Na první pohled se může zdát, že je povinné literatury příliš velké množství, které není možné obsáhnout, a že ji nelze stihnout přečíst v zadaných termínech. Tento názor se vyskytoval i při hodnocení kurzu v minulých letech. Protože názor nesdílím a myslím, že jde jen o důsledek nevhodně zvolené strategie přípravy, najdete níže doporučení, jak povinnou literaturu číst, abyste vše stíhal/a a měl/a čas i na přípravu do jiných kurzů.
Odborná literatura není beletrie, není nutné ji číst od začátku do konce a ještě si čtení užít. Ne každého baví všechny oblasti kurikula, přesto je více než vhodné, aby viděl/a primární odbornou literaturu z každé základní oblasti psychologického oboru. I z těchto důvodů je povinná literaturu Psychometriky postavena zejména na článcích v odborných časopisech. Zpravidla stačí zadanou literaturu jen "prolétnout" s tím, že některým pasážím budete věnovat více času a pokusíte se jim detailně porozumět, jiné pasáže nemilosrdně přeskočíte (pokud máte pocit, že jen recyklují něco, co již znáte z předchozího studia). Zaměřte se na pasáže, které vás zaujmou, méně zajímavé vynechte. Identifikujte klíčové informace a ty pochopte. Je rovněž dobré si text poznámkovat či důležité pasáže zvýrazňovat, pomůže vám to později při přípravě na zkoušku i při odpovídání na průběžné testy.
Software pro čtení článků
Já osobně používám pro čtení odborné literatury Mendeley, kam si veškerá PDF ukládám; Mendeley umožňuje podbarvovat a komentovat přímo do textu a tyto poznámky pak sdílet napříč zařízeními i napříč uživateli (a dávat své poznámky k dispozici kolegům). Nehledě na to, že Mendeley má velmi dobré full-textové vyhledávání napříč i uvnitř článků.
Pokud pak chcete daný text použít a citovat, lze jednoduše vygenerovat referenci v APA formátu, případně ji importovat do Wordu pomocí příslušného pluginu.
Podle mého názoru je možné čtení odborného textu zefektivnit tím, že člověk rychle vybere podstatné pasáže a na ty se zaměří. Nabízím proto sérii kroků, které bych já osobně volil při čtení zcela cizí literatury, které mě zajímá jen tak "středně" (tj. není to něco, co by mě velmi bavilo, a není to ani něco, k čemu bych měl naprostý odpor) a kterou se potřebuji co nejrychleji naučit. Jde jen o můj postup; vám osobně může vyhovovat nějaký zcela jiný. Není to žádný univerzální nástroj, nemám ověřeno, že by fungoval i u jiných lidí. Časy jsou orientační a jsou psány odhadem, záleží na konkrétním textu a nemusí být realistické. Týkají se běžného empirického článku typické délky:
- 5 minut: Udělejte si v povinné literatuře pořádek; vyjasněte si, co si chcete přečíst, jak to je dlouhé, o jaké texty jde. Stáhněte si je do počítače :-) V případě, že spěcháte a téma vás nebaví, vyberte výhradně povinnou literaturu. Pokud vás téma zajímá a máte více času, dejte si na stejnou hromádku i literaturu doporučenou.
- 1 minuta: Pokud si rád/a děláte poznámky tužkou nebo při čtení rádi papír žvýkáte (jako já), doporučuji literaturu vytisknout.
- 15 minut: Prolétněte si celý text. Přečtěte si abstrakty, nadpisy, zamyslete se, o čem by text mohl být. Zkuste identifikovat (v tuto chvíli zřejmě jen nepřesně) klíčové pasáže, zaměřte se na věty, které působí důležitě či zajímavě. Zkuste si vzpomenout, zda už v dané oblasti máte nějaké předchozí znalosti. Vytipujte, co by vás mohlo bavit, a naopak co vás zajímat nebude. V tuto chvíli v žádném případě nezačínejte text číst od začátku.
- 30 minut: Začněte číst vytipované zdroje, které považujete za hlavní. Nečtěte je ale pečlivě celé od začátku do konce. Přeskakujte nudnější a repetitivnější pasáže, nebo naopak pasáže, kterých se "bojíte" a máte pocit, že je stejně nepochopíte. Pokud např. článek obsahuje v některé části velké množství statistiky a matematických vzorců, ve kterých nejste kovaní, celou tuto část článku přeskočte. Pokud později naznáte, že byla skutečně důležitá, můžete se kdykoli k ní vrátit.
