na úkor mužů) ve společnosti (příklad položky: 
# „Discrimination against women is no longer a problem in the United States.“). 
# Respondentky odpovídaly na škále od 0 = „silně nesouhlasím“ 
# do 6 „silně souhlasím“ a celkový skór byl vypočten jako průměr položek.

# Hlavní závislou proměnnou byly sympatie vůči ženě (liking), 
# která se stala obětí genderové diskriminace. Jednalo se o šest položek 
# hodnocených na škále od 0 = „silně nesouhlasím“ do 6 = „silně souhlasím 
# (příklad položky: „I like Catherine.“).

# Autoři předpokládali, že protestující žena bude hodnocena pozitivněji 
# a že se mohou lišit i typy protestu, ale neměli ohledně nich žádné 

# specifické hypotézy. Dále také předpokládali interakci mezi reakcí oběti 
# na genderovou diskriminaci a vnímanou mírou rozšířenosti sexismu. 

# Konkrétně očekáváme, že respondentky, které nevnímají sexismus jako 
# společensky rozšířený problém, budou kladněji hodnotit „neprotestující“ ženu, 
# zatímco respondentky, které vnímají sexismus jako společensky rozšířený jev, 
# budou kladněji hodnotit ženu, která se proti genderové diskriminaci postavila 
# a „protestovala“. “ ženu, zatímco respondentky, které vnímají sexismus jako 
# společensky rozšířený jev, budou kladněji hodnotit ženu, která se proti 
# genderové diskriminaci postavila a „protestovala“. 

# Protože interakce je „symetrická“, mohli bychom to vyjádřit i tak, 
# že přesvědčení o rozšířenosti sexismu bude kladně souviset s hodnocením 
# protestující oběti, ale záporně s hodnocením neprotestující oběti.

# ZADÁNÍ SAMOTNÉ ANALÝZY:
# Odhadněte dva regresní modely s liking jako závislou proměnnou
# V prvním modelu jako prediktory použijte protest + sexism
# V druhém modelu doplňte i jejich interakci
# Porovnejte fit obou modelů.
# Znázorněte graficky povahu interakce mezi protest * sexism pomocí
# bodového grafu s regresními přímkami podle úrovní proměnné protest
# Výsledky krátce okomentujte (hlavně z hlediska toho, jestli podporují 
# výchozí výzkumné hypotézy autorů).


# Dobrovolný úkol navíc:
# Zhodnoťte i dodržení statistických předpokladů lineární regrese
# Tj. linearitu, homoskedasticitu, absenci vysoké multikolinearity mezi 
# prediktory, absenci extrémních/vlivných případů, normalitu rozdělení reziduí,
# a nezávislost reziduí.