- Podle potřeby: Jak se začínáte v textu orientovat, je vám stále více jasnější, které pasáže jsou skutečně klíčové. Na ty se zaměřte a přečtěte si je podrobněji. Autoři odborných textů se také zpravidla odvolávají na to, co už napsali dříve. Neváhejte proto skákat v textu dopředu a dozadu. Odborné texty většinou není nezbytné číst lineárně od začátku do konce.
Čtení je stále rychlejší
Většina nabízených textů pojednává zčásti o podobných tématech, řada informací se proto opakuje. Když jsou pro vás nové, chvíli trvá, než je pochopíte, a čtení může být pomalé. Čím více textu však přečtete, tím častěji se informace opakují, a tím větší část textu lze přeskakovat. Čtení je stále tak rychlejší. Nejvíce času vám zabere začít a dostat se přes povinnou literaturu; alespoň prolétnout doporučenou literaturu vám tak může zabrat jen trochu navíc ;-)
Přečtení jednoho běžného článku by vám podle mého názoru mělo zabrat zhruba hodinu času, jen ve výjimečných případech by mělo jít o více než dvě hodiny. Vaše individuální rychlost se ale samozřejmě může lišit. A pár tipů na závěr:
- Čím déle čtete, tím je čtení stále méně efektivnější. Největší hustota získaných informacích je během prvotního screeningu. Rozdíl mezi "velmi pečlivým" a "pečlivým" čtením bude naopak už minimální. Viz příklad z populární literatury ;-)
- Delší čtení ale může mít výhodu v tom, že s informacemi strávíte jednoduše více času a budete se v nich lépe orientovat, případně si je budete pamatovat déle. Je prostě potřeba vyvážit rychlost a efektivitu čtení.
- Pokud nemáte dostatek času, nezačítejte se do detailů, ale čtěte zodpovědně. Pokud máte pocit, že něčemu skutečně rozumíte, přeskočte daný odstavec.
- Cílem není se text "naučit", ale "pochopit". Neučíte se znalosti na zkoušku, ale chcete pochopit, o čem to je. Během zkoušky i kdykoli v budoucnu si konkrétní detaily můžete vždy znovu dohledat; stejně tak principiální pochopení tématu na rozdíl od detailů jen tak už nezapomenete.
- V psychometrice a statistice či metodologii obecně může být pocit "porozumění" falešný. Zkuste si při čtení sami sobě klást otázky a odpovídat si na ně. Zkuste si představit, jak byste něco popsali. Teprve když dokážete informaci zreprodukovat, skutečně jí rozumíte.
- Když některému textu neporozumíte, nezkoušejte to zvládnout sám/sama tím, že byste text četl/a stále dokola, to je strašně neefektivní. Zeptejte se spolužáků, o týden později na přednášce (nezapomeňte, že studijní přípravy nejsou bodované, a dotaz tak lze odložit!) nebo v diskuzním fóru. Zkuste i sám/sama odpovídat na otázky v diskuzním fóru; tím, že zkusíte téma někomu vysvětlit, se naučíte nejvíce.
- V textu si zatrhněte a opoznámkujte důležité pasáže. Případně si sám/sama pro sebe napište krátké shrnutí. Obojí využijete později při přípravě na písemný test a na zkoušku.
- Pokud máte pocit, že máte problém s angličtinou, ignorujte ho :) Zezačátku to bude těžké, ale garantuji, že na konci kurzu už to půjde rychle. Je potřeba si zvyknout na styl daného oboru a psychometrika v tom může být specifická od jiných oblastí psychologie.
- Pokud vás psychometrika baví, věnujte pět minut nahlédnutí i do doporučené literatury. Často je zábavnější než povinný text a pokud máte dobré výchozí znalosti, může vám dát i více.
Závěrečné doporučení
Pokud se budete řídit výše uvedenými doporučeními, pravděpodobně v jednu chvíli budete mít špatný pocit, že jste přeskočil/a něco důležitého a klíčového. To bude také občas pravda :-) V každém případě tento pocit ale překonejte a nesklouzněte zpět k lineárnímu čtení od začátku do konce. Je úplně v pořádku, že vám něco uteče. Nikdo neví všechno, to je naprosto přirozené. Mějte pořád na paměti, že jste se dozvěděl/a spoustu jiných informací, a že nechcete přípravou do psychometriky strávit celý podzimní semestr!